4 C 425/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 25 644 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 505 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 505 Kč od 29. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 22 139 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 22 139 Kč od 29. 8. 2025 do zaplacení.

III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 644 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že se žalovaným uzavřela prostřednictvím internetových stránek (www., Anonymizováno, .cz) dne 28. 6. 2024 úvěrovou smlouvu, na základě které byla žalovanému téhož dne převodem na účet č. , č. účtu, poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč. Žalovaný v minulosti již s žalobkyní uzavřel jinou smlouvu, žalobkyně tudíž neověřovala vlastníka účtu. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr uhradit ve splátkách spolu s úrokem v částce 10 290 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 990 Kč do 24 měsíců od poskytnutí úvěru. Žalovaný s žalobkyní sjednal i další volitelnou zpoplatněnou službu, a to bezpečnou splátku za poplatek 99 Kč měsíčně. Žalovaný dvakrát prodlužoval splatnost aktuální splátky tzv. korunovým odkladem, kdy za každé prodloužení splatnosti dané splátky uhradil 1 Kč (přičemž za toto prodloužení je dále účtován poplatek 2 970 Kč). Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, byla mu žalobkyní pětkrát vyúčtována smluvní pokuta vždy ve výši 500 Kč a dále pak pětkrát účelně vynaložené náklady, kdy tyto vyúčtovala čtyřikrát ve výši 300 Kč a jednou ve výši 130 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 26 495 Kč. Žalovaný přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil, dne 18. 7. 2025 tak došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaný dluh neuhradil ani následně na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje částku 21 248 Kč jako jistinu, náklady na vymáhání ve výši 1 030 Kč, poplatky za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, smluvní úrok ve výši 1 470 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč a dále pak kapitalizovaný úrok ve výši 153,52 Kč a zákonný úrok z prodlení od 17. 9. 2025 do zaplacení z částky 25 644 Kč. K ověření úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že bonitu žalovaného prověřovala za použití interního statistického modelu, který kromě jiného přihlíží k příjmům a výdajům žadatele o úvěr, a nahlédnutím do příslušných databází. Podáním ze dne 10. 2. 2026 žalobkyně doplnila výpis z účtu, kterým prokazuje poskytnutí úvěru žalovanému.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil, soud tak v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále také jen „o. s. ř.“), jednal bez přítomnosti účastníků.

3. Z dokumentu označeného jako úvěrová smlouva ze dne 27. 6. 2024, ID žádosti , Anonymizováno, , bylo zjištěno, že v tomto je žalovaný jako klient identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, doručovací adresou, číslem občanského průkazu, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Číslo bankovního účtu, na nějž měl být úvěr poskytnut, je dle smlouvy , č. účtu, . Dle přiložených informací ke smlouvě byla smlouva uzavřena prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, .cz. Výše úvěru činila 30 000 Kč, poplatek za poskytnutí 990 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr v celkové výši 41 280 Kč (nezahrnující úhradu za doplňkové služby) splatit ve 24 splátkách. Žalovaný současně využil služby bezpečná splátka za poplatek 99 Kč měsíčně; poplatky odpovídají sazebníku žalobkyně. Pro případ prodlení s placením úvěru si strany ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu 500 Kč a poplatek 300 Kč jako účelně vynaložený náklad spojený s upomínáním. Dle podmínek úvěru je vlastnictví účtu, na nějž je poskytovaná částka zasílána, ověřováno pomocí ověřovacího poplatku, výpisem z účtu nebo snímkem obrazovky internetového bankovnictví. Ke smlouvě byl také vytvořen Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Smlouva ani standardní informace neobsahují žádný podpis žalovaného, pouze u jeho jména v závěru dokumentu je uvedena IP adresa, telefonní číslo , tel. číslo, , kód , Anonymizováno, , datum a čas 27. 6. 2024 18:38.

