24 C 46/2026

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 22 311 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 000 Kč od 12. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 11 311 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 575 Kč od 3. 10. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 22 311 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 2. 9. 2024 elektronicky smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalované převodem na účet částku 7 500 Kč, a dne 8. 9. 2024 s žalovanou uzavřela elektronicky dodatek k této smlouvě, na jejímž základě jí poskytla navýšení zápůjčky ve výši 3 500 Kč. Žalovaná se ve smlouvě, ve znění uzavřeného dodatku, zavázala vrátit poskytnuté částky spolu s poplatkem ve výši 3 576 Kč do 2. 10. 2024. Žalovaná však svůj dluh řádně nesplácela, ke dni podání žaloby neuhradila na splátkách zápůjčky ničeho. Smlouva i její dodatek byly uzavřeny prostřednictvím webových stránek žalobkyně, na nichž žalovaná vyplnila žádost o poskytnutí zápůjčky a o její navýšení, zadala své osobní údaje a seznámila se s textem smlouvy, dodatku i všeobecných obchodních podmínek. Svou totožnost žalovaná prokázala kopií dokladu totožnosti s fotografií a verifikační platbou 1 Kč převedenou na účet žalobkyně. Smlouvu i dodatek žalovaná podepsala elektronicky zadáním PINu zaslaného na její telefonní číslo. Před uzavřením smlouvy žalobkyně vyžádala od žalované informace o jejích rodinných a majetkových poměrech, které ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalované, případně nahlédnutím do dostupných databází. Výše smluvní pokuty v důsledku prodlení žalované činí podle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce 0,1 % denně z dlužné jistiny 11 000 Kč za období od 3. 10. 2024 do 22. 1. 2026, tj. částku 5 236 Kč, a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalované (písemné výzvy) činí podle čl. 2.3 smlouvy 2 500 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z listiny nazvané „Smlouva o zápůjčce“ ze dne 2. 9. 2024 soud zjistil, že tato smlouva měla být uzavřena elektronickou formou mezi žalobkyní a žalovanou, přičemž žalobkyně je zde označena jako „věřitel“ a žalovaná jako „klient“ a identifikován je jménem a příjmením, adresou bydliště, rodným číslem, telefonním číslem, e-mailovou adresou a doručovací adresou. Žalobkyně se měla ve smlouvě zavázat poskytnout žalované zápůjčku ve výši 7 500 Kč vyplacením na účet žalované č. č. účtu do dvou dnů ode dne účinnosti smlouvy. Žalovaná se měla zavázat vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 2 438 Kč do 2. 10. 2024. Podle čl. 2.4 smlouvy se měl klient zavázat uhradit věřiteli v případě prodlení s plněním závazků podle smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení. Podle čl. 2.5 smlouvy měl být klient povinen v případě svého prodlení nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly věřiteli v souvislosti s prodlením klienta, podle rozpisu sazeb uvedených níže ve smlouvě; sazba za písemnou (listinnou) upomínku měla činit 500 Kč. V místě pro podpis klienta je uvedeno: „Jméno žalované, 2.9.2024 Anonymizováno, PIN kód: VIN kód“. Z listiny nazvané „Dodatek ke smlouvě o úvěru č. Anonymizováno“ ze dne 8. 9. 2024 soud zjistil, že i tento dodatek měl být uzavřen elektronickou formou mezi žalobkyní a žalovanou, že žalobkyně se měla v dodatku zavázat poskytnout žalované navýšení zápůjčky o 3 500 Kč a že žalovaná se měla zavázat vrátit celkovou poskytnutou částku 11 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 3 576 Kč do 2. 10. 2024. Podle čl. 2.2 dodatku ostatní ujednání smlouvy zůstávají beze změny. Podle čl. 2.9 a 2.10 všeobecných obchodních podmínek (VOP) klient vyplní na stránkách věřitele formulář návrhu na uzavření smlouvy podle jím požadovaných parametrů, klient odešle návrh na uzavření smlouvy prostřednictvím stránek věřitele a tento je povinen opatřit prostým elektronickým podpisem ve formě identifikátoru. Následně je nutné provést ověření totožnosti klienta provedením autorizace platební karty. Podle čl. 2.13 VOP smlouva je uzavřena v okamžiku, kdy bude akceptace návrhu na uzavření smlouvy doručena klientovi. Z kopie občanského průkazu žalované soud zjistil její osobní údaje včetně podobenky. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně č. č. účtu soud zjistil, že dne 14. 5. 2023 uhradila žalovaná z účtu č. č. účtu částku 1 Kč, že dne 2. 9. 2024 odeslala žalobkyně na účet č. č. účtu částku 7 500 Kč s poznámkou „Identifikace klienta a poskytnutí zápůjčky od právnická osoba s.“ a že dne 9. 9. 2024 odeslala na tentýž účet částku 3 500 Kč se stejnou poznámkou.

