4 C 172/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , Anonymizováno ., narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno - Jméno žalované A , IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A sídlem Adresa žalované B o 73 561,64 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 73 561,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 73 561,64 Kč od 26. 3. 2025 do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 30 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou žalobkyni stresem, obavami a nepříjemnostmi vzhledem k nemožnosti nakládat s finančními prostředky na svých účtech. Za druhé se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18 050 Kč jako zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení vedeného proti ní , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, oddělením , adresa, ve věci sp. zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, . Za třetí se žalobkyně domáhala náhrady nákladů právního zastoupení ve výši 25 511,64 Kč. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne 26. 9. 2024. Dne 25. 3. 2025 jí žalovaná zaslala vesměs negativní stanovisko a následně jí vyplatila částku 3 448,50 Kč jako náhradu nákladů zastoupení v souvislosti se zrušením usnesení , Anonymizováno, , Anonymizováno, o zajištění finančních prostředků na účtech žalobkyně. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, oddělení , adresa, prověřovala žalobkyni z důvodu podezření ze zpronevěry finančních prostředků, které se žalobkyně měla dopustit vůči bývalému příteli. Žalobkyně tedy opakovaně podávala vysvětlení dne 15. 6. 2023, následně dne 7. 5. 2024. Prověřování žalobkyně bylo policií odloženo po více než jednom roce usnesením, které nabylo právní moci dne 24. 6. 2024. Žalobkyně se o této skutečnosti dozvěděla až dne 29. 7. 2024. Prověřování žalobkyně se odvíjelo od trestního oznámení, které podal bývalý přítel žalobkyně. V průběhu léta roku 2023 byla žalobkyně policií informována o tom, že jde o civilní spor a případ bude odložen. Vzápětí však došlo k postoupení prověřování , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, oddělení , adresa, , přičemž otec oznamovatele-bývalého přítele žalobkyně působil jako vrchní komisař , Anonymizováno, ředitelství Kraje , adresa, . Krátce na to dne 15. 9. 2023 došlo k zajištění finančních prostředků na účtech žalobkyně usnesením ze dne 15. 9. 2023. Žalobkyně se procesně bránila a namítala podjatost policejního útvaru, dále napadla opravnými prostředky usnesení o zajištění finančních prostředků. Žalobkyně postup policie považovala za nepřiměřený, invazivní a šikanózní. Zrušení uvedeného usnesení žalobkyně docílila teprve po třech měsících usnesením , Anonymizováno, soudu v , adresa, ze dne 18. 12. 2023. Žalobkyně nicméně odvozovala počátek běhu promlčecí lhůty nároku na odškodnění újmy jí způsobené zajištěním prostředků od 29. 7. 2024, kdy se dozvěděla o odložení prověřování a tedy definitivním ukončení nedůvodně vedeného prověřování. Namítala v té souvislosti, že policie informace získané v souvislosti se zajištěním financí využila následně po zrušení tohoto prostředku při dalším výslechu žalobkyně. V souvislosti se druhým uplatněným nárokem žalobkyně namítala, že policie měla tuto ryze civilní věc nikoliv složitého rázu odložit hned v počátku, kdy získala díky součinnosti žalobkyně veškeré relevantní informace, například o finančních tocích na účtech. Žalobkyně namítala, že prověřování trvalo nepřiměřeně dlouho i v důsledku průtahů v délce 10 měsíců. S ohledem na vysokou míru zásahu do běžného života žalobkyně považovala za adekvátní sazbu zadostiučinění ve výši 17 000 Kč za jeden rok. Nicméně vzhledem k míře inflace žalobkyně požadovala zvýšené zadostiučinění v částce 21 660 Kč za jeden rok. S ohledem na desetiměsíční délku průtahů žalobkyně požadovala poměrnou část tzn. částku 18 050 Kč (10/12 z částky 21 660 Kč). Průtahy v řízení dovozovala žalobkyně i z toho, co uvedl , Anonymizováno, soud ve svém kasačním usnesení, že k zajištění prostředků došlo teprve po 5 měsících od počátku prověřování. Za třetí žalobkyně požadovala náhradu za zastoupení advokátem, který v rámci obhajoby žalobkyně učinil 13 úkonů. Zastoupení žalobkyně bylo již ve fázi prověřování podle žalobkyně nutné vzhledem k nestandartnímu postupu policie, kdy obhájce žalobkyně činil vše pro to, aby zamezil nesprávnému úřednímu postupu a průtahům v řízení. Stát by měl žalobkyni kompenzovat náklady na zastoupení, neboť žalobkyně je byla nucena vynaložit na svou obhajobu v důsledku nezákonného postupu policie.

