3 C 19/2026

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Kubrickou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 12 020,27 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 878,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 878,14 Kč od 23. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 142,13 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 044,57 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 742,97 Kč, s úrokem 15 % ročně z částky 9 992,47 Kč od 18. 10. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 142,13 Kč od 18. 10. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 12 020,27 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 16. 3. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla celkem 14 509,18 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového portálu, ve kterém se žalované zobrazil návrh smlouvy vyplněný podle jí zadaných požadavků. Žalovaná vyslovila s návrhem smlouvy souhlas, proto jí byl zaslán SMS kód, který uvedla do smlouvy. Zadáním kódu byla smlouva podepsána. Žalobkyně prověřovala schopnost žalované úvěr splácet, a to kontrolou v dostupných registrech, prověřením automatizovaným modelem, výpočtem tzv. MLS a zjišťováním tzv. kreditního skóre žalované. Finance žalovaná čerpala v částce 7 990 Kč na úhradu ceny zboží prodejci, částečně na bankovní účet a dále prostřednictvím platby kartou/mobilem. Žalovaná se zavázala hradit úvěr formou měsíčních splátek; výše splátky činila 4 % z aktuálně dlužné částky. Na poskytnutý úvěr žalovaná uhradila celkem 6 631,04 Kč, avšak nehradila jej řádně a včas. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni 15. 2. 2023. Žalovaná částka zahrnuje nesplacenou jistinu ve výši 9 992,47 Kč, poplatek ve výši 156 Kč, poplatek za pojištění ve výši 271,80 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Příslušenství zahrnuje kapitalizovaný úrok ve výši 5 044,57 Kč, úrok 15 % ročně z částky 9 992,47 Kč od 18. 10. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 742,97 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 12 020,27 Kč od 18. 10. 2025 do zaplacení. V doplňujícím podání ze dne 16. 1. 2026 žalobkyně zopakovala, že počítala s maximálním limitem splátky (MLS) žalované po započtení příjmů a výdajů, které si ověřila na výpisu z bankovního účtu a dále žalovanou prověřovala v dostupných registrech. Ve vztahu k uzavření smlouvy žalobkyně zopakovala, že smlouva byla uzavřena na webovém portálu žalobkyně zadáním potvrzovacího SMS kódu a k tomu odkázala na usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2016, č. j. 15 Co 875/2015-129. Uzavření smlouvy dokládá i doložená transakční historie; k tomu žalobkyně odkázala na usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2016, č. j. 15 Co 905/2015-57. Žalovaná musela o uzavřené smlouvě vědět, neboť na úvěr uhradila celkem částku 6 631,04 Kč. Žalobkyně konstatovala, že písemná forma smlouvy byla dodržena, žalovaná smlouvu podepsala elektronickým podpisem. K tomu odkázala na právní úpravu a uvedla, že s používaným elektronickým systémem není možné účelově manipulovat.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání dne 8. 4. 2026 se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila, soud proto jednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že předmětem podnikání žalobkyně je mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

5. Z listiny ze dne 16. 3. 2022 (smlouva o úvěru č. , hodnota, ) soud zjistil, že v tomto dokumentu je žalovaná označena jako klient. K žalované je uvedeno, že je zaměstnaná u společnosti , právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem ve výši 21 000 Kč. Čistý příjem ostatních členů domácnosti je 38 000 Kč. Na základě tohoto dokumentu se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr ve výši 10 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 26,28 % a měsíční splátkou ve výši 4 % z dlužné částky. Jako celková částka splatná spotřebitelem je uvedena částka 11 424 Kč, v případě „šikovného účtu PLUS“ 11 892 Kč. V další části dokumentu jsou uvedeny informace o zboží – notebooku HP za cenu 7 990 Kč. První část úvěru měla být čerpána ve prospěch třetí osoby ve výši této ceny. Dokument není žalovanou podepsán. V části „podpis klienta“ je uveden kód 396004. Ke smlouvě o úvěru jsou připojeny úvěrové podmínky platné od 1. 8. 2021 a kopie občanského průkazu žalované. Ke smlouvě je dále připojena listina označená jako „dohledání informací o činnosti klienta“, ve které je uvedeno, že smlouva byla schválena dne 16. 3. 2022. Jsou zde uvedeny „kódy pro registraci do SF“, e-mail klienta, „elektronický podpis – kód SMS“, včetně času zaslání kódu prostřednictvím SMS a uvedení IP adresy.

6. Z listiny označené jako karta klienta bylo zjištěno, že tato listina obsahuje specifikaci úvěru, specifikaci klienta (žalované) a finanční zdroje žalované, kde je uvedeno, že žalovaná má příjem ze zaměstnání ve výši 21 000 Kč a má měsíční výdaje ve výši 2 000 Kč.

7. V dokumentu označeném jako „posouzení úvěruschopnosti klienta“ žalobkyně obecným způsobem popisuje způsob posuzování úvěruschopnosti prostřednictvím zjišťování kreditního skóre, výpočtu „MLS“ (limit nejvyšší měsíční splátky), i zjišťování informací o klientech v dostupných databázích. Dále uvádí tabulku s výpočtem MLS žalované – jako zbývající MLS žalované je uvedena částka 3 633 Kč a zbývající MLS domácnosti částka 37 894 Kč.

