4 C 403/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 35 655,85 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 100 Kč od 31. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 16 555,85 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 289,17 Kč, s kapitalizovaný úrokem ve výši 1 158,57 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 000 Kč od 15. 12. 2022 do 30. 1. 2023, s úrokem ve výši 18,39 % ročně z částky 14 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 654,95 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 670,05 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 263,26 Kč od 15. 12. 2022 do 30. 1. 2023, úrokem ve výši 18,48 % ročně z částky 5 263,26 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 163,26 Kč od 31. 1. 2023 do zaplacení.

III. Žádnému z účastníků řízení se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky celkem 35 655,85 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 6. 7. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 14 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Dále uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dne 28. 5. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 6 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě ze dne 6. 7. 2021 zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou zápůjčku ve 52 týdenních splátkách společně s poplatkem ve výši 11 883 Kč, který byl tvořen úrokem ve výši 7 141 Kč a částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částkou 3 242 Kč za rozšířenou doplňkovou službou komfortního a flexibilního splácení; dohodnutá úroková sazba činila v případě první smlouvy 18,39% ročně. Žalovaná se ve smlouvě ze dne 28. 5. 2021 zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou zápůjčku ve 45 týdenních splátkách společně s poplatkem ve výši 5 402 Kč, který byl tvořen úrokem ve výši 2 612 Kč a částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částkou 1 290 Kč za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení; dohodnutá úroková sazba činila v případě druhé smlouvy výši 18,45 % ročně. K posouzení úvěruschopnosti žalované byly právní předchůdkyní žalobkyně využity žalovanou poskytnuté údaje v zákaznické kartě. Žalovaná svůj dluh řádně a včas nehradila-do podání žaloby na svůj dluh plnila pouze z části. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku ve výši 900 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 14. 12. 2022, s účinností od 16. 12. 2022 postoupila pohledávky za žalovanou v dosud neuhrazené výši žalobkyni.

2. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 6. 7. 2021 soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši 11 883 Kč, který byl tvořen úrokem ve výši 7 141 Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částkou 3 242 Kč za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, to vše v 52 týdenních splátkách. Ve smlouvě žalovaná svým podpisem potvrdila, že zapůjčenou částku převzala v hotovosti při uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 28. 5. 2021 soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši 5 402 Kč, který byl tvořen úrokem ve výši 2 612 Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částkou 1 290 Kč za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, to vše v 45 týdenních splátkách. Ve smlouvě žalovaná svým podpisem potvrdila, že zapůjčenou částku převzala v hotovosti při uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky.

4. Ze zákaznických karet právní předchůdkyně žalobkyně vyplývá, že totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem. Dále z nich bylo zjištěno, že příjem žalované v květnu 2021 činil 11 235 Kč a v červenci 2021 činil 10 500 Kč. Celkový příjem domácnosti žalované byl v roce květnu 2021 výši 28 435 Kč a v roce červenci 2021 ve výši 24 800 Kč. V obou případech žalovaná uvedla, že nemá žádné další výdaje na další splátky. Odhadované výdaje v obou případech uvedla žalovaná na částku 2 000 Kč. V části nazvané ověřené dokumenty právní předchůdkyně žalobkyně zaškrtla v obou případech možnost výměra důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávky za žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 a z podacího lístku vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávek na žalobkyni a požádala o uhrazení dlužné částky do 10 dnů od doručení oznámení. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy.

6. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dvě smlouvy o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované celkem částku 20 000 Kč, kterou si žalovaná převzala vždy v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala dlužné částky vrátit ve splátkách spolu s celkovým poplatkem v celkové výši 17 285 Kč (11 883 + 5 402 Kč), který byl tvořen kapitalizovaným úrokem, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru a částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Při uzavírání smluv o úvěru ověřila právní předchůdkyně žalobkyně totožnost žalované a žalovaná jí sdělila své příjmy, výdaje. Podle zaškrtnutých políček v kartě zákazníka měla být k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou využita pouze výměra důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. To však žalobkyně soudu nepředložila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhů před podáním žaloby. Do podání žaloby žalovaná uhradila na svůj dluh z uvedených smluv celkem částku 900 Kč.

7. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Soud proto postupoval v souladu s recentní judikaturou Krajského soudu v Brně (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně z 5. 8. 2021, č.j. , spisová značka, ) jakožto soudu nadřízeného, dle kterého je úkolem soudů v obdobných věcech na prvním místě posoudit, zda úvěrová instituce náležitě ověřila úvěruschopnost. Dojde-li totiž soud k závěru, že úvěrová instituce nedostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka, potom není třeba se zabývat zachováním formy této smlouvy v elektronické podobě podle § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 104 a § 110 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, upravujícími negativní důsledky pro poskytovatele spotřebitelského úvěru, které se již ovšem neprojeví. Zdejší soud proto v prvé řadě přistoupil k posouzení, zda žalobkyně dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného.

8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnilyli obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla dva úvěry v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatelka (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. , spisová značka, ). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejího příjmů a výdajů. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěruschopnost žalované ověřila z doložené výměry důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky, to však soudu nedoložila. Právní předchůdkyně žalobkyně se pak vůbec nezabývala reálnými výdaji žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně si k ověření tohoto měla například vyžádat výpis z bankovního účtu žalované, aby měla přehled o reálných příjmech a výdajích žalované. Dále soud uvádí, že v případě, kdy právní předchůdkyně žalobkyně věděla, že žalovaná neplní své závazky ze smlouvy ze dne 28. 5. 2021, mělo být právní předchůdkyni zřejmé, že tím spíš nebude schopna plnit nově vzniklé závazky.

13. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako absolutně neplatné. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluvených úrocích a poplatcích, jak vyplývají ze smluv. K otázce absolutní neplatnosti smluv odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci sp. zn. C-679/18. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila své pohledávky, včetně pohledávek za žalovanou, a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaná na tento svůj dluh zaplatila částku ve výši 900 Kč. Celkový dluh žalované vůči žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení tak činí 19 100 Kč. Žalovaná v řízení nijak netvrdila, a tedy ani neprokázala, že by tyto peněžní prostředky žalobkyni nebo její právní předchůdkyni zcela vrátila. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je absolutně neplatná a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť ji právní předchůdkyně žalobkyně plnila z neplatné smlouvy. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně platně a účinně postoupila pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu soud neshledal důvod.

14. Zbývající část žaloby ohledně požadovaných poplatků a úroků s ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smluv soud zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení z neuhrazených poplatků, protože z důvodu absolutní neplatnosti uvedené smlouvy nemá žalobkyně na tyto poplatky nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úrok z prodlení z dlužných částí těchto poplatků.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Ve věci byla z větší části úspěšnější žalovaná, a té by tedy náležela částečná náhrada nákladů řízení. Jelikož však žalované žádné náklady nevznikly, nebyla jí náhrada nákladů řízení přiznána.