2. Žalovaná potvrdila, že žalobkyně uplatnila nárok na zadostiučinění a náhradu škody za nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup policie, a to podáním ze dne 26. 9. 2024. Žalovaná s ohledem na datum uplatnění nároku setrvala na své námitce promlčení práva na poskytnutí zadostiučinění nemajetkové újmy vzniklé v důsledku zajištění finančních prostředků na účtech žalované. Žalovaná neuznala argumentaci, že by se policie dopustila během prověřování průtahů či toto prověřování trvalo nepřiměřeně dlouho, a to s tím, že trestní řád nestanoví policii pro skončení prověřování konečnou lhůtu. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuznala prvé dva nároky žalobkyně, odmítla žalované nahradit náklady na zastoupení. Nicméně žalovaná poskytla žalované náhradu nákladů na zastoupení v případě opravného prostředku proti usnesení policie o zajištění finančních prostředků. Žalovaná tedy žalobkyni zaplatila částku 3 448,50 Kč. Žalovaná dále namítala, že proti žalobkyni nebylo zahájeno trestní stíhání a fázi prověřování, která byla skončena odložením, tak nelze odškodnit, neboť chybí odpovědnostní titul.

3. Pro rozhodnutí byla zásadní následující zjištění ze spisu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, odboru , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, : Prověřování žalobkyně z důvodu podezření ze spáchání přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku bylo zahájeno dne 6. 6. 2023 na základě oznámení poškozeného , jméno FO, , bývalého přítele žalobkyně. Prověřování žalobkyně zahájila , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, odbor , adresa, . Žalobkyně byla v této věci vyslechnuta dne 15. 6. 2023. Žalobkyně již v tuto chvíli byla zastoupena advokátem. Následně byla žalobkyně dovyslechnuta dne 27. 7. 2023. Dne 11. 9. 2023 došlo k postoupení věci místně příslušnému policejnímu orgánu, a to , Anonymizováno, odboru , adresa, . Vzápětí dne 15. 9. 2023 bylo vydáno usnesení o zajištění finančních prostředků žalobkyně na 2 spořících účtech žalobkyně do částky 325 566 Kč. , jméno FO, , právnická osoba, . oznámila, že jeden účet je již zrušený a na druhém účtu žalobkyni byly zajištěny prostředky ve výši 22,08 Kč. Žalobkyně prostřednictvím svého obhájce podala proti tomuto usnesení stížnost, o které dne 18. 12. 2023 rozhodl , Anonymizováno, soud v , adresa, , tak že usnesení zrušil, a to především z toho důvodu, že nebyla naplněna podmínka vyšší míry pravděpodobnosti, že zajištěné prostředky pocházejí z trestné činnosti a za druhé z důvodu nepřiměřenosti takového zajištění do práv žalobkyně. Obhájce žalobkyně před tím urgoval vyřízení stížnosti. Žalobkyně byla o zrušení zajištění vyrozuměna dne 10. 1. 2024. Dne 22. 9. 2023 obhájce žalobkyně navrhl vyloučení policistů přidělených k , Anonymizováno, odboru , adresa, , o čemž zamítavě dne 27. 9. 2023 rozhodl policejní orgán. Proti zamítavému rozhodnutí obhájce žalobkyně podal stížnost, o které dne 24. 10. 2023 rozhodl zamítavě zástupce ředitele , Anonymizováno, odboru , adresa, . Policejní orgán dne 3. 10. 2023 navrhnul státnímu zástupci vyžádání informací od bankovních ústavů, což dozorující státní zástupce aproboval 10. 10. 2023. Policie následně prověřovala bankovní účty žalobkyně. Tento úkon byl ukončen závěrečnou zprávou ze dne 21. 2. 2024. Dne 7. 5. 2024 ve věci podávala opět vysvětlení žalobkyně, a to také v souvislosti s finančními toky na policií analyzovaných účtech. Prověřování bylo odloženo usnesením policejního orgánu ze dne 31. 5. 2024, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 18. 6. 2024. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že jednání žalobkyně nenaplnilo skutkovou podstatu trestného činu a jde o záležitost občanského práva. Žalobkyně byla po celou dobu prověřování zastoupena obhájcem, který jejím jménem činil veškeré úkony a byl přítomen podání vysvětlení ze strany žalobkyně. Obhájce žalobkyně se v průběhu prověřování opakovaně policejního orgánu dotazoval na stav či další postup, případně žádal policejní orgán o poskytnutí informací.

