24 C 301/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 16 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 970 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 230 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 16 200 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené příspěvky za doby, po které bylo vozidlo žalovaného [registrační značka] provozováno v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů. Konkrétně žalobkyně požaduje po žalovaném příspěvky ve výši 7 970 Kč s příslušenstvím za období od [datum] do [datum] a ve výši 8 230 Kč s příslušenstvím za období od [datum] do [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Jelikož žalovaný je státním občanem [země], zabýval se soud nejprve příslušností vést řízení a použitelným rozhodným právem. Dle čl. 4 odst. 1, 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, (dále jen„ nařízení Brusel I bis“) platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, přičemž na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Podle čl. 62 odst. 1 nařízení Brusel I bis pro posouzení toho, zda má strana řízení bydliště v členském státě, u jehož soudů byl podán návrh, použije soud své právo. Žalovaný měl podle výpisu z informačního sytému základních registrů v době zahájení řízení bydliště v České republice na adrese [adresa žalovaného], a proto se příslušnost soudu určuje podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.“). Soudem příslušným k rozhodnutí věci je tak český soud, a to Okresní soud v Jihlavě podle ustanovení § 84 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 85 odst. 1 o. s. ř. Určení rozhodného práva se řídí čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), (dále jen„ nařízení Řím II“), podle něhož mají-li však osoba, vůči které je vznášen nárok na náhradu škody, a poškozený v okamžiku vzniku škody obvyklé bydliště ve stejné zemi, použije se právo této země; podle čl. 2 odst. 1 nařízení Řím II zahrnuje pro účely tohoto nařízení škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Podle čl. 23 odst. 1 věty první nařízení Řím II se pro účely tohoto nařízení za obvyklé bydliště v případě společností a jiných zapsaných nebo nezapsaných právnických osob považuje místo jejich ústřední správy. Sídlo, tj. ústřední správa, žalobkyně se nachází v České republice na adrese [adresa], žalovaný má své bydliště rovněž v České republice, jak je uvedeno výše, a proto je rozhodným právem, podle něhož soud posuzuje mimosmluvní závazkový vztah účastníků, právo české.

4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka] s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, jehož byl žalovaný dle údajů z registru vozidel vlastníkem/provozovatelem, a to za období od [datum] do [datum] v celkové výši 7 670 Kč do 30 dnů od doručení výzvy; ze sdělení České pošty soud zjistil, že tato výzva byla žalovanému odeslána dne 16. 9. 2020. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka] s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, jehož byl žalovaný podle údajů z registru vozidel vlastníkem/provozovatelem, a to za období od [datum] do [datum] v celkové výši 7 930 Kč do 30 dnů od doručení výzvy; z výpisu z aplikace Sledování zásilek soud zjistil, že tato výzva byla žalovanému odeslána dne 2. 12. 2020 a doručena mu byla dne 7. 12. 2020. Ze dvou upomínek ze dne 13. 1. 2021 a ze dne 11. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení dlužných příspěvků. Ze dvou předžalobních výzev ze dne 2. 6. 2021 a 30. 6. 2021, z poštovních podacích archů a z výpisů z aplikace Sledování zásilek se podává, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě jeho dluhů.

5. Z předložených listin soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného jako vlastníka a provozovatele předmětného vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel do garančního fondu [obec] [anonymizována dvě slova] za období, během nichž nebylo vozidlo žalovaného pojištěno, a to vždy ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě svého dluhu.

6. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a), b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů, (dále jen„ zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

7. Podle ustanovení § 4 odst. 1 věty před středníkem zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst.

2. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle ustanovení § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle ustanovení § 4 odst. 6 věty první zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel.

8. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ vyhláška“) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Podle ustanovení § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.

9. Podle ustanovení § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Na základě zjištěných skutečností a za použití citovaných ustanovení zákona a vyhlášky dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil zákonnou povinnost a provozoval vozidlo, jehož byl v rozhodných obdobích vlastníkem a provozovatelem, na pozemní komunikaci, aniž měl platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalobkyně odeslala výzvy k úhradě příspěvku žalovanému v zákonné lhůtě a vznikl jí tak vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvků ve výši určené jako součin počtu dní, kdy byla žalovaným porušována uvedená povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla uvedené ve vyhlášce včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle téže vyhlášky. Výše nároku žalobkyně je tak představována za období od [datum] do [datum] částkou 7 970 Kč, tj. součtem součinu denní sazby ve výši 65 Kč a počtu 118 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a za období od [datum] do [datum] částkou 8 230 Kč, tj. součtem součinu denní sazby ve výši 65 Kč a počtu 122 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Celkem tak žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 16 200 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a tuto částku přiznal žalobkyni včetně úroku z prodlení, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal z přisouzených částek ve výši podle nařízení vlády č. 351/2014 Sb. vždy od žalobkyní požadovaného data, kdy již žalovaný byl v prodlení s úhradou svého dluhu po uplynutí třicetidenní doby splatnosti uvedené v každé z výzev doručené žalovanému, do zaplacení. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená podle ustanovení § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 16 200 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 2 000 Kč ve výši 252 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.