4 C 104/2026

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 129 930 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 71 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 58 930 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 99 400 Kč od 8. 12. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 129 930 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel se společností Anonymizováno právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 5. 9. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 71 000 Kč. Úvěrová smlouva byla sjednána prostřednictvím stránek ww.Anonymizováno.cz (dříve www.Anonymizováno.cz), kdy se žalovaný na těchto stránkách registroval zadáním osobních údajů, doložil doklady totožnosti a prokázal vlastnictví bankovního účtu a úvěruschopnost prostřednictvím služby Anonymizováno Anonymizováno, případně předložením výpisů z bankovního účtu. Následně žalovaný prostřednictvím webového rozhraní a autorizačních údajů odsouhlasil návrh úvěrové smlouvy. Úvěr byl žalovanému vyplacen právní předchůdkyní žalobkyně na účet č. č. účtu. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr společně se smluvním úrokem ve výši 40 % p. m. Žalovaný své závazky neplnil řádně a včas, v důsledku čehož byl právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. Upomínkou ze dne 7. 12. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni této upomínky a byl vyzván k okamžité úhradě dluhu. Pohledávka byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 postoupena společnosti Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba., a toutéž dále postoupena žalobkyni. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 10. 2. 2026. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nesplacené jistiny ve výši 71 000 Kč, smluvního úroku ve výši 28 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 30 530 Kč. Pro případ, že by soud neshledal nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru důvodným, uplatnila žalobkyně alternativně nárok na vydání bezdůvodného obohacení odpovídající částce poskytnuté žalovanému.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil, soud tak v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jednal bez přítomnosti účastníků.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, ID úvěru Anonymizováno, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout bezúčelový úvěr s možností opakovaného čerpání s úvěrovým limitem 120 000 Kč. Úvěr měl být poskytnut na bankovní účet č. IBAN. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal vrátit společně s měsíčním úrokem ve výši 9,90 % v měsíčních splátkách. Žalovaný se zavázal měsíčně splácet úrok z úvěru přirostlý za minulé období a jistinu zaplatit jednorázově nejpozději při ukončení smlouvy. Pro případ prodlení bylo sjednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně požadovat zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Současně v případě prodlení delší než 30 dnů po výzvě právní předchůdkyně žalobkyně bylo sjednáno právo celý úvěr zesplatnit. Identita žalovaného byla prokázána z občanského průkazu č. hodnota a řidičského průkazu č. Anonymizováno Anonymizováno.

4. Z potvrzení o provedené platbě, vystaveného společností právnická osoba, soud zjistil, že na účet č. č. účtu byla dne 5. 9. 2024 zaslána částka 71 000 Kč.

5. Ze zprávy ze dne 7. 12. 2024 soud zjistil, že žalovanému bylo odesláno oznámení o zesplatnění úvěru. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu o celkové výši 99 690,13Kč.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 a příloh č. hodnota – 4 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na společnost Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba., pohledávku za žalovaným. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 a příloh č. hodnota – 4 soud zjistil, že společnost Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba., postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dopisem ze dne 6. 2. 2026 bylo právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému oznámeno postoupení pohledávky. Téhož dne byla sepsána předžalobní výzva s výzvou k úhradě dlužné částky 136 114,82 Kč do tří dnů. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 10. 2. 2026, o čemž svědčí přiložené potvrzení o podání doporučené zásilky.

7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěr, na jejímž základě zaslala na účet žalovaného č. č. účtu částku 71 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve sjednaných měsíčních splátkách, které však nehradil řádně a včas (neuhradil ničeho). Právní předchůdkyně žalobkyně tak přistoupila k zesplatnění úvěru. Následně svoji pohledávku za žalovaným postoupila společnosti Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba., která ji postoupila žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku ani po výzvách neuhradil, dne 10. 2. 2026 tak byla vyzván předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky do tří dnů.

8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Soud proto postupoval v souladu s judikaturou Krajského soudu v Brně (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně z 5. 8. 2021, č.j. spisová značka) jakožto soudu nadřízeného, dle kterého je úkolem soudů v obdobných věcech na prvním místě posoudit, zda úvěrová instituce náležitě ověřila úvěruschopnost. Dojde-li totiž soud k závěru, že úvěrová instituce nedostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka, potom není třeba se zabývat zachováním formy této smlouvy v elektronické podobě podle § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 104 a § 110 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, upravujícími negativní důsledky pro poskytovatele spotřebitelského úvěru, které se již ovšem neprojeví. Zdejší soud proto v prvé řadě přistoupil k posouzení, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně posoudila úvěruschopnost žalované.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

14. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání vystupoval jako spotřebitel. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. spisová značka). Soud nemá z provedeného dokazování za prokázané, že by právní předchůdkyně jakkoliv prověřovala úvěruschopnost žalovaného. Ani přes výzvu soudu podle § 118a odst. 1 o. s. ř. k doplnění tvrzení a § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění důkazních návrhů a doložení listin ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti ničeho netvrdila ani nedoložila.

15. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatnou. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku, jak vyplývají ze smlouvy. K otázce absolutní neplatnosti smluv odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci sp. zn. C-679/18. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí byla platně postoupena pohledávka za žalovaným, a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 71 000 Kč, přičemž žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný v řízení nijak netvrdil, a tedy ani neprokázal, že by peněžní prostředky žalobkyni nebo její právní předchůdkyni či společnosti Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba., vrátil. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť mu právní předchůdkyně žalobkyně plnila z neplatné smlouvy. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně platně a účinně postoupila pohledávku za žalovaným na společnost Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba, a ta ji následně postoupila žalobkyni. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil.

16. Co se týče požadovaných úroků z prodlení, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje zvláštní úpravu k obecné úpravě bezdůvodného obohacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka) a stanoví soukromoprávní sankci poskytovateli úvěru spočívající v tom, že jeho nárok se omezuje výlučně na vrácení nesplacené jistiny úvěru bez sjednaného příslušenství a poplatků, a to ve lhůtě, která se odvíjí od možností spotřebitele, nikoli od výzvy věřitele. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli úvěru teprve okamžikem prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny ve lhůtě určené dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Samotná výzva věřitele k vrácení nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru tak prodlení dlužníka nezakládá. Splatnost jistiny v době přiměřené možnostem spotřebitele je proto dána až rozhodnutím soudu a do té doby se spotřebitel nemůže dostat do prodlení.

17. Žalovaný v projednávané věci zůstal zcela procesně pasivní a jednání se nezúčastnil; soud proto neměl k dispozici žádná skutková zjištění o jeho aktuálních možnostech plnění. Za této situace soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. určil lhůtu k plnění (vrácení poskytnuté jistiny) v délce 30 dnů, kterou považuje za přiměřenou jak z hlediska možností žalovaného, tak z hlediska oprávněných zájmů žalobkyně.

18. Zbývající část žaloby ohledně požadované zbylé částky s ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smlouvy soud zamítl.

19. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. S ohledem na skutečnost, že úspěch účastníků byl poměrově téměř stejný, soud rozhodl o tom, že žádnému z účastníků se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.