4 C 29/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Bastlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o: ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové újmy ve výši 150 000 Kč

I. Návrh žalobce, aby mu žalovaný zaplatil náhradu nemajetkové újmy ve výši 150 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaslat žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dopis následujícího znění: Vážený magistře [celé jméno žalobce], Tímto se Vám omlouvám za urážky a výhružky, které jsem pronesl dne 23. 4. 2020 při telefonickém rozhovoru s JUDr. Mgr. [jméno] [příjmení], M., LL. M. [celé jméno žalovaného]

III. Návrh žalobce, aby mu žalovaný do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaslal dopis následujícího znění: Vážený magistře [celé jméno žalobce], Tímto se Vám omlouvám za nepravdivá tvrzení a obvinění, které jsem pronesl dne 23. 4. 2020 při telefonickém rozhovoru s JUDr. Mgr. [jméno] [příjmení], M., LL. M. [celé jméno žalovaného], se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 150 000 Kč a omluvy následujícího znění:„ Vážený magistře [celé jméno žalobce], tímto se Vám omlouvám za urážky, výhružky, nepravdivá tvrzení a obvinění, která jsem pronesl 23. 4. 2020 při telefonickém rozhovoru s JUDr. Mgr. [jméno] [příjmení], M.B.A., LL.M. (podpis) [celé jméno žalovaného]“. V odůvodnění uvedl, že dne 23. 4. 2020 došlo k telefonickému rozhovoru mezi žalovaným a JUDr. Mgr. [jméno] [příjmení], M.B.A. LL.M. (dále jen jako [příjmení]), který je společníkem Advokátní kanceláře [příjmení] & [právnická osoba] V předmětném telefonickém rozhovoru, který byl na hlasitý odposlech, žalovaný vznesl řadu urážek, výhružek, nepravdivých tvrzení a obvinění, což snížilo před ostatními přítomnými důstojnost a vážnost žalobce. Žalovaný měl v rozhovoru uvést: 1) Že žalobce trpí blíže nespecifikovanou duševní poruchou, která se bude postupem času pouze zhoršovat. Tato urážka byla o to vážnější, že žalovaný je vystudovaný neurolog a soudní znalec. Žalovaný se navíc se žalobcem potkal pouze třikrát. 2) Žalobce má bránit synovi žalovaného [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného], v tom, aby dostal, co chce, přičemž pokud se k němu nebude žalobce chovat hezky, tak žalovaný za žalobcem přijede do [obec] a vyrazí mu všechny zuby. 3) Dále, že žalobce lže o případu garáže [právnická osoba] a ať je okamžitě žalovanému připraven předat spis případu, neboť žalovaný přijede a vysvětlí, že Ing. Mgr. [jméno] [celé jméno žalovaného] se žádného nekalého jednání nedopustil. 4) Uvedl nepravdivá tvrzení, že žalobce měl napadnout syna žalovaného, přičemž ve skutečnosti syn žalovaného vnikl do kanceláře žalobce a začal hystericky rozhazovat advokátní spisy a následně napadl žalobce. Žalovaný měl učinit tato nepravdivá tvrzení z důvodu, že žalobce neumožnil synu žalovaného, aby se stal společníkem advokátní kanceláře. U předmětného rozhovoru byly 4 svědci. Žalobce zaslal žalovanému výzvu před podáním žaloby.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nárok neuznává. Dále činí sporným obsah proběhlého telefonického hovoru. Hovor byl zcela soukromé povahy a žalovaný v něm nevystupoval jako lékař nebo soudní znalec. Žalovaný se snažil urovnat spor mezi ním a žalobcem, a to z důvodu, že do té doby byly jejich vztahy přátelské (účastnili se rodinných oslav, navštěvovali se apod.). Žalovaný nevěděl, že hovor probíhal na hlasitý odposlech, ani k tomu neudělil souhlas. Rovněž neudělil souhlas, aby byl hovor vyslechnut dalšími osobami. Podle žalovaného tak nejsou splněny všechny zákonné předpoklady odpovědnosti za újmu podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Pokud žalobce umožnil poslechnutí rozhovoru i jiným osobám, tak toto nemůže být kladeno k tíži žalovaného. Ohledně obsahu žalovaný uvedl, že uvedené skutečně zaznělo, ale nejednalo se o tvrzení faktů, ale o hodnotící úsudky žalovaného. Podle žalovaného nedošlo ke vzniku újmy, neboť nedošlo k šíření těchto hodnotících soudů, všichni svědci nadále u žalobce pracují a rovněž jeho kolega JUDr. [příjmení] se žalobcem nadále spolupracuje. Žalovaný dále zpochybňuje výši požadované částky, když není jasné, jakým způsobem došel k této výši. Žaloba je podle žalovaného šikanozní, když sám žalobce šíří pomluvy, v nichž označuje syna žalovaného za člena organizované skupiny za účelem vydírání a zastrašování jiných osob.

