3 C 75/2026

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Kubrickou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o 50 280 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč ve třech měsíčních splátkách splatných vždy do každého dvacátého dne v měsíci až do úplného zaplacení dluhu počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, přičemž výše každé splátky činí 10 000 Kč.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 20 280 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 42 000 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 902,6 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokátky, , advokátky.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 50 280 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 13. 8. 2024, 3. 9. 2024 a 24. 9. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalované poskytla celkem částku 30 000 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového portálu , Anonymizováno, . Žalovaná si na této stránce zvolila parametry úvěru (výši, dobu splatnosti). Následně vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Registrace žalované byla podmíněna souhlasem se smluvní dokumentací, kterou žalovaná odsouhlasila, pořízením kopie dokladu totožnosti a následnou platbou ve výši 1 Kč (tzv. ověřovací platba). K ověření příjmu žalovaná poskytla výpisy z bankovního účtu či výplatní listy. Žalobkyně žalovanou prověřovala ve veřejně dostupných databázích a neměla pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet. Smlouvu o spotřebitelském úvěru žalované podepsala prostřednictvím SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalované a který žalovaná vložila do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně. Úvěr žalobkyně poskytla žalované převodem na bankovní účet, ze kterého žalovaná odeslala ověřovací platbu. Společně s poskytnutou jistinou se žalovaná zavázala uhradit také smluvní úrok ve výši 40 %, a to formou měsíčních splátek. Žalobkyně úvěru nehradila řádně a včas, proto ji žalobkyně vyzvala ke splacení celého úvěru dne 16. 1. 2025 a následně předžalobní výzvou ze dne 19. 10. 2025. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši 30 000 Kč a smluvní úrok kapitalizovaný částkou 12 000 Kč. Společně s tím žalobkyně požadovala také částku 8 280 Kč jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Příslušenství tvoří úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 42 000 Kč od 16. 1. 2025 do zaplacení. V doplňujícím podání ze dne 13. 4. 2026 žalobkyně zopakovala, že žalovanou prověřovala v dostupných databázích a ověřila si příjem žalované u jejího zaměstnavatele.

2. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že žalovanou částku neuznává. Uvedla, že žalované úroky a veškeré poplatky a příslušenství považuje za neplatné pro rozpor s dobrými mravy a právními předpisy. Smluvní ujednání o úroku je hrubě nepřiměřené a lichvářské. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahuje informace v rozporu s reálným navýšením limitu úvěru. Žalobkyně navyšovala limit úvěru, přestože žalovaná měla potíže se splácením. Rovněž zesplatnění úvěru považuje žalovaná za nezákonné. Žalobkyně prováděla různá započtení, avšak nic z toho neprokázala. Reálně žalovaná obdržela částku 30 000 Kč ve třech platbách (dne 13. 8. 2024 částku 12 000 Kč, dne 3. 9. 2024 částku 8 000 Kč a dne 24. 9. 2024 částku 10 000 Kč). U jednání dne 15. 4. 2026 žalovaná prostřednictvím svého zástupce uvedla, že smlouvu je nutno hodnotit jako neplatnou a výši úroků z prodlení jako nemravnou. Žalovaná uvedla, že její příjem ze zaměstnání činí cca 35 000 Kč měsíčně, přičemž celkové výdaje činí 25 000 Kč. Žalovaná hradí další závazky, avšak poskytnutou jistinu je schopna uhradit ve třech měsíčních splátkách po 10 000 Kč. Žalovaná soudu u jednání navrhla, aby ji byla uložena povinnost vrátit poskytnutou jistinu v těchto splátkách.

3. Žalobkyně se z jednání dne 15. 4. 2026 omluvila, soud proto jednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v její nepřítomnosti.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

5. Z žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaná žádala žalobkyni prostřednictvím webového portálu www.rerum.cz o poskytnutí úvěru, přičemž uvedla, že vlastní dům bez hypotéky, má středoškolské vzdělání s maturitou a je zaměstnaná u společnosti , právnická osoba, s měsíčním příjmem ve výši 36 425 Kč. Výdaje žalované měly činit částku 12 000 Kč.