4. Pro rozhodnutí bylo dále zásadní zjištění, že dozorující státní zástupci podle svých vyjádření ze dne 7. 10. 2025 opakovaně na žádost policejního orgánu prodloužili lhůtu pro skončení prověřování.

5. Mezi účastníky bylo nesporné a rovněž předloženým podáním ze dne 26. 9. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně uplatnila před podáním žaloby svůj nárok u Ministerstva , Anonymizováno, . Dále bylo nesporné, že žalovaná vyplatila žalobkyni náhradu za zastoupení pouze v souvislosti se zrušením usnesení o zajištění finančních prostředků, a to ve výši 3 448,50 Kč. Totéž bylo prokázáno stanoviskem Ministerstva , Anonymizováno, ze dne 24. 3. 2025.

6. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že své prověřování ze strany policie považovala za součást nátlaku na finanční vypořádání ze strany bývalého přítele. Tento tlak umocňovalo povědomí žalobkyně o tom, že otec bývalého přítele u policie působil na vysokém postu. Žalobkyně od počátku s policií spolupracovala. Velice nepříjemně byla překvapena tím, že místo avizovaného odložení věci došlo jednak k postoupení případu do , adresa, a především k téměř okamžitému zajištění prostředků na jejích účtech. Žalobkyně v obavě o své prostředky tak byla nucena provádět veškeré platby pouze v hotovosti. Po celou dobu prověřování žalobkyně prožívala obavy o svou budoucnost, o své zaměstnání. Trpěla nespavostí. Nemohla na spořící účty ukládat své prostředky, jak byla zvyklá. Celou nepříjemnou situaci umocňoval fakt, že prověřování trvalo podle žalobkyně nepřiměřeně dlouho více než rok.

7. Ze zprávy ČSÚ o vývoji inflace nebylo nic podstatného pro rozhodnutí sporu zjištěno, a to s odkazem na dále citovaný nález Ústavního soudu. Stejně tak nebylo nic zásadního zjištěno ani z vyúčtování obhájce žalobkyně, resp. z přehledu plateb žalobkyně, či z velkého technického průkazu vozidla obhájce nebo z vyúčtování odměny obhájce.

8. Soud nejdříve posuzoval důvodnost námitky promlčení vznesenou žalovanou ve vztahu k zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou rozhodnutím o zajištění finančních prostředků na účtech žalobkyně a nesprávným úředním postupem s tím souvisejícím.

9. Podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

10. Podle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

11. Pro posouzení námitky promlčení práva žalobkyně na zaplacení částky 30 000 Kč jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu v souvislosti se zajištěním finančních prostředků na jejích účtech je zásadní, kdy se žalobkyně dozvěděla o zrušení tohoto opatření , Anonymizováno, soudem v , adresa, . Žalobkyně se o tomto dozvěděla podle doručenky připojené u oznámení policie na č.l. 76 policejního spisu nejpozději dne 28. 1. 2024 (její obhájce již dne 2. 1. 2024). S tímto momentem lze tedy spojovat povědomí žalobkyně o tom, že příkoří v podobě blokace finančních prostředků na svých účtech nebyla ze zákonných důvodů povinna snášet. Se zrušením usnesení o zajištění finančních prostředků soudem lze pak jednoznačně spojovat vznik práva žalobkyně na náhradu tvrzené nemajetkové újmy. Vydáním soudního rozhodnutí bylo ukončeno omezující období, kdy byla žalobkyně dotčena ve své dispozici s finančními prostředky. Tvrzení žalobkyně o tom, že policejní orgán používal informace související se zrušeným usnesením při podání vysvětlení žalobkyně ještě dne 7. 5. 2024 se nezakládá na pravdě, neboť k získání informací o finančních pohybech na účtech zajištění prostředků ze své podstaty neslouží, není to operativně pátrací prostředek, ale preventivní prostředek. Především však policie při podání vysvětlení žalobkyně ze dne 7. 5. 2024 použila informace získané díky analýze finančních toků, která se odvíjela od prověření bankovních účtů žalobkyně na základě žádosti státního zástupce ze dne 9. 10. 2023 o poskytnutí údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství (č.l. 111 policejního spisu). Žalobkyně tedy mohla své právo na zadostiučinění za nemajetkovou újmu spočívající v zajištění finančních prostředků uplatnit již v době, kdy prověřování stále probíhalo. Navíc v tomto případě nespočívá vznik nemajetkové újmy s nesprávným úředním postupem, jak se žalobkyně snaží tvrdit, nýbrž s rozhodnutím policejního orgánu. Uvedené znamená, že nelze aplikovat úpravu o jiném konci promlčecí lhůty obsaženou v § 32 odst. 3 věta druhá zákona č. 82/1998 Sb. Promlčecí lhůta tak začala plynout nejpozději dne 29. 1. 2024 a doběhla v pondělí dne 29. 7. 2024, tedy před tím, než žalobkyně uplatnila právo na zadostiučinění.

