4 C 37/2026

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované 2. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , narozená Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa žalované o 2 346 865,48 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 2 346 865,48 Kč s úrokem ve výši 6,39 % ročně z částky 2 327 004,48 Kč od 1. 12. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 2 327 004,48 Kč od 1. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 183 949,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaných společně a nerozdílně zaplacení celkové částky 2 346 865,48 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná 2 uzavřela dne 23. 8. 2017 s žalobkyní smlouvu stavebním spoření č. , hodnota, . Na základě této smlouvy požádali žalovaní o poskytnutí meziúvěru a dne 12. 10. 2017 uzavřeli s žalobkyní smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření číslo , hodnota, do výše 2 721 000 Kč. Nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a obecné úvěrové podmínky. Úvěruschopnost žalovaných posoudila žalobkyně na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalovaní byli povinni hradit úroky z meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách po 5 215,25 Kč na meziúvěrový účet č. , hodnota, a měsíční vklady ve výši 5 950 Kč na vkladový účet stavebního spoření č. , hodnota, . Protože žalovaní neplnili řádně a včas zmíněné povinnosti, žalobkyně dopisem ze dne 2. 12. 2025 sdělila, že ke dni 30. 11. 2025 nastala účinnost odstoupení od smlouvy a splatnost celého dluhu. Žalovaní však ničeho neuhradili ani přes předžalobní výzvu ze dne 17. 12. 2025. Žalobkyně dne 30. 11. 2025 provedla zúčtování finančních prostředků z vkladového účtu číslo , hodnota, ve výši 512 401,12 Kč proti své pohledávce na meziúvěrovém účtu číslo , hodnota, Pohledávka žalobkyně tak sestává z jistiny 2 327 004,48 Kč, smluvního úroku do odstoupení ve výši 20 861 Kč, smluvního úroku z částky 2 327 004,48 Kč ve výši 6,39 % p. a. od 01. 12. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 2 327 004,48 Kč od 01. 12. 2025 do zaplacení. Žalobkyně po podání žaloby vzala částečně zpět žalobu do částky 1 000 Kč, neboť dne 21. 4. 2026 byla na účet připsána částka státní podpory, kterou žalobkyně použila na umoření kapitalizovaného úroku, který nadále zůstává neuhrazen ve výši 19 861 Kč. Podepsaný soud usnesením ze dne 11. 5. 2026, č. j. 4 C 37/2026-19, rozhodl o tom, že se řízení zastavuje v částce 1 000 Kč.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, ač jim byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud tak jednal v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.

3. Z návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření ze dne 23. 8. 2017 (č. smlouvy o stavebním spoření , č. účtu, ) soud zjistil, že žalovaná 2 v návrhu uvedla své osobní údaje a dále, že je vdaná, pracuje na pozici dělnice, je státním občanem , Anonymizováno, s povolením k pobytu od 15. 3. 2017 a není politicky exponovanou osobou. Prokázala se , Anonymizováno, občanským průkazem. Bylo sjednáno, že cílová částka činí 2 721 000 Kč, přičemž úhrada za uzavření smlouvy činí 15 000 Kč. Tarifní varianta byla vybrána „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “, čímž se žalovaná zavázala čerpat meziúvěr/úvěr ze stavebního spoření. Žalovaná 2 zažádala o státní podporu a zaškrtla políčko, že tento návrh podává se záměrem okamžitého financování bytové potřeby. Za žalobkyni jednal a návrh podepsal obchodní zástupce , jméno FO, . K žádosti byl přiložen občanský průkaz č. , hodnota, , doklad o rodném čísle a potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky.

