24 C 71/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená opatrovníkem pro řízení advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 133 553,58 Kč s příslušenstvím a o 48 104,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 157 638,21 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 778,44 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 465,67 Kč, s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 46 469,58 Kč od 13. 4. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 46 469,58 Kč od 13. 4. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 109 533,63 Kč od 17. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 24 019,95 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 14 939,10 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 012,53 Kč, s úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky 131 753,58 Kč od 13. 4. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 131 753,58 Kč od 13. 4. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 22 641,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta.

1. Žalobkyně se podanými žalobami domáhala po žalované zaplacení 133 553,58 Kč s příslušenstvím a 48 104,58 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dvě smlouvy o půjčce, a to dne 11. 7. 2022 a 8. 3. 2023. Na základě těchto smluv byly žalované poskytnuty částky 150 000 Kč a 50 000 Kč, které byly žalované poskytnuty převodem na její účet. Ve smlouvě ze dne 11. 7. 2022 se žalovaná zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 60 měsíčních splátkách i smluvní úrok ve výši 17,9 % ročně, měsíční poplatek za pojištění ve výši 225 Kč a další poplatky podle smlouvy, a ve smlouvě ze dne 8. 3. 2023 se zavázala vrátit ve 36 měsíčních splátkách i smluvní úrok ve výši 9,9 % ročně, měsíční poplatek za pojištění ve výši 142 Kč a další poplatky podle smlouvy. K posouzení úvěruschopnosti žalované byly právní předchůdkyní žalobkyně využity žalovanou poskytnuté údaje o zaměstnání a výši jejích příjmů a výdajů, bankovní výpisy a výpisy z dostupných databází. Žalovaná však své dluhy řádně nehradila, proto právní předchůdkyně žalobkyně obě půjčky zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 5. 2024 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky z obou smluv za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná zaplatila na svůj dluh ze smlouvy ze dne 11. 7. 2022 celkem 40 466,37 Kč a na svůj dluh ze smlouvy ze dne 8. 3. 2023 celkem částku 3 530,42 Kč. Podanými žalobami žalobkyně požaduje ze smlouvy ze dne 11. 7. 2022 dlužnou část jistiny ve výši 131 753,58 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 14 939,10 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 012,53 Kč a dlužné poplatky za pojištění ve výši 1 800 Kč a ze smlouvy ze dne 8. 3. 2023 požaduje dlužnou část jistiny ve výši 46 469,58 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 778,44 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 465,67 Kč a dlužné poplatky za pojištění a za zaslání výzvy k úhradě dluhu ve výši 1 635 Kč. Před podáním žalob byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu z obou smluv.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Usnesením ze dne 21. 5. 2025, č. j. 24 C 71/2025-20, soud spojil ke společnému řízení věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 24 C 71/2025 a 20 C 61/2025.

4. Jelikož žalovaná je státním občanem , Anonymizováno, , zabýval se soud nejprve svou příslušností vést řízení a použitelným rozhodným právem. Podle čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 1 věty první, odst. 2 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a , Anonymizováno, o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech, vyhlášené pod č. 106/1978 Sb, ve spojení s čl. 351 Smlouvy o fungování Evropské unie, vyhlášené pod č. 44/2004 Sb.m.s., ve znění změny vyhlášené pod č. 111/2009 Sb.m.s., smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. K jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v článku 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště; účastníci závazkového právního vztahu se mohou dohodnout o změně příslušnosti soudu ve věcech uvedených v čl. 36 odst. 1 této smlouvy. Není však přípustné touto dohodou měnit věcnou příslušnost soudů. Podle sdělení Policie ČR ze dne 14. 4. 2025 byl pobyt žalované na území ČR ukončen ke dni 29. 8. 2023. Smluvní strany smlouvy ze dne 11. 7. 2022 si však v čl. 18.8. a 18.

9. Všeobecných obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, ujednaly, že právní vztahy týkající se poskytování bankovních služeb se řídí právním řádem České republiky a že k řešení případných sporů mezi klientem a bankou vyplývajících z bankovních služeb jsou příslušné soudy České republiky; obdobně si smluvní strany smlouvy ze dne 8. 3. 2023 v čl. 17 Všeobecných obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, ujednaly, že právní vztahy vzniklé mezi klientem a bankou se řídí právním řádem České republiky a k rozhodování sporů mezi klientem a bankou jsou příslušné soudy České republiky, není-li dohodnuto jinak. Konkrétně se tak jedná o Okresní soud v Jihlavě podle § 84 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 85 odst. 1 o. s. ř. Jelikož obě smlouvy byly uzavřeny na území České republiky a účastníci se na použití jiného než českého právního řádu nedohodli, je rozhodným právem pro posouzení nároků vyplývajících z obou závazkových vztahů mezi účastníky právo české.

5. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb uzavřené dne 7. 7. 2022 mezi právní předchůdkyni žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala zřídit a vést pro žalovanou běžný a spořicí účet. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 11. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaná požádala o úvěr ve výši 150 000 Kč, splácený 60 měsíčními splátkami ve výši 4 026 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 17,9 % ročně a s měsíčním poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši 225 Kč. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně bezvýhradně přijala návrh žalované na uzavření smlouvy o půjčce ve výši 150 000 Kč. Z Produktových obchodních podmínek a z Všeobecných obchodních podmínek, které tvořily nedílnou součást smlouvy, soud zjistil obecné postupy při poskytování bankovních služeb právní předchůdkyní žalobkyně. Ze sazebníku, který byl rovněž součástí smlouvy, soud zjistil výši poplatků za poskytované služby spojené s poskytnutím úvěru. Z přílohy žádosti o půjčku č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je vdaná, bydlí v pronajatém domě či bytě, je zaměstnaná s příjmem 21 000 Kč měsíčně a její deklarované výdaje činí 2 000 Kč. Z kopie povolení k pobytu a z dokladu o rodném čísle soud zjistil osobní údaje a podobenku žalované. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil parametry poskytovaného úvěru ve výši 150 000 Kč.

6. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 8. 3. 2023 soud zjistil, že žalovaná požádala o úvěr ve výši 50 000 Kč, splácený 36 měsíčními splátkami ve výši 1 754 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 9,9 % ročně a s měsíčním poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši 142 Kč. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně bezvýhradně přijala návrh žalované na uzavření smlouvy o půjčce ve výši 50 000 Kč. Z produktových podmínek pro osobní úvěry a z Všeobecných obchodních podmínek, které tvořily nedílnou součást smlouvy, soud zjistil obecné postupy při poskytování bankovních služeb právní předchůdkyní žalobkyně. Z ceníku produktů a služeb, který byl rovněž součástí smlouvy, soud zjistil výši poplatků za poskytované služby spojené s poskytnutím úvěru, a to včetně poplatku za výzvu k zaplacení dluhu ve výši 499 Kč. Z přílohy žádosti o půjčku č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je vdaná, bydlí v pronajatém domě či bytě, je zaměstnaná s příjmem 23 000 Kč měsíčně a její deklarované výdaje činí celkem 5 000 Kč. Z karty nazvané „Údaje klienta“ soud zjistil vyplněné osobní a kontaktní údaje žalované. Z kopie cestovního pasu a z dokladu o rodném čísle soud zjistil osobní údaje a podobenku žalované. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil parametry poskytovaného úvěru ve výši 50 000 Kč.

7. Z Manuálního vstupu Konsolidovaného blacklistu soud zjistil, že dotaz byl učiněn dne 12. 8. 2024 a že při ověřování úvěruschopnosti žalované byla zjištěna chyba s kódem 25 a popisem „Nelze vypoč.: 0 kontraktů“. Z výpisu z databáze BRKI soud zjistil, že žalovaná byla hodnocena dne 3. 3. 2023 s výsledkem „Subjekt je v pořádku“. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že dne 3. 3. 2023 žalovaná požádala o úvěr ve výši 50 000 Kč a že při kontrole dostupných databází a rejstříků nebyl nalezen žádný negativní záznam žalované, že celkové rizikové vyhodnocení žalované bylo stanoveno na úroveň třídy C, odpovídající pravděpodobnosti splacení úvěru 98,10 %, a že dne 3. 3. 2003 23 bylo rozhodnuto schválit úvěr pro žalovanou. Z výpisu z úvěru za období od listopadu 2022 do února 2024 soud zjistil přehled žalovanou uhrazených splátek ze smlouvy č. , hodnota, . Z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, od 11. 7. 2022 do 9. 11. 2022 soud zjistil, že dne 11. 7. 2022 byla na tento účet připsána částka 150 000 Kč s poznámkou „Čerpání půjčky“ a dále soud zjistil příchozí a odchozí platby z tohoto účtu včetně splátek půjčky. Z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, za období od 1. 2. 2023 do 28. 2. 2023 soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 331,19 Kč, konečný zůstatek činil 64,59 Kč, příjmy činily celkem 26 614 Kč, výdaje činily celkem 26 880,60 Kč, pohledávky po splatnosti činily 0 Kč a že dne 8. 2. 2023 byla na účet připsána mzda ve výši 25 314 Kč. Z mimořádného výpisu z účtu , Anonymizováno, za období od 14. 11. 2022 do 31. 1. 2024 soud zjistil příchozí a odchozí platby včetně splátek úvěru. Z výpisů z účtů č. , č. účtu, a č. , č. účtu, soud zjistil výši dluhů z obou úvěrových smluv za období od 11. 7. 2022 do 7. 5. 2024 a od 8. 3. 2023 do 7. 5. 2024 a připsané splátky úvěrů. Ze dvou sdělení právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 16. 11. 2025 a 2. 12. 2025 byla vlastníkem a disponentem účtu č. , č. účtu, žalovaná. Z mimořádného výpisu z účtu , Anonymizováno, za období od 1. 3. 2023 do 31. 3. 2023 soud zjistil, že dne 8. 3. 2023 byla na tento účet připsána částka 50 000 Kč s poznámkou „Jednorázové čerpání Minutové půjčky“. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od 7. 7. 2022 do 31. 7. 2022 soud zjistil, že dne 11. 7. 2022 byla na tento účet připsána částka 150 000 Kč s poznámkou „Čerpání půjčky“.

