3 C 14/2026

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Kubrickou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 79 333,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 79 333,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 79 333,40 Kč od 23. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 29 584,94 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokátky, , advokátky.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 79 333,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 79 333,40 Kč od 23. 7. 2025 do zaplacení, neboť žalovaná prováděla na adrese , adresa, neoprávněný odběr elektrické energie. Žalobkyně uvedla, že dne 5. 2. 2026 byla ze strany obchodníka v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie a následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru č. , hodnota, , který však nemohl být proveden z důvodu nepřístupnosti odběrného místa. Smlouva na dodávku elektřiny byla administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot ke dni 6. 2. 2025, a to VT 17 572 kWh a NT 8 446 kWh. Žalobkyně zmocnila společnost , právnická osoba, . k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k souvisejícím úkonům. Dne 27. 5. 2025 byl pracovníky této společnosti při kontrole odběrného místa zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Při demontáži byl stav elektroměrů VT 22 155 kWh a NT 10 703 kWh. Celková doba trvání bezesmluvního odběru byla 110 dní. Žalobkyně tak za dobu bezesmluvního odběru způsobila žalobkyni škodu v celkové výši 79 333,40 Kč, přičemž tato částka se skládá z částky 65 157,77 Kč za neoprávněně odebranou elektřinu, částky 1 079,02 Kč za příkon za období, kdy nebyla sjednána smlouva o dodávce elektrické energie, částky 47,96 Kč jako ceny za provoz nesíťové infrastruktury a částky 13 048,64 Kč jako nákladů na zjištění neoprávněného odběru. Žalobkyně zaslala žalované fakturu na celkovou částku 79 333,40 Kč se splatností 22. 7. 2025, žalovaná však ničeho neuhradila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 10. 9. 2025, ani poté však žalovaná dlužnou částku nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření doručena do vlastních rukou postupem podle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila. Soud tak při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav.

4. Z dopisu ze dne 7. 2. 2025 soud zjistil, že žalobkyně poté, co byla informována od dodavatele elektřiny , právnická osoba, o ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy s žalovanou, vyzvala žalovanou k narovnání bezesmluvního vztahu týkajícího se dodávky a distribuce elektrické energie do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalovaná byla upozorněna na možnost posouzení situace jako neoprávněný odběr elektřiny, pokud nedoloží potřebný smluvní vztah. Dopisem ze dne 22. 2. 2025 žalobkyně znovu žalovanou vyzvala k narovnání bezesmluvního vztahu týkajícího se uvedeného odběrného místa. Žalobkyně uvedla, že ode dne 7. 2. 2025 není k odběrnému místu žalované přiřazen žádný dodavatel elektřiny.

5. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 27. 5. 2025 soud zjistil, že uvedeného dne proběhla kontrola odběrného místa na adrese , adresa, . Zapojení odběrného místa bylo bez zjištěných závad, veškeré plomby včetně úředních značek byly neporušené a bez závad. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne 27. 5. 2025 bylo zjištěno, že na odběrném místě č. , hodnota, byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Byla přerušena dodávka elektřiny, přičemž stav elektroměru byl VT 17 572 kWh a NT 8 446 kWh. Elektroměr byl demontován z důvodu ukončené smlouvy a byla přerušena dodávka elektřiny. Zákazník – žalovaná byla na adrese odběrného místa přítomná a kontroly se zúčastnila, což stvrdila svým podpisem. Z dopisu ze dne 30. 6. 2025 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované výsledek kontroly – zjištěný neoprávněný odběr elektřiny na uvedeném odběrném místě a informovala žalovanou o výši náhrady za tento odběr. Dopis byl žalované vložen do domovní schránky dne 21. 7. 2025.

6. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně fakturovala žalované celkovou částku 79 333,40 Kč se splatností 22. 7. 2025. Konkrétní položky jsou rozvedeny v připojeném výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny. Celková částka 79 333,40 Kč je složena z částky 65 157,77 Kč za neoprávněný odběr elektřiny; částky 1 079,05 Kč jako platby za příkon; částky 47,96 Kč jako ceny za provoz nesíťové infrastruktury a částky 13 048,64 Kč jako nákladů na zjištění neoprávněného odběru. Pokud jde o výpočet částky 65 157,77 Kč, žalobkyně doložila při jednání dne 16. 3. 2026 výpočet ceny 1 kWh, která činí částku 9,52599 Kč. Faktura byla žalované zaslána společně s dopisem ze dne 30. 6. 2025 (byla vhozena do domovní schránky dne 21. 7. 2025).

