24 C 34/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 136 029,87 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 61 380 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 61 380 Kč od 1. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 74 649,87 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 12 256,67 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 813,28 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 73 106,32 Kč od 30. 7. 2024 do 31. 8. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 726,32 Kč od 1. 9. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 61 380 Kč od 1. 9. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 26,43 % ročně z částky 16 923,80 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 18,37 % ročně z částky 36 182,52 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 18,47 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 136 029,87 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) tři smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to dne 9. 6. 2022, 10. 11. 2022 a 16. 12. 2022. Na základě těchto smluv byly žalovanému poskytnuty částky 30 000 Kč, 39 000 Kč a 20 000 Kč, které si žalovaný vždy převzal v hotovosti při podpisu příslušné smlouvy. Ve smlouvě ze dne 9. 6. 2022 se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 18 měsíčních splátkách i částku 25 834 Kč (dále též jen „poplatek“), sestávající z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 18 940 Kč, úroků ve výši 69 % ročně podle strany 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, z poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a z poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 394 Kč, a dále z pojistného ve výši 2 322 Kč, ve smlouvě ze dne 10. 11. 2022 se zavázal vrátit v 18 měsíčních splátkách i poplatek ve výši 28 623 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 21 367 Kč, úroků ve výši 60,8 % ročně podle strany 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, z poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a z poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 756 Kč, a ve smlouvě ze dne 16. 12. 2022 se zavázal vrátit v 18 měsíčních splátkách i poplatek ve výši 19 181 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 14 085 Kč, úroků ve výši 76 % ročně podle strany 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, z poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a z poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 596 Kč, a dále z pojistného ve výši 2 862 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly právní předchůdkyní žalobkyně využity žalovaným poskytnuté údaje o zaměstnání a výši jeho příjmů a výdajů, pracovní smlouva, faktury, výpisy z účtu a daňové přiznání. Žalovaný však své dluhy řádně neuhradil, poslední splátku ze smlouvy ze dne 9. 6. 2022 zaplatil dne 6. 2. 2023, přičemž podle smlouvy měla být celá částka uhrazena dne 9. 12. 2023, poslední splátku ze smlouvy ze dne 10. 11. 2022 zaplatil dne 15. 5. 2023, přičemž podle smlouvy měla být celá částka uhrazena dne 10. 5. 2024, a na splátkách ze smlouvy ze dne 16. 12. 2022 nezaplatil ničeho, přičemž podle smlouvy měla být celá částka uhrazena dne 16. 6. 2024. Smlouvou ze dne 29. 7. 2024 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pohledávku za žalovaným v neuhrazené výši 136 029,87 Kč, sestávající z dlužných částí jistin ve výši 16 923,80 Kč, 36 182,52 Kč a 20 000 Kč a poplatků ve výši 18 611,82 Kč, 24 588,61 Kč a 19 723,12 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne 29. 7. 2024. Po datu postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh již ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 6. 2022 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s tímto úvěrem poplatek ve výši 25 834 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 18 940 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 394 Kč, a dále pojistné ve výši 2 322 Kč, a to vše v 18 měsíčních splátkách; ve smlouvě žalovaný svým podpisem potvrdil, že poskytnutou částku převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 10. 11. 2022 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 39 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s tímto úvěrem poplatek ve výši 28 623 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 21 367 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 756 Kč, a to vše v 18 měsíčních splátkách; ve smlouvě žalovaný svým podpisem potvrdil, že poskytnutou částku převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 12. 2022 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s tímto úvěrem poplatek ve výši 19 181 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 14 085 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 596 Kč, a dále pojistné ve výši 2 862 Kč, a to vše v 18 měsíčních splátkách; ve smlouvě žalovaný svým podpisem potvrdil, že poskytnutou částku převzal v hotovosti při uzavření smlouvy.

