24 C 345/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 3 020 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 510 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 510 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 510 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 510 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení 3 020 Kč s příslušenstvím jako nezaplaceného jízdného za jízdy žalovaného dopravním prostředkem anonymizována dvě slova územní celek, anonymizováno, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a dvou přirážek k jízdnému na základě zápisů o provedené přepravní kontrole číslo ze dne datum a číslo ze dne datum. Z provedených důkazů soud zjistil, že se žalovaný přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, a to dne datum na lince B trolejbusu, a na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou a nezaplatil jízdné ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč O provedené přepravní kontrole byl v uvedeném dni sepsán na místě zápis číslo. Dne datum byl právní předchůdkyní žalobkyně sepsán zápis o provedené přepravní kontrole číslo podle něhož se prostředkem veřejné dopravy provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně dne datum na lince 3 autobusu přepravovala osoba identifikovaná jménem celé jméno žalovaného s údajným pobytem na ulice a číslo, obec; osobní údaje této osoby nebyly nijak ověřeny. Zápis o provedené přepravní kontrole byl přepravovaným cestujícím nečitelně podepsán. Tento cestující se na výzvu kontrolora neprokázal platnou jízdenkou a jízdné ani přirážku k jízdnému nezaplatil. Podle obou zápisů bylo dlužné jízdné a přirážka k jízdnému splatné ve lhůtě 15 kalendářních dnů ode dne sepsání příslušného zápisu. Výše jízdného 10 Kč vyplývá z tarifu právní předchůdkyně žalobkyně a výše přirážky k jízdnému 1 500 Kč vyplývá ze smluvních přepravních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému postoupení pohledávky písemně oznámila. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 16. 9. 2021, avšak žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Soud posoudil závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným ze dne datum podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) jako platně uzavřenou smlouvu o přepravě osob. anonymizováno žalovaného v době jeho přepravy nezpůsobuje neplatnost uvedené smlouvy, neboť žalovaný musel mít z okolností, podmínek, jednoduchosti a opakujícího se rázu přepravy osob prostředkem městské hromadné dopravy povědomí o povinnosti uhradit za přepravu příslušné jízdné, a proto byl podle § 31 o. z. způsobilý k uzavření smlouvy o přepravě osob, neboť toto právní jednání bylo svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající tehdejšímu věku žalovaného. Pohledávka za žalovaným z této smlouvy byla platně postoupena na žalobkyni podle § 1879 a násl. o. z. V souladu s § 37 odst. 5, 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhláškou č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a v souladu se smlouvou o přepravě vzniklo žalobkyni právo na úhradu dlužného jízdného za jízdu žalovaného bez platného jízdního dokladu ve výši 10 Kč a na úhradu přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Jelikož žalovaný tuto dlužnou částku žalobkyni neuhradil, soud žalobě v části týkající se přepravy žalovaného dne datum vyhověl, a to i ohledně úroku z prodlení, na nějž žalobkyni vznikl nárok podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z částky 1 510 Kč, představující součet dlužného jízdného a přirážky k jízdnému, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty 15 kalendářních dnů k zaplacení od data sepsání zápisu o provedené přepravní kontrole, tj. ode dne datum, do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. Pokud se jedná o žalobkyní tvrzenou přepravu žalovaného dne datum, soud v tomto případě dospěl k závěru, že ani přes výzvu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. žalobkyně neprokázala totožnost osoby, s níž byl sepsán předmětný zápis o provedené přepravní kontrole, respektive neztotožnila tuto osobu s žalovaným. Přepravovaná osoba byla podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě povinna v případě, že se neprokázala platným jízdním dokladem a nezaplatila jízdné a přirážku, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky, jimiž jsou jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování a číslo osobního dokladu. Právní předchůdkyně žalobkyně se však spokojila pouze s ničím neověřeným tvrzením přepravovaného cestujícího ohledně jeho jména, příjmení a bydliště. Ze strany žalovaného nedošlo během následného vymáhání vzniklého dluhu ani během soudního řízení k uznání tvrzeného dluhu. Rovněž nečitelný podpis přepravovaného cestujícího nemohl posloužit k jeho ztotožnění s žalovaným. Žalobkyně sice soudu prokázala, že její právní předchůdkyně platně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, avšak neprokázala uzavření smlouvy o přepravě osob mezi svou právní předchůdkyní a žalovaným podle § 2550 a násl. o. z., a tudíž neprokázala ani to, že osobou povinnou k úhradě jízdného a přirážky k jízdnému je skutečně žalovaný, tj. nebyla prokázána pasivní věcná legitimace žalovaného v tomto řízení, a proto soud žalobu v části týkající se tvrzené přepravy žalovaného dne datum jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Jelikož úspěch obou účastníků řízení byl v zásadě stejný, neboť soud žalobě vyhověl ohledně částky 1 510 Kč s příslušenstvím a zamítl ji také ohledně částky 1 510 Kč s příslušenstvím, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.