4. Z žádosti o poskytnutí meziúvěru, č. úvěrové smlouvy , Anonymizováno, (č. smlouvy o stavebním spoření , Anonymizováno, ), ze dne 23. 8. 2017, soud zjistil, že typ meziúvěru byl vybrán jako „tophypo“ s fixací 6 let, účelem bylo zakoupení staršího rodinného domu, se zajištěním nemovitosti. Cílová částka stavebního spoření, stejně jako částka meziúvěru, činila 2 721 000 Kč, přičemž pravidelný měsíční vklad činil 5 950 Kč a splátka úvěru činila 15 230 Kč. Jako žadatelé byli uvedeni oba žalovaní, u kterých byly vyplněny identifikační údaje. Přílohu žádosti tvoří souhlasy udělené žalobkyni a prohlášení žadatelů (o zpracování osobních údajů, o lustraci a zveřejnění údajů ve veřejných registrech, o kontraktačním procesu, o politické neexponovanosti a o slevě 0,1 % p. a.). Žádost je opatřena podpisy obou žalovaných a také obchodního zástupce , jméno FO, . Přiložené je potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky a doklad o rodném čísle žalovaného 1.

5. Žalovaný 1 dále dne 8. 9. 2017 podepsal formulář „osobní údaje k žádosti o MÚ/Ú – zástavce“, v němž jsou uvedeny jeho osobní údaje.

6. Ze společného výpisu z BRKI a NRKI ze dne 9. 8. 2017 k osobě žalovaného 1 soud zjistil, že v bankovním registru je uvedený existující úvěr od , právnická osoba, ., ze dne 13. 4. 2017, přičemž měsíční splátka činí 3 019 Kč a celková zbývající částka činí 316 484 Kč. Dále soud zjistil, že žalovaný 1 dne 14. 6. 2017 žádal o hypotéku u , právnická osoba, ., dále odvolal žádost o úvěr u , právnická osoba, ., odvolal žádost o úvěr na stavební spoření u žalobkyně a byla mu odmítnuta žádost o spotřební úvěr u , Anonymizováno, .

7. Ze společného výpisu z BRKI a NRKI ze dne 9. 8. 2017 k osobě žalované 2 soud zjistil, že v bankovním registru je uvedený existující úvěr od , právnická osoba, ., ze dne 13. 4. 2017, přičemž měsíční splátka činí 3 019 Kč a celková zbývající částka činí 316 484 Kč. Žalovaná 2 vystupovala u tohoto úvěru v pozici spolužadatele. Dále soud zjistil, že žalovaná 2 dne 14. 6. 2017 společně s žalovaným 1 žádala o hypotéku u , právnická osoba, ., na částku 2 720 000 Kč. Z výpisu osobních údajů z NRKI soud zjistil, že k žalované 2 ke dni 9. 8. 2017 nebyly v nebankovním registru klientských informací vedeny žádné záznamy.

8. Z potvrzení o příjmu a údajů o finanční situaci ze dne 18. 9. 2017 ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že k osobě žalované 2 její zaměstnavatel , právnická osoba, uvedl, že pracuje na pozici montážního dělníka od 1. 3. 2017, kdy její čistý měsíční příjem za posledních 6 měsíců činil 23 976,50 Kč, má 1 vyživovací povinnost a pracovní poměr na dobu určitou trvá do 28. 2. 2020. Žalovaná 2 uvedla, že jí byl poskytnut úvěr od , právnická osoba, ., ve výši 200 000 Kč a měsíčně splácí 3 019 Kč, a jako další měsíční výdaj uvedla úvěr u žalobkyně s měsíční splátkou 2 205 Kč.

9. Z potvrzení o příjmu a údajů o finanční situaci ze dne 25. 8. 2017 soud zjistil, že k osobě žalovaného 1 jeho zaměstnavatel , právnická osoba, uvedl, že pracuje na pozici montážního dělníka od 1. 3. 2017, kdy jeho čistý měsíční příjem za posledních 5 měsíců činil 24 637 Kč a pracovní poměr na dobu určitou trvá do 28. 2. 2020. Žalovaný 1 uvedl, že mu byl poskytnut úvěr od , právnická osoba, ., ve výši 200 000 Kč a měsíčně splácí 3 019 Kč.

