4 C 254/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o úroky z prodlení ve výši 21 010,50 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši 21 010,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 651 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Jihlavě část soudního poplatku ve výši 651 Kč, a to na účet číslo variabilní symbol, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí úrok z prodlení ve výši 21 010,50 Kč. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že dne 2. 6. 2006 byla mezi žalobkyní jako věřitelem a jméno příjmení, datum narození, jako dlužníkem uzavřena smlouva o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření, na základě které se jméno příjmení zavázala splácet úroky z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách až do přidělení cílové částky a poté v měsíčních splátkách splácet jistinu úvěru s úroky až do úplného splacení. V případě, že tak jméno příjmení neučiní, povinnost uspokojit pohledávku včetně příslušenství na sebe převzal žalovaný písemným prohlášením ručitele ze dne 7. 6. 2006. Úvěr ve výši 550 000 Kč byl vyčerpán v červnu a červenci 2006. Svůj závazek ze smlouvy ovšem jméno příjmení řádně nesplnila. jméno příjmení i žalovaný byli opakovaně upomínáni, aby uhradili dluh z výše uvedené smlouvy. S ohledem na skutečnost, že dlužné splátky navzdory upomínkám žalobkyně nebyly řádně a včas hrazeny, žalobkyně od uvedené smlouvy k 30. 4. 2018 odstoupila. Ke dni odstoupení od smlouvy činila dlužná částka celkem 408 848,31 Kč. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 21 010,50 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření číslo ze dne 2. 6. 2006 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a paní jméno příjmení, datum narození, a na jejím základě byl jméno příjmení poskytnut překlenovací úvěr ve výši 550 000 Kč. Účastníci smlouvy si ujednali úrokovou sazbu ve výši 4,290 % ročně. jméno příjmení se touto smlouvou zavázala splácet úroky z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 966,25 Kč až do přidělení cílové částky a poté v měsíčních splátkách ve výši 3 300 Kč splácet jistinu úvěru s úroky až do úplného splacení.

4. Z prohlášení ručitele ke smlouvě o úvěru číslo ze dne 7. 6. 2006 bylo zjištěno, že žalovaný přistoupil k závazku jméno příjmení z uvedené smlouvy. Žalovaný se tak zavázal splnit za jméno příjmení dluh společně s příslušenstvím vzniklý na základě této smlouvy, jestliže tak jméno příjmení neučiní sama, byť k tomu byla žalobkyní vyzvána.

5. Ze žádosti o výplatu ze dne 2. 6. 2006 a z oznámení o výplatě z překlenovacího úvěru bylo zjištěno, že na žádost jméno příjmení žalobkyně vyplatila ve prospěch manželů příjmení částku ve výši 510 000 Kč. Zbývající část úvěru ve výši 31 077,72 Kč byla na základě žádosti jméno příjmení žalobkyní vyplacena k datum ve prospěch společnosti právnická osoba 6. Z výzvy k úhradě dlužných částek ze dne 1. 3. 2018 a 28. 3. 2018, vč. kopie příslušných doručenek, bylo zjištěno, že žalobkyně v souvislosti s nedoplatkem na shora uvedené úvěrové smlouvě vyzývala jméno příjmení, nyní příjmení, k úhradě nedoplatku na úvěrovém účtu a nedoplatku na dospořovacím účtu. Zároveň byla jméno příjmení poučena, že v opačném případě žalobkyně odstoupí od uvedené smlouvy. S ohledem na skutečnost, že jméno příjmení k výzvě žalobkyně vypočtené nedoplatky nezaplatila, odstoupila žalobkyně od uvedené úvěrové smlouvy k 30. 4. 2018. V návaznosti na tuto skutečnost žalobkyně zaslala dne 14. 5. 2018 a dne 11. 6. 2018 žalovanému jakožto ručiteli výzvu k úhradě dosud nesplaceného úvěru v plné výši. Ani žalovaný ovšem na svůj dluh z výše uvedené smlouvy ničeho nezaplatil.

7. Z výpisů z účtu překlenovacího úvěru za roky 2006 až 2021 soud zjistil platební historii za uvedené období ve vztahu k uvedené smlouvě o úvěru, přičemž od roku 2018, kdy došlo k odstoupení od této smlouvy, žalobkyně vždy vyúčtovala jméno příjmení rovněž úroky za prodlení po odstoupení/zesplatnění. Ke dni 30. 4. 2021 byla jistina zcela zaplacena, zatímco dosud nezaplacené úroky činily celkem 21 010,50 Kč.