4. V dokumentu označeném jako karta klienta ze dne 16. 9. 2025 žalobkyně uvádí, že dne 27. 6. 2024 byla úvěruschopnost žalovaného prověřena v databázích , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Žalovaný uvedl příjem ve výši 33 000 Kč, k příjmu ostatních členů domácnosti uvedl částku 45 000 Kč. Dále žalovaný uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost a splátky jiným společnostem činí 7 000 Kč.

5. Z výpisu z účtu vyplývá, že žalobkyně poskytla částku 30 000 Kč na účet č. , č. účtu, dne 28. 6. 2024. Žalovaný na svůj dluh uhradil 26 495 Kč, dále již neuhradil ničeho a byla mu účtována smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč a náklady za vymáhání ve výši 1 030 Kč.

6. K úhradě celého zesplatněného dluhu byl žalovaný vyzván upomínkou ze dne 18. 7. 2025. Předžalobní výzvou ze dne 14. 8. 2025, která byla dle poštovního podacího archu podána k přepravě dne 15. 8. 2025, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky do 28. 8. 2025.

7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 28. 6. 2024 poskytla žalobkyně žalovanému na základě smlouvy o úvěru částku 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v úvěrové smlouvě, resp. splátkovém kalendáři. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, v důsledku čehož došlo k zesplatnění celého úvěru. Dlužnou částku žalovaný ani po opakovaných výzvách neuhradil.

8. Soud postupoval v souladu s recentní judikaturou Krajského soudu v Brně (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně z 5. 8. 2021, č.j. 28 Co 221/2020-205) jakožto soudu nadřízeného, dle kterého je úkolem soudů v obdobných věcech na prvním místě posoudit, zda úvěrová instituce náležitě ověřila úvěruschopnost. Dojde-li totiž soud k závěru, že úvěrová instituce nedostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka, potom není třeba se zabývat zachováním formy této smlouvy v elektronické podobě podle § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 104 a § 110 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), upravujícími negativní důsledky pro poskytovatele spotřebitelského úvěru, které se již ovšem neprojeví. Zdejší soud proto v prvé řadě přistoupil k posouzení, zda žalobkyně dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnilyli obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně vycházela pouze z toho, co žalovaný uvedl, dále žalovaným uvedené informace neověřovala. Žalobkyně se pak dále vůbec nezabývala výdaji žalovaného (kromě skutečnosti, že splácel ještě jiné závazky třetím osobám). Žalobkyně si měla k ověření příjmů a výdajů žalovaného vyžádat např. výpisy z bankovního účtu žalovaného. Soud tak dospěl k názoru, že se žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů a z toho důvodu má za prokázané, že úvěruschopnost žalovaného nebyla dostatečně prověřena.

13. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako absolutně neplatnou. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy. K otázce absolutní neplatnosti smluv odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci sp. zn. C-679/18. Žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný na tento svůj dluh uhradil 26 495 Kč. Celkový dluh žalovaného vůči žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení tak činí 3 505 Kč. Žalovaný v řízení nijak netvrdil, a tedy ani neprokázal, že by tyto peněžní prostředky žalobkyni zcela vrátil. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je absolutně neplatná a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť mu žalobkyně plnila z neplatné smlouvy. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. V souladu s § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu soud neshledal důvod.

14. V tomto řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl k vrácení bezdůvodného obohacení do 28. 8. 2025 vyzván výzvou odeslanou zástupcem žalobkyně dne 15. 8. 2025. Proto byl žalobkyni od 29. 8. 2025 přiznán nárok na úroky z prodlení v zákonné výši.

15. Zbývající část žaloby ohledně požadované smluvní pokuty, nákladů na vymáhání, kapitalizovaného úroku a zákonného úroku s ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smlouvy rovněž zamítl.

16. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze co do částky 3 505 Kč s příslušenstvím, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 22 139 Kč s příslušenstvím, a proto mu náleží náhrada nákladů řízení v poměrné výši odpovídající míře jeho úspěchu v řízení. Jelikož však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává