4 C 107/2026

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 103 065,69 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 103 065,69 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 073,86 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 642,43 Kč, s úrokem ve výši 8,9 % ročně z částky 98 073,69 Kč od 10. 3. 2026 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 98 073,69 Kč od 10. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 31 759,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta Jméno advokáta.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 103 065,69 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 5. 9. 2023 smlouvu o úvěru k účtu č. č. účtu. Součástí smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky a úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. Úvěr o celkové výši 220 000 Kč žalovaný čerpal bezhotovostně a zavázal se jej vrátit s úrokem 8,9 % p. a. (se stanovenou metodou, že rok má 360 dní) ve 36 měsíčních splátkách ve výši 7 160 Kč s tím, že výše poslední splátky bude odpovídat částce nesplacené jistiny úvěru a neuhrazených úroků. Poplatky spojené s úvěrem byly upraveny v sazebníku. Ačkoliv byl žalovaný opakovaně upomínán k úhradě úvěru, dostal se do prodlení s úhradou (celkem uhradil 21 splátek), v důsledku čehož došlo k zesplatnění úvěru k 18. 2. 2026. Ke dni 9. 3. 2026 tak žalobkyně za žalovaným evidovala celkovou dlužnou částku 103 065,69 Kč, která sestávala z jistiny ve výši 98 073,69 Kč, poplatků ve výši 4 992 Kč. Na příslušenství žalobkyně eviduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 7 073,86 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 642,43 Kč a smluvní úrok ve výši 8,9 % p. a. z částky 98 073,69 Kč od 10. 3. 2026 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení z částky 98 073,69 Kč od 10. 3. 2026 do zaplacení. Při prověřování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z informací získaných z databází bankovních a nebankovních registrů klientských informací, Anonymizováno, jakož i dalších registrů, jako je insolvenční rejstřík, evidence neplatných dokladů, evidence adres, interních registrů atd. Tyto údaje konfrontovala se skutečnostmi doloženými žalovaným a dále se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného, které měla žalobkyně k dispozici. Po důkladné analýze žalobkyně uzavřela, že žalovaný je úvěruschopný.

2. Žalobkyně v doplnění žaloby uvedla, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru na základě údajů z bankovních a nebankovních registrů, interních databází skupiny právnická osoba, insolvenčního a živnostenského rejstříku, evidence exekucí a dalších zdrojů, přičemž nezjistila žádné negativní informace, jiné úvěrové závazky, probíhající insolvenční či exekuční řízení ani jiné skutečnosti zpochybňující schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný v žádosti uvedl příjem ze zaměstnání 60 000 Kč měsíčně; pravidelné příjmy byly ověřeny z výpisů z účtu za předchozích šest měsíců, z nichž vyplynul průměrný měsíční příjem 89 429,66 Kč. Žalobkyně dále vyhodnotila výdaje žalovaného v celkové výši 10 610 Kč měsíčně (včetně nákladů na pojištění, bydlení, životního minima a stávajících závazků vůči žalobkyni), přičemž u nákladů na bydlení vycházela z vyšší částky odpovídající statistickým údajům ČSÚ. Žalovaný uvedl, že je svobodný, bezdětný a bydlí u rodičů. Na základě porovnání příjmů a výdajů a následného vyhodnocení ve skóringovém modelu dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Po poskytnutí úvěru mu mělo zůstávat 70,38 % pravidelných příjmů na ostatní výdaje. Žalobkyně odkázala též na judikaturu Nejvyššího soudu týkající se posuzování úvěruschopnosti a zdůraznila, že žalovaný následně uhradil 21 splátek řádně a včas, což podle ní potvrzuje správnost provedeného posouzení. Současně namítla, že při hodnocení úvěruschopnosti vycházela nejen z údajů poskytnutých žalovaným, ale i z nezávislých zdrojů a vlastních ověřovacích mechanismů, a poukázala na povinnost spotřebitele poskytovat věřiteli úplné a pravdivé informace.