3. Z čestného prohlášení Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 21. 10. 2020 soud zjistil, že dne 22. 4. 2020 byla přítomna tomu, kdy se [jméno] [celé jméno žalovaného] vrátil do prostor advokátní kanceláře po hysterickém výstupu, dále byla osobně přítomna telefonickému rozhovoru mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným, který byl na hlasitý odposlech, přičemž žalovaný měl vyhrožovat žalobci, že mu vyrazí všechny zuby. Dále dne 20. 5. 2020 byla osobně přítomna rozhovoru mezi [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], v jehož rámci [jméno] [celé jméno žalovaného] požádal za ukončení svého působení v advokátní kanceláři částku 6 000 000 Kč.

4. Z čestného prohlášení PhDr. [jméno] [příjmení] ze dne 21. 10. 2020 soud zjistil, že tento byl přítomen hysterickému záchvatu [jméno] [celé jméno žalovaného], který začal v kanceláři rozhazovat spisy. Dále byl přítomen, když se [jméno] [celé jméno žalovaného] nelichotivě vyjadřoval o zástupkyni společnosti [právnická osoba] a předmětnému telefonickému hovoru na hlasitý odposlech, při kterém žalovaný vyhrožoval žalobci, že mu vyrazí všechny zuby. Také vedl rozhovor s matkou [jméno] [celé jméno žalovaného], která mu sdělila, že jejímu synovi všichni v práci ubližují. Dne 20. 5. 2020 byl osobně přítomen rozhovoru mezi [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], v jehož rámci [jméno] [celé jméno žalovaného] požádal za ukončení svého působení v advokátní kanceláři částku 6 000 000 Kč.

5. Z čestného prohlášení Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento byl přítomen hysterickému záchvatu [jméno] [celé jméno žalovaného]. Dále byl přítomen tomu, když se [jméno] [celé jméno žalovaného] urážlivě vyjadřoval o zástupkyni [právnická osoba] a předmětnému telefonickému rozhovoru na hlasitý odposlech, při kterém žalovaný vyhrožoval, že žalobci vyrazí všechny zuby. Dne 20. 5. 2020 byl osobně přítomen rozhovoru mezi [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], v jehož rámci [jméno] [celé jméno žalovaného] požádal za ukončení svého působení v advokátní kanceláři částku 6 000 000 Kč, jinak že všichni uvidí 6. Z vyjádření [jméno] [příjmení] ze dne 22. 10. 2020, adresovaného [obec] advokátní komoře, soud zjistil, že se jedná o reakci na podání ze strany JUDr. [anonymizováno] a Mgr. [celé jméno žalovaného], ve kterém odmítá nařčení, a naopak upozorňuje na problematické chování Mgr. [celé jméno žalovaného]. Z vyjádření žalobce pro Českou advokátní komoru ze dne 14. 10. 2020 soud zjistil, že žalobce odmítá nařčení ze strany JUDr. [anonymizováno] a Mgr. [celé jméno žalovaného] a popisuje jeho problematické chování.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 11. 2020 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě přiměřeného zadostiučinění ve výši 500 000 Kč a k omluvě za tvrzení uvedená během telefonického hovoru.

8. Z předložených fotografií soud zjistil, že jde o fotografie kanceláře, ve které jsou po zemi rozházené listiny, desky a spisy. Ze znaleckého posudku č. ZP [číslo] vypracovaného [právnická osoba] dne 29. 9. 2020 soud zjistil, že osobami podílejícími se na jeho vypracování byly: [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Ze znaleckého posudku č. ZP [číslo] vypracovaného [právnická osoba] dne 17. 8. 2020 soud zjistil, že osobami podílejícími se na jeho vypracování byly: [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

9. Z výpisu vyhledávání advokátů a koncipientů ze dne 29. 7. 2021 soud zjistil, že Mgr. [jméno] [příjmení] je zapsanou advokátkou. Z dalšího výpisu soud zjistil, že [jméno] [příjmení] je společníkem Advokátní kancelář [příjmení] & [právnická osoba] minimálně ke dni 29. 7. 2021. Z výpisu obchodního rejstříku ze dne 29. 7. 2021 soud zjistil, že jednatelem společnosti [právnická osoba] byl [jméno] [příjmení] a společníkem byla Advokátní kancelář [příjmení] & [právnická osoba] Z výpisu obchodního rejstříku ze dne 29. 7. 2021 soud zjistil, že jednateli společnosti [právnická osoba] byli [jméno] [příjmení] a žalobce. Z výpisu obchodního rejstříku ze dne 29. 7. 2021 soud zjistil, že společníky společnosti [právnická osoba] byli [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalovaného] žalobce. Z výpisu obchodního rejstříku ze dne 29. 7. 2021 soud zjistil, že společníky [právnická osoba] [právnická osoba] byli [jméno] [příjmení] a žalobce.

