4 C 242/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 315 013,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 315.013,65 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 34 299,24 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 33,96 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 313.763,65 Kč od 2. 5. 2022 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 313.763,65 Kč od 2. 5. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 62 455,72 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce advokáta JUDr. jméno příjmení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 315 013,65 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne 16. 7. 2019 smlouvu o úvěru číslo INV/05/071739 Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky pro podnikatelský úvěr, přehled úrokových sazeb a ceník produktů a služeb pro fyzické osoby a podnikatele. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši 370 000 Kč. Strany si sjednaly úrok ve výši 9,9 % ročně a dále další poplatky dle platného ceníku. Žalovaný vystupoval v právním styku s právní předchůdkyní jako podnikatel. Povinností žalovaného bylo hradit poskytnutý úvěr v 60 ti měsíčních pravidelných splátkách ve výši 7 946,10 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně svoji povinnost splnila, když žalovanému poskytla částku ve výši 370 000 Kč. Žalovaný porušil podmínky smlouvy tím, že nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Dostal se tak do prodlení. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku ve výši 56 236,35 Kč. Právní předchůdkyně tak zbývající část úvěru zesplatnila. Žalovaný tak dluží na jistině částku ve výši 313 763, 65 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 34 299,24 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 33,96 Kč a dlužné poplatky ve výši 1 250 Kč. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani po zaslání předžalobní upomínky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

2. Z návrhu smlouvy o úvěru číslo INV/05/071739 soud zjistil, že žalovaný jakožto podnikající fyzická osoba požádal dne 16. 7. 2019 právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 370 000 Kč. Za akceptace návrhu smlouvy o úvěru číslo INV/05/071739 soud zjistil, že dne 16. 7. 2019 byl návrh na uzavření smlouvy ze strany právní předchůdkyně žalobkyně akceptován a smlouva byla tedy dne 16. 7. 2019 uzavřena. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, ceník, úvěrové podmínky i přehled úrokových sazeb. Mezi stranami byl ujednán úrok ve výši 9,9 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit nejpozději do šedesáti měsíců. Pro případ prodlení s placením peněžitého dluhu byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 29 % ročně. Dále se žalovaný dle smlouvy a ceníku zavázal uhradit poplatky spojené s poskytnutím úvěru. Ze seznamu splátek úvěru je patrné, že v období od 25. 8. 2019 do 1. 2. 2021 žalovaný úvěr hradil řádně. Na svůj dluh uhradil celkem částku ve výši 56 236,35 Kč. Od 1. 2. 2021 pak již neuhradil ničeho. Z přehledu splátek, dlužného kapitalizovaného smluvního úroku, kapitalizovaného úroku a z přehledu dlužných poplatků vyplývají dlužné částky za smluvní kapitalizovaný úrok, úrok z prodlení a za poplatky. Dopisem ze dne 13. 7. 2021 oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému, že prohlašuje úvěr za splatný. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 25. 5. 2022. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 387 017,36 Kč předžalobní výzvou ze dne 27. 7. 2022.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena dne 16. 7. 2019 smlouva o úvěru, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jakožto podnikateli úvěr ve výši 370 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit finanční prostředky do šedesáti měsíců. Žalovaný své povinnosti nesplnil, sjednaný úvěr řádně a včas nehradil. Právní předchůdkyně žalobkyně tak ke dni 7. 7. 2021 prohlásila celý úvěr za splatný. Žalovaný dále neuhradil ničeho. Dluh žalovaného tedy činí celkem částku ve výši 315 013,65 Kč, z toho 313 763,65 Kč na jistině a 1 250 Kč na poplatcích spojených s poskytnutím úvěru. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 34 299, 24 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 33, 96 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 313 763,65 Kč od 2. 5. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 313 763, 65 Kč od 2.

5. číslo do zaplacení. Žalovanému byla dne 27. 7. 2022 zaslána předžalobní upomínka.

4. Dle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

6. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Soud posoudil závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru dle § 2395 a následující občanského zákoníku. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jakožto podnikateli na jeho žádost peněžní prostředky do sjednané výše a žalovanému vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalovaný porušil svou povinnost, když řádně a včas nehradil poskytnutý úvěr. Vedle povinnosti zaplatit dlužnou částku mu tak vznikla rovněž povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyni úrok z prodlení ve smluvené výši 29 % ročně, přičemž jak úrok, tak úrok z prodlení žalobkyni náleží ode dne zesplatnění úvěru, tj. od 7. 7. 2021 do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně platně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Za situace, kdy byl žalovaný zcela nečinný, netvrdil ani neprokazoval skutečnosti na svou obranu, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a vyhověl jí v celém rozsahu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro delší lhůtu nebyly shledány důvody.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 62 455,72 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 601 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 315 013,65 Kč sestávající z částky 9 580 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast na jednání soudu dne 16. 10. 2023) včetně čtyřech paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada cestovného podle § 13 odst. 1 a. t. ve spojení s vyhláškou č. 467/2022 Sb. za jízdu osobním automobilem Volkswagen Passat, registrační značka, k jednání soudu dne 16. 10. 2023 v trase obec – obec a zpět, celkem 194 km, s průměrnou spotřebou paliva 4,1 litru motorové nafty na 100 km při vyhláškové ceně 34,40 Kč/l (§ 4 vyhlášky č. 467/2022 Sb.) a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši 5,20 Kč (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb.) v celkové výši 1 551,72 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 a. t. v rozsahu 4 započatých půlhodin po 100 Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 39 920 Kč ve výši 8 383 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro stanovení jiné lhůty k plnění soud neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.