3. Žalobkyně dále uvedla, že dne 5. 9. 2023 uzavřela se žalovaným prostřednictvím služby Anonymizováno Anonymizováno smlouvu o úvěru ve výši 220 000 Kč, jejíž součástí byly též obchodní a úvěrové podmínky a sazebník. Úvěr byl téhož dne vyčerpán, zčásti za účelem konsolidace závazků, a žalovaný se zavázal jej splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Žalobkyně popsala průběh splácení s odkazem na přiložený přehled plateb a uvedla, že žalovaný do zesplatnění uhradil na jistině 121 926,31 Kč, na smluvních úrocích 25 634,22 Kč, na úrocích z prodlení 98,40 Kč a na poplatcích 7 974 Kč. Poslední úhradu provedl dne 18. 11. 2025, přičemž od splátky splatné dne 25. 7. 2025 již své závazky neplnil. Z tohoto důvodu žalobkyně využila smluvního oprávnění požadovat okamžité splacení úvěru a úvěr ke dni 18. 2. 2026 zesplatnila; po zesplatnění žalovaný ničeho neuhradil. Ke dni podání žaloby podle žalobkyně činil nedoplatek na jistině 98 073,69 Kč a neuhrazené poplatky 4 992 Kč, představované dlužným pojistným za pojištění schopnosti splácet a poplatky za zaslané upomínky. Žalobkyně dále vyčíslila smluvní úroky při sazbě 8,90 % ročně a úroky z prodlení, přičemž v řízení uplatňuje smluvní úroky ve výši 7 073,86 Kč a úroky z prodlení ve výši 2 642,43 Kč, když ve zbytku svůj nárok neuplatňuje 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud tak jednal v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.

5. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr o celkové výši 220 000 Kč, přičemž část ve výši 62 657 Kč byla použita ke konsolidaci dluhu ze spotřebitelského úvěru evidovaného k účtu č. č. účtu, kdy zbylá část byla určena jako neúčelová. Celkem měl žalovaný žalobkyni zaplatit 253 050,99 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit s roční úrokovou sazbou 8,9 % ve splátkách po 7 160 Kč (poslední splátka měla činit 7 158,21 Kč). Úvěr měl být čerpán nejpozději do 13. 9. 2023. Ve smlouvě bylo uvedeno že její nedílnou součástí je sazebník, všeobecné obchodní podmínky, úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a pravidla časového pořadí úhrad pohledávek. Ke smlouvě byl také připojený výňatek ze sazebníku, z něhož mimo jiné vyplývalo, že za 1. a každou další upomínku o neprovedení splátky má žalobkyně právo účtovat 500 Kč. Podstatné informace o úvěru byly žalovanému dále poskytnuty formulářem „standardní informace o spotřebitelském úvěru“.

6. Z návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení soud zjistil, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 220 000 Kč a uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, má středoškolské vzdělání s maturitou či vyšší odborné vzdělání a jeho čistý měsíční příjem ze závislé činnosti činí 60 000 Kč. Dále uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost a výdaje spojené s bydlením činí 3 000 Kč, pojištění 500 Kč, spoření 500 Kč a ostatní výdaje 2 000 Kč. Z informací ke schválení úvěru vyplývá, že žalobkyně poznamenala, že žalovaný nemá další dluhy, není v insolvenci či exekuci a nemá žádný záznam v registrech Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno či Anonymizováno. Následně žalobkyně modifikovala ostatní výdaje z 2 000 Kč na 3 000 Kč měsíčně. Žalobkyně z doložených příjmů také zjistila, že měsíční příjem žalovaného je vyšší, když jeho skutečný příjem dělal v červnu 2023 5 824 EUR, v červenci 4 237,28 EUR a v srpnu 2023 6 429,09 EUR. Žádost o úvěr byla žalobkyní schválena.

7. Z prohlášení o zdravotním stavu soud zjistil, že žalovaný ve vztahu k úvěrovému účtu č. č. účtu čestně prohlašoval informace o svém zdravotním stavu.

8. Z odpovědi z registrů Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno soud zjistil, že k osobě žalovaného v nich nebyl uvedený žádný záznam (s výjimkou žádosti o úvěr ve výši 170 000 Kč z 28. 4. 2023, která však byla odvolána).

