4 C 147/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/1 zastoupená opatrovníkem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 o 43 680 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 11 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 200 Kč od 1. 12. 2023 do 14. 5. 2024, dále z částky 11 200 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 4 480 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 817 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 43 680 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované na její bankovní účet č. , č. účtu, dne 28. 7., 21. 8. a 22. 8. 2023 sjednané peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny, přičemž úvěr měla splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena registrací žalované na internetových stránkách žalobkyně, kde žalovaná vyplnila formulář žádosti o poskytnutí úvěru, uvedla své osobní údaje, emailovou adresu a telefonní číslo. Žalovaná provedla ze svého účtu na účet žalobkyně ověřovací platbu ve výši 1 Kč za účelem ověření totožnosti. Smluvní dokumentaci žalovaná potvrdila zadáním verifikačního SMS kódu zaslaného na telefonní číslo, které uvedla. Žalobkyně doplnila, že před poskytnutím úvěru řádně ověřila úvěruschopnost žalované, když vycházela z výpisů z bankovního účtu žalované a provedla lustraci její bonity ve veřejných registrech. Neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná nehradila splátky řádně a dostala se do prodlení. Upomínkou ze dne 27. 11. 2023 byla žalovaná informována o okamžitém zesplatnění úvěru ke dni 30. 11. 2023. Žalovaná dluh neuhradila ani po předžalobní upomínce ze dne 9. 5. 2024. Žalobou uplatněný nárok představuje neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 28 000 Kč, smluvní úrok v kapitalizované výši 11 200 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za každý kalendářní den prodlení od 1. 12. 2023 do 9. 5. 2024 ve výši 4 480 Kč.

2. Opatrovník žalované, která je omezena ve svéprávnosti, uvedl, že žalovaná se od roku 2019 léčí psychickou poruchou, v důsledku které není schopna pochopit smysl zápůjčky či úvěru, dále je zvláště kvůli této poruše důvěřivá a lehce ovlivnitelná. Tyto skutečnosti prokazuje znalecký posudek z oboru psychiatrie zpracovaný v řízení o omezení svéprávnosti žalované vedeném Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Opatrovník žalované proto namítnul neplatnost smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastnicemi řízení. Dále opatrovník namítnul, že žalovaná se na úkor žalobkyně neobohatila, neboť zapůjčené peníze zaslala na účet fiktivní osoby, která zneužila její důvěřivost. Dále opatrovník namítal, že dluh žalované vznikl za trvání manželství žalované, a proto by měl být věřitelem vymáhán také proti bývalému manželovi žalované.

3. Z dokumentu označeného jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a dodatku k této smlouvě soud zjistil, že neobsahují žádné elektronické podpisy. Připojen je pouze u razítka žalobkyně ručně psaný podpis jednatelky. Smlouva měla být uzavřena dne 28. 7. 2023, resp. dne 21. 8. 2023 mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou. Žalovaná je ve smlouvě identifikována jménem a příjmením, rodným číslem, telefonním číslem, adresou trvalého bydliště a e-mailovou adresou. U žalované je uvedeno číslo bankovního účtu, na který mají být vyplaceny dohodnuté peněžní prostředky. Z listiny vyplývá, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 20 000 Kč, resp. podle dodatku do výše 50 000 Kč. Žalovaná měla vyčerpanou jistinu úvěru splácet každý měsíc vždy nejpozději k 27. dni v měsíci spolu s úrokem přirostlým za uplynulé období, když úrok byl sjednán ve výši 40 % měsíčně. V případě prodlení žalované s úhradou bylo ujednáno právo žalobkyně požadovat mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení.

4. Z kopií dokladů (občanského průkazu a průkazu pojišťovny) bylo potvrzeno, že bylo jednáno se žalovanou.

5. Podle rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení byl žalované přiznán invalidní důchod ve výši 21 035 Kč.

