24 C 327/2020

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) anonymizováno celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o žalobě z rušené držby

I. Zamítá se žaloba, jíž se žalobci domáhají, aby byla žalovanému uložena povinnost zdržet se rušení držby vlastnického práva žalobců ke stavbě č. ev. [anonymizováno] – stavba pro rodinnou rekreaci, postavené na pozemku [parcelní číslo] nacházejícím se v k. ú. [obec], bráněním užívání části pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem [číslo] [rok] vyhotoveným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec].

II. Žalobci jsou povinni nahradit společně a nerozdílně žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 4 356 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhali ochrany rušené držby ze strany žalovaného. V odůvodnění uvedli, že jsou vlastníky stavby č. ev. [anonymizováno] – stavba pro rodinnou rekreaci, zapsané na [list vlastnictví] (dále též jen„ stavba“). Tato stavba stojí na pozemku [parcelní číslo] – lesní pozemek v k. ú. [obec] a je obklopena pozemkem [parcelní číslo] – lesní pozemek (dále též jen„ předmětný pozemek“) v k. ú. [obec]; oba tyto pozemky jsou zapsány na [list vlastnictví] a jsou ve vlastnictví žalovaného. Žalobci nabyli stavbu na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] a po celou dobu užívali a udržovali i bezprostřední okolí této stavby, konkrétně část vymezenou geometrickým plánem [číslo] [rok] vyhotoveným [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Někdy začátkem listopadu 2020 žalobci zjistili, že žalovaný začal zasahovat do přilehlého okolí stavby a ničit jej, bezprostřední okolí začal oplocovat, navážet před stavbu různý materiál, zejména větve stromů, před vchodem vykopával díry a strouhy, čímž znemožnil žalobcům řádně užívat stavbu i její bezprostřední okolí, které bylo až doposud vlastníky stavby užíváno, a to již od roku [rok]. Žalobci tvrdí, že oni i předchozí vlastníci předmětné stavby užívali část okolního pozemku žalovaného vymezeného uvedeným geometrickým plánem až do listopadu 2020, kdy došlo ze strany žalovaného k svémocnému rušení poslední tržby oplocením části okolního pozemku, navezením materiálu a vykopáním děr.

2. Žalovaný podal dne [datum] k žalobě své vyjádření, v němž uvedl, že žalobcům marně uplynula prekluzivní šestitýdenní lhůta k podání žaloby z rušené držby, neboť dne [datum] byl žalovaný podat vysvětlení u Policie ČR k oznámení žalobkyně b) ohledně údajných schválností ze strany žalovaného. Žalovanému byly položeny mimo jiné otázky, zda zavezl prostor v okolí předmětné stavby rostlinným odpadem a zda vykopal v okolí této stavby díry hluboké přibližně 40 cm, které podle vyjádření oznamovatelky, tj. žalobkyně b), ztěžují příchod k předmětné stavbě. Žalobci se tak o jednání žalovaného, v němž spatřují rušení jejich tržby, dozvěděli dříve než na začátku listopadu 2020. Žalovaný dále uvedl, že žalobci nejsou řádnými držiteli části pozemku žalovaného v okolí předmětné stavby.

3. Podle ustanovení § 177 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. Podle ustanovení § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Dle ustanovení § 180 odst. 1 o. s. ř. ve věci samé rozhoduje soud usnesením.

4. Podle ustanovení § 1008 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud zamítne žalobu na ochranu nebo uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí 6 týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

5. Jak vyplývá z citovaných zákonných usnesení, bylo na žalobcích, aby prokázali rušenou držbu i to, že ji ruší žalovaný, a aby podali žalobu z rušené držby v prekluzivní lhůtě. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda byla dodržena zákonná šestitýdenní lhůta k podání žaloby. Žalobu na ochranu rušené držby podali žalobci na soud prostřednictvím svého zástupce dne [datum] s tvrzením, že o rušení své držby se dozvěděli„ někdy začátkem listopadu 2020“; žalobci přitom nijak blíže nespecifikovali konkrétní datum, kdy se o rušení držby dozvěděli, ani okolnosti, za jakých se tak stalo.