8. Z listiny označené jako „znalecký posudek č. , č. účtu, “ nebyly zjištěny žádné pro věc rozhodující skutečnosti. Tento dokument obsahuje pouze stránky 1-3 shrnující obsah znaleckého posudku, stránku 4 obsahující úvod a stránky 151-154 obsahující výrok znalce k otázce, zda je zřizování a čerpání služeb žalobkyně ze strany klientů evidováno důvěryhodným způsobem umožňujícím znalecké zkoumání, a dopověď k úkolu: definujte rozsah elektronicky evidovaných důkazů prokazujících činnost klienta při zřizování a čerpání služeb žalobkyně. Ve vztahu k otázce, zda předložená smlouva nebyla následně (po tvrzeném podpisu žalovanou) změněna, kdo dokumenty vytvořil a zda znění smlouvy v době podpisu smlouvy odpovídá tomu, v jaké podobě byla smlouva předložena soudu, neposkytuje tento neúplný dokument žádná skutková zjištění.

9. Z listiny označené jako „výpis čerpání, splátek a úhrad“ soud zjistil, že žalovaná čerpala od žalobkyně celkem částku 14 509,18 Kč. Oproti tomu žalovaná uhradila na splátkách celkem částku 6 631,04 Kč. Jednotlivé platby, které žalovaná čerpala vyplývají také z opisu výpisu proplacení smlouvy č. , hodnota, .

10. Z dopisu ze dne 15. 2. 2023 soud zjistil, že žalobkyně tímto dopisem prohlásila celý úvěr za splatný. Tento dopis byl žalované odeslán dne 16. 2. 2023.

11. Předžalobní výzvou ze dne 9. 3. 2023 žalobkyně znovu žalovanou vyzvala k úhradě dlužných částek; tato výzva byla žalované odeslána dne 10. 3. 2023.

12. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 2. 2022 do 28. 2. 2022 soud zjistil, že jde o účet žalované, na který byla v uvedeném období připsána celkem částka 59 150,52 Kč; celkové odchozí platby byly ve výši 59 263,22 Kč. Z výpisu soud zjistil, že žalovaná měla v tomto měsíci příjem od společnosti , právnická osoba, ve výši 21 733 Kč.

13. Soud si dále vyžádal výpis z účtu žalované č. , č. účtu, za měsíce březen, květen až říjen 2022 a únor 2023. Z výpisů vyplynulo, že žalovaná měla příjem od zaměstnavatele , právnická osoba, cca ve výši 23 000 Kč měsíčně. Současně jí byly na účet opakovaně připisovány částky od nebankovních společností (, právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, .).

14. Z výpisu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že ke dni 8. 4. 2026 nebylo rozhodnuto o úpadku žalované.

15. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že podle nepodepsaného dokumentu ze dne 16. 3. 2022 se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované úvěr v celkové výši 10 000 Kč. Dále měla žalobkyně uhradit za žalovanou cenu zboží ve výši 7 990 Kč. Žalovaná se měla zavázat uhradit dluh formou měsíčních plátek ve výši 4 % z dlužné částky. Žalobkyně žalované poskytla celkem částku 14 509,18 Kč, a to částečně převodem na účet, úhradou uvedené kupní ceny a formou plateb, které žalovaná činila kartou (mobilem). Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, proto ji žalobkyně informovala o splatnosti celého dluhu. Žalovaná žalobkyni vrátila pouze částku 6 631,04 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou ze dne 9. 3. 2023, odeslanou dne 10. 3. 2023.

16. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 10. 2021 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

20. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

21. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

22. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou v podobě předložené soudu, tedy smlouvy ze dne 16. 3. 2022. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis. Tento tzv. prostý elektronický podpis připouští i čl. 3 bod 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007).

24. V projednávané věci měla být smlouva mezi smluvními stranami uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní na internetových stránkách žalobkyně, přičemž žalovaná smlouvu o úvěru vlastnoručně nepodepsala. Z ostatních okolností kontraktačního procesu, jež časově souvisí s tvrzeným sjednáváním uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru, lze dospět k závěru, že žalobkyně s žalovanou skutečně jednala. Podpis žalované měl však být učiněn tak, že žalované byl zaslán podpisový SMS kód, přičemž smlouva měla být uzavřena v momentě, kdy žalovaná připojila kód k návrhu smlouvy. Tento způsob uzavření smlouvy však není způsobilý zajistit ochranu právního jednání před jeho změnou tak, jak požaduje zákon o spotřebitelském úvěru. Nelze totiž dospět k závěru, že znění těchto dokumentů v okamžiku jejich podepsání žalovanou bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jejich následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tyto dokumenty vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalované uzavřít smlouvu o úvěru ze dne 16. 3. 2022 v podobě předložené soudu, neboť tento dokument nebyl žalovanou vlastnoručně podepsán. Žalobkyni se tedy sice podařilo prokázat, že dne 16. 3. 2022 jednala s žalovanou, avšak nepodařilo se jí prokázat, že výsledkem tohoto jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání uvedené smlouvy nebyla prokázána vůle žalované uzavřít předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru v soudu předloženém znění. S ohledem na skutečnost, že § 104 zákona o spotřebitelském úvěru nespojuje s nedodržením písemné formy neplatnost smlouvy, je nutno na posuzovanou smlouvu nahlížet jako na zdánlivé právní jednání, ke kterému se podle § 554 ve spojení s § 551 o. z. nepřihlíží. Žalobkyně se jednání dne 8. 4. 2026 nezúčastnila, proto již nemohla být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o tom, že dosud neprokázala uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v soudu předloženém znění.

