24 C 310/2024
č. j. 24 C 310/2024-14
V PLATNOSTIOkresní soud v Jihlavě zrušil vyživovací povinnost matky k svému synovi, protože ten dosáhl zletilosti, dokončil studium a je schopen se sám živit. Soud se opřel o § 911 a § 910 odst. 1 občanského zákoníku, podle nichž se vyživovací povinnost může zrušit, pokud oprávněný není schopen se živit. Dohoda mezi rodiči o zrušení povinnosti byla považována za důležitý faktor. Soud rozhodl, že náhrada nákladů řízení se žalobkyni nepřiznává, protože účastníci jsou v blízkém příbuzenském vztahu a dohodli se na zrušení povinnosti.
Plný text
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o zrušení vyživovací povinnosti
I. Vyživovací povinnost žalobkyně k žalovanému stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne datum, č. j. spisová značka, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočka v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, se s účinností od datum ruší.
II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby byla s účinností od 1. 9. 2024 zrušena její vyživovací povinnost k žalovanému. V odůvodnění žaloby uvedla, že vyživovací povinnost jí byla stanovena rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne datum, č. j. spisová značka, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, ve výši částka měsíčně a od 1. 8. 2018 ve výši 4 500 Kč měsíčně, že žalovaný se již nepřipravuje na své budoucí povolání a že poté, co v červnu 2024 úspěšně dokončil studium, je od datum zaměstnán, je schopen se sám živit a s žalobkyní se dohodl na zrušení její vyživovací povinnosti od 1. 9. 2024.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
3. Z rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne datum, č. j. spisová značka, soud zjistil, že tímto rozsudkem soud schválil dohodu rodičů žalovaného, tj. žalobkyně coby jeho matky a jeho otce jméno FO, narozeného datum, podle které se žalobkyně zavázala přispívat na výživu žalovaného od datum částkou částka měsíčně. Z rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne datum, č. j. spisová značka, soud zjistil, že odvolací soud tímto rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně, tj. rozsudek Okresního soudu v Jihlavě ze dne datum, č. j. spisová značka, tak, že schválil novou dohodu rodičů žalovaného, podle níž se žalobkyně zavázala přispívat na výživu žalovaného od datum do datum částkou částka měsíčně a od datum do budoucna částkou částka měsíčně; tento rozsudek nabyl právní moci dne datum.
4. Na základě předložených listin dospěl soud k závěru, že žalobkyně se jako matka žalovaného zavázala s účinností od datum přispívat na jeho výživu částkou částka měsíčně a od datum částkou částka měsíčně, přičemž dohoda rodičů žalovaného byla schválena rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě.
5. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 910 odst. 1 o. z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.
6. Na základě předložených listin a nerozporovaných tvrzení žalobkyně dospěl soud k závěru, že vyživovací povinnost žalobkyně stanovenou rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne datum, č. j. spisová značka, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočka v Jihlavě ze dne datum, č. j. spisová značka, vůči jejímu synovi, tj. žalovanému, lze zrušit, neboť žalovaný, který dosáhl zletilosti, je schopen se sám živit, v červnu 2024 úspěšně dokončil studium, od datum je zaměstnán, tudíž je schopen se sám živit, a s žalobkyní se dohodl na zrušení její vyživovací povinnosti od datum. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zrušil výše uvedenou vyživovací povinnost žalobkyně k žalovanému.
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 150 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a měla by tak právo vůči žalovanému na náhradu nákladů řízení. Soud však přihlédl k tomu, že účastníci jsou v blízkém příbuzenském vztahu (matka a syn) a že žalovaný se s žalobkyní podle jejího tvrzení na zrušení její vyživovací povinnosti dohodl. Tyto skutečnosti považuje soud za důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž žalobkyni náhradu nákladů řízení nelze přiznat. Soudu proto rozhodl, že se žalobkyni náhrada nákladů řízení nepřiznává. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.