6. Žalovaný nicméně soudu předložil tři úřední záznamy Policie ČR o podání vysvětlení ve věci spáchání trestného činu či přestupku na základě oznámení žalobkyně b). V úředním záznamu PČR, [anonymizována dvě slova] [obec], územní odbor a obvodní oddělení [obec], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], podal žalovaný vysvětlení ve věci prověření oznámení žalobkyně b) a uvedl, že je majitelem lesního pozemku [číslo] v k. ú. [obec], na němž je umístěna chata [číslo] ve vlastnictví žalobců, a že u této chaty navezl kůru a piliny, protože zadržují vodu. Žalovaný byl odborným lesním hospodářem poučen o tom, že má povinnost pozemek zalesnit, a na to se připravuje tím, že zde naváží kůru, piliny, větve a další přírodní materiál s tím, že do budoucna zde bude vytvořena lesní školka s oplocenkou, na kterou bude žalovaný čerpat dotace. Dále žalovaný při podání vysvětlení dne [datum] uvedl, že dne 8. 5. v [údaj o čase] hodin jej telefonem kontaktoval žalobce a žádal po něm vysvětlení, co se na chatě děje. V úředním záznamu PČR, [anonymizováno] [územní celek], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], podal žalovaný vysvětlení ve věci prověření oznámení žalobkyně b) ohledně podezření ze schválností spočívajících ve znepříjemňování užívání chaty [číslo] umístěné na pozemku žalovaného. V rámci vysvětlení uvedl, že je majitelem lesního pozemku [číslo] v k. ú. [obec], na němž je umístěna chata [číslo] v majetku žalobců. Na dotaz vyslýchajícího, zda, proč a kdy žalovaný zavezl prostor v okolí chaty [číslo] rostlinným odpadem, žalovaný uvedl, že po domluvě s odborníkem na lesní hospodářství tento pozemek zavezl v květnu 2020 kůrou, pilinami a větvemi, neboť zadržují v půdě vodu a v budoucnosti zde bude vytvořena lesní školka. Na dotaz, zda a proč vykopal v okolí chaty díry hluboké přibližně 40 cm, které dle žalobkyně b) ztěžují přístup k objektu, žalovaný uvedl, že předmětný pozemek bude oplocovat, a proto si připravil díry na kolíky plotu. Rovněž podle úředního záznamu PČR, [anonymizováno] [územní celek], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], podal žalovaný další vysvětlení ve věci prověření oznámení žalobkyně b) ohledně ztížení užívání předmětné stavby žalobci.

7. Jak soud zjistil z předložených úředních záznamů, již v květnu 2020 se žalobci dozvěděli o rušení držby i o osobě, která tvrzenou držbu žalobců ohrožuje, přičemž nejpozději věděli o těchto skutečnostech ke dni 1. 10. 2020. Z úředních záznamů PČR ze dne [anonymizováno] a [datum] totiž jasně vyplývá, že žalobkyně b) věděla o činnostech žalovaného na předmětném pozemku, v nichž žalobci spatřují rušení jejich držby, před jimi udávaným počátkem listopadu 2020, neboť uvedené úřední záznamy byly sepsány na základě podnětů žalobkyně b) ohledně navážení rostlinného materiálu žalovaným na předmětný pozemek do bezprostředního okolí předmětné stavby a ohledně výkopu děr pro následnou stavbu oplocení. Podle prvního z uvedených úředních záznamů o těchto skutečnostech věděl i žalobce a), neboť žalovaného v této záležitosti sám telefonicky kontaktoval. Žalobci podali žalobu z rušené držby až dne [datum], ačkoliv tak měli učinit v subjektivní prekluzivní lhůtě šesti týdnů ode dne, kdy se dozvěděli o svém právu i osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, tj. nejpozději do 1. 7. 2020, respektive do 12. 11. 2020. Pro počátek běhu této lhůty přitom není rozhodné, že tvrzené rušení držby žalovaným nadále trvá a že žalovaný pokračoval v zásazích do držby žalobců tím, že do vykopaných děr začal umísťovat plotní sloupky a část předmětného pozemku začal oplocovat, neboť o samotném zásahu do pokojné držby i o osobě rušitele se žalobci dověděli dříve než šest týdnů před podáním žaloby (blíže viz usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 11. 2019, sp. zn. II. ÚS 3501/19, dostupné na stránkách https://nalus.usoud.cz). Jelikož žaloba byla podána opožděně, soud ji výrokem I. zamítl a nezabýval se zjišťováním poslední držby a jejího svémocného rušení.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 356 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 10 000 Kč podle § 9 odst. 1 a. t. sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 3 600 Kč ve výši 756 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalobcům zaplatit náhradu nákladů řízení společně a nerozdílně k rukám zástupkyně žalovaného ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

9. V souvislosti s podáním návrhu na zahájení tohoto řízení vznikla žalobcům povinnost uhradit společně a nerozdílně soudní poplatek podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a), odst. 8 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve výši 2 000 Kč dle položky 4 odst. 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků. Žalobci jsou povinni zaplatit soudní poplatek České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě na účet Okresního soudu v Jihlavě ve lhůtě podle ustanovení § 7 odst. 1 věty druhé zákona o soudních poplatcích, neboť soud neshledal důvod pro jinou lhůtu k plnění.