8. Soud na základě listin obsažených ve spise učinil závěr o skutkovém stavu věci. Na základě smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření číslo uzavřené dne 2. 6. 2006 mezi žalobkyní a jméno příjmení, nyní příjmení, byl jméno příjmení poskytnut úvěr v plné výši. jméno příjmení se naopak zavázala splácet úroky z úvěru a po přidělení cílové částky v měsíčních splátkách splácet jistinu a úroky až do úplného zaplacení. Žalovaný na sebe písemným prohlášením ručitele ze dne 7. 6. 2006 převzal povinnost pohledávku žalobkyně z výše uvedené smlouvy uspokojit, neučiní-li tak řádně a včas dlužník, tj. jméno příjmení. jméno příjmení ovšem neplnila řádně své povinnosti z výše uvedené smlouvy, navzdory opakovaným výzvám žalobkyně k zaplacení dlužných splátek. S ohledem na tuto skutečnost žalobkyně od uvedené smlouvy odstoupila s účinností ke dni 30. 4. 2018, přičemž tímto okamžikem došlo k zesplatnění celého, dosud nesplaceného úvěru i s příslušenstvím. Následně se žalobkyně proto obrátila se svým nárokem na zaplacení dlužné částky na žalovaného. Žalovaný ovšem svému ručitelskému závazku rovněž nedostál a dluh z uvedené smlouvy nezaplatil. Ke dni 30. 4. 2021 zbývalo na tento dluh zaplatit částku ve výši 21 010,50 Kč odpovídající nezaplacenému kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně za období od 1. 5. 2018 do 30. 4. 2021.

9. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“), se řídí jiné právní poměry (než týkající se práv osobních, rodinných a věcných) vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. do 31. 12. 2013), jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy, tj. v tomto případě občanským zákoníkem (zákonem č. 40/1964 Sb.) a zákoníkem obchodním (zákonem č. 513/1991 Sb.).

10. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku se částí třetí obchodního zákoníku mimo jiné řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o běžném účtu a ze smlouvy o úvěru.

11. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 365 obchodního zákoníku je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je dlužník, je-li v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

13. Podle § 546 občanského zákoníku, dohodou účastníků lze zajistit pohledávku ručením. Ručení vzniká písemným prohlášením, jímž ručitel bere na sebe vůči věřiteli povinnost, že pohledávku uspokojí, jestliže ji neuspokojí dlužník.

14. Podle § 548 odst. 1 občanského zákoníku, ručitel je povinen dluh splnit, nesplnil-li jej dlužník, ačkoli byl k tomu věřitelem písemně vyzván.

15. Podle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013.

16. Z obsahu spisu soud zjistil všechny rozhodné skutečnosti a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a jméno příjmení vznikl obchodní závazkový vztah, který se v souladu s § 261 odst. 3 obchodního zákoníku řídí bez ohledu na povahu účastníků příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. Konkrétně se jednalo o smlouvu o úvěru. příjmení jméno příjmení z uvedené smlouvy byl zajištěn ručitelským prohlášením žalovaného. Žalobkyně splnila svůj závazek vyplývající ze smlouvy, když jméno příjmení na základě smlouvy a jejího písemného pokynu poskytla peněžní prostředky ve výši 550 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že jméno příjmení naopak porušila svůj závazek z uvedené smlouvy splácet řádně a včas jistinu a sjednané úroky a provádět vklady, odstoupila žalobkyně od smlouvy. Odstoupením od smlouvy došlo k zesplatnění celého dosud nezaplaceného úvěru s příslušenstvím. Žalobkyně se následně v souladu s ručitelským prohlášením obrátila s požadavkem na plnění na žalovaného. Žalovaný ovšem svému závazku rovněž nedostál. Dostal se tak do prodlení s plněním svého závazku, a ve smyslu § 365 a § 369 odst. 1 obchodního zákoníku a § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku tak má povinnost zaplatit žalobci vedle dlužné pohledávky (která již byla ke dni podání žaloby zcela zaplacena) rovněž smluvní úroky z prodlení ve výši 7,05 % ročně od 1. 5. 2018 do 30. 4. 2021. Za situace, kdy byl žalovaný zcela nečinný, netvrdil ani neprokazoval skutečnosti na svou obranu, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a vyhověl jí v celém rozsahu. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., když pro jinou lhůtu nebyly shledány důvody.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 651 Kč. Žalobkyně má právo na náhradu soudního poplatku vyměřeného v plné výši, tj. 1 051 Kč. Dále má žalobkyně právo na náhradu hotových výdajů za dva úkony, tj. předžalobní výzvu a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle §1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

18. V tomto případě byl na začátku řízení zaplacen soudní poplatek v nesprávné výši 400 Kč, ačkoliv podle položky 2 odst. 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků mělo být zaplaceno 841 Kč. Podle § 9 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích byl soudní poplatek doměřen v tomto rozhodnutí. S ohledem na to, že se již nejednalo o řízení na vydání elektronického platebního rozkazu (vydaný platební rozkaz byl zrušen), ale o běžné civilní řízení, byl doměřen poplatek podle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků, tj. ve výši 1 051 Kč. Žalobkyně již 400 Kč zaplatila, a proto jí byl doměřen rozdíl ve výši 651 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.