10. Z dopisu ze dne 7. 5. 2021 soud zjistil, že autory jsou [jméno] [příjmení] a žalobce. Dopis je adresován Krajskému soudu v Praze. Obsahem je označení žalovaného, jeho syna [jméno] [celé jméno žalovaného], JUDr. [jméno] [příjmení] a JUDr. [anonymizováno] a Mgr. [příjmení] za členy organizované skupiny, která soustavně uvádí v omyl [právnická osoba] a její společníky, ale i soudy, to vše za účelem zastrašování zbýváních společníků [právnická osoba] Dále uvádí, že [jméno] [celé jméno žalovaného] předstírá nemoc, aby nemusel vykonávat činnost insolvenčního správce, ale přitom současně pracuje jako advokát.

11. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný znal žalobce osobně a nikdy s ním telefonicky nemluvil. Nemluvil s ním ani po konfliktu mezi synem a žalobcem. Syn měl konflikt se žalobcem, kdy žalobce jej fyzicky napadl a měl jej i škrtit. Syn měl po těle modřiny. Žalovaný se chtěl dozvědět, co se stalo, a proto druhý den zavolal [příjmení], ten mu řekl, že nemá čas a že mu zavolá později. To se skutečně stalo, žalovaný se domníval, že se jedná o soukromý rozhovor. Žalovaný připustil, že byl v afektu a možná řekl, že se žalobce psychicky zbláznil, když napadl jeho syna. Nevybavil si, že by uváděl něco dalšího, zejména že by někomu vyhrožoval. Žalovaný měl přátelské vztahy s [příjmení], jejich rodiny jely společně na dovolenou, byly na svatbě apod. Žalovaný nevěděl, že byl hovor na hlasitý odposlech. Účelem nebylo někoho dehonestovat, ale pouze zjistit, co se děje.

12. Z ambulantní karty ze dne 22. 4. 2020 soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalovaného] byl ošetřen v [nemocnice] po napadení žalobcem, když měl být držen za krk, udeřen do obličeje. Při vyšetření byl jištěn mírný otok tkání kolem nosu, hematom na horním rtu, hematom na přední straně krku. Z lékařské zprávy MUDr. [příjmení] ze dne 24. 4. 2020 soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalovaného] stále cítil bolest za krkem, měl omezenou hybnost, měl problémy déle sedět. Byl mu doporučen fyzický klid, fixační límec. Z faktury společnosti [právnická osoba] ze dne 23. 4. 2020 soud zjistil, že předmětem je oprava brýlí za 50 Kč.

13. Z výslechu JUDr. Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení], LL.M, soud zjistil, že je společníkem žalobce v advokátní kanceláři. Žalovaný je otcem jejich bývalého společníka [jméno] [celé jméno žalovaného] ve společnosti [právnická osoba] Žalovaný jej kontaktoval telefonicky jedenkrát. Přechozí den došlo ke konfliktu mezi žalobcem a [jméno] [celé jméno žalovaného], kdy tito se strkali. [jméno] [celé jméno žalovaného] posléze rozházel spisy a odešel. Při telefonním rozhovoru mu žalovaný říkal, co se stalo v kanceláři, že je to svědkova vina a zpochybňoval žalobce. Uváděl, že žalobce trpí duševní nemocí, která se bude zhoršovat, že je žalobce špatný člověk. Konstatoval, že má vždy na telefonu v kanceláři hlasitý odposlech a hovor slyšeli [příjmení], [příjmení], [příjmení] a žalobce, protože mají společnou kancelář. Ohledně předmětného telefonátu se svědek domnívá, že se jednalo o pohrůžku a výhružku jak na žalobce, tak i na svědka, že konfliktu nezabránil. Svědek sám se necítil telefonátem poškozen na cti. Žalovaný rovněž při hovoru uvedl, že pokud se to bude opakovat, tak pojede do [obec] a vymlátí žalobci všechny zuby. Denně má asi 15 telefonátů na hlasitý odposlech.