8. Ze dvou prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu ze dne 13. 2. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila dluhy žalované z úvěrových smluv č. , hodnota, a č. , hodnota, , neboť ani přes opakované výzvy žalovaná řádně nehradila splátky úvěrů, a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužných částek 149 505,21 Kč a 51 348,69 Kč; z přehledu podacích čísel soud zjistil, že tyto výzvy byly odeslány žalované dne 13. 2. 2024. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 12/2023, uzavřené dne 13. 12. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, včetně jejího dodatku č. , hodnota, ze dne 15. 2. 2024 a ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 12/2023/04, uzavřené dne 3. 5. 2024 týmiž smluvními stranami, a z přílohy této smlouvy soud zjistil, že pohledávky za žalovanou ze smluv č. , hodnota, a č. , hodnota, byly postoupeny na žalobkyni. Ze čtyř vyrozumění o postoupení pohledávky (dvou ze dne 16. 5. 2024 a dvou ze dne 17. 5. 2024) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávky ze smluv o půjčce č. , hodnota, a č. , hodnota, byly postoupeny na žalobkyni; z přehledu podacích čísel soud zjistil, že první dvě z těchto vyrozumění byla odeslána žalované dne 16. 5. 2024. Ze dvou předžalobních výzev ze dne 11. 6. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhů ze smluv č. , hodnota, a č. , hodnota, ; ze seznamu odeslaných předžalobních výzev se podává, že žalované byly předžalobní výzvy odeslány dne 11. 6. 2024.

9. Pro nadbytečnost soud neprovedl důkaz listinou Potvrzení úplaty, prokazující zaplacení ceny za postoupení pohledávek.

10. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dvě smlouvy, na jejichž základě jí poskytla částky 150 000 Kč a 50 000 Kč, přičemž obě tyto částky byly vyplaceny na účet žalované. Žalovaná se zavázala dlužné částky vrátit ve splátkách spolu se smluvními úroky, poplatky za pojištění a dalšími poplatky podle smluv. Při uzavírání obou získala právní předchůdkyně žalobkyně od žalované informace o výši jejích příjmů a výdajů a nahlédla do dostupných registrů. Při posuzování úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru ze dne 8. 3. 2023 měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici i výpis z účtu žalované. Žalovaná oba úvěry řádně nesplácela, proto je právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila. Na svůj dluh z obou smluv žalovaná vrátila právní předchůdkyni žalobkyně částky 40 466,37 Kč a 3530,42 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně své pohledávky za žalovanou z předmětných smluv na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhů před podáním žaloby.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru.

12. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

19. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

20. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

22. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi žalobkyní a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně poskytla žalované úvěry v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupném na stránkách www.nssoud.cz, a v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupném na stránkách www.nsoud.cz, oba aplikovatelné i ve vztahu k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Soud má za prokázané, že žalobkyně se v případě starší smlouvy, uzavřené dne 11. 7. 2022, spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů a výdajů, čímž nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí tyto údaje ověřit a tím posoudit schopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně soudu sice předložila výpisy z účtu žalované, jež měly prokázat schopnost žalované poskytovaný úvěr ze dne 11. 7. 2022 splácet, avšak tyto výpisy počínaly nejdříve právě tímto datem, tudíž nebyly schopné prokázat schopnost žalované splácet úvěr před datem poskytnutí úvěru. Navíc podle listiny Manuální vstup Konsolidovaného blacklistu byl učiněn dotaz na úvěruschopnost žalované až dne 12. 8. 2024, tj. více než dva roky po poskytnutí úvěru, přičemž výstupem tohoto dotazu bylo zjištění chyby, tj. úvěruschopnost žalované nebylo vůbec možno ověřit. Proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 11. 7. 2022 jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, a to z úřední povinnosti podle § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatná jsou tudíž i ujednání o smluvním úroku a poplatcích včetně poplatku za pojištění, jak vyplývají ze smlouvy.

25. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že podle smlouvy ze dne 11. 7. 2022 poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši 150 000 Kč, z nichž žalovaná vrátila pouze částku 40 466,37 Kč. Tuto úhradu žalované soud s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru ze dne 11. 7. 2022 započetl na vyčerpanou jistinu ve výši 150 000 Kč, tudíž žalovaná dluží na této jistině částku 109 533,63 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že tuto zbývající část poskytnuté jistiny bez souvisejících poplatků žalobkyni vrátila. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená dne 11. 7. 2022 mezi žalobkyní a žalovanou je neplatná a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že povinnost žalované k vrácení nesplacené části jistiny úvěru nadále trvá. S ohledem na výše uvedené je žalovaná povinna žalobkyni uhradit zbývající dluh na jistině úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, tj. částku 109 533,63 Kč. Pokud se jedná o dobu přiměřenou možnostem žalované k vrácení dlužné části jistiny ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení, žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění dluhu již v prohlášení o okamžité splatnosti a výzvě k uhrazení dluhu ze dne 13. 2. 2024 s okamžitou splatností dlužné částky, následně pak ještě předžalobní výzvou; žalovaná na tyto výzvy došlé do její dispoziční sféry nijak nereagovala a námitku nepřiměřenosti navrhované lhůty k plnění neuplatnila. Nelze tedy učinit jiný závěr, než že spor o přiměřenost uvedené doby nevyvolala, tudíž žaloba o určení doby plnění podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru nebyla potřebná a dluh se stal splatným nejpozději uplynutím uvedené doby (v podrobnostech viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019).

26. Pokud jde o příslušenství neuhrazené jistiny úvěru ze dne 11. 7. 2022, žalobkyně má právo na úrok z prodlení, neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna vrátit neuhrazenou část jistiny úvěru v době přiměřené jejím možnostem podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru; jak je uvedeno výše, žalovaná nevyvolala spor o přiměřenost uvedené doby, tudíž byla povinna uhradit dlužnou část jistiny na základě výzvy k zaplacení ze dne 13. 2. 2024 s okamžitou splatností dlužné částky. Tato výzva byla odeslána žalované dne 13. 2. 2024, doručena jí byla podle domněnky dojití třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 16. 2. 2024, a následujícího dne se tak žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu. Závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, dostupném na www.nsoud.cz, se na projednávanou věc neuplatní, neboť žalovaná byla v soudním řízení pasivní a nevznikl spor mezi účastníky o určení doby přiměřené k vrácení dlužné jistiny. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné části jistiny úvěru ve výši 109 533,63 Kč od 17. 2. 2024 do zaplacení.

27. Pokud se jedná o závazek ze smlouvy o úvěru ze dne 8. 3. 2023, soud posoudil tento závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru. Žalobkyně dostála svému závazku poskytnout žalované peněžní prostředky a v tomto případě splnila svou povinnost řádně posoudit před uzavřením smlouvy schopnost žalované coby spotřebitele úvěr splácet, neboť prokázala, že měla před uzavřením smlouvy k dispozici výpis z účtu žalované za předcházející období a že z tohoto výpisu bylo zjistitelné hospodaření žalované včetně jejích příjmů a výdajů. V souladu se smlouvou a obchodními podmínkami vznikl žalobkyni nárok i na úhradu úroku a poplatků za pojištění schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr i jednoho poplatku za zaslání výzvy k úhradě dluhu podle platného sazebníku. Žalovaná svou povinnost poskytnuté prostředky ze smlouvy vrátit spolu s poplatky a úroky nesplnila, neboť ani přes výzvy žalobkyně neuhradila splatné splátky úvěru, a to ani poté, co byla tato pohledávka prohlášena žalobkyní za zesplatněnou a žalovaná byla vyzvána k vrácení celé částky úvěru. Jelikož žalovaná netvrdila a nedoložila, že žalobkyni svůj dluh ze smlouvy ze dne 8. 3. 2023 uhradila, případně že se jeho splacení zprostila jinak, soud dospěl k závěru, že žaloba je v části týkající se nároku ze smlouvy ze dne 8. 3. 2023 důvodná. Soud proto žalobkyni přiznal dlužnou jistinu úvěru ve výši 46 469,58 Kč, poplatky za upomínání a dlužné pojistné ve výši 1 635 Kč, úrok z dlužné jistiny úvěru kapitalizovaný za období od 15. 7. 2023 do 11. 2. 2024 částkou 2 778,44 Kč a dále ve výši 9,9 % ročně od 13. 4. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru kapitalizovaný za období od 31. 7. 2023 do 31. 1. 2024 částkou 465,67 Kč a dále ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 13. 4. 2024 do zaplacení.

