4 C 155/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 10 120 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 120 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 775 Kč od 27. 4. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 745 Kč od 10. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení ve výši 6 388, 27 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M.

1. Žalobkyně se podanými návrhy na žalovaném domáhala zaplacení částky 6 075 Kč a 4 045 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, za dobu od 19. 4. 2021 do 30. 9. 2021 (dále jen„ první nepojištěné období“) a od 1. 10. 2021 do 15. 1. 2022 (dále jen„ druhé nepojištěné období“), tedy po doby po které bylo vozidlo žalovaného provozováno v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Zdejší soud usnesením ze dne 12. 6. 2023, č. j. 4 C 155/2023-40 spojil tyto dvě řízení ke společnému řízení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

2. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 10. 2. 2022 soud zjistil, že zde je žalovaný označen jako provozovatel a vlastník vozidla [registrační značka], přičemž toto vozidlo bylo v období od 19. 4. 2021 do 30. 9. 2021 (celkem 165 dnů) provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Uvedenou výzvou ze dne 10. 2. 2022 byl proto žalovaný vyzván k zaplacení zákonného příspěvku za vozidlo [registrační značka] ve výši 5 775 Kč vypočítaného součinem 165 dnů a denní sazby ve výši 35 Kč, s tím, že pokud žalovaný zaplatí dlužnou částku ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, nebude po něm žalobkyně požadovat částku 300 Kč jako náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Splatnost uvedeného příspěvku nastala dne 26. 4. 2022.

3. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 26. 5. 2022 soud zjistil, že zde je žalovaný označen jako provozovatel a vlastník vozidla [registrační značka], přičemž toto vozidlo bylo v období od 1. 10. 2021 do 15. 1. 2022 (celkem 107 dnů) provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Uvedenou výzvou ze dne 26. 5. 2022 byl proto žalovaný vyzván k zaplacení zákonného příspěvku za vozidlo [registrační značka] ve výši 3 745 Kč vypočítaného součinem 107 dnů a denní sazby ve výši 47 Kč, s tím, že pokud žalovaný zaplatí dlužnou částku ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, nebude po něm žalobkyně požadovat částku 300 Kč jako náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Splatnost uvedeného příspěvku nastala dne 9. 8. 2022.

4. Ze sdělení [stát. instituce], odboru [anonymizováno] ze dne 11. 5. 2023 soud zjistil, že v registru silničních vozidel je v uvedených nepojištěních obdobích jako vlastník a provozovatel osobního automobilu [registrační značka] zapsaná [příjmení] [příjmení], [datum narození].

5. Z kupní smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení], narozenou 10. 1. 1978 a žalovaným dne 25. 7. 2020 soud zjistil, že předmětem prodeje je [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka].

6. Z dvou předžalobních výzev ze dnů 14. 6. 2022 a 27. 9. 2022 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě jeho dluhu v celkové výši 6 125 Kč, 4 115 Kč.

7. Podle § 1 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

8. Na základě zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaný porušil svou zákonnou povinnost podle § 1 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a provozoval vozidlo, jimiž byl v rozhodném období vlastníkem, na pozemní komunikaci, aniž měl platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tímto vozidlem. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník a provozovatel vozidla povinen uhradit [anonymizováno] příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Podle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost uhradit příspěvek vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy vozidlo bylo odcizeno.

9. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ vyhláška“) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně ve výši 35 Kč. Podle ustanovení § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.

10. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na základě zjištěných skutečností a za použití citovaných ustanovení zákona a vyhlášky soud dospěl k závěru, že žalovaný byl v předmětných obdobích vlastníkem vozidla a porušil svou zákonnou povinnost a provozoval vozidlo, jehož byl v rozhodných obdobích vlastníkem a provozovatelem, na pozemní komunikaci, aniž měl platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona ve výši určené vždy jako součin počtu dní, kdy byla žalovaným porušována uvedená povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla uvedené ve vyhlášce, včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle téže vyhlášky. Výše nároku žalobkyně za první dlužné období je tak představována součtem součinu denní sazby ve výši 35 Kč a počtu 165 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a za druhé nepojištěné období jako součet součinu denní sazby ve výši 35 Kč a počtu 107 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, tj. částkou v souhrnné výši 10 120 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a tuto částku přiznal žalobkyni včetně úroku z prodlení, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal z dlužné částky podle nařízení vlády č. 351/2014 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 6 388,83 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce celkem 800 Kč (2x 400 Kč) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 10 120 Kč (dle § 12 odst. 3 a.t.) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), a d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a sestávající z částky 1 540 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (účast na jednání soudu dne 9. 10. 2023) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada cestovného podle § 13 odst. 1 a. t. ve spojení s vyhláškou č. 467/2022 Sb. za jízdu [značka automobilu], [registrační značka], k jednání soudu dne 9. 10. 2023 v trase [obec] – [obec] a zpět, celkem 172 km, s průměrnou spotřebou paliva 4,8 litru motorové nafty na 100 km při vyhláškové ceně 34,40 Kč (§ 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb.) a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši 5,20 Kč (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb.) v celkové výši 1 425,87 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 a. t. v rozsahu 4 započatých půlhodin po 100 Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 3 440 Kč ve výši 722,40 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro stanovení jiné lhůty k plnění soud neshledal důvod.