4. Z upomínky ze dne 9. 10. 2024 soud zjistil, že žalobkyně měla oznámit žalované, že neobdržela splátku její půjčky, že žalovaná je v prodlení s částkou 15 528 Kč a měla ji vyzvat k okamžité úhradě této částky. Z upomínky ze dne 16. 10. 2024 soud zjistil, že žalobkyně měla oznámit žalované, že neobdržela splátku její půjčky, že žalovaná je v prodlení s částkou 16 320 Kč a měla ji vyzvat k okamžité úhradě této částky. Z opakované výzvy k úhradě ze dne 23. 10. 2024 soud zjistil, že žalobkyně měla oznámit žalované, že žalovaná je v prodlení s částkou 17 112 Kč včetně smluvních poplatků, úroků z prodlení a nákladů spojených s vyhodnocením a odesláním upomínky a měla ji vyzvat k okamžité úhradě této částky. Z opakované výzvy k úhradě ze dne 1. 11. 2024 soud zjistil, že žalobkyně měla oznámit žalované, že žalovaná je v prodlení s částkou 17 936 Kč včetně smluvních poplatků, úroků z prodlení a nákladů spojených s vyhodnocením a odesláním upomínky a měla ji vyzvat k okamžité úhradě této částky. Z opakované výzvy k úhradě ze dne 16. 11. 2024 soud zjistil, že žalobkyně měla oznámit žalované, že žalovaná je v prodlení s částkou 18 756 Kč včetně smluvních poplatků, úroků z prodlení a nákladů spojených s vyhodnocením a odesláním upomínky a měla ji vyzvat k okamžité úhradě této částky. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 7. 2025 a z podacího lístku soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě jejího dluhu ve výši 21 101 Kč do tří dnů; tento dopis byl odeslán žalované dne 3. 7. 2025.

5. Ze sdělení právnická osoba. ze dne 21. 5. 2026 soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem účtu č. č. účtu byla v září 2024 žalovaná. Z výpisu z tohoto účtu za měsíc září 2024 soud zjistil, že dne 2. 9. 2024 byla na tento účet připsána částka 7 500 Kč z účtu žalobkyně č. č. účtu s poznámkou „Identifikace klienta a poskytnutí zápůjčky od právnická osoba s.“ a že dne 9. 9. 2024 byla na tento účet připsána částka 3 500 Kč ze stejného účtu žalobkyně se stejnou poznámkou.

6. Z provedeného dokazování a z nerozporovaných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobkyně měla uzavřít s žalovanou smlouvu a dodatek smlouvy, na jejichž základě jí měla poskytnout částku 11 000 Kč a v nichž se měla žalovaná zavázat splatit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 3 576 Kč do 2. 10. 2024. Předmětnou smlouvu i dodatek měla žalovaná uzavřít poté, co se na webových stránkách žalobkyně zaregistrovala a elektronicky požádala o předmětný úvěr a jeho navýšení. Dne 2. 9. 2024 byla na účet žalované připsána z účtu žalobkyně částka 7 500 Kč a dne 9. 9. 2024 další částka 3 500 Kč. Jelikož žalovaná úvěr nesplácela ani přes upomínání ze strany žalobkyně, vyzvala ji žalobkyně k úhradě dluhů před podáním žaloby. Ke dni podání žaloby žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho.

7. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 9. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

8. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

12. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

13. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

14. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

17. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

18. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru ze dne 2. 9. 2024 ani jejího dodatku ze dne 8. 9. 2024 mezi žalobkyní a žalovanou v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů: zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES). Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). V projednávané věci měly být smlouva i dodatek mezi účastníky uzavřeny elektronicky prostřednictvím webového rozhraní uživatelského profilu žalované na internetových stránkách žalobkyně, přičemž žalovaná smlouvu o úvěru ani její dodatek vlastnoručně nepodepsala. Z ostatních okolností kontraktačního procesu (zejména z obdržení obou plateb z účtu žalobkyně), které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru a jejího dodatku, lze dospět k závěru, že žalobkyně s žalovanou jednala. Žalobkyně nicméně soudu předložila znění předmětné smlouvy i dodatku ve formátu elektronického souboru .pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měly být smlouva i dodatek v prostředí webového rozhraní uzavřeny. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění této smlouvy i dodatku v okamžiku jejich podepsání žalovanou bylo totožné se zněními poskytnutými soudu, tudíž že nedošlo k jejich následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tyto dokumenty vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalované uzavřít smlouvu o úvěru ze dne 2. 9. 2024 ani její dodatek ze dne 8. 9. 2024 v podobě předložené soudu a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Žalobkyni se sice podařilo prokázat, že v září 2024 jednala s žalovanou, avšak nepodařilo se jí prokázat, že výsledkem tohoto jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a jejího dodatku v podobě předložené soudu a že tato smlouva i dodatek byly uzavřeny v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání uvedené smlouvy i dodatku nebyla prokázána vůle žalované uzavřít předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru i její dodatek v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivé jednání, k němuž se nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru ani jejího dodatku mezi žalobkyní a žalovanou v podobě předložené soudu.

21. Pokud se jedná o povinnost žalobkyně posoudit s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytovaný úvěr, soud dospěl k závěru, že žalobkyně tuto svou povinnost řádně nesplnila, a proto ani z tohoto důvodu nelze smlouvu o úvěru ve znění jejího dodatku považovat za platnou. Žalobkyně nepředložila soudu žádné důkazy, jež by prokazovaly její tvrzení, že před poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalované poskytovaný úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na stránkách www.nsoud.cz, oba aplikovatelné i ve vztahu k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Jelikož žalobkyně tuto svou povinnost nesplnila, má soud za to, že žalobkyně neposoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet.

22. Žalobkyně však soudu prokázala, že poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši 11 000 Kč, z nichž žalovaná nevrátila ničeho. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že poskytnutou jistinu nebo její část žalobkyni vrátila. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru ani její dodatek nebyly mezi žalobkyní a žalovanou platně uzavřeny a že mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť žalobkyně jí plnila bez právního důvodu. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo předžalobní výzvou podanou k poštovní přepravě dne 3. 7. 2025 s lhůtou splatnosti do tří dnů. Ohledně předchozích pěti upomínek žalobkyně netvrdila a neprokázala, že byly žalované odeslány, a proto je soud nepovažoval za platné a účinné výzvy k úhradě dluhu. Předžalobní výzva byla žalované doručena podle domněnky dojití třetí pracovní den po jejím odeslání, tj. dne 8. 7. 2025, lhůta k plnění jí tak uplynula dne 11. 7. 2025 a teprve následujícím dnem po uplynutí této lhůty se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 11 000 Kč od 12. 7. 2025 do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) soud žalované uložil, aby přisouzenou částku s příslušenstvím zaplatila žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

23. Soud žalobu zamítl ohledně částky 11 311 Kč, představující poplatek za poskytnutí zápůjčky, smluvní pokutu za období od 3. 10. 2024 do 22. 1. 2026 a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, neboť tyto nároky měly být založeny smlouvou a jejím dodatkem, které soud shledal nicotnými. Soud žalobkyni tudíž nepřiznal ani úrok z prodlení z těchto neexistujících nároků. Stejně tak soud nepřiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 11 000 Kč v období od 3. 10. 2024 do 11. 7. 2025, neboť v tomto období žalovaná nebyla v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, jak soud vyložil výše. A konečně soud žalobkyni nepřiznal ani požadovaný úrok z prodlení z částky 11 000 Kč ve výši 12,75 % ročně za období od 12. 7. 2025 do zaplacení, neboť žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve vyšší než zákonné sazbě, aniž by pro to měla smluvní či zákonný důvod. Soud proto žalobu v této části zamítl pro její nedůvodnost.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně příslušenství kapitalizovaného k tomuto dni) částky 25 594,86 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 12 258,06 Kč, tj. v rozsahu 48 %, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 13 336,80 Kč, tj. v rozsahu 52 %. Žalované proto náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 4 %. Jelikož však žalované v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.