10. Z výpisů z účtu žalovaného 1, č. ú. , č. účtu, , za období od května do července 2017, soud zjistil pravidelné měsíční příjmy ze zaměstnání a měsíční výdaje.

11. Z potvrzení o příjmu a údajů o finanční situaci ze dne 18. 9. 2017 ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že k osobě žalované 2 její zaměstnavatel , právnická osoba, uvedl, že pracuje na pozici montážního dělníka od 1. 3. 2017, kdy její čistý měsíční příjem za posledních 6 měsíců činil 23 909 Kč, má 1 vyživovací povinnost a pracovní poměr na dobu určitou trvá do 28. 2. 2020. Žalovaná 2 uvedla, že jí nebyl poskytnut žádný úvěr a jako další pravidelný výdaj uvedla úvěr u žalobkyně, kde vystupuje jako spoludlužník, s měsíční splátkou 2 205 Kč.

12. Z potvrzení o příjmu a údajů o finanční situaci ze dne 25. 8. 2017 soud zjistil, že k osobě žalované 2 její zaměstnavatel , právnická osoba, uvedl, že pracuje na pozici montážního dělníka od 1. 3. 2017, kdy její čistý měsíční příjem za posledních 5 měsíců činil 24 554 Kč a pracovní poměr na dobu určitou trvá do 28. 2. 2020. Žalovaná 2 uvedla, že jí nebyl poskytnut žádný úvěr a jako další pravidelný výdaj nebylo nic uvedeno.

13. Z výpisů z účtu žalované 2, č. ú. , č. účtu, , za období od května do července 2017, soud zjistil pravidelné měsíční příjmy ze zaměstnání a měsíční výdaje.

14. Ze shrnutí úvěrového případu k žalované 2 soud zjistil, že hodnocení bonity proběhlo s výsledkem „OK“. Hodnoceny byly hlediska zaměstnání, počet 2 dospělých v domácnosti, celkové životní minimum ve výši 13 795 Kč, náklady dle žalované 2 ve výši 5 000 Kč, splátkové závazky DSTI ve výši 21 739,92 Kč, splátkové závazky KŽM ve výši 24 873,25 Kč, nesplátkové závazky DSTI/KŽM ve výši 50 Kč, deklarovaný příjem 16 984 Kč a upravený měsíční příjem ve výši 44 934 Kč. Ze shrnutí úvěrového případu k žalovanému 1 soud zjistil, že hodnocení bonity proběhlo s výsledkem „OK“. Hodnoceny byly hlediska zaměstnání, počet 2 dospělých v domácnosti, celkové životní minimum ve výši 13 795 Kč, náklady dle žalovaného 1 ve výši 5 000 Kč, splátkové závazky DSTI ve výši 21 739,92 Kč, splátkové závazky KŽM ve výši 24 873,25 Kč, nesplátkové závazky DSTI/KŽM ve výši 50 Kč, deklarovaný příjem 27 950 Kč a upravený měsíční příjem ve výši 44 934 Kč. Ze shrnutí dále vyplývá, že dne 20. 9. 2017 bylo rozhodnuto o schválení, přičemž v poznámce bylo uvedeno, že je čerpáno na zástavu, a to po konzultaci s právním oddělením.