7. Z čestného prohlášení , jméno FO, (zaměstnankyně žalobkyně) ze dne 20. 8. 2025 bylo zjištěno, že kontrolou neoprávněných odběrů jsou na základě smlouvy pověřeni pracovníci společnosti , právnická osoba, . Žalobkyně uhradila této společnosti za zjištění neoprávněného odběru elektřiny v odběrném místě žalobkyně částku 13 048,64 Kč. Z plné moci ze dne 12. 5. 2014 soud zjistil, že žalobkyně zmocnila společnost , právnická osoba, . mimo jiné k provádění kontrol odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny. Z rámcové dohody o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě ze dne 6. 11. 2029 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . se zavázala provádět pro žalobkyni kontrolu odběrných míst, a to za úplatu. Přílohou č. , hodnota, této smlouvy je ceník služeb. Z oznámení společnosti , právnická osoba, . ze dne 17. 12. 2024 bylo zjištěno, že nová cena za kontrolu a zjištění neoprávněného odběru elektřiny činí 10 748 Kč bez DPH. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . fakturovala žalobkyni celkovou částku 7 528 585,40 Kč mj. za kontrolu odběrných míst – zjištění neoprávněného odběru elektřiny. Přílohou se také seznam míst, kde proběhla kontrola; v tomto seznamu je dne 27. 5. 2025 uvedena položka 02_zjištěn NO, cena je u této položky uvedena ve výši 10 784 Kč bez DPH. Z připojeného výpisu o provedené transakci je zřejmé zaplacení částky 7 528 585,40 Kč společnosti , právnická osoba, .

8. Výzvou ze dne 5. 8. 2025 žalobkyně upomínala žalovanou k úhradě dlužné částky.

9. Předžalobní výzvou ze dne 9. 9. 2025 žalobkyně znovu žalovanou vyzvala k zaplacení celkové částky 79 333,40 Kč. Tato výzvy byla žalované odeslána podle připojeného poštovního podacího archu dne 10. 9. 2025.

10. Soud neprováděl dokazování výslechem svědků , jméno FO, a , jméno FO, , jak navrhovala žalobkyně v podání ze dne 19. 1. 2026 k provedené kontrole elektroměru. Pokud jde o její faktické provedení, dokazováním bylo zjištěno, že kontrola odběrného místa dne 27. 5. 2025 skutečně proběhla, žalovaná byla této kontrole fyzicky přítomna, což stvrdila svým podpisem. A co se týče výše nákladů na tuto kontrolu, které následně žalobkyně fakturovala žalované, tato výše je doložena jinými listinnými důkazy – konkrétně jde o rámcovou dohodu o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě ze dne 6. 11. 2029, na ni navazující přílohu č. , hodnota, (ceník), oznámení společnosti , právnická osoba, . ze dne 17. 12. 2024 o zvýšení ceny za zjištění neoprávněného odběru elektřiny, fakturu č. , hodnota, , připojený seznam míst, jakož i potvrzení o provedené transakci. Výslech navrhovaných svědků k průběhu provedené kontroly a určení výše nákladů na zjištění neoprávněného odběru elektřiny proto soud považoval za nadbytečný.

11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Při kontrole dne 27. 5. 2026 byl dodavatelskou společností pověřenou žalobkyní na odběrném místě na adrese , adresa, , zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Tuto nemovitost užívala v daném období žalovaná, což vyplynulo jednak z oznámení dodavatelské společnosti , právnická osoba, , tak i ze skutečnosti, že žalovaná byla kontrole dne 27. 5. 2025 fyzicky přítomná, což stvrdila svým podpisem. Při kontrole byl demontován elektroměr a byla přerušena dodávka elektřiny. Konečný stav elektroměru byl VT 17 572 kWh a NT 8 446 kWh. Počáteční stav elektroměru ke dni zahájení neoprávněného odběru elektřiny byl stanoven náhradním způsobem. O kontrole byl sepsán protokol, přičemž žalovaná byla o výsledku kontroly řádně informována, včetně povinnosti nahradit způsobenou škodu. Žalobkyni byla neoprávněným odběrem způsobena škoda v celkové výši 79 333,40 Kč, přičemž tato částka se skládá z částky 65 157,77 Kč za neoprávněně odebranou elektřinu, částky 1 079,02 Kč za příkon za období, kdy nebyla sjednána smlouva o dodávce elektrické energie, částky 47,96 Kč jako ceny za provoz nesíťové infrastruktury a částky 13 048,64 Kč jako nákladů na zjištění neoprávněného odběru. Žalobkyně zaslala žalované fakturu na celkovou částku 79 333,40 Kč se splatností 22. 7. 2025, žalovaná však ničeho neuhradila. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě žalované částky výzvou ze dne 9. 9. 2025, odeslanou 10. 9. 2025.

12. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném od 27. 6. 2022 (dále jen „energetický zákon“) je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr zakazuje. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

13. Podle § 53 odst. 1 písm. c) energetického zákona je neoprávněným přenosem a neoprávněnou distribucí elektřiny využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle § 53 odst. 2 energetického zákona při neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny je fyzická nebo právnická osoba, která neoprávněně využívala službu přenosové soustavy nebo službu distribuční soustavy povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Podle § 53 odst. 3 energetického zákona se neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny zakazují.

14. Podle § 17 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „vyhláška č. 359/2020 Sb.“), v případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, odečte se od odběru elektřiny vypočítaného podle § 16 odst. 6 odběr elektřiny naměřený provozovatelem distribuční soustavy. Podle odst. 2 množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady za neoprávněný odběr se stanoví tak, že hodnota technicky dosažitelného odběru elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanoveného podle § 16 odst. 6 nebo hodnota zjištěná podle odstavce 1 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru se vynásobí a) součinitelem využití technicky dosažitelného odběru elektřiny 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí, b) součinitelem využití technicky dosažitelného odběru elektřiny 0,5 pro odběry elektřiny ze sítí velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí.

15. Podle § 17 odst. 3 vyhlášky č. 359/2020 Sb. výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena za) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení sei. pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3 a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, aii. pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3 a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřinyb) ceny za službu distribuční soustavy, kdei. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny,ii. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, aiii. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh,c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.

16. Podle § 18 odst. 6 vyhlášky č. 359/2020 Sb. je součástí náhrady za neoprávněně distribuovanou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněnou distribucí elektřiny, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněné distribuce elektřiny, její ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky a dalších souvisejících nákladů.

17. Podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 11/2024 ze dne 29. 11. 2024, kterým se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice a ostatní regulované ceny (část šestá: nesíťová infrastruktura, bod 6.2) Cena za provoz nesíťové infrastruktury zahrnuje i) cenu za činnosti operátora trhu, kterou tvoří a) cena za činnosti související se zúčtováním odchylek ve výši 2,26 Kč/odběrné místo/měsíc a b) cena za činnosti související s výplatou a administrací podpory z podporovaných zdrojů ve výši 0,99 Kč/odběrné místo/měsíc, ii) cenu za činnost datového centra ve výši 5,20 Kč/odběrné místo/měsíc, a iii) poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu podle jiného právního předpisu, stanovený nařízením vlády, kterým se stanoví sazba poplatku za činnost Energetického regulačního úřadu v odvětví elektroenergetiky, v Kč/odběrné místo/měsíc. Cenu za provoz nesíťové infrastruktury účtuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy zákazníkovi za každé jeho odběrné místo na území České republiky připojené k přenosové nebo distribuční soustavě.

18. Podle § 17d odst. 1 energetického zákona jsou účastníci trhu s elektřinou, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za provoz nesíťové infrastruktury, a účastníci trhu s plynem, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za činnosti operátora trhu, povinni v těchto cenách hradit poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu. Tento poplatek je příjmem státního rozpočtu, kapitoly Energetický regulační úřad. Podle § 17d odst. 2 téhož zákona sazbu poplatku v odvětví elektroenergetiky stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1,70 Kč za měsíc a nejvýše však 4,40 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu.

19. Podle § 1 nařízení vlády č. 392/2015 Sb., o stanovení sazby poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu, ve znění účinném od 1. 1. 2016 do 31. 8. 2025, činí sazba poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu v odvětví elektroenergetiky 2,39 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu.

20. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením a na ně navazujícím prováděcím předpisům soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně prokázala, že žalovaná je (resp. v daném období byla) uživatelkou odběrného místa na adrese , adresa, , kde od 7. 2. 2025 do 27. 5. 2025 nebyla sjednána smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny či smlouva o dodávce elektřiny s vybraným dodavatelem. Při kontrole odběrného místa dne 27. 5. 2025 byl demontován elektroměr a s ohledem na skutečnost, že byl zjištěn pouze konečný stav (počáteční nebylo možné zjistit), byl stav elektroměru na počátku neoprávněného odběru určen náhradním způsobem podle § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. Takto žalobkyně vypočetla celkové množství neoprávněně odebrané elektřiny za uvedené období a žalované tuto částku vyfakturovala (částka 65 157,77 Kč). Žalobkyně tedy prokázala, že žalovaná se dopustila neoprávněného odběru elektřiny podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona a neoprávněné distribuce elektřiny podle § 53 odst. 1 písm. c) energetického zákona, neboť žalovaná odebírala elektřinu bez právního důvodu a využívala služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy bez právního důvodu. Žalovaná je proto povinna nahradit žalobkyni vzniklou škodu, která je tvořena žalovanou částkou.

