24 C 343/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 20 928,15 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 20 928,15 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 137,47 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 928,15 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení, a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 19 452,90 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 20 928,15 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela se společností Anonymizováno právnická osoba, reg. č. hodnota, jednající prostřednictvím právnická osoba, IČO IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně) smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek v minimální výši 5 % z čerpané výše úvěru, nejméně však 500 Kč, spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně. Celkem žalovaná vyčerpala částku 62 548 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených žalovanou a nahlédnutím do dostupných registrů. Žalovaná nehradila řádně a včas splátky úvěru, proto právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a ke dni 30. 11. 2023 prohlásila úvěr za splatný. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2023 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalovaná částka 20 928,15 Kč zahrnuje dlužnou jistinu úvěru ve výši 19 452,90 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 137,47 Kč a poplatky podle smlouvy o úvěru v celkové výši 1 475,25 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota uzavřené dne 27. 9. 2020 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši 60 000 Kč s výší prvního čerpání 17 724 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet s tím, že počet splátek má záviset na výši vyčerpaných peněžních prostředků z úvěrového rámce a výši úhrad klienta, celková výše měsíční splátky činí minimálně 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč, datum splatnosti je 17. den v měsíci, úroková sazba činí 22,68 % měsíčně a měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů činí 50 Kč, smluvní pokuta za prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč. Součástí smlouvy bylo i pojištění schopnosti splácet úvěr na základě čl. 4.1 VI Rámcové pojistné smlouvy č. Anonymizováno s měsíční úhradou za pojištění ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru. V části II. Údaje pro posouzení žádosti o klasický a revolvingový úvěr žalovaná uvedla, že je svobodná, je majitelem domu či bytu, nevyživuje žádné děti, je zaměstnána s čistým měsíčním příjmem 23 000 Kč, celkové náklady její domácnosti činí 800 Kč a nemá žádné finanční závazky. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky pro revolvingové úvěry, z nichž soud zjistil obecné podmínky poskytování úvěrů, a sazebník, z něhož soud zjistil přehled a výše poplatků pro úvěry. Z čl. 3.2. písm. a) bodu i) produktových podmínek soud zjistil, že produktová smlouva zanikne také písemným odstoupením právní předchůdkyně žalobkyně, dostane-li se žalovaná do prodlení se splacením více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce. Z dopisu ze dne 30. 9. 2020 adresovaného žalované soud zjistil parametry poskytovaného úvěru. Z protokolu o prověření úvěruschopnosti klienta pro úvěry převzaté od Anonymizováno! soud zjistil, že žalovaná uvedla v žádosti o úvěr příjem ve výši 23 000 Kč, banka počítala s celkovými příjmy ve výši 23 000 Kč a pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík ověřila, že žalovaná nebyla v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, životní výdaje žalované banka stanovila částkou 2 000 Kč, splátka nového úvěru činila 3 000 Kč, tj. žalované po odečtení splátkového zatížení zbývalo 20 000 Kč na pokrytí životních nákladů.

4. Z platební historie úvěrového účtu č. hodnota soud zjistil, že v období od 29. 9. 2020 do 16. 10. 2023 vyčerpala žalovaná z úvěrového rámce celkem 62 548 Kč, že na splátkách úvěru uhradila celkem částku 76 022 Kč a že dlužná částka ke dni 18. 10. 2023 činí 23 065,62 Kč. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 27. 10. 2023 soud zjistil, že vzhledem k prodlení žalované se splácením úvěru právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy o úvěru odstoupila a úvěr se stal ke dni 30. 11. 2023 splatným. Z notářského zápisu sp. zn. NZ Anonymizováno, sepsaného dne 1. 11. 2023 notářem tituly před jménem jméno FO, a z jeho příloh soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně tímto postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy č. hodnota na společnost právnická osoba. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 10. 2024 a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. hodnota byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25. 11. 2024 soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni; podle podacího archu byl tento dopis odeslán žalované dne 25. 11. 2024. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 3. 2025 a z podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě nesplaceného úvěru s příslušenstvím do 9. 4. 2025.

5. Pro nadbytečnost soud neprovedl důkaz všeobecnými obchodními podmínkami pro soukromou klientelu právnická osoba., ceníkem pro soukromou klientelu právnická osoba., ceníkem právnická osoba. pro bankovní obchody, potvrzením o zaplacení kupní ceny za postoupení pohledávek, dohodou o úplatě za postoupené pohledávky a argumentací užití ekonomického modelu pro potřeby dokladování úvěruschopnosti.

6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu, na jejímž základě jí poskytla úvěrový rámec 60 000 Kč a v níž se žalovaná zavázala splácet poskytnutou částku spolu s úrokem a souvisejícími poplatky formou pravidelných měsíčních splátek. Pro případ prodlení žalované si měly smluvní strany ujednat povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu. Úvěruschopnost žalované posoudila právní předchůdkyně žalobkyně na základě údajů poskytnutých žalovanou. Žalovaná vyčerpala celkem 62 548 Kč a uhradila celkem 76 022 Kč. Jelikož žalovaná neplnila své smluvní povinnosti, právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a úvěr se stal okamžitě splatným. Poté byla pohledávka za žalovanou postoupena přes právnická osoba. na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě jejího dluhu.

7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 24. 4. 2020 do 31. 12. 2020 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

8. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 (dále jen „o. z.“) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na stránkách www.nsoud.cz, aplikovatelné i ve vztahu k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalované uvedeným v žádosti o úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku, poplatcích, pojistném a smluvní pokutě, jak vyplývají ze smlouvy. (V podrobnostech soud odkazuje i na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 12. 2020, č. j. 15 Co 341/2020-68, dostupný v databázi ASPI.)

10. Soud nepřihlížel k § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru týkající se uplatnění námitky neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy spotřebitelem, tj. žalovanou. Ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 Soudní dvůr EU uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady č. 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice č. 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Jelikož § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru je v rozporu s uvedeným výkladem Soudního dvora EU a zdejší soud je tímto výkladem vázán, posoudil soud platnost uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti bez uplatnění námitky neplatnosti ze strany žalované.

11. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši 62 548 Kč, z nichž žalovaná vrátila částku 76 022 Kč. Tuto úhradu soud s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru započetl na dlužnou jistinu ve výši 62 548 Kč. Žalovaná tudíž zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně částku o 13 474 Kč přesahující výši zapůjčené částky ze smlouvy o úvěru, čímž došlo k úplnému zániku jejího dluhu z této smlouvy. S ohledem na výše uvedenou neplatnost smlouvy o úvěru a úplné splacení poskytnuté částky proto soud žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. V řízení byla zcela úspěšná žalovaná, neboť žaloba byla zamítnuta, a tudíž jí náleží náhrada nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni. Protože však žalované žádné náklady v tomto řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.