24 C 81/2024
č. j. 24 C 81/2024-45
V PLATNOSTIOkresní soud v Jihlavě potvrdil nárok žalobkyně na zaplacení dluhu ve výši 97 253,34 Kč s příslušenstvím, který vyplynul z smlouvy o osobní kreditní kartě. Soud uznal, že žalovaný se zavázal splácet úvěr s úrokem 15 % ročně a výsledná částka byla prokázána historickým výpisem. Rozhodnutí se opřelo o § 497 a § 365 obchodního zákoníku, podle nichž věřitel má právo odstoupit od smlouvy při prodlení a požadovat úroky z prodlení. Soud uložil žalovanému zaplatit dluh a náklady řízení do tří dnů od právní moci rozhodnutí.
Plný text
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 97 253,34 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 97 253,34 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 14 201,65 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 076,92 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 94 333,34 Kč od 28. 11. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 94 333,34 Kč od 28. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 23 202,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem jméno FO, advokátky.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení 97 253,34 Kč s příslušenstvím jako dluhu z poskytnutého úvěru. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 23. 1. 2013 smlouvu o osobní kreditní kartě, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr ve formě úvěrového limitu ve výši 100 000 Kč, čerpaný prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 15 % z čerpané a dosud nesplacené jistiny. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Podmínky osobních kreditních karet a sazebník poplatků. Žalovaný se zavázal splácet poskytnuté prostředky v pravidelných měsíčních splátkách a hradit žalobkyni cenu za poskytnuté služby podle příslušného sazebníku. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně prověřila nahlédnutím do dostupných registrů a na základě výpisů z účtu žalovaného. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou splatných závazků, proto žalobkyně úvěr ke dni 19. 9. 2023 zesplatnila a následně od smlouvy odstoupila. Žalobkyně vyčíslila svou pohledávku za žalovaným tzv. historickým výpisem dne 27. 11. 2023, podle něhož žalovaný dluží k uvedenému dni na jistině úvěru částku 94 333,34 Kč, na úvěrových poplatcích částku 2 920 Kč a dále na příslušenství kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 14 201,65 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 076,592 Kč. Kromě toho požaduje žalobkyně po žalovaném i úrok 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 28. 11. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru od 28. 11. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
3. Ze smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne 23. 1. 2013 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě A karta s limitem ve výši 100 000 Kč, který žalovaný čerpal prostřednictvím kreditní karty vydané k účtu č. č. účtu. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem stanoveným žalobkyní v Oznámení o úrokových sazbách v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru, nejméně 100 Kč měsíčně. Nedílnou součástí smlouvy byla příloha obsahující výše cen a poplatků za poskytnuté služby, Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a Podmínky k osobním kreditním kartám žalobkyně. Z přehledu poplatků spojených s úvěrem ke kreditní kartě A karta, jenž byl přílohou uzavřené smlouvy, soud zjistil, že poplatek za správu a vedení účtu úvěrových zdrojů činil 59 Kč měsíčně, poplatek za zasílání jednoho výpisu z kreditní karty poštou činil 39 Kč měsíčně a za zaslání upomínky při neprovedení pravidelné splátky byl žalovaný povinen uhradit 500 Kč. Z Podmínek k osobním kreditním kartám soud zjistil, že podle čl. 5.1 písm. a) se za případ porušení považují jednotlivé případy porušení Smlouvy uvedené níže pod písmeny a) až d) a dále jiné závažné skutečnosti uvedené níže pod písm. e) až j), a to jestliže se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy; podle čl. 5.2 písm. a) nastane-li případ porušení nebo jiná závažná skutečnost, pak s přihlédnutím k jejich závažnosti je žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy. Z oznámení žalobkyně o úrokových sazbách s platností od 1. 1. 2020 soud zjistil, že úroková sazba z úvěru ke kreditní kartě A karta činí 21,99 % p. a. Z Všeobecných obchodních podmínek soud zjistil obecné zásady podmínek žalobkyně ohledně uzavírání smluv o úvěru. Z potvrzení o vydání osobní kreditní karty ze dne 31. 1. 2013 soud zjistil, že žalovaný si od žalobkyně převzal kreditní kartu k účtu č. č. účtu.
