24 C 434/2025
č. j. 24 C 434/2025-10
V PLATNOSTIOkresní soud v Jihlavě zrušil vyživovací povinnost otce k dceři s účinností od 30. listopadu, protože dceru byla schopna se sama živit. Soud se opřel o § 911 a § 910 odst. 1 občanského zákoníku, podle nichž se vyživovací povinnost může zrušit, pokud oprávněný není schopen se živit. Dceru byla zaměstnána na plný úvazek s příjmem umožňujícím pokrytí všech životních nákladů. Soud rozhodl, že náhrada nákladů řízení se žalobci nepřiznává, protože účastníci jsou v blízkém příbuzenském vztahu a dohodli se na zrušení povinnosti.
Plný text
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zrušení vyživovací povinnosti
I. Vyživovací povinnost žalobce k žalované stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne datum, č. j. právnická osoba Anonymizováno, se s účinností od 30. 11. 2025 ruší.
II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby byla s účinností od 30. 11. 2025 zrušena jeho vyživovací povinnost k žalované. V odůvodnění žaloby uvedl, že vyživovací povinnost mu byla stanovena rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne datum, č. j. spisová značka, ve výši 5 000 Kč měsíčně a že tato částka byla v průběhu let navýšena, že žalovaná se již nepřipravuje na své budoucí povolání, neboť od 3. 11. 2025 pracuje na plný úvazek u Anonymizováno Anonymizováno s platem ve výši 31 570 Kč hrubého měsíčně, tudíž je schopna se sama živit a s žalobcem se dohodla na zrušení jeho vyživovací povinnosti od 30. 11. 2025.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
3. Z rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne datum, č. j. spisová značka, soud zjistil, že tímto rozsudkem soud schválil dohodu rodičů žalované, tj. žalobce coby jejího otce a její matky jméno FO, narozené datum, podle níž se žalobce zavázal přispívat na výživu žalované částkou 5 000 Kč měsíčně; tento rozsudek nabyl právní moci dne 24. 1. 2019. Z rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne datum, č. j. právnická osoba Anonymizováno, soud zjistil, že soud tímto rozsudkem změnil svůj předchozí rozsudek ze dne datum, č. j. spisová značka, tak, že se výživné zvyšuje na částku 5 500 Kč měsíčně; tento rozsudek nabyl právní moci dne 28. 10. 2020.
4. Z písemného souhlasu se zrušením vyživovací povinnosti ze dne 23. 11. 2025 soud zjistil, že žalovaná prohlásila, že souhlasí se zrušením vyživovací povinnosti k 30. 11. 2025, která byla stanovena rozsudky Okresního soudu v Jihlavě ze dne datum, č. j. spisová značka, a ze dne datum, č. j. právnická osoba Anonymizováno, neboť od 3. 11. 2025 je zaměstnána na plný úvazek u Anonymizováno Anonymizováno s hrubým měsíčním příjmem 31 570 Kč, který jí umožňuje zajištění všech jejích základních potřeb bez finanční pomoci rodiče.
5. Na základě předložených listin dospěl soud k závěru, že žalobce jako otec žalované byl povinen přispívat na její výživu naposledy částkou 5 500 Kč měsíčně, že žalovaná je od 3. 11. 2025 zaměstnána na plný úvazek u Anonymizováno Anonymizováno s měsíčním výdělkem, který jí umožňuje hradit veškeré její životní náklady bez finanční pomoci žalobce, a že žalovaná souhlasí se zrušením vyživovací povinnosti žalobce vůči ní od 30. 11. 2025.
6. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 910 odst. 1 o. z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.
7. Na základě předložených listin a nerozporovaných tvrzení žalobce dospěl soud k závěru, že vyživovací povinnost žalobce stanovenou naposledy rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne datum, č. j. právnická osoba Anonymizováno, vůči jeho dceři, tj. žalované, lze zrušit, neboť žalovaná, která dosáhla zletilosti, je schopna se sama živit, když od 3. 11. 2025 je zaměstnána na plný úvazek u Anonymizováno Anonymizováno a ze svého výdělku si hradí veškeré své životní náklady bez finanční pomoci žalobce, a s žalobcem se dohodla na zrušení jeho vyživovací povinnosti od 30. 11. 2025. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zrušil výše uvedenou vyživovací povinnost žalobce k žalované s účinností od dohodnutého data 30. 11. 2025.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 150 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a měl by tak právo vůči žalované na náhradu nákladů řízení. Soud však přihlédl k tomu, že účastníci jsou v blízkém příbuzenském vztahu (otec a dcera) a že žalovaná se s žalobcem na zrušení jeho vyživovací povinnosti dohodla. Tyto skutečnosti považuje soud za důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž žalobci náhradu nákladů řízení nelze přiznat. Soud proto rozhodl, že se žalobci náhrada nákladů řízení nepřiznává. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.