3 C 4/2026

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Kubrickou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 21 744 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 2. 9. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 744 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 744 Kč od 11. 7. 2024 do 1. 9. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 744 Kč od 2. 9. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 2. 9. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 553,11 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokátky, , advokátky.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 744 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z této částky od 11. 7. 2024 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru, na základě které mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla částku 15 000 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového portálu creditgo.cz, na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně telefonního čísla a e-mailu. Žalovaný zaslal žádost o úvěr a po ověření jeho schopnosti splácet mu právní předchůdkyně žalobkyně zaslala konkrétní návrh na uzavření smlouvy, který žalovaný odsouhlasil zadáním verifikačního kódu zaslaného na jeho telefonní číslo. Tento kód nahradil podpis žalovaného. Poté byla částka 15 000 Kč vyplacena na účet žalovaného. Žalovaný měl uhradit celkem částku 15 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 300,16 Kč a úrok ve výši 443,84 Kč, tj. celkem 21 744 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. V podání ze dne 10. 2. 2026 žalobkyně doplnila, že před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet nahlédnutím do veřejných registrů a databází a porovnáním doložitelných příjmů a výdajů žalovaného (od příjmů žalovaného odečetla životní minimum a rezervu 10 % příjmů). Ve vztahu k podpisu smlouvy žalobkyně zopakovala způsob uzavření smlouvy pomocí SMS kódu, který byl žalovanému zaslán. Žalovaný úvěr řádně nehradil; dosud neuhradil ničeho, proto jej žalobkyně vyzvala k uhrazení celé částky výzvou ze dne 21. 8. 2025.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

4. Z dokumentu označeného jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, “ ze dne 21. 10. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je v této smlouvě označena jako „úvěrující“ a žalovaný jako „úvěrovaný“. Žalovaný je identifikován jménem, příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu, e-mailovou adresou, telefonním číslem a číslem bankovního účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně se měla zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč na účet č. , č. účtu, a žalovaný se měl zavázat vrátit úvěr jednorázovou splátkou ve výši 21 428,99 Kč do 30 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému. Tento dokument není žalovaným vlastnoručně podepsán. Z dodatku ke smlouvě o půjčce ze dne 10. 6. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se s žalovaným dohodla na novém datu splatnosti, a to 10. 7. 2024.

5. Z listiny označené jako „úvěruschopnost klienta k půjčce č. , hodnota, “ soud zjistil, že v dokumentu jsou obsaženy údaje žalovaného. Příjem žalovaného měl činit částku 37 083 Kč měsíčně, náklady na bydlení částku 10 000 Kč měsíčně a ostatní výdaje 5 000 Kč.

6. Ve formuláři pro standardní informace pro klienty jsou obsaženy údaje o právní předchůdkyni žalobkyně a údaje ke spotřebitelskému úvěru. Tyto údaje jsou obsaženy také ve formuláři pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se mění způsob splácení.

7. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíc říjen 2023 soud zjistil, že žalovanému byla dne 21. 10. 2023 připsána částka 15 000 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2025 a připojeného seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

9. Výzvou ze dne 21. 8. 2025 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek před podáním žaloby, a to do tří dnů od doručení výzvy. Téhož dne žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky. Obě výzvy byly podle připojeného potvrzení odeslány žalovanému dne 25. 8. 2025.

10. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 28. 6. 2023, které doložila žalobkyně, soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti. Tato transakce předchází tvrzenému datu uzavření smlouvy a zjevně se vztahuje k odlišnému závazkovému vztahu, než jaký tvrdila žalobkyně v podané žalobě.

11. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že podle nepodepsaného dokumentu s názvem „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, “, ve znění jeho dodatku, se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 15 000 Kč a žalovaný měl právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkovou částku 21 428,99 Kč do 30 dnů od jejich poskytnutí, resp. do 30. 6. 2024. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 15 000 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která žalovanému toto postoupení oznámila a vyzvala jej předžalobní výzvou k úhradě dluhu.

12. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

16. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

17. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v podobě předložené soudu, tedy smlouvy ze dne 21. 10. 2023, ve znění jejího dodatku ze dne 10. 6. 2024. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis. Tento tzv. prostý elektronický podpis připouští i čl. 3 bod 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007).

