24 C 358/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 o určení dědického práva

I. Zamítá se žaloba, jíž se žalobci domáhali určení, že žalovaný , Jméno zainteresované osoby 2/0, , Datum narození zainteresované osoby 2/0, , Adresa zainteresované osoby 2/0, , není závětním dědicem po zůstavitelce , jméno FO, , narozené , právnická osoba, . , Anonymizováno, , posledně , Adresa zainteresované osoby 2/0, , zemřelé , datum, .

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 17 902,53 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0, advokáta.

1. Žalobci byli usnesením Okresního soudu v Jihlavě ze dne 2. 11. 2021, č. j. , spisová značka, , vydaným soudní komisařkou notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , vyzváni, aby do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci uvedeného usnesení podali žalobu u Okresního soudu v Jihlavě proti závětnímu dědici , Jméno zainteresované osoby 2/0, na určení, že pozůstalý syn zůstavitelky , jméno FO, , Jméno zainteresované osoby 2/0, není jejím závětním dědicem. Žalobci podali určovací žalobu soudu dne 17. 12. 2021 a uvedli v ní, že matka účastníků řízení , Jméno zainteresované osoby 1/0, měla sepsat závěť, kterou žalobci považují za neplatnou, neboť nesplňuje náležitosti podle § 1533 a § 1534 občanského zákoníku. Obsah závětí je zmatený, neurčitý a je v ní zahrnut majetek, který nemůže být předmětem dědického řízení: matka účastníků odkazuje v závěti podíl vnosu v , Anonymizováno, , adresa, , který však nebyl v jejím vlastnictví, stejně jako starý , Anonymizováno, . Matka účastníků nebyla v době sepsání závěti příčetná, její vůle byla nahrazena vůlí žalovaného, o němž se žalobci domnívají, že byl sepisu závěti přítomen a její obsah ovlivnil ve svůj prospěch s cílem zkrátit dědická práva žalobců. V době pořízení závěti byla matka účastníků zmatená a dezorientovaná, jak vyplývá z rozhovorů žalobců s ní. Pokud se jedná o svědky uvedené v závěti, ti jsou nedohledatelní nebo nežijí, hlavně však není ze závěti jasné, o koho se jednalo. Podle žalobce b) měla matka účastníků doma v hotovosti peníze v částce asi , částka, , přičemž tyto peníze se po její smrti nezahrnuly do dědictví, ale utratil je žalovaný. Žalobce b) má rovněž za to, že předmětná závěť nebyla zůstavitelkou podepsána, a pokud ano, tento její podpis je nečitelný.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že závěť , Jméno zainteresované osoby 1/0, je platná, neboť byla napsána a podepsána zůstavitelkou dne , datum, na , Anonymizováno, oddělení , právnická osoba, , což na závěti potvrdila i pacientka , jméno FO, , která však již zemřela. V nemocnici byl v té době zákaz návštěv z důvodu epidemie Covid-19, žalovaný proto nemohl být osobně přítomen sepsání závěti. Příčetnost matky účastníků prokazuje závěr neurologického vyšetření z 1. 10. 2020. Pokud se jedná o věci, které podle žalobců nemohly být předmětem dědictví, tj. podíl vnosu v , Anonymizováno, , adresa, , starý , Anonymizováno, , matka účastníků se v závěti k těmto věcem pouze vyjadřovala, neboť mohly být předmětem následných sporů.

3. U jednání soudu dne , datum, žalobci i žalovaný shodně potvrdili, že jsou mezi nimi nesporné následující skutečnosti: matka účastníků řízení, , Jméno zainteresované osoby 1/0, , sepsala dne , datum, během svého pobytu v , právnická osoba, závěť; do dědictví po , jméno FO, nepatří , Jméno zainteresované osoby 1/0, v rozsahu 1/3 a , Jméno zainteresované osoby 1/0, v rozsahu 1/3.

