4 C 221/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 98 450,47 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 98 450,47 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 361,31 Kč od 4. 12. 2019 do 16. 12. 2019, kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 525,40 Kč od 4. 12. 2019 do 16. 12. 2019, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 97 450,47 Kč od 17. 12. 2019 do zaplacení a úrokem ve výši 15,9 % ročně z částky 97 450,47 Kč od 17. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 33 220 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 98 450,47 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o rychlé půjčce [číslo] uzavřené dne 26. 11. 2018 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]). Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se jej zavázal splatit v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 164 Kč měsíčně, spolu se smluvním úrokem ve výši 15,90% p.a. a s dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný svoji povinnost nesplnil, splátky řádně nehradil. Předchůdkyně žalobkyně proto ke dni 3. 12. 2019 zesplatnila celý dosud neuhrazený úvěr. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2020 postoupena na přechodného věřitele ([právnická osoba] a.s.) a na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 1. 2020 O postoupení pohledávek byl žalovaný písemně informován. Ani po postoupení však na svůj dluh zcela neuhradil. Žalovaný dluží žalobkyni na jistině úvěru částku 97 450,47 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku částku ve výši 10 361,31 Kč a na kapitalizovaném úroku z prodlení 1 525,40 Kč a na poplatcích 1 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně spolu uzavřeli dne 26. 11. 2018 smlouvu o rychlé půjčce [číslo]. Žalovaný nejprve dne 26. 11. 2018 učinil u předchůdkyně žalobkyně návrh na uzavření této smlouvy. Ze znění návrhu předloženého soudu bylo zjištěno, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 72 pravidelných měsíčních splátkách s úrokem 15,9 % ročně, kdy měsíční splátka činila 2 164 Kč. Součástí plateb, které by případně žalovaný musel hradit, byl i poplatek za zaslání upomínky v případě prodlení, a to ve výši 500 Kč za jednotlivou upomínku. Totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem. Návrh smlouvy tak, jak uplatňoval žalovaný, předchůdkyně žalobkyně akceptovala dne 26. 11. 2018 (jak vyplývá z akceptace návrhu předložené soudu). Ze souhrnného výpisu pohybů na účtu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 27. 11. 2018 částku ve výši 100 000 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Z dopisu předchůdkyně žalobkyně ze dne 3. 12. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl informován o porušení platebních povinností a byl vyrozuměn o tom, že z důvodu prodlení s úhradou splatných závazků došlo s odkazem na čl. 12 písm. b) Produktových podmínek k okamžitému zesplatnění celého dosud neuhrazeného úvěru. Současně byl vyzván k úhradě dluhu. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 1. 2020 a 13. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávky vyplývající z předmětné smlouvy nejprve na přechodného věřitele a následně na žalobkyni. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 14. 2. 2020 vyzván k plnění dluhu, dluh vyplývající ze smlouvy však neuhradil.

4. Z návrhu na uzavření smlouvy soud dále zjistil, že žalovaný popsal své základní osobní a majetkové poměry pro účely posouzení jeho návrhu. Žalovaný uvedl, že je rozvedený, žije v pronajatém bytě, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je úplné střední a je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem ve výši 17 500 Kč. Dále uvedl, že splácí částku 5 660 Kč měsíčně na další jiné úvěry. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného nahlídnutím do externích úvěrových registrů BRKI/NRKI/SOLUS, zkoumala příjmy a výdaje žalovaného z jeho běžného účtu, kdy jeho průměrný příjem vyhodnotila na 12 024 Kč měsíčně. Na základě výše uvedeného měla právní předchůdkyně za to, že dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného a úvěru mu tak poskytla.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru na základě, které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 100 000 Kč. Částka byla úročena sazbou uvedenou ve smlouvě a žalovaný se zavázal částku vrátit společně s úroky. Žalovaný se s platbou splátek dostal do prodlení, a proto byl úvěr zesplatněn. Právní předchůdkyně žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupila pohledávku z předmětné smlouvy nejprve na přechodného věřitele a následně na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení informován. Žalovaný byl vyzván k úhradě pohledávky před podáním žaloby.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle ustanovení § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru. Soud má z provedeného dokazování za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, kdy z jejího zjištění vyplynulo, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Původní věřitel měl totiž k dispozici výpisy z bankovního účtu žalovaného a z pohybu na účtu měl věřitel dostatečnou představu o příjmech i relevantních výdajích žalovaného. Žalobkyně dostála svému závazku (resp. její předchůdkyně) poskytnout žalovanému peněžní prostředky a v souladu se smlouvou jí vznikl nárok na splacení jistiny úvěru a úroku ze strany žalovaného. Žalovaný svoji povinnost vrátit poskytnuté prostředky spolu s příslušenstvím nesplnil a nesplatil úvěr ani poté, co byl prohlášen za zesplatněný a žalovaný byl vyzván k vrácení celé částky úvěru. Jelikož žalovaný netvrdil a neprokázal, že svůj dluh žalobkyni uhradil, případně že tento dluh zanikl či byl převeden na jiného, jeho dluh v žalované výši trvá, a proto je žaloba důvodná co do dlužné jistiny ve výši 98 450,47 Kč. Soud žalobě vyhověl i v rozsahu žalobkyní požadovaných smluvních úroků a úroků z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužných jistin úvěru, neboť prodlení žalovaného nadále trvá a žalovaný na svůj dluh po podání žaloby neuhradil ničeho. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 33 220 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 939 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 98 450,47 Kč sestávající z částky 5 060 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast na jednání soudu dne 14. 4. 2023) včetně čtyřech paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada cestovného podle § 13 odst. 1 a. t. ve spojení s vyhláškou č. 467/2022 Sb. za jízdu [značka automobilu], [registrační značka], k jednání soudu dne 14. 4. 2023 v trase [obec] – [obec] a zpět, celkem 250 km (vzdálenost zjištěna z [webová adresa] při zadání adresy zdejšího soudu a sídla advokáta), s průměrnou spotřebou paliva 6 litru motorové nafty na 100 km při vyhláškové ceně 44,10 Kč (§ 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb.) a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši 5,20 Kč (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb.) v celkové výši 2 373,42 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 a. t. v rozsahu 8 započatých půlhodin po 100 Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 22 240 Kč ve výši 4 668 Kč. Žalobkyni nebyl dle jejího vyúčtování ze dne 14. 4. 2023 přiznána náhrada odměny advokáta ze jeden úkon dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. – vyjádření k výzvě soudu ze dne 23. 2. 2023 jelikož za vypracování písemností, týkajících se pouze dokazování, adresovaných soudu prvního stupně, odměna nepřísluší (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 9. 2004, č.j. 2 To 28/2004). Navíc tento úkon nebyl účelný, když již návrh na zahájení řízení mohl tyto údaje obsahovat. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro stanovení jiné lhůty k plnění soud neshledal důvod.