4. Z druhé strany všech tří smluv soud zjistil, že se smluvní strany dohodly, že úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy ve výši 69 % ročně pro smlouvu ze dne 9. 6. 2022, ve výši 60,8 % ročně pro smlouvu ze dne 10. 11. 2022 a ve výši 76 % ročně pro smlouvu ze dne 16. 12. 2022. Z článku 3.8. smluvních podmínek, jež tvořily součást smluv, soud zjistil, že každá jednotlivá částka zaplacená zákazníkem bude započtena na zákazníkovy dluhy v pořadí podle data jejich splatnosti, a to od nejstaršího dluhu. Z čl. 9.1. smluvních podmínek soud zjistil, že smlouva je uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Z listiny nazvané Zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 16. 12. 2022 soud zjistil, že žalovaný přistoupil k životnímu pojištění poskytovanému právní předchůdkyní žalobkyně coby pojistníkem a , Anonymizováno, , právnická osoba, .

5. Ze zákaznické karty právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 7. 6. 2022 se podává, že totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem a že žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem činí 33 964 Kč a jeho měsíční výdaje činí 2 000 Kč; v části nazvané „Čistý příjem žadatele ověřen dokumenty“ právní předchůdkyně žalobkyně zaškrtla možnosti pracovní smlouva a daňové přiznání. Ze zákaznické karty právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 9. 11. 2022 se podává, že totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem a že žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem činí 65 250 Kč a jeho měsíční výdaje činí 2 000 Kč; v části nazvané „Čistý příjem žadatele ověřen dokumenty“ právní předchůdkyně žalobkyně zaškrtla možnosti pracovní smlouva a faktury. Ze zákaznické karty právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 16. 12. 2022 se podává, že totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem a že žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem činí 39 600 Kč a jeho měsíční výdaje činí 2 000 Kč; v části nazvané „Čistý příjem žadatele ověřen dokumenty“ právní předchůdkyně žalobkyně zaškrtla možnosti pracovní smlouva a výpisy z účtu.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni neuhrazené pohledávky za žalovaným ze smluv č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Z tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že ke dni 5. 8. 2024 žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 21 700 Kč. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že ke dni 5. 8. 2024 žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 5 920 Kč. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že ke dni 5. 8. 2024 žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 a z podacího lístku se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávek na žalobkyni a požádala jej o uhrazení dlužné částky do 10 dnů od doručení oznámení, přičemž tato výzva byla podána k poštovní přepravě dne 16. 8. 2024. Z předžalobní výzvy ze dne 31. 10. 2024 a z podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 15. 11. 2024.

7. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz listinou „Potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky“.

8. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným tři smlouvy, na jejichž základě mu poskytla částky 30 000 Kč, 39 000 Kč a 20 000 Kč, které si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu příslušné smlouvy. Žalovaný se zavázal dlužné částky vrátit ve splátkách spolu s poplatky ve výši 25 834 Kč, 28 623 Kč a 19 181 Kč a ve dvou případech také s pojistným ve výši 2 322 Kč a 2 862 Kč. Při uzavírání smluv ověřila právní předchůdkyně žalobkyně totožnost žalovaného a na základě jeho prohlášení zjistila, jaké jsou jeho příjmy a výdaje. Podle zaškrtnutých políček v kartě zákazníka byly k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným využity právní předchůdkyní žalobkyně i další zdroje, a to pracovní smlouva, faktury, výpisy z účtu a daňové přiznání žalovaného. Žalovaný na své dluhy z uvedených smluv uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částky 21 700 Kč, 5 920 Kč a 0 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně své pohledávky za žalovaným z předmětných smluv na žalobkyni. Žalovaný byl řádně vyzván k úhradě dluhů před podáním žaloby.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

10. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěry v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při těchto právních jednáních nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na stránkách www.nsoud.cz, oba aplikovatelné i ve vztahu k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v těchto případech spokojila s pouhým tvrzením žalovaného. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným byly právní předchůdkyní žalobkyně využity i další zdroje, a to pracovní smlouva, faktury, výpisy z účtu a daňové přiznání žalovaného, soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěry, a proto soud posoudil všechny tři smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatné podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku, poplatcích a pojistném, jak vyplývají ze smluv.

12. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému ze smlouvy uzavřené dne 9. 6. 2022 finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, z nichž žalovaný vrátil pouze částku 21 700 Kč, ze smlouvy uzavřené dne 10. 11. 2022 mu poskytla finanční prostředky ve výši 39 000 Kč, z nichž žalovaný vrátil pouze částku 5 920 Kč, a ze smlouvy uzavřené dne 16. 12. 2022 mu poskytla finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, z nichž žalovaný nevrátil ničeho. Tyto úhrady žalovaného soud s ohledem na neplatnost smluv o spotřebitelském úvěru započetl na příslušnou dlužnou jistinu úvěru, a tudíž žalovaný dluží na těchto jistinách částky 8 300 Kč podle smlouvy ze dne 9. 6. 2022, 33 080 Kč podle smlouvy ze dne 10. 11. 2022 a 20 000 Kč podle smlouvy ze dne 16. 12. 2022. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že tyto zbývající části poskytnutých jistin bez souvisejících poplatků žalobkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jsou neplatné a mezi stranami nejsou jiná platná smluvní ujednání, má soud za to, že povinnost žalovaného k vrácení nesplacených částí jistin úvěrů nadále trvá. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně platně a účinně postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni. S ohledem na výše uvedené je žalovaný povinen žalobkyni uhradit zbývající dluh na jistinách úvěrů ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, tj. celkem částku 61 380 Kč. Pokud se jedná o dobu přiměřenou možnostem žalovaného k vrácení dlužných částí jistin ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení, právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu již v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 7. 2024 se lhůtou splatnosti do 10 dnů od doručení tohoto oznámení, následně pak ještě předžalobní výzvou s datem plnění do 15. 11. 2024; žalovaný na tyto výzvy došlé do jeho dispoziční sféry nijak nereagoval a námitku nepřiměřenosti navrhované lhůty k plnění neuplatnil. Nelze tedy učinit jiný závěr, než že spor o přiměřenost uvedené doby nevyvolal, tudíž žaloba o určení doby plnění podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru nebyla potřebná a dluh se stal splatným nejpozději uplynutím uvedené doby (v podrobnostech viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, dostupný na www.nsoud.cz).

13. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaný byl povinen vrátit neuhrazené části jistin úvěrů v době přiměřené jeho možnostem podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru; jak je uvedeno výše, žalovaný nevyvolal spor o přiměřenost uvedené doby, a tudíž byl povinen uhradit dlužné části jistin na základě výzvy k zaplacení obsažené v oznámení o postoupení pohledávky, podaném k poštovní přepravě dne 16. 8. 2024 s lhůtou splatnosti do 10 dnů od jeho doručení. Výzva byla žalovanému doručena na základě domněnky dojití třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 21. 8. 2024, a lhůta k plnění tak žalovanému uplynula dne 31. 8. 2024. Následujícím dnem po uplynutí této lhůty se tak žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z dlužných částí jistin úvěrů v celkové výši 61 380 Kč od 1. 9. 2024 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené proto soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku s příslušenstvím zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k vrácení dlužné jistiny úvěru s příslušenstvím neshledal důvod.

14. Zbývající část žaloby v částce 74 649,87 Kč ohledně požadovaných smluvních úroků, poplatků za zpracování spotřebitelského úvěru, poplatků za komfortní a flexibilní splácení a pojistného soud s ohledem na výše uvedenou neplatnost smluv jako nedůvodnou zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úroky z prodlení z neuhrazených částí poplatků a pojistného podle smluv o spotřebitelském úvěru, protože z důvodu neplatnosti uvedených smluv nemá žalobkyně na tyto částky nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úroky z prodlení z dlužných částí těchto poplatků a pojistného. Soud rovněž žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z přisouzených částí jistin v celkové výši 61 380 Kč (v rámci požadovaných dlužných částí jistin úvěrů v celkové výši 73 106,32 Kč) do 31. 8. 2024, neboť z provedeného dokazování vyšlo najevo, že výzva k uhrazení dlužných částí jistin byla podána k poštovní přepravě až dne 16. 8. 2024, žalovanému mohla být doručena nejdříve následující den a desetidenní lhůta k plnění uplynula dnem 31. 8. 2024, tedy prodlení žalovaného započalo až dnem následujícím, tj. 1. 9. 2024, a nikoliv před tímto dnem. Dále soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z přisouzené částky 61 380 Kč od 1. 9. 2024 do zaplacení ve výši přesahující zákonnou výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze co do částky 61 380 Kč s příslušenstvím, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 74 649,87 Kč s příslušenstvím, a proto mu náleží náhrada nákladů řízení v poměrné výši odpovídající míře jeho úspěchu v řízení. Jelikož však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.