4. Z usnesení Okresního soudu v Jihlavě ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vydaného notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, jako soudní komisařkou, soud zjistil, že soudní komisařka v řízení o pozůstalosti po zůstavitelce , jméno FO, , narozené , právnická osoba, . , Anonymizováno, a zemřelé , datum, , se zanecháním poslední vůle ze dne , datum, , uložila pozůstalým synům , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, , a , Jméno zainteresované osoby 1/0, , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , aby do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení podali žalobu u Okresního soudu v Jihlavě proti závětnímu dědici, pozůstalému synovi , Jméno zainteresované osoby 2/0, , Datum narození zainteresované osoby 2/0, , že pozůstalý syn , Jméno zainteresované osoby 2/0, není závětním dědicem po zůstavitelce , jméno FO, , narozené , právnická osoba, . , Anonymizováno, a zemřelé , datum, . Toto usnesení nabylo právní moci dne 2. 12. 2021.Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec14. Pro nadbytečnost soud neprovedl důkaz výslechem svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, k prokázání tvrzení žalobců o majetkové podstatě dědictví a okolnostech sepisu závěti; žalobce a) ve svém podání ze dne 16. 8. 2023 navíc soudu sdělil, že na výslechu těchto svědkyň netrvá. Rovněž pro nadbytečnost soud neprovedl důkaz listinami z dědického spisu po otci účastníků , jméno FO, , narozenému , datum, , k prokázání tvrzení žalobců o majetkové podstatě dědictví. Soud dále pro nadbytečnost neprovedl důkaz znaleckým posudkem z oblasti grafologie, neboť žalobci v průběhu řízení nadále netrvali na svém původním tvrzení, že pisatelem závěti ze dne , datum, nebyla , Jméno zainteresované osoby 1/0, , ale u jednání dne , datum, se všichni účastníci shodli na tom, že je mezi nimi nesporné, že uvedenou závěť sepsala během svého pobytu v , právnická osoba, jejich matka , Jméno zainteresované osoby 1/0, .

15. Z provedených důkazů a z nesporných tvrzení účastníků řízení soud zjistil, že matka účastníků , Jméno zainteresované osoby 1/0, sepsala během své hospitalizace v , právnická osoba, dne , datum, závěť, v níž celý svůj majetek odkázala žalovanému. Závěť byla sepsána vlastní rukou, byl na ní připojen podpis , Jméno zainteresované osoby 1/0, a jako svědek sepsání závěti na ní byla podepsána , jméno FO, . , Jméno zainteresované osoby 1/0, se ve své závěti vyjádřila i k věcem, které předmětem dědictví nebyly, jako jsou , adresa, . Mentální a kognitivní funkce , Jméno zainteresované osoby 1/0, byly v době sepsání závěti zcela v pořádku, neprojevovaly se u ní žádné příznaky neschopnosti komunikovat či rozumět. V řízení o pozůstalosti po , jméno FO, byli žalobci usnesením, které nabylo právní moci dne 2. 12. 2021, odkázáni k podání určovací žaloby o dědické právo k Okresnímu soudu v Jihlavě do dvou měsíců od právní moci; žalobci podali svou žalobu dne 17. 12. 2021.

16. Podle § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.

17. Podle § 1476 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. Tyto důvody mohou působit i vedle sebe.

18. Podle § 1494 odst. 1 o. z. závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná.

19. Podle § 1494 odst. 2 o. z. závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl.

20. Podle § 1533 o. z. kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.

21. Podle § 1529 o. z. podstatný omyl zůstavitele způsobuje neplatnost ustanovení závěti, kterého se týká.

22. Podle § 1530 odst. 1 o. z. omyl je podstatný, týká-li se osoby, které se něco zůstavuje, nebo podílu či věci, které se zůstavují, anebo podstatných vlastností věci. Vlastnosti jsou podstatné, je-li zřejmé, že by zůstavitel v závěti tak neurčil, kdyby se v nich nebyl zmýlil.

23. Naléhavý právní zájem žalobců na určení dědického práva vyplývá přímo z výše citovaného ustanovení zákona, neboť usnesení soudní komisařky , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , nabylo právní moci dne 2. 12. 2021 a žalobci podali žalobu na soud dne 17. 12. 2021, tj. ve lhůtě dvou měsíců ode dne nabytí právní moci uvedeného usnesení.

24. S ohledem na skutečnosti zjištěné v rámci dokazování, nesporná tvrzení účastníků a za použití výše citovaných právních předpisů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Hlavní námitkou žalobců proti platnosti závěti sepsané jejich matkou , Jméno zainteresované osoby 1/0, dne , datum, během její hospitalizace v , právnická osoba, je mentální nezpůsobilost zůstavitelky pořídit o svém majetku pro případ smrti. Tato námitka však byla zcela vyvrácena provedenými důkazy, a to zejména zdravotnickou dokumentací zůstavitelky z doby její hospitalizace a sepisu závěti, znaleckým posudkem znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace gerontopsychiatrie, svědeckou výpovědí ošetřovatelky zůstavitelky v , právnická osoba, z doby sepsání závěti a také účastnickou výpovědí žalovaného, kterou soud shledal v kontextu ostatních provedených důkazů důvěryhodnou. Z těchto důkazů soud zjistil, že zůstavitelka byla ke dni sepisu závěti mentálně bez problémů, byla zcela orientovaná, byla schopná vyjádřit své myšlenky a komunikovat s okolím, její ovládací a rozpoznávací schopnosti byly zcela v normě. Proto má soud za to, že u ní nenastaly okolnosti, které by vedly k závěru o její nezpůsobilosti pořídit závěť, tj. ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitelky nebyly vymizelé, ani podstatně snížené (k tomu soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5196/2016, dostupný na www.nsoud.cz). Soud tudíž v této části neuvěřil účastnické výpovědi žalobce b), a to i s ohledem na obsah závěti matky účastníků, jež v závěti uvedla, že „, jméno FO, se o mě řádně staral, což o synovi , jméno FO, a , jméno FO, se nedá říci. Byli na mě hrubý a sprostý a nesnažili se mně pomoci v nemoci ani jinak.“25. Pokud se jedná o náležitosti, které zákon s platnou závětí spojuje, soud dospěl k závěru, že veškeré podmínky zákona byly v tomto smyslu naplněny a zůstavitelka pořídila o svém majetku tzv. holografní závětí podle § 1533 o. z. Závěť napsala vlastní rukou, což bylo mezi účastníky nesporné, a sama ji rovněž podepsala. Podpis je připojen na třetí straně závěti, ve svém znaleckém posudku na něj poukázala i znalkyně. Námitka žalobce b), že je podpis nečitelný, není relevantní, neboť zákon nepožaduje, aby závěť byla podepsána čitelně, ale pouze to, aby ji podepsal zůstavitel. Žalobci v řízení nenamítali, že podpis na závěti patří jiné osobě, proto soud neměl důvod ze své vlastní iniciativy nechávat zpracovat znalecký posudek z oboru grafologie ke zjištění, jestli podpis na závěti je podpisem zůstavitelky. Pokud se jedná o osobu na závěti uvedené svědkyně , jméno FO, , zákon u holografní závěti svědky nepožaduje, proto tato skutečnost nemá žádné právní účinky ve vztahu k platnosti předmětné závěti. Ošetřovatelka , jméno FO, navíc nevystupovala v pozici svědkyně ve smyslu § 1534 o. z., neboť z provedeného dokazování vyšlo najevo, že pouze na prázdný list papíru před sepsáním závěti potvrdila, že zůstavitelka „zprávu psala za plného vědomí“, přičemž nevěděla o tom, že touto zprávou má být závěť. Námitka žalobců, že obsah závěti je neurčitý a zmatený, nejsou pro posouzení platnosti závěti relevantní, neboť soud má stejně jako znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, za to, že případná nesrozumitelnost vznikla v důsledku nepřesného přepisu textu závěti v řízení o pozůstalosti a že samotný text závěti je logický a koherentní, přestože obsahuje gramatické chyby a stylistické neobratnosti, což soud přičítá zejména věku a vzdělání zůstavitelky. Stejně tak není předmětná závěť neurčitá, neboť zůstavitelka jasně formulovala svou vůli, kterou soud za pomocí § 1494 odst. 2 o. z. vyložil (konkrétněji k obsahové stránce závěti v následujícím odstavci). Také další námitka žalobců, že zůstavitelka předmětnou závětí nevyjádřila svou vlastní vůli, ale pouze přepsala text, který jí žalovaný nadiktoval, byla v řízení vyvrácena, neboť z provedených důkazů vyšlo najevo, že v době sepisu závěti byl v , právnická osoba, zaveden zákaz návštěv v důsledku epidemie Covid-19, tudíž žalovaný svou matku dne , datum, osobně neviděl a osobně s ní nehovořil, navíc z jeho výpovědi soud zjistil, že o úmyslu své matky sepsat závěť nevěděl a o existenci závěti se dozvěděl až poté, co byla závěť sepsána. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že i kdyby skutečně žalovaný své matce s textem závěti jakkoliv pomáhal, to samo o sobě ještě nečiní takovou závěť neplatnou, neboť i v takovém případě se může zůstavitel bezvýhradně, zcela dobrovolně a o své vůli s takovým textem závěti ztotožnit a svým podpisem jej stvrdit. Neplatnost takové závěti by připadala v úvahu pouze tehdy, pokud by neobsahovala skutečnou vůli zůstavitele, který by závěť podepsal například pod nátlakem, což však v tomto řízení ani nebylo namítáno.