15. Z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 4. 10. 2017, ve znění dodatku z téhož dne, soud zjistil, že byla uzavřena s žalovanou 1 jako dlužníkem a žalovaným 2 jako spoludlužníkem. Poskytnutý meziúvěr se žalovaní zavázali použít na koupi rodinného domu. Jelikož ještě nevznikl nárok na úvěr ze stavebního spoření, byl poskytnut meziúvěr, jehož celková výše je pouze odhadována na základě předpokládaného vývoje stavebního spoření. Celková výše meziúvěru činila 2 721 000 Kč. Úroková sazba činila 2,70 % (s dobou trvání do 21. 9. 2023), výše celkové měsíční splátky z úroku činila 6 122,25 Kč, výše povinného měsíčního vkladu činila 5 950 Kč a výše poplatku za vedení meziúvěrového účtu činila 360 Kč. Podmínkou čerpání meziúvěru bylo podání příslušeného formuláře. Pro případ prodlení s úhradami bylo sjednáno, že žalobkyně může od smlouvy odstoupit a požadovat úhradu celého dluhu. Přílohu smlouvy tvořil soupis uvádějící lhůty a podmínky pro splacení úroků a veškeré související opakující se či jednorázové platby, předpoklady použité pro výpočet RPSN a podmínky pro použití zvýhodněných úrokových sazeb. Bližší smluvní podmínky soud zjistil z všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření a obecných úvěrových podmínek.

16. Z žádosti o čerpání meziúvěru/úvěru ze stavebního spoření (MÚ/Ú) ze dne 4. 10. 2017 soud zjistil, že tato byla podána k úvěrové smlouvě č. , hodnota, v celkové výši nároku dle úvěrové smlouvy vč. poplatku. Bylo zažádáno o čerpání převodem na účet , právnická osoba, , č. ú. , č. účtu, . V části interní potřeby žalobkyně bylo uvedeno, že byl čerpán poplatek ve výši 1 000 Kč a úvěr ve výši 2 720 000 Kč byl čerpán dne 31. 10. 2017.

17. Z oznámení o čerpání finančních prostředků a informace o úhradě úroků ze dne 3. 11. 2017 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované 2, že na základě jejího příkazu z 31. 10. 2017 bylo provedeno čerpání prostředků ve výši 2 720 000 Kč na účet č. , č. účtu, příjemce , právnická osoba, a částky 1 000 Kč na úhradu poplatku za poskytnutí meziúvěru. Současně byla vyzvána k úhradě splátky úroků z meziúvěru ve výši 5 215,25 Kč.

18. Z výpisu z meziúvěrového účtu soud zjistil způsob čerpání a splácení meziúvěru v období od 31. 10. 2017 a dále z výpisu z vkladového účtu soud zjistil provádění povinného měsíčního vkladu.

19. Z poslední výzvy k úhradě ze dne 23. 10. 2025 soud zjistil, že na účtu , č. účtu, činil dluh 89 426,94 Kč a na účtu , č. účtu, činil dluh 29 749,27 Kč. Žalovaná 2 byla vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do 30. 11. 2025, jinak dojde k odstoupení od smlouvy a zesplatnění celého dluhu. O odeslání téhož dne svědčí přiložená poštovní obálka, kterou si žalovaná 2 nevyzvedla. Stejný dopis byl zaslán i žalovanému 1.

20. Z dopisu ze dne 2. 12. 2025 soud zjistil, že žalovaná 2 byla informována o odstoupení od smlouvy a zesplatnění k 30. 11. 2025. Žalovaná 2 tak byla vyzvána k bezodkladné úhradě dlužné částky 2 347 865,48 Kč. O odeslání téhož dne svědčí přiložená výpis z evidenčního systému. Stejný dopis byl zaslán i žalovanému 1.

21. Z předžalobních výzev ze dne 17. 12. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalované k úhradě dlužné částky 2 366 114,29 nejpozději do 24. 12. 2025. Předžalobní výzva byla zaslána žalovanému 1 a žalované 2 na adresu v České republice a dále žalované 2 na adresu , jméno FO, , adresa, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, republika. O odeslání téhož dne svědčí přiložený podací , tituly před jménem, Předžalobní výzva byla zaslána také elektronicky , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátce se sídlem , adresa, . O odeslání svědčí přiložená informace o datové zprávě.

22. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou 2 smlouvu stavebním spoření č. , hodnota, , na jejímž základě dne 4. 10. 2017 uzavřela s žalobkyní smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, . Smlouvu o meziúvěru společně s žalovanou 2 uzavřel také žalovaný 1 jako spoludlužník. Na základě smlouvy byl poskytnut meziúvěr ve výši 2 721 000 Kč, kdy částka 1 000 Kč představovala poplatek za poskytnutí a částka 2 720 000 Kč byla poskytnuta realitní společnosti za účelem koupě nemovitosti. Žalovaní se zavázali hradit úroky z meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách po 5 215,25 Kč na meziúvěrový účet č. , hodnota, a měsíční vklady ve výši 5 950 Kč na vkladový účet stavebního spoření č. , hodnota, . Smlouva nebyla plněna řádně a včas, žalovaní hradili pouze částečně, proto po opakovaných výzvách žalobkyně s účinností k 30. 11. 2025 odstoupila od smlouvy a zesplatnila celý úvěr. Následně právní zástupce žalobkyně zaslal žalovaným předžalobní výzvu, ti však neuhradili ničeho. Po podání žaloby bylo ze státní podpory na stavební spoření připsána částka 1 000 Kč, v jejímž rozsahu byla žaloba pravomocně vzata zpět. Žalovaní jsou tak společně a nerozdílně povinni uhradit jistinu 2 327 004,48 Kč, smluvní úrok do odstoupení ve výši 19 861 Kč, smluvní úroku z částky 2 327 004,48 Kč ve výši 6,39 % p. a. od 1. 12. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 2 327 004,48 Kč od 1. 12. 2025 do zaplacení.

23. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

24. Podle § 1872 o. z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

25. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 2 odst. 2 písm. b) bodu 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem na bydlení spotřebitelský úvěr účelově určený k nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci a podle bodu 5 téhož ustanovení k splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6.

27. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

28. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru. Soud má z provedeného dokazování za to, že žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaných, kdy z jejího zjištění vyplynulo, že žalovaní budou schopni úvěr splácet. Žalobkyně svoje zjištění doložila dokumenty, z nichž vycházela při hodnocení majetkových poměrů a hospodaření žalovaných. Žalobkyně si konkrétně zjišťovala příjmy ze zaměstnání, nahlédla na bankovní účet a ověřila si nejen příjmy ze zaměstnání, ale i měsíční zůstatky na účtu a způsob, jak žalovaní hospodaří s peněžními prostředky. Žalobkyně také nahlédla do bankovních a nebankovních registrů klientských informací. Žalobkyně dostála svému závazku poskytnout žalovaným peněžní prostředky a v souladu se smlouvou jí vznikl nárok na splacení jistiny úvěru, smluvního úroku a zákonných úroků z prodlení. Žalovaní svoji povinnost vrátit poskytnuté prostředky spolu s příslušenstvím a hradit měsíční vklady na stavební spoření nesplnili a nesplatili zbytek úvěru ani poté, co žalobkyně odstoupila od smlouvy a úvěr byl prohlášen za splatný. Žalovaní byli zavázání společně a nerozdílně, avšak ani jeden netvrdil a neprokázal, že by zbývající dluh žalobkyni uhradil, případně že tento dluh zanikl či byl převeden na jiného. Dluh v žalované výši trvá, a proto je žaloba důvodná co do dlužné částky ve výši 2 346 865,48 Kč, sestávající z jistiny úvěru a smluvního úroku do dne odstoupení od smlouvy. Soud žalobě vyhověl i v rozsahu žalobkyní požadovaných smluvních úroků a dále zákonných úroků z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny úvěru, neboť prodlení žalovaných nadále trvá. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovaným uložil, aby žalovanou částku zaplatili žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 183 949,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 93 915 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 346 865,48 Kč sestávající z částky 17 700 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 6. 2026 náhrada 2 008,44 Kč za 178 ujetých km v částce 1 408,44 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce požadovaných 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 74 408,44 Kč ve výši 15 625,80 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovaným uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovaným uložil, aby náhradu nákladů řízení zaplatili společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.