6. Z dokumentu označeného jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ ze dne 13. 8. 2024 soud zjistil, že žalobkyně je v této smlouvě označena jako „úvěrující“ a žalovaná jako „úvěrovaný“. Žalovaná je identifikována jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, e-mailovou adresou, telefonním číslem a číslem bankovního účtu. Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu 12 000 Kč a žalovaná se měla zavázat vrátit úvěr měsíčními splátkami až do úplného splacení úvěru, a to společně s úrokem z úvěru ve výši 40 % měsíčně. Součástí dokumentu je ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Tento dokument není žalovanou vlastnoručně podepsán. Žalobkyně k uvedené smlouvě připojila kopii občanského a řidičského průkazu žalované.

7. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 13. 8. 2024 soud zjistil, že tohoto dne byla z účtu žalobkyně odeslána na účet č. , č. účtu, částka 12 000 Kč.

8. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že dne 3. 9. 2024 se měla na základě této listiny žalobkyně s žalovanou dohodnout o navýšení úvěrového limitu až do výše 20 000 Kč. Ani tento dokument není žalovanou vlastnoručně podepsán. V podpisové části je uvedeno pouze jméno a příjmení žalované.

9. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 3. 9. 2024 soud zjistil, že tohoto dne byla z účtu žalobkyně odeslána na účet č. , č. účtu, částka 8 000 Kč.

10. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že dne 24. 9. 2024 se měla na základě této listiny žalobkyně s žalovanou dohodnout o dalším navýšení úvěrového limitu, a to až do výše 30 000 Kč. Ani tento dokument není žalovanou vlastnoručně podepsán. V podpisové části je uvedeno opět pouze jméno a příjmení žalované.

11. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 24. 9. 2024 soud zjistil, že tohoto dne byla z účtu žalobkyně odeslána na účet č. , č. účtu, částka 10 000 Kč.

12. Listina označená jako „formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“ obsahuje informace o úvěru ve výši 12 000 Kč poskytovaném žalované.

13. Z listiny označené jako „zesplatnění spotřebitelského úvěru“ ze dne 12. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkové částky ve výši 83 709 Kč. K této listině není připojen doklad o odeslání žalované.

14. Z výzvy k úhradě dluhu před podáním žaloby ze dne 19. 10. 2025 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do tří dnů. Tato výzva byla podána k poštovní přepravě dne 21. 10. 2025.

15. Z e-mailu ze dne 28. 10. 2025 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně kontaktovala žalovanou ohledně dohody ke smírnému řešení dluhu žalované. Zástupkyně žalobkyně kontaktovala podle připojeného přehledu e-mailů žalovanou opakovaně.

16. Z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, soud zjistil, že na účet žalované byla dne 13. 8. 2024 připsána částka 12 000 Kč, dne 3. 9. 2024 částka 8 000 Kč a dne 24. 9. 2024 částka 10 000 Kč. V měsíci srpen 2024 byla na účet žalované připsána mj. částka 6 000 Kč od společnosti ThePay, a.s. a částka 13 000 Kč jako půjčka od společnosti Emma´s credit s.r.o. Celkové výdaje i příjmy žalované činily v srpnu 2024 částku 139 440,44 Kč; konečný zůstatek na účtu činil 0 Kč. V měsíci září 2024 byla na účet žalované připsána částka 33 973 Kč od zaměstnavatele , právnická osoba, a dále částka 20 000 Kč od společnosti Emma´s credit s.r.o. Celkové příjmy žalované činily v září 2024 částku 77 670,56 Kč a výdaje částku 75 826,44 Kč, přičemž konečný zůstatek na účtu činil 1 844,12 Kč.

17. Z výplatních lístků soud zjistil, že čistá mzda žalované činila v září 2022 částku 28 987 Kč, v říjnu 2022 částku 32 557 Kč a v listopadu 2022 částku 42 449 Kč.

18. Z e-mailu ze dne 5. 3. 2024 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně žalovanou kontaktovala ohledně úhrady dalších pohledávek.

19. Z elektronického platebního rozkazu Okresního soudu v Jihlavě č. j. , č. účtu, , soud zjistil, že žalované byla uložena povinnost zaplatit specifikovanou částku nebo podat proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor.

20. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 3. 2025, přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám ze dne 20. 2. 2025 a připojeného seznamu pohledávek a z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám ze dne 3. 4. 2025 soud neučinil žádná skutková zjištění. Pohledávka žalobkyně za žalovanou nebyla postoupena na třetí osobu.

21. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že podle dokumentu s názvem „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “, se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované úvěr v celkové výši 12 000 Kč a žalovaná měla žalobkyni vrátit poskytnutou jistinu společně s úrokem z úvěru ve výši 40 % měsíčně. Žalobkyně zaslala na účet žalované částku 12 000 Kč. Na základě dodatku č. , hodnota, ze dne 3. 9. 2024 se měla žalobkyně s žalovanou dohodnout na navýšení úvěrového limitu až do výše 20 000 Kč a tentýž den zaslala na účet žalované částku 8 000 Kč. Na základě dodatku č. , hodnota, ze dne 24. 9. 2024 se měla žalobkyně s žalovanou znovu dohodnout na navýšení úvěrového limitu až do výše 30 000 Kč a na účet žalované zaslala částku 30 000 Kč. Smlouva o spotřebitelském úvěru, dodatek č. , hodnota, ani dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o spotřebitelském úvěru nejsou žalovanou vlastnoručně podepsány. V podpisové části je uvedeno pouze jméno a příjmení žalované. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek výzvou ze dne 19. 10. 2025, odeslanou dne 21. 10. 2025.

22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 5. 2024, dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

23. V souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

24. Spotřebitelem je podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícím právním závěrům. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. I když předložená smlouva a její dodatky neobsahují vlastnoruční podpis žalované, zabýval se soud otázkou, zda žalobkyně při poskytnutí úvěru splnila svou zákonnou povinnost posuzovat schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí. Dospěje-li totiž soud k závěru, že smlouva o úvěru je z důvodu nesplnění zákonné povinnosti posuzovat úvěruschopnost žalované neplatná, není nutné zabývat se zachováním písemné formy této smlouvy v elektronické podobě podle § 562 o. z. ve spojení s § 104 a § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Negativní důsledky nedodržení formy smlouvy se totiž v takovém případě již neprojeví (viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 8. 2021, č. j. 28 Co 221/2020-205, bod 25).

26. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, oba uvedené rozsudky jsou aplikovatelné i ve vztahu k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

27. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně dostatečným způsobem neprověřila schopnost žalované úvěr splácet. I když žalobkyně měla ověřeno, že žalovaná měla skutečně příjem ze zaměstnání u společnosti , právnická osoba, , jak ostatně také doložila výplatními lístky žalované za měsíce září až listopad 2022, jednalo se o příjem v roce 2022, přičemž smlouva o úvěru a její dodatky byly uzavřeny v srpnu a září 2024, tj. o dva roky později. Nadto z výpisu z účtu žalované vyplynulo, že v měsíci srpen 2024 činily celkové výdaje žalované částku 139 440,44 Kč, stejně jako příjmy. Mezi těmito příjmy je v srpnu 2024 i částka 6 000 Kč od společnosti ThePay, a.s. a částka 13 000 Kč jako půjčka od společnosti Emma´s credit s.r.o. I v měsíci září 2024 byla na účet žalované připsána částka 20 000 Kč od společnosti Emma´s credit s.r.o. Celkové příjmy žalované činily v září 2024 částku 77 670,56 Kč a výdaje částku 75 826,44 Kč, přičemž konečný zůstatek na účtu činil 1 844,12 Kč. Byť v tomto měsíci obdržela žalovaná příjem od zaměstnavatele , právnická osoba, ve výši 33 973 Kč, žalovaná vynakládala podstatně vyšší částky, než jakou činil příjem od jejího zaměstnavatele. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně neprověřovala schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, v důsledku čehož nesplnila svou zákonnou povinnost posuzovat úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Žalobkyně se jednání dne 15. 4. 2026 nezúčastnila, proto již nemohla být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o neunesení důkazního břemene.