14. Z výslechu Mgr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je spolupracující advokátkou advokátní kanceláře žalobce. Žalovaného nezná. Uvedla, že byla přítomna předmětnému hovoru. [příjmení] mívá telefon na hlasitý odposlech často. Během hovoru si žalovaný stěžoval, že mají v kanceláři nepořádek, že žalobce a jeho společník se chovají k [jméno] [celé jméno žalovaného] špatně. Stěžoval si na chování žalobce. Říkal, že by měli [jméno] [celé jméno žalovaného] dát, co mu patří, že pracuje dlouho. Žalovaný si s [příjmení] tykal. Žalovaný říkal, že žalobce trpí nějakou duševní poruchou, která se bude jen zhoršovat a že přijede do [obec] a tam si to s nám vyřídí resp. že mu vyrazí všechny zuby. Svědkyně nebyla přítomna konfliktu mezi žalobcem a synem žalovaného. Slyšela jen, že došlo ke strkanici a k rozházení spisů. Po tom konfliktu ještě syn žalovaného přišel do kanceláře a nebylo na něm vidět nějaké poškození jeho zdraví. U předmětného telefonního hovoru byl ještě žalobce, [příjmení], [příjmení]. Svědkyně uvedla, že vztahy mezi [příjmení], žalobcem i ostatnímu kolegy jsou pořád stejné. Telefonát nenarušil vztahy mezi kolegy.

15. Z výslechu ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce zná pracovně a žalovaného viděl pouze jedenkrát na večeři, byl přítomen předmětnému telefonickému rozhovoru, hovor byl dán na hlasitý odposlech. Žalovaný jako otec bránil svého syna, vyčítal jednání žalobce a snažil se ho vystrašit, že si to s ním přijede vyřídit resp. že mu vyrazí zuby, pokud se to bude opakovat. Také žalovaný prohlásil, že žalobce trpí duševní chorobou, a že [příjmení] mívá často telefon na hlasitý odposlech. Vztahy mezi kolegy se změnily, ale na činnost [právnická osoba] to nemělo vliv. Ví, že telefonátu předcházel konflikt mezi žalobcem a synem žalovaného. K žádnému poškození zdraví nedošlo ani u jedné ze stran.

16. Soud neprovedl výslech žalobce a svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], neboť jejich výslech soud považuje za nadbytečný, neboť provedené výslechy svědků a žalovaného dostatečně osvětlují průběh předmětného telefonického hovoru a jeho působení na příslušné svědky.

17. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že dne 23. 4. 2020 proběhl telefonický hovor mezi žalovaným a [jméno] [příjmení]. Obsahem hovoru byl zejména předchozí konflikt mezi žalobcem a synem žalovaného. V průběhu hovoru žalovaný označil žalobce za duševně nemocného s tím, že jeho stav se měl zhoršovat. Dále se vymezil proti chování žalobce vůči svému synovi a sdělil, že v případě opakování podobné situace by žalovaný vyhledal žalobce a fyzicky by ho napadl (vyrazil by mu zuby). Žalovaný současně požadoval, aby žalobce a [jméno] [příjmení] vyhověli požadavkům syna žalovaného, zejména aby umožnili synovi žalovaného stát se společníkem advokátní kanceláře žalobce. Telefonický hovor probíhal na hlasitý odposlech a byl vyslechnut dalšími osobami v kanceláři. Je prokázáno, že telefonický hovor vyslechli: žalobce, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Svědci [příjmení], [příjmení] a [příjmení] potvrdili existenci hovoru i podstatné části jeho obsahu zejména: označení žalobce za duševně nemocného a výhružku fyzickým napadením žalobce. Výslechy svědků a listinnými důkazy (zejména znaleckými posudky a výpisy z obchodního rejstříku) bylo prokázáno, že telefonický hovor a vyjádření žalovaného na adresu žalobce neovlivnilo negativní způsobem vztahy mezi žalobcem a jeho kolegy resp. spolupracovníky (tj. těmi, kteří vyslechli telefonický rozhovor).

