24 C 78/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 20 873,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 000 Kč od 3. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 873,60 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 873,60 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 20 873,60 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 20. 4. 2023 se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) v elektronické podobě smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na účet částku 11 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně zapůjčenou částku do 15. 5. 2023 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 873,60 Kč. K uzavření smlouvy došlo po registraci žalovaného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, seznámením se s parametry a poplatky požadovaného úvěru, uvedením osobních údajů a potvrzením textu smlouvy SMS kódem. Pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného nahlédla právní předchůdkyně žalobkyně do registrů CEE, ISIR, CRKI a EUCB. Žalovaný sjednanou částku neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. Žalovaná částka 20 873,60 Kč zahrnuje dlužnou jistinu ve výši 11 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 873,60 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k zaplacení, ale žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Z dokumentu nazvaného „Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , Anonymizováno, “ ze dne 20. 4. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je v této listině označena jako „úvěrující“ a žalovaný jako „klient“ a identifikován je jménem a příjmením, datem narození, trvalým bydlištěm, doručovací adresou, druhem a číslem průkazu totožnosti, telefonním číslem, e-mailovou adresou a číslem bankovního účtu , č. účtu, ; úvěrující se měl zavázat poskytnout klientovi úvěr ve výši 11 000 Kč a klient se měl zavázat vrátit úvěrujícímu tuto částku do 15. 5. 2023 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 873,60 Kč a úrokem v sazbě 40 % ročně, a to ve formě jedné splátky. Podle Preambule smlouvy pro uzavření této smlouvy a souvisejících dokumentů smluvní strany využívají prostředků komunikace na dálku, tj. webové stránky úvěrujícího, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti úvěrujícího a klienta a bez nutnosti podepsat smlouvu v listinné podobě. Vlastnoruční podpis klienta je na smlouvě i souvisejících dokumentech nahrazen verifikačním podpisovým kódem (dále také jako „dočasné heslo klienta“), které je klientovi zasláno na jím uvedené telefonní číslo , tel. číslo, SMS zprávy v době registrace žádosti o poskytnutí úvěru. Tato smlouva a související dokumenty nabývají platnosti a účinnosti okamžikem zadání dočasného hesla klienta do příslušného pole na webových stránkách úvěrujícího. Smlouva i související dokumenty jsou poté, po celou dobu trvání smluvního vztahu, klientovi zpřístupněny on-line na webových stránkách úvěrujícího v klientské sekci. Tento dokument nebyl klientem vlastnoručně podepsán, v místě pro jeho podpis je uvedeno: „Jméno a Příjmení: , Jméno žalovaného, , SMS kód: , Anonymizováno, “. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil parametry poskytovaného úvěru.

4. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. , č. účtu, soud zjistil, že dne 20. 4. 2023 byla na účet č. , č. účtu, odeslána částka 11 000 Kč s poznámkou „Zapujcka , Anonymizováno, “. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 9. 6. 2025 soud zjistil, že majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, je žalovaný. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že dne 20. 4. 2023 byla na tento účet připsána z účtu č. , č. účtu, částka 11 000 Kč s poznámkou „Zapujcka , Anonymizováno, “.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024 a z její přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. , Anonymizováno, na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a vyzvala jej k úhradě dluhu do tří dnů. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 12. 2024 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. Podle podacího lístku bylo oznámení spolu s předžalobní výzvou odesláno žalovanému dne 20. 12. 2024.

6. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že podle nepodepsaného dokumentu s názvem „Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , Anonymizováno, “ se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 11 000 Kč s datem splatnosti 15. 5. 2023 a žalovaný měl právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tutéž částku s poplatkem ve výši 9 873,60 Kč a úrokem v sazbě 40 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 11 000 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která žalovaného vyzvala předžalobní výzvou k úhradě dluhu.

7. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností a žalovaným nerozporovaných tvrzení žalobkyně dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru ze dne 20. 4. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES). Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupném na adrese www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva mezi smluvními stranami uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní uživatelského profilu žalovaného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu o úvěru vlastnoručně nepodepsal. Z ostatních okolností kontraktačního procesu (zejména z výpisu z účtu žalovaného), jež časově souvisí s tvrzeným sjednáváním uvedené smlouvy, lze dospět k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným jednala. Žalobkyně však soudu předložila znění předmětné smlouvy ve formátu elektronického souboru .pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění tohoto dokumentu v okamžiku jeho podepsání žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jeho následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tento dokument vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít smlouvu o úvěru ze dne 20. 4. 2023 v podobě předložené soudu, neboť tento dokument nebyl žalovaným vlastnoručně podepsán, a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Žalobkyni se tudíž sice podařilo prokázat, že dne 20. 4. 2023 jednala s žalovaným, avšak nepodařilo se jí prokázat, že výsledkem tohoto jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání uvedené smlouvy nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít tuto smlouvu o spotřebitelském úvěru v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivé jednání, k němuž se nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v podobě předložené soudu.

13. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 11 000 Kč, z nichž žalovaný ničeho nevrátil. Nárok na vrácení této částky byl platně postoupen na žalobkyni. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že uvedenou částku žalobkyni či její právní předchůdkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru nebyla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným platně uzavřena a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a následně byla pohledávka za žalovaným platně postoupena na žalobkyni. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 11 000 Kč z titulu trvajícího bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Pokud se jedná o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo předžalobní výzvou ze dne 20. 12. 2024 s lhůtou splatnosti do tří dnů, přičemž tato výzva byla podána k poštovní přepravě dne 20. 12. 2024; na základě domněnky doby dojití podle § 573 o. z. došla tato výzva žalovanému dne 30. 12. 2024, lhůta k plnění mu uplynula dne 2. 1. 2025 a následujícím dnem po uplynutí této lhůty se tak žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu. Soud proto žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 11 000 Kč od 3. 1. 2025 do zaplacení a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni přisouzenou částku s příslušenstvím ve lhůtě podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), neboť pro uložení jiné lhůty k plnění neshledal důvod.

14. Soud žalobkyni nepřiznal poplatek za sjednání úvěru ve výši 9 873,60 Kč, neboť tento nárok měl být založen smlouvou o úvěru, kterou soud shledal nicotnou. Soud žalobkyni tudíž nepřiznal ani úrok z prodlení z tohoto neexistujícího nároku a ani úrok z prodlení z dlužné jistiny za období od 16. 5. 2023 do 2. 1. 2025, neboť z provedeného dokazování vyšlo najevo, že předžalobní výzva k plnění byla žalovanému odeslána dne 20. 12. 2024, na základě domněnky doby dojití došla žalovanému dne 30. 12. 2024, lhůta k plnění žalovanému uplynula dne 2. 1. 2025 a teprve dne 3. 1. 2025 se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu a nikoliv již 16. 5. 2023. Proto soud žalobu v uvedené části jako nedůvodnou zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku z prodlení kapitalizovaného k tomuto dni) částky 28 147,90 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 11 904,10 Kč, tj. ze 42 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 16 243,80 Kč, tj. z 58 %, a proto mu náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 16 %. Jelikož však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.