28. Celkem je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobkyni dosud neuhrazenou část jistiny úvěru ze dne 11. 7. 2022 ve výši 109 533,63 Kč, dlužnou část jistiny úvěru ze smlouvy ze dne 8. 3. 2023 ve výši 46 469,58 Kč a poplatky za upomínání a dlužné pojistné z téže smlouvy ve výši 1 635 Kč, tj. celkem částku 157 638,21 Kč. Přisouzené příslušenství podle smlouvy o úvěru ze dne 8. 3. 2023 zahrnuje kapitalizovaný úrok ve výši 2 778,44 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 465,67 Kč, úrok ve výši 9,9 % ročně z neuhrazené části jistiny ve výši 46 469,58 Kč od 13. 4. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z téže částky od 13. 4. 2024 do zaplacení. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru ze dne 11. 7. 2022 je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné části jistiny ve výši 109 533,63 Kč od 17. 2. 2024 do zaplacení. Soud uložil žalované zaplatit dlužnou částku 157 638,21 Kč s příslušenstvím ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

29. Zbývající část žaloby ohledně částky 24 019,95 Kč představované poplatky podle smlouvy ze dne 11. 7. 2022 soud s ohledem na výše uvedenou neplatnost této smlouvy jako nedůvodnou zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani smluvní úrok a úrok z prodlení z neuhrazených částí poplatků podle smlouvy o úvěru ze dne 11. 7. 2022, protože z důvodu neplatnosti uvedené smlouvy nemá žalobkyně na tyto poplatky a smluvní úrok nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úrok z prodlení.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně příslušenství kapitalizovaného k tomuto dni) částky 298 605,53 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 212 909,51 Kč, tj. v rozsahu 71 %, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 85 696,02 Kč, tj. v rozsahu 29 %. Míra úspěchu žalobkyně tudíž dosáhla 42 % a v tomto rozsahu jí byla přiznána náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 133 553,58 Kč podle § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 8 380 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé, účast u jednání soudu dne , datum, ) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., náhrady cestovného podle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve spojení s vyhláškou č. 573/2025 Sb. ve znění pozdějších předpisů za jízdu osobním automobilem , Anonymizováno, registrační značky , SPZ, k jednání soudu dne , datum, v trase , adresa, a zpět, celkem 250 km, s průměrnou spotřebou 9,8 litru benzínu 95 oktanů na 100 km při vyhláškové ceně 34,70 Kč/l podle § 4 písm. a) vyhlášky č. 573/2025 Sb. ve znění pozdějších předpisů a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši 5,90 Kč podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 573/2025 Sb. v celkové výši 2 325,15 Kč, náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 a. t. v rozsahu 6 započatých půlhodin po 150 Kč a náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 38 545,15 Kč ve výši 8 094,48 Kč. Celkem tedy žalobkyně vynaložila náklady ve výši 53 907,63 Kč, z nichž jí náleží náhrada v rozsahu 42 %, tj. částka 22 641,20 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za jeden úkon právní služby, a to za podání ze dne 20. 11. 2025, neboť doplnění tvrzení a důkazních návrhů v něm obsažená mohla a měla být již součástí žaloby; soud proto tento úkon vyhodnotil jako neúčelně vynaložený; rovněž jako neúčelně vynaložený soud posoudil úkon spočívající ve vyjádření žalobkyně ze dne 20. 11. 2025 k výzvě soudu, neboť doplnění tvrzení a důkazních návrhů v něm uvedená měla a mohla být již součástí žalob. Soud žalobkyni nepřiznal ani náhradu za úkony učiněné samostatně v řízení pod sp. zn. 20 C 61/2025, neboť i ty vyhodnotil jako neúčelně vynaložené: žalobkyně mohla oba nároky uplatnit jednou žalobou, neboť se jedná o nároky vůči téže žalované, zesplatnění téhož dne, postoupené touž smlouvou o postoupení pohledávek, žalobkyně zaslala žalované dvě předžalobní výzvy z téhož dne a obě žaloby byly podány na soud rovněž téhož dne. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění neshledal důvod.