9. Z příjmů žalovaného soud zjistil, že na účet žalovaného v březnu 2023 byla připsána částka 81 670,92 Kč, v dubnu 2023 částka 48 430,98 Kč, v květnu 2023 částka 46 253,42 Kč, v červnu 2023 částka 173 488,04 Kč, v červenci 2023 částka 42 789,72 Kč a v srpnu 2023 částka 147 945,13 Kč.

10. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. č. účtu soud zjistil, že 5. 9. 2023 byl čerpán úvěr tak, že na účet č. č. účtu byla zaslána částka 62 692,13 Kč a na účet č. č. účtu byla zaslána částka 157 307,87 Kč. Platba poplatku činila 264 Kč.

11. Z historického výpisu k úvěru č. tel. číslo, pořízeného dne 9. 3. 2026, soud zjistil transakční historii žalovaného a způsob splácení úvěru.

12. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 31. 12. 2025 soud zjistil, že touto žalobkyně vyzvala žalovaného naposledy k úhradě dluhu 52 780,71 Kč nejpozději do 18. 2. 2026; v opačném případě dojde k zesplatnění celého dluhu.

13. Soud zjistil, že dopisem ze dne 7. 7. 2025 vyzývala žalobkyně žalovaného k úhradě nedoplatku 7 558,63 Kč a poplatku za zaslanou upomínku ve výši 500 Kč, dne 21. 7. 2025 vyzývala žalovaného k úhradě nedoplatku 8 087,19 Kč a poplatku za zaslanou upomínku ve výši 500 Kč, dne 30. 7. 2025 k úhradě nedoplatku 16 149,79 Kč a poplatku za zaslanou upomínku ve výši 500 Kč a dne 29. 8. 2025 k úhradě nedoplatku 24 310,52 Kč a poplatku za zaslanou upomínku ve výši 500 Kč.

14. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 2. 2026 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 111 670,46 Kč nejpozději do 7 dnů od odeslání výzvy. Z potvrzení o podání soud zjistil, že výzva byla odeslána dne 26. 2. 2026.

15. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytnula úvěr ve výši 220 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr společně se smluvním úrokem ve výši 8,9 % p. a. ve 36 měsíčních splátkách, přičemž uhradil pouze 21 splátek a se zbytkem se dostal do prodlení. Součástí smlouvy byl sazebník, podle něhož má žalobkyně právo účtovat za upomínky k úhradě dluhu 500 Kč. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně prověřovala z doložených příjmů žalovaného, interních databází a také externích databází NRKI, BRKI, SOLUS a dalších. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou dluhu došlo k zesplatnění úvěru, k jehož úhradě žalobkyně opakovaně bezúspěšně vyzývala. Žalovaný na zmíněný dluh ničeho neuhradil ani po obdržení předžalobní výzvy.

16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru. Soud má z provedeného dokazování za to, že žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, kdy z jejího zjištění vyplynulo, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Žalobkyně vycházela nejen z veřejných databází NRKI, BRKI a SOLUS, ale především také ze svých interních databází a příjmů doložených klientem. Žalovaný nadto uhradil 21 splátek, proto soud shledává, že v daném případě byl nade vší pochybnost naplněn materiální princip posouzení úvěruschopnosti, jak jej judikoval Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 1819/2023. Žalobkyně dostála svému závazku poskytnout žalovanému peněžní prostředky a v souladu se smlouvou jí vznikl nárok na splacení jistiny úvěru, smluvního úroku, zákonných úroků z prodlení a poplatků za odeslání upomínek. Žalovaný svoji povinnost vrátit poskytnuté prostředky spolu s příslušenstvím nesplnil a nesplatil zbytek úvěru ani poté, co byl úvěr prohlášen za splatný. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by zbývající dluh žalobkyni uhradil, případně že tento dluh zanikl či byl převeden na jiného. Dluh v žalované výši trvá, a proto je žaloba důvodná co do dlužné částky ve výši 103 065,69 Kč, sestávající z jistiny úvěru a poplatků za upomínání k úhradě. Soud žalobě vyhověl i v rozsahu žalobkyní požadovaných smluvních úroků a dále zákonných úroků z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny úvěru, neboť prodlení žalovaného nadále trvá. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 31 759,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 123 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 103 065,69 Kč sestávající z částky 5 260 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 840 Kč ve výši 4 796,40 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.