4. Z přehledu příjmů žalovaného soud zjistil, že mu na účet č. č. účtu zasílala právnická osoba mzdu, a to dne 10. 10. 2012 částku 62 899 Kč, dne 16. 11. 2012 částku 47 103 Kč a dne 11. 12. 2012 částku 45 716 Kč. Z výpisu z registru BRKI/NRKI soud zjistil, že žalovaný splácel ke dni 31. 12. 2012 úvěr ze stavebního spoření částkou 880 Kč měsíčně. Z výpisu výsledku aplikačního ratingu soud zjistil, že žádost žalovaného o úvěr ve výši 100 000 Kč byla schválena. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil jeho osobní údaje.
5. Z dopisu žalobkyně žalovanému nadepsaného „Oznámení o odstoupení od smlouvy o osobní kreditní kartě“ ze dne 5. 9. 2023 a z kopie dodejky soud zjistil, že žalobkyně v důsledku porušení smlouvy žalovaným odstoupila od smlouvy o osobní kreditní kartě.
6. Z výpisu z účtu ke kreditní kartě ze dne 19. 9. 2023 soud zjistil, že žalovaný vyčerpal částku 94 274,34 Kč, za zaslání upomínek mu byla naúčtována částka 2 500 Kč a za zaslání výpisů ke kreditní kartě mu byl naúčtován poplatek 420 Kč. Z historického výpisu úvěru ze dne 27. 11. 2023 soud zjistil, že zůstatek úvěru činí 94 333,34 Kč, splatné úroky činí 14 201,65 Kč, pokuta z prodlení činí 3 076,92 Kč a úvěrové poplatky činí 2 920 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 20. 11. 2023 a z podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 113 785,09 Kč do 27. 11. 2023.
7. Z předložených listin má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o osobní kreditní kartě, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu se smluveným úrokem a souvisejícími poplatky způsobem a ve lhůtách sjednaných ve smlouvě. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila schopnost žalovaného poskytovaný úvěr splácet. Jelikož žalovaný neplnil svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila a písemně od smlouvy odstoupila. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě svého dluhu.
8. Podle § 3028 odst. 3 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.
9. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí (§ 476), smlouvy o nájmu podniku (§ 488b), zástavní právo k obchodnímu podílu (§ 117a), smlouvy o úvěru (§ 497), smlouvy o kontrolní činnosti (§ 591), smlouvy zasílatelské (§ 601), smlouvy o provozu dopravního prostředku (§ 638), smlouvy o tichém společenství (§ 673), smlouvy o otevření akreditivu (§ 682), smlouvy o inkasu (§ 692), smlouvy o bankovním uložení věci (§ 700), smlouvy o běžném účtu (§ 708) a smlouvy o vkladovém účtu (§ 716). Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 273 odst. 1 obchodního zákoníku část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle § 365 věty první obchodního dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Podle § 369 odst. 1 věty první obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
10. Podle § 517 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení.
11. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2011 do 24. 2. 2013, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
12. Soud po posouzení skutkového stavu a v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními uzavírá, že žaloba je důvodná. Soud posoudil nárok žalobkyně po právní stránce jako nárok vyplývající z platně uzavřené smlouvy o úvěru, přičemž žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudila schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet. Žalobkyně v řízení doložila, že žalovaný nesplatil z poskytnutého úvěrového limitu 100 000 Kč částku 94 333,34 Kč představující dlužnou jistinu a dlužné poplatky ve výši 2 920 Kč představující poplatky za správu a vedení účtu úvěrových zdrojů a za zaslání upomínky při neprovedení pravidelné splátky z platné smlouvy. Žalovaný v řízení netvrdil, že svůj dluh ze smlouvy o úvěru uhradil, nebo že zanikl jinak. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu a dlužné poplatky v celkové výši 97 253,34 Kč, přičemž oprávnění žalobkyně požadovat po žalovaném zaplacení poplatků vyplývá ze smluvního ujednání mezi stranami. Dále je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní úrok z úvěru částečně kapitalizovaný za období od 23. 1. 2013 do 27. 11. 2023 částkou 14 201,65 Kč a následně ve výši 15 % ročně od 28. 11. 2023 do zaplacení z dlužné jistiny úvěru ve výši 94 333,34 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., částečně kapitalizovaným za období od 20. 9. 2023 do 27. 11. 2023 částkou 3 076,92 Kč, a následně ve výši 15 % ročně od 28. 11. 2023 do zaplacení z dlužné jistiny úvěru ve výši 94 333,34 Kč. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal důvod pro stanovení jiné lhůty.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 202,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 891 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, jíž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 97 253,34 Kč podle § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 5 020 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 15 960 Kč ve výši 3 351,60 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.