18. Podle § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), platí, že je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle § 81 odst. 2 o.z. platí, že ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Podle § 82 odst. 1 platí, že člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

19. Podle § 2956 o.z. platí, že vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Podle § 2957 o.z. platí, že způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala. Podle § 2951 odst. 2 platí, že nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

20. Soud posoudil nárok žalobce jako nárok na náhradu nemajetkové újmy, která mu byla způsobena jednáním žalovaného. Žalobce prokázal, že žalovaný v rámci telefonního hovoru svými vyjádřeními zasáhl do osobnostních práv žalobce tím, že o něm prohlásil, že žalobce trpí duševní poruchou (výrok č. 1). Dále žalovaný zasáhl do práv žalobce tím, že prohlásil (výrok č. 2), že jej vyhledá a fyzicky ho napadne (vyrazí mu zuby). Soud posoudil první výrok jako urážku, neboť jejím cílem bylo snížit vážnost a čest žalobce. Druhý výrok soud posoudil jako výhružku, kterou chtěl žalovaný ovlivnit chování žalobce. V obou případech se jedná o neoprávněný zásah do osobnostních práv žalobce chráněných zákonem. Z těchto důvodů soud částečně vyhověl žalobě a přiznal žalobci nárok na omluvu ve znění uvedeném ve výroku tohoto rozsudku, tj. nárok na omluvu za urážky a výhružky. Soud do textu omluvy nepřevzal z žaloby slova„ nepravdivá tvrzení a obvinění“, neboť podle jeho názoru výše uvedené znění omluvy dostatečně pokrývá charakter vyjádření učiněných žalovaným. Dále nebylo prokázáno, že by žalovaný uvedl v telefonním hovoru výroky č. 3 a č. 4 (viz první odstavec odůvodnění). Proto soud žalobu v této části zamítl. Pokud se jedná o námitky žalovaného, že uvedené výroky jsou hodnotovými soudy, tak soud se k tomuto přiklonil. Z kontextu celé situace ovšem vyplývá, že připsání duševní nemoci žalobci bylo myšleno urážlivě. Stejně tak výhružka fyzickým napadením nemůže být považována za přípustnou kritiku. Soud vyšel i z judikatury Ústavního soudu, podle kterého:„ Veřejně činné osoby musejí počítat s tím, že jejich aktivity či projevy budou hodnoceny i nelichotivě. Takovému projevu, i expresivnímu a kritickému, je v zásadě poskytována ochrana ve smyslu čl. 17 LPS a zpravidla nezasahuje do osobnostních práv kritizované veřejně činné osoby. Tato ochrana však nesvědčí např. osobním samoúčelným urážkám, jejichž intenzita není adekvátní ve vztahu ke kritizované skutečnosti; ačkoliv totiž platí presumpce ústavnosti hodnotových soudů, i tyto mají své meze dané nepřiměřenou expresivní formou„ zjevně překračující meze slušnosti“. (Nález Ústavního soudu ze dne 20. 5. 2014, sp. zn. IV. ÚS 1511/13). Dále je pravdou, že žalovaný při telefonním hovoru nemohl předpokládat, že jej bude poslouchat vícero dalších osob. Ovšem je důležité vzít do úvahy, že žalovaný uvedené výroky nesděloval přímo žalobci, ale jeho společníkovi, tedy se snažil snížit důstojnost a vážnost žalobce u jeho blízkého kolegy. Je tedy zřejmé, že žalovaný chtěl svými výroky působit na žalobce přes další osoby. To, že těmito výroky bylo do práv žalobce zasaženo s relativně malou intenzitou se promítlo do toho, že soud vyhověl žalobě jen z části.

21. Soud dále zamítl žalobu v požadavku na zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 150 000 Kč. Soud vyšel ze zjištění, že předmětná vyjádření žalovaného nesnížila vážnost žalobce u osob, které tato vyjádření vyslechly a že nedošlo k výraznému negativnímu zásahu do vztahů mezi žalobcem a jeho kolegy. Bylo prokázáno, že jejich spolupráce nadále pokračuje. Soud došel k závěru, že výše uvedená omluva ze strany žalovaného je opatřením dostatečným. Žalobce tedy neunesl důkazní břemeno a neprokázal, že by vyjádření žalovaného zasáhla do jeho osobnostních práv takovým způsobem, který by odůvodňoval přiznání náhrady nemajetkové újmy ve výši 150 000 Kč. Z tohoto důvodu tak soud žalobu i v této části zamítl.

22. V případě judikatury, na kterou odkázal žalovaný (např. I. ÚS 156/99, II. ÚS 2051/14) soud konstatuje, že předmětem těchto rozhodnutí je zejména svoboda projevu ve formě např. kritiky směřující vůči veřejně známé osobnosti politického nebo mediálního života. Předmětné výroky žalovaného ovšem nejsou kritikou nebo vyjádřením názoru ve veřejné debatě. Jak bylo uvedeno výše, jedná se o urážku a o výhružku, kterým není zásadně poskytována výše uvedená ochrana.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť ani jeden z nich nebyl převážně úspěšný.