26. Námitky týkající se některých věcí, o nichž se zůstavitelka v závěti zmiňuje, také nemají vliv na platnost závěti. Soud vyložil závěť ve smyslu § 1494 odst. 2 o. z. tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitelky. Zůstavitelka v závěti pořídila mimo jiné o svém podílu vnosů v , Anonymizováno, , adresa, , přičemž mezi účastníky bylo nesporné, že zůstavitelka byla vlastníkem vnosů v , Anonymizováno, , adresa, ke dni , datum, v rozsahu 1/3; je tudíž zřejmé, že v závěti pořídila právě o této své části vnosů v , Anonymizováno, , adresa, . Pokud se jedná o mechanizaci uvedenou v závěti, konkrétně , Anonymizováno, starý , Anonymizováno, , tyto věci nebyly součástí dědictví, což ze závěti jasně vyplývá, neboť zůstavitelka v závěti uvedla, že se jedná o majetek syna , jméno FO, , který si sám koupil, případně jej dostal od svého otce; vlastnictví žalovaného k těmto věcem bylo navíc prokázáno i kupními smlouvami, potvrzením či fakturou a skutečnost, že tyto věci nebyly předmětem dědictví po zůstavitelce, byla navíc mezi účastníky nesporná. Pokud se jedná o , Anonymizováno, , o němž zůstavitelka uvedla, že „náleží rovněž synu , jméno FO, , na své náklady ho nadělal“, opět se nejednalo o rozhodnutí zůstavitelky o jejím majetku, ale pouze o její komentář ohledně daného stavu, tj. o vlastnickém právu žalovaného k , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Opět i v tomto případě bylo mezi účastníky nesporné, že toto , Anonymizováno, nepatří do dědictví po , jméno FO, . Námitka žalobce b), že zůstavitelka měla doma v hotovosti peníze v částce asi , částka, a že tyto peníze se po její smrti nezahrnuly do dědictví, ale utratil je žalovaný, není pro toto řízení relevantní, neboť předmětem tohoto řízení je pouze určení dědického práva, jehož podstatou bylo rozhodnutí, zda závěť zůstavitelky je platná, a nikoliv spor o případné další majetkové hodnoty, které mohly či měly být zahrnuty do dědictví.

27. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že i kdyby zůstavitelka v závěti pořídila o věcech, které nebyly v jejím vlastnictví, jednalo by se o podstatný omyl podle § 1530 odst. 1 o. z., jehož důsledkem by nebyla neplatnost závěti jako celku, ale pouze neplatnost toho ustanovení závěti, jehož se takový omyl týká (§ 1529 o. z.), tj. závěť by byla neplatná pouze ohledně dědictví té věci či těch věcí, u nichž by vyšlo najevo, že je zůstavitelka nevlastnila.

28. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že závěť zůstavitelky , Jméno zainteresované osoby 1/0, je platná, neboť soud neshledal existenci žádné právní skutečnosti, která by způsobila neplatnost uvedené závěti. Proto soud žalobu na určení dědického práva zamítl, což znamená, že žalovaný je platným závětním dědicem matky účastníků řízení.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 902,53 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 35 000 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) a. t. sestávající z částky 2 500 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), c), d), g) a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 3. 3. 2022, vyjádření ze dne 3. 5. 2022, vyjádření ze dne 9. 2. 2024, další porada s klientem dne 17. 4. 2024 přesahující jednu hodinu, účast u jednání dne 23. 4. 2024) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., náhrady cestovného podle § 13 odst. 1 a. t. ve spojení s vyhláškou č. 398/2023 Sb. ve znění pozdějších předpisů za jízdu osobním automobilem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , k jednání soudu dne , datum, v trase , adresa, a zpět, celkem 90 km, s průměrnou spotřebou 5,7 litru nafty na 100 km při vyhláškové ceně 38,70 Kč/l podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 398/2023 Sb. ve znění pozdějších předpisů a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši 5,60 Kč podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb. v celkové výši 702,53 Kč, a náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 a. t. v rozsahu 4 započatých půlhodin po 100 Kč. Soud žalovanému nepřiznal náhradu nákladů řízení za tři úkony právní služby, a to za podání ze dne 28. 3. 2022, kterým žalovaný na základě výzvy soudu pouze označil důkazní návrhy ke svým tvrzením obsaženým ve vyjádření k žalobě ze dne 3. 3. 2022, za podání ze dne 28. 6. 2022, kterým žalovaný na základě výzvy soudu pouze označil srovnávací materiál k vypracování znaleckého posudku z oboru grafologie [blíže v komentáři k § 11 odst. 1 písm. d) a. t. v Kovářová, D. a kol. Vyhláška o advokátním tarifu: Komentář. (Systém ASPI). Wolters Kluwer (cit. 2024-2-5). ASPI_ID KO177_1996CZ. Dostupný z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X., odkazující na usnesení Vrchního soudu v Praze ve věci sp. zn. 2 To 28/2004, uveřejněné v Bulletinu advokacie č. 3/2005, str. 46, podle něhož za vypracování písemností týkajících se pouze dokazování adresovaných soudu prvního stupně odměna nepřísluší], a za podání ze dne 1. 8. 2022, kterým žalovaný na základě výzvy soudu pouze blíže specifikoval svá tvrzení uvedená ve vyjádření k žalobě ze dne 3. 3. 2022, přičemž tato specifikace mohla a měla být již součástí vyjádření k žalobě a neměla být činěna samostatně až na základě výzvy soudu; soud proto tyto úkony vyhodnotil jako neúčelně vynaložené. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalobcům zaplatit náhradu nákladů řízení žalovaného k rukám jeho zástupce, a to společně a nerozdílně, neboť žalobci mají v tomto řízení postavení nerozlučných společníků ve smyslu § 91 odst. 2 o. s. ř. (k tomu v podrobnostech ve stanovisku kolegia Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 1982, sp. zn. Cpj 165/82, dostupném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, svazek 9-10, ročník 1982, str. 592, uveřejněném pod číslem 49/1982), ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.