3 C 68/2026

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Kubrickou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v jaké se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 12. 10. 2022 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 790 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokátky, , advokátky.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 12. 10. 2022 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel dne 16. 6. 2022 prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, .cz smlouvu o spotřebitelském úvěru se společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), na základě které obdržel částku 22 000 Kč ve třech platbách. Žalovaný úvěr včas nehradil, proto jej právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala k úhradě celé částky výzvou ze dne 11. 10. 2022. Ke dni podání žaloby žalovaný uhradil pouze 2 000 Kč. Pohledávku za žalovaným postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalobkyně proto požaduje částku 20 000 Kč jako zbývající část poskytnuté jistiny úvěru s úrokem z prodlení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání dne 6. 5. 2026 se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila, soud proto jednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 6. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému částku do úvěrového limitu ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku ve výši 93 389,52 Kč do 16. 6. 2024. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného. V podpisové části je u jména žalovaného uvedeno „OK“. Ke smlouvě jsou připojeny všeobecné obchodní podmínky („příloha A“), standardní informace o spotřebitelském úvěru („příloha B“), které rekapitulují podmínky poskytovaného úvěru, upozornění na zesplatnění úvěru a „vysvětlení k posouzení smlouvy o spotřebitelském úvěru“. K uvedené smlouvě žalobkyně dále doložila kopii občanského průkazu žalovaného.

5. Z čestného prohlášení klienta ze dne 16. 6. 2022 soud zjistil, že tato listina obsahuje údaje k žalovanému, u něhož je uvedeno, že má čistý měsíční příjem ve výši 250 000 Kč, výdaje na domácnost ve výši 4 000 Kč a výdaje na splátky jiných úvěrů ve výši 6 000 Kč.

6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 16. 6. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 16. 6. 2022 částku 8 000 Kč a 12 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Z potvrzení o provedené platbě ze dne 19. 7. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala tohoto dne na účet č. , č. účtu, částku 2 000 Kč.

7. Z dopisu ze dne 11. 10. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky ve výši 39 520 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 a připojeného seznamu pohledávek soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023 a připojeného seznamu pohledávek soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky 54 600,80 Kč do tří dnů. Výzva byla podle připojeného podacího lístku odeslána žalovanému dne 11. 1. 2024.

11. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 6. 2022 do 31. 7. 2022 soud zjistil, že jde o účet žalovaného. V tomto období činily příchozí platby na účet žalovaného celkovou částku 139 434 Kč a výdaje 140 313,46 Kč. Dne 10. 6. 2022 byla na účet žalovaného připsána částka 31 886 Kč od společnosti , právnická osoba, . a dne 12. 7. 2022 částka 25 312 Kč od téže společnosti. Z tohoto výpisu z účtu soud dále zjistil, že žalovanému byly na účet připisovány částky od nebankovních společností (dne 23. 6. 2022 částka 10 000 Kč od společnosti , právnická osoba, . a částka 16 000 Kč od společnosti , právnická osoba, ., dne 28. 6. 2022 částka 11 136 Kč od společnosti , právnická osoba, .). Dále byly na účet žalovaného opakovaně připisovány částky od společnosti , právnická osoba, . a současně žalovaný vynakládal opakovaně částky ve výši jednotek tisíců na webovém portálu tipsport.cz. Dále soud z výpisu z účtu zjistil, že žalovaný obdržel dne 16. 6. 2022 částku 8 000 Kč a 12 000 Kč a dne 19. 7. 2022 částku 2 000 Kč. Rovněž žalobkyně doložila výpis z účtu žalovaného, avšak i na tomto výpisu z účtu je zřejmé vynakládání finančních prostředků prostřednictvím portálu tipsport.cz a připisování finančních prostředků od nebankovních společností (např. , právnická osoba, ).

12. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 16. 6. 2022 jednala s žalovaným prostřednictvím webového portálu www., Anonymizováno, .cz, přičemž na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru se zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky až do výše 20 000 Kč. Žalovaném u byla na účet uvedeného dne zaslána celková částka 20 000 Kč a dne 19. 7. 2022 částka 2 000 Kč. Žalovaný nehradil úvěr včas, proto jej právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala k vrácení celé částky dne 11. 10. 2022. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., která ji postoupila na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. V souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

15. Spotřebitelem je podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícím právním závěrům. Na závazkový vztah mezi žalobkyní (resp. její právní předchůdkyní) a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. I když předložená smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného, zabýval se soud otázkou, zda žalobkyně při poskytnutí úvěru splnila svou zákonnou povinnost posuzovat schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí. Dospěje-li totiž soud k závěru, že smlouva o úvěru je z důvodu nesplnění zákonné povinnosti posuzovat úvěruschopnost žalované neplatná, není nutné zabývat se zachováním písemné formy této smlouvy v elektronické podobě podle § 562 o. z. ve spojení s § 104 a § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Negativní důsledky nedodržení formy smlouvy se totiž v takovém případě již neprojeví (viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 8. 2021, č. j. 28 Co 221/2020-205, bod 25).

17. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, oba uvedené rozsudky jsou aplikovatelné i ve vztahu k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

18. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně dostatečným způsobem neprověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný při uzavírání smlouvy uvedl, že má příjem ve výši 250 000 Kč, což žalobkyně (její právní předchůdkyně) žádným způsobem neprověřila – tvrzené skutečnosti ničím nepodložila. Žalobkyně nedoložila ani to, zda její právní předchůdkyně prověřovala výdajovou stránku žalovaného. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíce červen a červenec 2022, tj. měsíce, ve kterých právní předchůdkyně žalobkyně zaslala finanční prostředky na účet žalovaného, přitom vyplynulo, že žalovanému jsou na účet opakovaně připisovány částky od nebankovních společností a také od společnosti Tisport.net a.s. Rovněž je z tohoto výpisu z účtu zřejmé, že žalovaný vynakládá značné množství finančních prostředků na webovém portále tisport.cz. Celkové výdaje žalovaného v těchto dvou měsících přesahovaly výši všech jeho příjmů na tomto účtu. Ani doložený výpis z účtu předložený žalobkyní dostatečným způsobem nedokládá, že žalobkyně (resp. její předchůdkyně) posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně proto neprověřovala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet dostatečně, v důsledku čehož nesplnila svou zákonnou povinnost posuzovat úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně se jednání dne 6. 5. 2026 nezúčastnila, proto již nemohla být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o neunesení důkazního břemene.

19. Žalobkyně přesto prokázala, že žalovanému ve dnech 16. 6. 2022 a 19. 7. 2022 její právní předchůdkyně zaslala na účet celkovou částku 22 000 Kč, z nichž žalovaný dosud uhradil 2 000 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že žalobkyni zaplatil další část požadované částky. Žalobkyně rovněž prokázala, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru nebyla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným platně uzavřena a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu plnila bez právního důvodu. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 20 000 Kč z titulu trvajícího bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

20. Pokud se jedná o úrok z prodlení a s tím související dobu přiměřenou možnostem žalovaného k vrácení dlužné jistiny ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení obsažené v o. z. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli úvěru teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá. Splatnost poskytnuté jistiny v době přiměřené možnostem spotřebitele je tak určena až rozhodnutím soudu a do té doby se spotřebitel s úhradou poskytnuté jistiny do prodlení dostat nemůže.

21. S ohledem na skutečnost, že § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je ustanovením sloužícím k ochraně spotřebitele, je to spotřebitel jako dlužník, kdo je nositelem procesní povinnosti ve sporném řízení skutkově tvrdit, jaké jsou jeho možnosti splnit uvedený dluh, a o takto uplatněných skutkových tvrzeních navrhnout důkazní prostředky. V nyní řešené věci byl však žalovaný pasivní a jednání dne 6. 5. 2026 se nezúčastnil. O této své procesní povinnosti proto nemohl být poučen. Ani ze spisu nevyplynuly skutečnosti svědčící o aktuálních majetkových možnostech žalovaného. Soud proto určil lhůtu k vrácení poskytnuté jistiny v délce 30 dnů, neboť má za to, že jde o lhůtu dostatečnou pro případné obstarání finančních prostředků a současně jde o lhůtu přiměřenou z hlediska oprávněných zájmů žalobkyně (výrok I.).

22. S ohledem na vše výše uvedené soud ve výroku II. zamítl zbývající část žaloby, tj. požadované úroky z prodlení, neboť jak již bylo uvedeno výše, splatnost poskytnuté jistiny je určena až rozhodnutím soudu a do té doby se spotřebitel s úhradou poskytnuté jistiny do prodlení dostat nemůže.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Při posuzování procesního úspěchu účastníků soud zohledňoval celý předmět řízení, tj. i požadované příslušenství, a to kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozhodnutí (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015; či ze dne 25. 9. 2017, sp. zn. 32 Cdo 1492/2017). Žalobkyně požadovala zaplacení celkové částky 30 709,58 Kč, přičemž přisouzena jí byla částka ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně tak byla úspěšná co do 65,1 %. Oproti tomu procesní úspěch žalované představuje zamítnutá část žaloby, což činí 34,9 %. Čistý úspěch žalobkyně tak činí 30,2 %.

24. Náklady žalobkyně se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů na zastoupení advokátkou, jíž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „a. t.”, z tarifní hodnoty 20 000 Kč podle § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu na zahájení řízení včetně podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Celkem tedy žalobkyně vynaložila náklady ve výši 2 615 Kč, z nichž jí náleží náhrada v rozsahu 30,2 %, tj. částka 790 Kč. Žalobkyni nebylo možné přiznat odměnu v plné výši podle § 7 a. t., neboť návrh na zahájení řízení byl podán na ustáleném vzoru, a to opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech (jen v senátu 3 C jde např. o věci sp. zn. 3 C 4/2026, 3 C 12/2026, 3 C 16/2026), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Rovněž nebylo možné přiznat odměnu za doplnění žaloby, kterým žalobkyně k výzvě soudu doplnila skutková tvrzení, jež měla být obsažena již v podané žalobě (tuto skutečnost nelze klást k tíži žalovaného). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění neshledal důvod.