24 C 95/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 48 471,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 48 471,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 48 471,12 Kč od 2. 8. 2013 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 118 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 48 471,12 Kč s příslušenstvím z titulu písemného uznání dluhu ze dne datum. Žalovaná v tomto uznávacím prohlášení uznala svůj dluh ve výši 53 049,50 Kč vůči společnosti právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) co do důvodu i výše a zavázala se jej uhradit ve splátkách nejpozději do datum. Důvodem uznání dluhu byla smlouva o úvěru číslo ze dne datum, uzavřená mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou ve výši 74 773,31 Kč postoupena na žalobkyni, přičemž žalobkyně požaduje uhrazení pouze nedoplatku jistiny úvěru ve výši 48 471,12 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Jelikož žalovaná je státním občanem země, zabýval se soud nejprve svou příslušností vést řízení a použitelným rozhodným právem. Podle čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 1 věty první Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a anonymizováno lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech, vyhlášené pod číslo Sb, ve spojení s čl. 351 Smlouvy o fungování Evropské unie, vyhlášené pod číslo Sb.m.s., ve znění změny vyhlášené pod číslo Sb.m.s., smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. K jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v článku 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. Podle výpisu z informačního systému základních registrů měla žalovaná ke dni datum, kdy byla podána žaloba, obvyklý pobyt v České republice na adrese adresa žalované, tudíž příslušný k rozhodnutí věci je český soud, a to Okresní soud v Jihlavě podle § 84 o. s. ř. ve spojení s § 85 odst. 1 o. s. ř. Jelikož smlouva o úvěru včetně jejího dodatku, jenž obsahuje uznání dluhu žalovanou, byla uzavřena na území České republiky, je rozhodným právem pro posouzení nároků vyplývajících ze závazkového vztahu mezi účastníky právo české.

4. Z dodatku ke smlouvě o úvěru číslo uzavřeného dne datum mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně soud zjistil, že žalovaná uznala co do důvodu i výše svůj dluh ve výši 53 049,50 Kč vůči právní předchůdkyni žalobkyně, a to na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, a zavázala se jej uhradit právní předchůdkyni žalobkyně formou pravidelných měsíčních splátek do datum. V důsledku této změny došlo k prodloužení data splatnosti úvěru. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 70 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet měsíčními splátkami až do datum. Podle čl. 8 smluvních podmínek je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat splacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, pokud je žalovaná v prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo se splacením více než dvou splátek v dohodnuté lhůtě. Z pokladního dokladu ze dne datum soud zjistil, že žalovaná vyčerpala úvěr ve výši 70 000 Kč. Z výzvy k úhradě ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky úvěru do datum s tím, že nebude-li splátka uhrazena, stane se nesplacený zůstatek úvěru splatným. Ze dvou oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a datum a z podacích archů soud zjistil, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne datum a z podacího archu soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě svého dluhu do 21. 9. 2022.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou ve výši 74 773,31 Kč na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 5. 2021 a z kopie vrácené obálky soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně informoval žalovanou o postoupení předmětné pohledávky a vyzval ji k úhradě jejího dluhu do 7 dnů od doručení této výzvy.

6. Na základě předložených listin má soud za zjištěné, že žalovaná uznala co do důvodu i výše svůj dluh zahrnující jistinu nesplaceného úvěru ve výši 48 471,12 Kč, postoupený právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, a zavázala se tento svůj dluh uhradit nejpozději do 22. 2. 2016. Žalovaná byla před podáním žaloby písemně informována o postoupení této pohledávky na žalobkyni a byla vyzvána k úhradě svého dluhu.

7. Podle § 3028 odst. 3 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

8. Podle § 558 věty první zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. Podle § 524 odst. 1, 2 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Podle § 517 odst. 1 věty první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

9. Ze zjištěného skutkového stavu a na základě uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žalovaná písemně uznala svůj dluh vůči právní předchůdkyni žalobkyně co do důvodu i výše. Důvodem uznání dluhu žalovanou byl neuhrazený úvěr poskytnutý žalované právní předchůdkyní žalobkyně na základě smlouvy o úvěru ze dne datum, přičemž tato pohledávka byla následně platně postoupena na žalobkyni. V souladu s citovaným zákonným ustanovením tak platí domněnka, že dluh v době jeho uznání trval. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila a nedoložila, že uznaný dluh uhradila, že se tento dluh nestal splatným nebo že zanikl jinak. Žalovaná uznaný dluh řádně nehradila, a proto byla písemně informována o tom, že neuhradí-li aktuálně splatnou splátku, stane se celý úvěr splatným; ani po této výzvě žalovaná dluh nehradila, a proto došlo k zesplatnění dosud neuhrazené části úvěru včetně veškerého jeho příslušenství. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované, aby dlužnou jistinu úvěru ve výši 48 471,12 Kč žalobkyni uhradila spolu s úrokem z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. z přisouzené částky od žalobkyní požadovaného dne datum, kdy již žalovaná byla v prodlení s úhradou svého uznaného dluhu, do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit dlužnou částku s příslušenstvím ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 118 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 940 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 48 471,12 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.