24 C 411/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale hlášená Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno 1, Anonymizováno o 49 014,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 24. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 19 014,44 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 014,44 Kč od 10. 3. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 331,12 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 49 014,44 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 17. 3. 2022 se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) v elektronické podobě smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč bezhotovostním převodem na účet. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně zapůjčenou částku do 9. 3. 2023 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 19 014,44 Kč. K uzavření smlouvy došlo po registraci žalované na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, seznámením se s parametry a poplatky požadovaného úvěru, uvedením osobních údajů a potvrzením textu smlouvy SMS kódem. Pro posouzení úvěruschopnosti žalované nahlédla právní předchůdkyně žalobkyně do dostupných registrů , Anonymizováno, . Žalovaná neuhradila sjednanou částku včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2024 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. Žalovaná částka 49 014,44 Kč zahrnuje dlužnou jistinu ve výši 30 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 19 014,44 Kč. Žalobkyně zaslala žalované upomínku k zaplacení, ale žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Z dokumentu nazvaného „, Anonymizováno, “ ze dne 17. 3. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je v této listině označena jako „úvěrující“ a žalovaná jako „klient“ a identifikována je jménem a příjmením, datem narození, trvalým bydlištěm, doručovací adresou, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, e-mailovou adresou a číslem bankovního účtu , č. účtu, ; úvěrující se měl zavázat poskytnout klientovi úvěr ve výši 30 000 Kč a klient se měl zavázat vrátit věřiteli tuto částku do 9. 3. 2023 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 19 014,44 Kč a úrokem v sazbě 12 % ročně, a to ve 12 měsíčních splátkách po 4 242 Kč počínaje datem 9. 4. 2022. Podle Preambule smlouvy pro uzavření této smlouvy a souvisejících dokumentů smluvní strany využívají prostředků komunikace na dálku, tj. webové stránky úvěrujícího, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti úvěrujícího a klienta a bez nutnosti podepsat smlouvu v listinné podobě. Vlastnoruční podpis klienta je na smlouvě i souvisejících dokumentech nahrazen verifikačním podpisovým kódem (dále také jako „dočasné heslo klienta“), které je klientovi zasláno na jím uvedené telefonní číslo , tel. číslo, SMS zprávy v době registrace žádosti o poskytnutí úvěru. Tato smlouva a související dokumenty nabývají platnosti a účinnosti okamžikem zadání dočasného hesla klienta do příslušného pole na webových stránkách úvěrujícího. Smlouva i související dokumenty jsou poté, po celou dobu trvání smluvního vztahu, klientovi zpřístupněny on-line na webových stránkách úvěrujícího v klientské sekci. Tento dokument nebyl klientem vlastnoručně podepsán, v místě pro jeho podpis je uvedeno: „Jméno a Příjmení: , Jméno žalované4. Z potvrzení o platbě ze dne 11. 3. 2024 soud zjistil, že z účtu č. , č. účtu, , jehož vlastníkem je právní předchůdkyně žalobkyně, byla dne 18. 3. 2022 odeslána částka 30 000 Kč na účet č. , č. účtu, s poznámkou „Zapujcka , Anonymizováno, “. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 5. 2. 2025 soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem účtu č. , č. účtu, je žalovaná. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že dne 18. 3. 2022 byla na tento účet připsána částka 30 000 Kč z účtu č. , č. účtu, s poznámkou „Zapujcka , Anonymizováno, “.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2024 a z její přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy č. , Anonymizováno, na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 3. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky a vyzvala ji k úhradě dluhu do tří dnů. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 3. 2024 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů. Podle podacího lístku bylo oznámení spolu s předžalobní výzvou odesláno žalované dne 15. 3. 2024.

6. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že podle nepodepsaného dokumentu s názvem „Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , Anonymizováno, “ se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč s datem splatnosti 9. 3. 2023 a žalovaná měla právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tutéž částku ve 12 měsíčních splátkách s poplatkem ve výši 19 014,44 Kč a úrokem v sazbě 12 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalované částku 30 000 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni, která žalovanou vyzvala předžalobní výzvou k úhradě dluhu. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho.

7. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru ze dne 17. 3. 2022 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES). Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva mezi smluvními stranami uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní uživatelského profilu žalované na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž žalovaná smlouvu o úvěru vlastnoručně nepodepsala. Z ostatních okolností kontraktačního procesu (zejména z výpisu z účtu žalované), jež časově souvisí s tvrzeným sjednáváním uvedené smlouvy, lze dospět k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou jednala. Žalobkyně však soudu předložila znění předmětné smlouvy ve formátu elektronického souboru .pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění tohoto dokumentu v okamžiku jeho podepsání žalovanou bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jeho následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tento dokument vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalované uzavřít smlouvu o úvěru ze dne 17. 3. 2022 v podobě předložené soudu, neboť tento dokument nebyl žalovanou vlastnoručně podepsán, a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Žalobkyni se tudíž sice podařilo prokázat, že dne 17. 3. 2022 jednala s žalovanou, avšak nepodařilo se jí prokázat, že výsledkem tohoto jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání uvedené smlouvy nebyla prokázána vůle žalované uzavřít tuto smlouvu o spotřebitelském úvěru v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivé jednání, k němuž se nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou v podobě předložené soudu.

13. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, z nichž žalovaná ničeho nevrátila. Nárok na vrácení této částky byl platně postoupen na žalobkyni. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že uvedenou částku žalobkyni či její právní předchůdkyni vrátila. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru nebyla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou platně uzavřena a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu a následně byla pohledávka za žalovanou platně postoupena na žalobkyni. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 30 000 Kč z titulu trvajícího bezdůvodného obohacení na straně žalované. Pokud se jedná o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo předžalobní výzvou ze dne 15. 3. 2024 s lhůtou splatnosti do tří dnů, přičemž tato výzva byla podána k poštovní přepravě dne 15. 3. 2024; na základě domněnky doby dojití podle § 573 o. z. došla tato výzva žalované dne 20. 3. 2024, lhůta k plnění jí uplynula dne 23. 3. 2024 a následujícím dnem po uplynutí této lhůty se tak žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu. Soud proto žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 30 000 Kč od 24. 3. 2024 do zaplacení a uložil žalované zaplatit žalobkyni přisouzenou částku s příslušenstvím ve lhůtě podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), neboť pro uložení jiné lhůty k plnění neshledal důvod.

14. Soud žalobkyni nepřiznal poplatek za sjednání úvěru ve výši 19 014,44 Kč, neboť tento nárok měl být založen smlouvou o úvěru, kterou soud shledal nicotnou. Soud žalobkyni tudíž nepřiznal ani úrok z prodlení z tohoto neexistujícího nároku a ani úrok z prodlení z dlužné jistiny za období od 10. 3. 2023 do 23. 3. 2024, neboť z provedeného dokazování vyšlo najevo, že předžalobní výzva k plnění byla žalované odeslána dne 15. 3. 2024, na základě domněnky doby dojití došla žalované dne 20. 3. 2024, lhůta k plnění žalované uplynula dne 23. 3. 2024 a teprve dne 24. 3. 2024 se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu a nikoliv již 10. 3. 2023. Proto soud žalobu v uvedené části jako nedůvodnou zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku z prodlení kapitalizovaného k tomuto dni) částky 64 625,20 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 34 788,69 Kč, tj. z 54 %, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 29 836,51 Kč, tj. ze 46 %. Míra úspěchu žalobkyně tudíž dosáhla 8 % a v tomto rozsahu jí byla přiznána náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 961 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění přechodného ustanovení čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb. (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 49 014,44 Kč podle § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Po zohlednění míry úspěchu soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení z nezkrácené výše 4 139 Kč částku 331,12 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.