24 C 82/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 14 685 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 685 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 603 Kč od 5. 3. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 482 Kč od 16. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 14 685 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené příspěvky a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na tyto příspěvky za doby, po kterou byla vozidla žalovaného provozována v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů. Konkrétně žalobkyně požaduje po žalovaném příspěvky ve výši 6 603 Kč s příslušenstvím za období od [datum] do [datum] za vozidlo [registrační značka] a ve výši 7 482 Kč s příslušenstvím za období od [datum] do [datum] za vozidlo [registrační značka] a částky 2 x 300 Kč za náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na dva příspěvky.

2. Jelikož žalovaný je státním občanem [země], zabýval se soud nejprve příslušností vést řízení a použitelným rozhodným právem. Podle čl. 4 odst. 1, 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, (dále jen„ nařízení Brusel I bis“) platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, přičemž na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Podle čl. 62 odst. 1 nařízení Brusel I bis pro posouzení toho, zda má strana řízení bydliště v členském státě, u jehož soudů byl podán návrh, použije soud své právo. Žalovaný měl podle výpisu z informačního systému základních registrů v době zahájení řízení bydliště v České republice na adrese [adresa žalovaného], a proto se příslušnost soudu určuje podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.“). Soudem příslušným k rozhodnutí věci je tak český soud, a to Okresní soud v Jihlavě podle § 84 o. s. ř. ve spojení s § 85 odst. 1 o. s. ř. Určení rozhodného práva se řídí čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), (dále jen„ nařízení Řím II“), podle něhož mají-li však osoba, vůči které je vznášen nárok na náhradu škody, a poškozený v okamžiku vzniku škody obvyklé bydliště ve stejné zemi, použije se právo této země; podle čl. 2 odst. 1 nařízení Řím II zahrnuje pro účely tohoto nařízení škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Podle čl. 23 odst. 1 věty první nařízení Řím II se pro účely tohoto nařízení za obvyklé bydliště v případě společností a jiných zapsaných nebo nezapsaných právnických osob považuje místo jejich ústřední správy. Sídlo, tj. ústřední správa, žalobkyně se nachází v České republice na adrese [adresa], žalovaný má své bydliště rovněž v České republice, jak je uvedeno výše, a proto je rozhodným právem, podle něhož soud posuzuje mimosmluvní závazkový vztah účastníků, právo české.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Z dokumentů„ Zjištěné údaje o vozidle“ soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem vozidel registračních značek [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo]. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka] s objemem válců nad 2 500 cm3, jehož byl žalovaný podle údajů z registru vozidel vlastníkem/provozovatelem, a to za období od [datum] do [datum] v celkové výši 6 789 Kč do 60 dnů od doručení výzvy; z výpisu České pošty soud zjistil, že tato výzva nebyla adresátem převzata. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěný nákladní automobil s hmotností do 3,5 t [registrační značka], jehož byl žalovaný podle údajů z registru vozidel vlastníkem/provozovatelem, a to za období od [datum] do [datum] v celkové výši 7 482 Kč do 60 dnů od doručení výzvy; z výpisu České pošty soud zjistil, že tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. Ze dvou upomínek ze dne [datum] a [datum] a ze čtyř výzev ze dne 23. 6. 2022, 27. 6. 2022, 19. 7. 2022 a 9. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně opakovaně upomínala žalovaného k zaplacení dlužných příspěvků. Ze dvou předžalobních výzev ze dne [datum] a [datum], ze dvou poštovních podacích archů a z dvou výpisů Sledování zásilek se podává, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě jeho dluhů.

5. Z předložených listin soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného jako vlastníka a provozovatele předmětných vozidel k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel do garančního fondu [obec] [anonymizována dvě slova] za období, během nichž nebyla vozidla žalovaného pojištěna, a to vždy ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě svého dluhu.

6. Podle § 1 odst. 2 písm. a), b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů, (dále jen„ zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

7. Podle § 4 odst. 1 věty před středníkem zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst.

2. Podle § 4 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 6 věty první zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel.

8. Podle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ vyhláška“) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 ve výši 93 Kč. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. Podle § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.

9. Podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Na základě zjištěných skutečností a za použití citovaných ustanovení zákona a vyhlášky dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil zákonnou povinnost a provozoval dvě vozidla, jichž byl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem, na pozemní komunikaci, aniž měl platně sjednána pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem těchto vozidel. Za první žalované období od [datum] do [datum] požaduje žalobkyně úhradu příspěvku pouze za období od [datum] do [datum]; tudíž žalobkyně odeslala výzvy k úhradě příspěvku žalovanému v zákonné lhůtě a vznikl jí tak vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvků ve výši určené jako součin počtu dní, kdy byla žalovaným porušována uvedená povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla uvedené ve vyhlášce včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle téže vyhlášky. Výše nároku žalobkyně je tak představována pro vozidlo [registrační značka] za období od [datum] do [datum] částkou 6 903 Kč, tj. součtem součinu denní sazby ve výši 93 Kč a počtu 71 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a pro vozidlo [registrační značka] za období od [datum] do [datum] částkou 7 782 Kč, tj. součtem součinu denní sazby ve výši 86 Kč a počtu 87 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Celkem tak žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 14 685 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a tuto částku přiznal žalobkyni včetně úroku z prodlení, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2014 Sb. z dlužného příspěvku ve výši 6 603 Kč ode dne 5. 3. 2022 a z dlužného příspěvku ve výši 7 482 Kč ode dne [datum], kdy již žalovaný byl v prodlení s úhradou svých dluhů po uplynutí lhůt splatnosti uvedených ve výzvách doručených žalovanému v prvním případě dne 25. 11. 2021 na základě domněnky dojití třetí pracovní den po jejich odeslání a v druhém případě dne 7. 12. 2021, do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, jíž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 14 685 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 2 000 Kč ve výši 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.