6. Ze výpisu z účtu u , právnická osoba, . bylo zjištěno, že na účet žalované bylo z účtu žalobkyně převedeno 20 000 Kč dne 28. 7. 2023, 4 000 Kč dne 21. 8. 2023, 4 000 Kč dne 22. 8. 2023.

7. Podle přípisu ze dne 27. 11. 2023 bylo žalované oznámeno žalobkyní, že z důvodu porušování smluvních podmínek byl úvěr ze smlouvy č. , hodnota, zesplatněn, přičemž žalovaná byla vyzvána, aby do tří dnů od doručení uhradila žalobkyni částku 76 901 Kč.

8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 9. 5. 2024 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky 83 326,67. Podací lístek osvědčuje odeslání výzvy žalované dne 9. 5. 2024. Výzvou byla žalovaná upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky.

9. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví-psychiatrie , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 31. 1. 2024 zpracovaného v řízení vedeném Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalovaná trpí duševní poruchou, která vylučuje schopnost žalované pochopit smysl uzavírané smlouvy, např. o zápůjčce či úvěru. S psychickým onemocněním se léčí od roku 2019. Žalovaná byla rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne3. 4. 2024 omezena ve svéprávnosti, mj. v oblasti uzavírání smluv o finančních produktech a při nakládání s finančními prostředky nad 4 000 Kč. Rozsudek nabyl právní moci dne 28. 5. 2024.

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytnula na bankovní účet žalované peněžní prostředky v celkové výši 28 000 Kč. Jednání o smlouvě a dodatku žalobkyní tvrzeného obsahu mělo probíhat elektronicky na internetové stránce žalobkyně, kdy dohodu měla žalovaná podepsat elektronicky zadáním verifikačního SMS kódu (písemná podoba smlouvy o úvěru předložená soudu neobsahuje žádný údaj o podpisu žalované). Žalovaná vyčerpané peněžní prostředky neuhradila. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzván předžalobní výzvou ze dne 9. 5. 2024 (odeslanou téhož dne). Žalovaná trpěla od roku 2019 duševním onemocněním, které žalované brání pochopit důsledky uzavření smlouvy o zápůjčce či úvěru, kromě toho toto onemocnění ovlivňuje také volní schopnosti žalované a žalovaná je tedy více důvěřivá a snáze manipulovatelná.

11. Žalovaná důvodně v tomto řízení uplatnila námitku neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru ve znění následného dodatku. Soud tuto námitku hodnotil podle § 581 občanského zákoníku a tedy žalovaná v době tvrzeného uzavření smlouvy nebyla schopna důsledky svého právního jednání zcela pochopit a své jednání rovněž nebyla s to ovládnout, jak bylo prokázáno psychiatrickým znaleckým posudkem.

12. Nad rámec uvedeného se soud zabýval i tím, zda byla skutečně smlouva uzavřena tak, jak žalobkyně tvrdí. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

14. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výše uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že předmětný závazkový vztah nelze považovat za platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tento zákon sám v ustanovení § 104 větě první stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí být uzavřena v písemné formě a rovněž musí být podle ustanovení § 105 odst. 1 uvedeného zákona poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis [ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES]. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze uznávaný elektronický podpis (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou elektronicky prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu nepodepsal způsobem uvedeným výše. Ani podpis žalobkyně není na předloženém dokumentu v podobě uznávaného elektronického podpisu.