28. Žalobkyně přesto prokázala, že žalované ve dnech 13. 8. 2024, 3. 9. 2024 a 24. 9. 2024 zaslala na účet celkovou částku 30 000 Kč, z nichž žalovaná dosud neuhradila ničeho. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že žalobkyni zaplatila další část požadované částky. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru a její dodatky nebyly mezi žalobkyní a žalovanou platně uzavřeny a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť žalobkyně jí plnila bez právního důvodu. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. Soud proto uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 30 000 Kč z titulu trvajícího bezdůvodného obohacení na straně žalované.

29. Pokud se jedná o úrok z prodlení a s tím související dobu přiměřenou možnostem žalované k vrácení dlužné jistiny ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení obsažené v o. z. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli úvěru teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá. Splatnost poskytnuté jistiny v době přiměřené možnostem spotřebitele je tak určena až rozhodnutím soudu a do té doby se spotřebitel s úhradou poskytnuté jistiny do prodlení dostat nemůže.

30. S ohledem na skutečnost, že § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je ustanovením sloužícím k ochraně spotřebitele, je to spotřebitel jako dlužník, kdo je nositelem procesní povinnosti ve sporném řízení skutkově tvrdit, jaké jsou jeho možnosti splnit uvedený dluh, a o takto uplatněných skutkových tvrzeních navrhnout důkazní prostředky. V nyní řešené věci žalovaná ohledně svých možností, v jaké době je schopna jistinu vrátit, uvedla, že její současný příjem činí cca 35 000 Kč, proto je schopna vrátit poskytnutou jistinu ve třech měsíčních splátkách po 10 000 Kč, a to vždy do každého 20. dne v měsíci, neboť výplata jí chodí každý 15. den v měsíci. Soud neměl důvod stanovovat splatnost poskytnuté jistiny odlišně, proto ve výroku I. tohoto rozsudku žalované uložil, aby poskytnutou jistinu žalobkyni vrátila ve třech splátkách po 10 000 Kč. Toto rozhodnutí zajišťuje, že žalobkyni bude postupně splacena celá dosud nevrácená jistina poskytnutého úvěru. Soud přitom nemohl rozhodnout o tom, že žalovaná je povinna hradit uvedenou částku ve splátkách „pod ztrátou výhody splátek“, neboť to by odporovalo aktuálnímu znění § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy v důsledku nedostatečného posuzování úvěruschopnosti žalované soud ve zbylém rozsahu (tj. vše nad rámec přisouzené a dosud nevrácené jistiny úvěru, včetně požadovaných úroků z neplatné smlouvy, poplatků, smluvních pokut, jakož i úroků z prodlení, ať už vyjádřených kapitalizovanou částkou či procentní sazbou) zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Při posuzování procesního úspěchu účastníků soud zohledňoval celý předmět řízení, tj. i požadované příslušenství, a to kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozhodnutí (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015; či ze dne 25. 9. 2017, sp. zn. 32 Cdo 1492/2017). Žalobkyně požadovala zaplacení celkové částky 56 562,73 Kč, přičemž přisouzena jí byla částka ve výši 30 000 Kč. Žalobkyně tak byla úspěšná co do 53 %. Oproti tomu procesní úspěch žalované představuje zamítnutá část žaloby, což činí 47 %. Čistý úspěch žalobkyně tak činí 6 %.

33. Náklady žalobkyně se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 012 Kč a z nákladů na zastoupení advokátkou. Pokud jde o ocenění jednoho úkonu právní služby, tarifní hodnota představuje částku 50 280 Kč, jeden úkon právní služby je tak oceněn částkou 3 140 Kč [§ 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „a. t.“]. Žalobkyni byla přiznána odměna za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepsání předžalobní výzvy, podání žaloby). Dále žalobkyni přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 3 x 450 Kč. Odměna advokáta a náhrada hotových výdajů se pak zvyšuje o náhradu za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, tj. o 2 261,7 Kč. Celkové náklady řízení žalobkyně tak představuje částka 15 043,7 Kč. Žalobkyni byla přiznána náhrada s ohledem na čistý úspěch ve věci v rozsahu 6 %, což činí částku 902,6 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 ve spojení s § 160 odst. 1 o. s. ř.).