25. Pokud žalobkyně odkazovala na usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2016, č. j. 15 Co 875/2015-129, podle něhož není forma nosiče pro právní jednání rozhodná, k tomu je nutno dodat, že soud v daném případě nezpochybňuje, že právní jednání je možné učinit v zásadě na jakémkoli nosiči. Rozhodne-li se však žalobkyně využívat ke sjednávání smluv o spotřebitelském úvěru, do kterých se promítá silná česká i evropská ochrana spotřebitele, prostý elektronický podpis, musí počítat také s tím, že na ni jako na profesionála ve svém oboru budou kladeny přísné požadavky, pokud jde o prokázání konkrétního obsahu smlouvy a zejm. pak skutečnosti, zda smlouva nebyla následně (po tvrzeném podpisu spotřebitelem učiněným SMS kódem) upravována. Tuto záruku prostý elektronický podpis neposkytuje, jak také uvádí v rozsudku ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, Nejvyšší soud. Žalobkyně prokázala, že jednala dne 16. 3. 2022 s žalovanou. Neprokázala však, že předložená smlouva nebyla následně upravována (nebyla změněna). Na tomto nemění ničeho ani žalobkyní doložený dokument označený jako „dohledání informací o činnosti klienta“, neboť tento dokument pouze opakuje tvrzení žalobkyně o tom, kdy měl být SMS kód žalované zaslán a kdy jej žalovaná měla připojit v návrhu smlouvy. Neprokazuje však, že podoba smlouvy k okamžiku takto tvrzeného podpisu se neliší od smlouvy předložené soudu. Konečně, pokud jde o odkaz žalobkyně na znalecký posudek, jehož část doložila k podané žalobě, k tomu je nutno dodat, že jde o pouhý výňatek, který neposkytuje žádná bližší skutková tvrzení ohledně toho, jaká byla podoba smlouvy v okamžiku tvrzeného podpisu žalovanou (viz výše). S ohledem na vše výše uvedené se soud blíže nezabýval tím, zda žalobkyně splnila svoji povinnost s odbornou péčí posuzovat úvěruschopnost žalované.

26. Žalobkyně přesto prokázala, že žalované poskytla celkem částku 14 509,18 Kč, a to jednak bezhotovostně na účet, prostřednictvím úhrady kupní ceny zboží třetí osobě a jednak formou plateb, které žalovaná činila kartou (mobilem). Zároveň žalobkyně prokázala, že jí žalovaná dosud uhradila pouze částku 6 631,04 Kč. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru nebyla mezi žalobkyní a žalovanou platně uzavřena a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť žalobkyně jí plnila bez právního důvodu. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila, což činí rozdíl mezi poskytnutou a dosud neuhrazenou částkou. Soud proto uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 7 878,14 Kč z titulu trvajícího bezdůvodného obohacení na straně žalované.

27. Pokud se jedná o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna dluh splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo předžalobní výzvou ze dne 9. 3. 2023 s lhůtou splatnosti do sedmi dnů, přičemž tato výzva byla podána k poštovní přepravě dne 10. 3. 2023. V souladu s domněnkou doby dojití podle § 573 o. z. byla výzva žalované doručena dne 15. 3. 2023; lhůta k plnění tak uplynula dne 22. 3. 2023. Od 23. 3. 2023 se tak žalovaná ocitla v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 7 878,14 Kč od 23. 3. 2023 do zaplacení a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni přisouzenou částku s příslušenstvím ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění neshledal důvod (výrok I.). Vše nad rámec přisouzené částky pak soud žalobkyni nepřiznal a v této části podanou žalobu zamítl (výrok II.).

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Při posuzování procesního úspěchu účastníků soud zohledňoval celý předmět řízení, tj. i požadované příslušenství, a to kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozhodnutí (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015; či ze dne 25. 9. 2017, sp. zn. 32 Cdo 1492/2017). Žalobkyně požadovala zaplacení celkové částky 23 372,82 Kč, vyhověno jí však bylo jen do částky 7 878,14 Kč s úrokem z prodlení; celkový úspěch žalobkyně tak představuje částka 11 481,57 Kč (ve zbytku byla žaloba zamítnuta). Žalobkyně tak byla úspěšná co do 49,1 %, tedy cca ve stejném rozsahu, v jakém byla úspěšná žalovaná. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.