15. Z ostatních okolností kontraktačního procesu, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy o úvěru, by bylo možné dovodit, že žalobkyně skutečně jednala se žalovanou (zejména pokud jde o provedení bankovní transakce). Z písemného vyhotovení smlouvy předložené soudu je pak zřejmé, že se jedná o elektronickou podobu právního jednání, které nebylo ze strany žalované podepsáno vůbec. Údajný podpis smlouvy žalovanou měl být proveden zadáním vygenerovaného SMS kódu. Žalobkyně ani netvrdila a nedokazovala, že by smlouva byla uzavřena v písemné podobě nebo zachycena na trvalém nosiči dat, jež by měl k dispozici i žalovaná. Z těchto skutečností nelze uzavřít, že znění posuzované smlouvy v okamžiku jejího „podepsání“ žalovanou bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tj. že nedošlo k její následné změně. Absence formy právního jednání a podpisu osoby jednající má za následek, že není zřejmé, kdo, kdy a jak takové právní jednání učinil. Žalobkyně tedy neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení jeho obsahu a jeho nezměnitelnost. Žalobkyně sice doložila, že v březnu 2023 jednala s žalovaným, avšak neprokázala, že výsledkem takového jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě nebo poskytnuta na trvalém nosiči dat. V takovém případě je nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalované uzavřít posuzovanou smlouvu o úvěr. Jedná se tedy o zdánlivé právní jednání podle ustanovení § 551 o. z., k němuž se podle § 554 o. z. nepřihlíží.

16. Vzhledem k tomu, že předmětnou smlouvu o úvěru nelze považovat za platně uzavřenou, nelze za platná považovat žádná peněžitá plnění (včetně úroku či smluvní pokuty). Žalobkyně přesto prokázala, že poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 28 000 Kč. Soud má za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť žalobkyně jí plnila bez právního důvodu. Ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má tedy žalobkyně právo na vrácení toho, co bylo žalované plněno. Žalobkyně požaduje dle svých žalobních tvrzení toliko úhradu jistiny ve výši 28 000 Kč. Na uvedeném nemění nic, že žalovaná následně tyto finanční prostředky zaslala další osobě (je to žalovaná, kdo případně musí vrácení této částky od třetí osoby žádat) či že dluh vznikl za trvání společného jmění žalované a jejího manžela (Okruh účastníků řízení vymezuje žalobce, který nárok uplatnil pouze proti žalované a v tomto případě se nejednalo o nerozlučné společenství žalovaných.). Vzhledem k tomu, že žalovaná nárok žalobkyně nerozporovala, ani netvrdila a neprokázala, že by dlužnou částku již uhradila celou, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou jistinu ve výši 28 000 Kč s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (ve výši 14,75 % ročně). Žalovaná byla povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jí o to žalobkyně požádala. K tomu došlo výzvou k zaplacení ze dne 9. 5. 2024, u níž bylo prokázáno její odeslání do dispoziční sféry žalované. Výzva byla odeslána dne 9. 5. 2024 a s přihlédnutím k fikci doručení dle ustanovení § 573 o. z. mohla být žalované doručena nejdříve dne 14. 5. 2024. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky 28 000 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby přiznanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

17. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítnul, když žalobkyně nemá právo na úhradu smluvního úroku ani smluvní pokuty. S ohledem na závěr o prodlení nenáleží žalobkyni také úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 200 Kč od 1. 12. 2023 do 14. 5. 2024, kdy žalovaná nebyla v prodlení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 200 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla při zohlednění kapitalizovaného příslušenství úspěšná v rozsahu 60,40 %. Ve zbývajícím rozsahu (39,60 %) tedy byla žalobkyně neúspěšná. Žalobkyně proto má ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 20,8 %.

19. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny náhradou nákladů vynaložených na odměnu zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 3 x 500 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 3 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“). Žalobkyni by nebylo možné přiznat odměnu zástupce v plné výši podle § 7 AT, poněvadž návrh na zahájení řízení podaný žalobkyní je v souladu s § 14b odst. 1 AT návrh podaný na formulářovém vzoru vydávaným Ministerstvem spravedlnosti, opakovaně týmž žalobcem ve skutkově obdobných věcech. Dále jsou náklady žalobkyně tvořeny paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč (za tři úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT), náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 378 Kč (21 % z odměny a náhrady) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 748 Kč. Celkem účelně vynaložené náklady řízení na straně žalobkyně činily 3 926 Kč.

20. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 817 Kč (20,8 %). Lhůta k plnění byla žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obdobně, přičemž podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.