22. Pokud jde o částku 65 157,77 Kč jako cenu za neoprávněně odebranou elektřinu, množství takto odebrané elektřiny činil rozdíl mezi počátečním stavem elektroměru (určeným náhradním způsobem) a konečným stavem zjištěným při demontáži elektroměru. Toto množství bylo vynásobeno částkou 9,52599 Kč/kWh, přičemž výpočet částky za 1 kWh žalobkyně doložila při jednání dne 16. 3. 2026. Výpočet ceny za neoprávněně odebranou elektřinu tak odpovídá podkladům, které žalobkyně k podané žalobě doložila.

23. Součástí uvedené faktury je také cena za příkon v období, kdy nebyla sjednána smlouva o připojení k přenosové nebo distribuční soustavě. Výpočet této ceny odpovídá příslušnému cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, jak žalobkyně k výzvě soudu doložila (částka 1 079,02 Kč). Stejně tak je součástí uvedené faktury částka 47,96 Kč jako cena za provoz nesíťové infrastruktury. Tato částka představuje součet jednotlivých položek uvedených v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 11/2024 (cena za činnosti operátora trhu, cena za činnost datového centra a poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu), vypočítaného podle poměrného počtu dní, kdy docházelo k neoprávněnému odběru elektřiny.

24. Konečně, součástí faktury je také částka 13 048,64 Kč, která představuje náklady na zjištění neoprávněného odběru, a to v souladu s § 18 odst. 6 vyhlášky č. 359/2020 Sb. Tyto náklady doložila žalobkyně rámcovou dohodou o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě ze dne 6. 11. 2029, na ni navazující přílohou č. , hodnota, (ceník), oznámením společnosti , právnická osoba, . ze dne 17. 12. 2024 o zvýšení ceny za zjištění neoprávněného odběru elektřiny, fakturou č. , hodnota, , připojeným seznamem míst, kde probíhala kontrola, jakož i potvrzením o provedené transakci (zaplacená cena za zjištění neoprávněného odběru). Žalobkyně tedy prokázala vznik nákladů na zjištění neoprávněného odběru, které následně žalované také fakturovala.

25. Co se tedy týká celkové žalované částky 79 333,40 Kč, žalobkyně prokázala, že jí s neoprávněným odběrem elektřiny na odběrném místě užívaném žalovanou a neoprávněným využitím služeb distribuční soustavy vznikla škoda v této výši. Ostatně, sama žalovaná tyto skutečnosti nijak nerozporovala, k nároku žalobkyně se nevyjádřila a netvrdila ani nedoložila, že by se neoprávněného odběru a distribuce elektřiny nedopustila. Žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu způsobené škody. Faktura byla splatná dne 22. 7. 2025. Soud proto vyhověl podané žalobě, a to včetně požadovaných úroků z prodlení, neboť žalovaná se dnem následujícím po splatnosti faktury dostala do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu. Žalobkyni tak náleží úroky z prodlení v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. 11,5 % ročně z částky 79 333,40 Kč od 23. 7. 2025 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku žalobkyni zaplatila do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění soud neshledal důvody.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 584,94 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 174 Kč a nákladů na zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „a. t.”, z tarifní hodnoty ve výši 79 333,40 Kč sestávající z částky 4 300 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, účast na jednání). Za doplnění žaloby (podání ze dne 19. 1. 2026) soud náhradu žalobkyni nepřiznal, neboť jím byla k výzvě soudu doplněna skutková tvrzení, jež měla být vylíčena již v žalobě. Tuto skutečnost pak nelze klást k tíži žalované; náklady na tento úkon proto soud nepovažuje za účelně vynaložené. Dále žalobkyni přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 4 x 450 Kč. Ve vztahu k účasti na jednání doložila žalobkyně výši cestovních výdajů, které představují náklady za cestu k jednání dne 16. 3. 2025 z , adresa, a zpět v délce 2 x 130 km podle § 13 odst. 5 a. t., za které náleží náhrada 2 331,94 Kč [34,10 Kč za litr paliva podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 573/2025 Sb., při průměrné spotřebě 9 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla podle § 1 písm. b) téže vyhlášky]. Dále náleží zástupci žalobkyně náhrada za promeškaný čas na cestě k jednání ve výši 6 x 150 Kč podle § 14 odst. 3 a.t. Náklady spojené s cestou tak činí celkem 3 231,94 Kč. Odměna advokáta a náhrada hotových výdajů a náhrada promeškaného času se pak zvyšuje o náhradu za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % o 4 179 Kč. Celkové náklady řízení žalobkyně tak představuje částka 29 584,94 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 ve spojení s § 160 odst. 1 o. s. ř.).