20. V projednávané věci měla být smlouva a její dodatek mezi smluvními stranami uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní uživatelského profilu žalovaného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně (, Anonymizováno, ), přičemž žalovaný smlouvu o úvěru ani její změnu vlastnoručně nepodepsal. Z ostatních okolností kontraktačního procesu (zejména z výpisu z účtu žalovaného), jež časově souvisí s tvrzeným sjednáváním uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru, lze dospět k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným skutečně jednala. Podpis žalovaného měl však být učiněn tak, že žalovaný na zaslaný návrh smlouvy připojil kód, který mu právní předchůdkyně žalobkyně zaslala formou SMS. Tento způsob uzavření smlouvy však není způsobilý zajistit ochranu právního jednání před jeho změnou tak, jak požaduje zákon o spotřebitelském úvěru. Nelze totiž dospět k závěru, že znění těchto dokumentů v okamžiku jejich podepsání žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jejich následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tyto dokumenty vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít smlouvu o úvěru ze dne 21. 10. 2023 ani její dodatek ze dne 10. 6. 2024 v podobě předložené soudu, neboť tyto dokumenty nebyly žalovaným vlastnoručně podepsány. Žalobkyni se tedy sice podařilo prokázat, že dne 21. 10. 2023 jednala s žalovaným, avšak nepodařilo se jí prokázat, že výsledkem tohoto jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a její změny v podobě předložené soudu. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání uvedené smlouvy i jejího dodatku nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru a její změnu v soudu předloženém znění. S ohledem na skutečnost, že § 104 zákona o spotřebitelském úvěru nespojuje s nedodržením písemné formy neplatnost smlouvy, je nutno na posuzovanou smlouvu nahlížet jako na zdánlivé právní jednání, ke kterému se podle § 554 ve spojení s § 551 o. z. nepřihlíží.

21. Žalobkyně přesto prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 21. 10. 2023 zaslala na účet částku 15 000 Kč, z nichž žalovaný dosud ničeho nevrátil. Nárok na vrácení této částky byl platně postoupen na žalobkyni. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že uvedenou částku žalobkyni či její právní předchůdkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru ani její změna nebyly mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným platně uzavřeny a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a následně svou pohledávku za žalovaným platně postoupila na žalobkyni. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 15 000 Kč z titulu trvajícího bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

22. Pokud se jedná o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo předžalobní výzvou ze dne 21. 8. 2025 s lhůtou splatnosti do 3 dnů, přičemž tato výzva byla podána k poštovní přepravě dne 25. 8. 2025; na základě domněnky doby dojití podle § 573 o. z. došla žalovanému dne 28. 8. 2025, lhůta k plnění žalovanému uplynula dne 1. 9. 2025 (31. 8. 2025 byla neděle) a následujícím dnem po uplynutí této lhůty se tak žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu. Soud proto žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 15 000 Kč od 2. 9. 2025 do zaplacení a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni přisouzenou částku s příslušenstvím ve lhůtě podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť pro uložení jiné lhůty k plnění neshledal důvod (výrok I.). Vše nad rámec přisouzené částky pak soud žalobkyni nepřiznal a v této části podanou žalobu zamítl (výrok II.).

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Při posuzování procesního úspěchu účastníků soud zohledňoval celý předmět řízení, tj. i požadované příslušenství, a to kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozhodnutí (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015; či ze dne 25. 9. 2017, sp. zn. 32 Cdo 1492/2017). Žalobkyně požadovala zaplacení celkové částky 26 407,64 Kč, vyhověno jí však bylo jen do částky 15 000 Kč s úrokem z prodlení; celkový úspěch žalobkyně tak představuje částka 15 926,30 Kč (ve zbytku byla žaloba zamítnuta). Žalobkyně tak byla úspěšná co do 60,3 %. Oproti tomu procesní úspěch žalovaného představuje zamítnutá část žaloby, což činí 39,7 %. Čistý úspěch žalobkyně tak činí 20,6 %.

24. Náklady žalobkyně se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 870 Kč a z nákladů na zastoupení advokátkou, jíž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „a. t.”, z tarifní hodnoty 21 744 Kč podle § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu na zahájení řízení včetně podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Celkem tedy žalobkyně vynaložila náklady ve výši 2 685 Kč, z nichž jí náleží náhrada v rozsahu 20,6 %, tj. částka 553,11 Kč. Žalobkyni nebylo možné přiznat odměnu v plné výši podle § 7 a. t., neboť návrh na zahájení řízení byl podán na ustáleném vzoru, a to opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech (jen v senátu 3 C jde např. o věci sp. zn. 3 C 12/2026, sp. zn. 3 C 16/2026), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Rovněž nebylo možné přiznat odměnu za doplnění žaloby, kterým žalobkyně k výzvě soudu doplnila skutková tvrzení, jež měla být obsažena již v podané žalobě (tuto skutečnost nelze klást k tíži žalovaného). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění neshledal důvod.