12. Pokud jde o nepřiměřenou délku prověřování, bylo vyjádřeními státních zástupců , Anonymizováno, státního zastupitelství v , adresa, prokázáno, že policejní orgán nepostupoval svévolně či liknavě. Naopak policejní orgán dodržel povinnost stanovenou ustanovením § 159 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu a před uplynutím dvouměsíční lhůty požádal státního zástupce o prodloužení. Vývoj prověřování shrnutý v odstavci 3 tohoto odůvodnění svědčí o systematickém a plynulém postupu policie a soud zastává názor, že rychlost řízení nesmí ustoupit zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti podle § 2 odst. 5 trestního řádu, jakkoliv žalobkyně pociťovala prověřování jako nesmírně dlouhé. Lze připomenout, že účastník řízení má sice právo využít všech opravných prostředků, musí si však být současně vědom toho, že každý jím podaný opravný prostředek řízení komplikuje a prodlužuje ho. Lze pochopit rozčarování žalobkyně nad tím, že policejní orgán místo avizovaného odložení věci prověřování postoupil do , adresa, , kde podle všeho navíc působil otec oznamovatele. Objektivně však návrh na vyloučení policejního orgánu a následná stížnost či další stížnost proti zajištění finančních prostředků průběh prověřování prodloužilo. Rozhodnutí soudu bylo vydáno po uplynutí doby cca dvou měsíců po předložení (9. 10. 2023-18. 12. 2023, viz č.l.70-71 policejního spisu), což rovněž nesvědčí o průtazích. Mezní dobou pro úkon soudu směřující k rozhodnutí je doba třech měsíců. Prověřování žalobkyně s odkazem na jeho vývoj popsaný v odstavci 3 tohoto odůvodnění tedy netrvalo nepřiměřeně dlouhou dobu a nebylo zatíženo průtahy. K žalobkyní napadenému postoupení věci lze konstatovat, že , Anonymizováno, odbor v , adresa, prověřoval věc s ohledem na domnělé místo spáchání trestného činu v , Anonymizováno, (, adresa, ), následně však vyplynulo, že žalobkyně vedla společnou domácnost s oznamovatelem v , adresa, , a proto došlo k postoupení věci a opakovanému podání vysvětlení žalobkyní. Nad rámec uvedeného lze podotknout k žalobkyní požadovanému navýšení sazby zadostiučinění o inflaci, že tato valorizace není možná (K tomu srov. nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 26/25).

13. K požadované náhradě za zastoupení obhájcem lze tedy konstatovat, že s ohledem na závěry uvedené v odstavcích 11. a 12. tohoto odůvodnění, kdy se policejní orgán nedopustil nesprávného úředního postupu, neexistuje základní předpoklad-protiprávní jednání pro náhradu škody spočívající v nákladech na zastoupení.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal v řízení úspěšné žalované náhradu nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Žalované náleží náhrada za následující úkony podle § 1 odst. 3 vyhlášky:

1. Sepsání obrany, 2. příprava na jednání dne 6. 10. 2025, 3. účast na tomto jednání, 4. příprava na jednání dne 22. 10. 2025, 5. účast na tomto jednání. Podle § 2 odst. 3 citované vyhlášky náleží žalované náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z uvedených úkonů. Celkem tak žalované náleží částka 1 500 Kč.