4 C 302/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o 6 363,86 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 363,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 084 Kč od 24. 4. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 6 363,86 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že coby nájemce uzavřela v pozici pronajímatele dne 7. 6. 2018 se žalovanou jako podnájemcem smlouvu o podnájmu nebytových prostor sloužících k podnikání [číslo] ve znění dodatku [číslo] ze dne 29. 1. 2019, jejímž předmětem byl podnájem prostor sloužících k podnikání. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala přenechat žalované k užívání předmět nájmu a žalovaná se zavázala hradit dohodnuté nájemné. Žalobkyně dne 9. 4. 2021 vyúčtovala žalované podnájemné a služby spojené s užíváním předmětu podnájmu za měsíc duben 2021 fakturou [číslo] na částku 6 084 Kč se splatností do 23. 4. 2021, žalovaná však neuhradila ničeho. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 12. 5. 2021 a doručena jí byla dne 21. 5. 2021.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) do datové schránky. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.).

3. Ze smlouvy o podnájmu nebytových prostor sloužících k podnikání soud zjistil, že tato byla dne 7. 6. 2018 uzavřena mezi žalobkyní jako nájemcem v postavení pronajímatele a žalovanou jako podnájemcem v postavení nájemce. Předmětem smlouvy byl podnájem prostor sloužících k podnikání. Žalobkyně se zavázala přenechat předmět nájmu k dočasnému užívání a žalovaná se zavázala platit dohodnutou úplatu, z čehož podnájemné činilo 4 050 Kč bez DPH měsíčně a služby a zálohy na ně celkem 1 100 Kč, a to vždy ke třetímu dni příslušného kalendářního měsíce. Pro případ prodlení žalované se splněním faktur si strany sjednaly právo žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z celkové dlužné částky za každý den prodlení. Dále se strany dohodly, že v případě existence dluhu z více závazků lze plnění započíst na splnění nejdříve splatného závazku. Účinnost smlouvy byla stanovena na 1. 6. 2018, doba trvání nájmu neurčitá.

4. Z dodatku [číslo] ze dne 29. 1. 2019 bylo zjištěno, že došlo ke změně záloh na služby, když byl doplněn závazek žalované platit žalobkyni měsíční paušál 250 Kč za odvoz a likvidaci odpadů. Dodatek nabyl účinnosti dne 29. 1. 2019.

5. Z faktury [číslo] vystavené dne 9. 4. 2021 a splatné dne 23. 4. 2021 soud zjistil, že touto žalobkyně žalované vyúčtovala podnájemné a služby spojené s užíváním předmětu podnájmu za měsíc duben 2021 ve výši 6 084 Kč vč. DPH. Předžalobní výzvou ze dne 12. 5. 2021, doručené žalované dne 21. 5. 2021, vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky do 7 dnů ode dne doručení výzvy.

6. Na základě obsahu spisu učinil soud dále uvedený závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 7. 6. 2018 smlouvu o podnájmu nebytových prostor sloužících k podnikání, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout k užívání předmětné prostory a žalovaná se zavázala platit sjednané platby. Pro případ prodlení žalované s platbami si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Dodatkem [číslo] ze dne 29. 1. 2019 došlo ke změně ke změně výše zálohových plateb za služby. Žalovaná však řádně nehradila podnájemné a služby spojené s užíváním předmětu nájmu za měsíc duben 2021. K uhrazení byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou.

7. Dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Dle § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

9. Dle § 2215 odst. 1 o. z., souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Dle odst. 3 tohoto ustanovení užívací právo lze třetí osobě zřídit jen na dobu nájmu věci; k odchylnému ujednání se nepřihlíží.

10. Dle § 2302 odst. 1 o. z. se ustanovení pododdílu o nájmu prostoru sloužícího podnikání vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen. Není-li stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

11. Na základě shora uvedených skutečností a s přihlédnutím k citovaným zákonným ustanovením soud podané žalobě vyhověl, a to jak ohledně jistiny, tak ohledně příslušenství. Bylo prokázáno, že strany uzavřely smlouvu o podnájmu nebytových prostor sloužících k podnikání, v níž se žalovaná zavázala hradit včas nájem a služby s ním spojené, což však nečinila, a tak se současně dostala do prodlení. Ve smlouvě byla pro případ prodlení platně sjednána sankce ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ve shodné výši proto byla přiznána. Dále byly žalobkyni přiznány náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, má tak vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Soud tuto náhradu přiznal dle § 151 odst. 3 o. s. ř. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů za dva úkony po 300 Kč (podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.), tj. celkem 600 Kč, a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Celková výše nákladů přiznaných žalobkyni tak činí 1 000 Kč.