4 C 432/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 23 989 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 998 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 998 Kč od 3. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 8 991 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 991 Kč od 3. 10. 2022 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 579 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 989 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že se žalovaným uzavřela prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]) dne 28. 1. 2022 úvěrovou smlouvu, na základě které byla žalovanému téhož dne převodem na účet č. [bankovní účet] poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr uhradit ve splátkách spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč do 24 měsíců. Žalovaný s žalobkyní sjednal i další volitelné zpoplatněné služby, a to expresní výplatu úvěru s poplatkem 199 Kč, bezpečnou splátku s poplatkem 99 Kč a SMS servis s poplatkem 49 Kč. Službu„ bezpečná splátka“ žalovaný využil celkem ve čtyřech případech, výše poplatku tedy celkem činí 396 Kč, ve stejném počtu případů využil žalovaný také službu„ SMS servis“, celková částka poplatku tak činí 196 Kč. Žalovaný si dále celkem dvakrát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky prostřednictvím tzv. korunového odkladu dle smlouvy, a to ve dnech 14. 2. 2022 a 28. 3. 2022, kdy každý den uhradil 1 Kč; za každé toto prodloužení splatnosti je účtován poplatek 1 485 Kč, celkem tedy 2 970 Kč. Jelikož žalovaný nehradil řádně a včas, byla mu žalobkyní dne 30. 5. 2022, 9. 5. 2023 a 30. 6. 2022 účtována smluvní pokuta ve výši celkem 1 500 Kč a dále pak účelně vynaložené náklady v celkové výši 1030 Kč. Žalovaný přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil, ta dne 22. 7. 2022 přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalovaný dluh neuhradil ani následně na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně tak ke dni sepsání žaloby eviduje pohledávku za žalovaným celkem ve výši 23 989 Kč sestávající z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 14 998 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za SMS servis ve výši 196 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 2 970 Kč, úroků ve výši 2 205 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1030 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Podáním ze dne 31. 1. 2023 žalobkyně doplnila, že bonitu žalovaného prověřovala za použití statistického modelu, který přihlíží k příjmům a výdajům žadatele o úvěr, a nahlédnutím do příslušných databází.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil, soud tak v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále také jen„ o. s. ř.“), jednal bez přítomnosti účastníků.

3. Z dokumentu označeného jako úvěrová smlouva ze dne 28. 1. 2022 bylo zjištěno, že v tomto je žalovaný jako klient identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, doručovací adresou, e-mailovou adresou a telefonním číslem [tel. číslo]. Číslo bankovního účtu, na nějž měl být úvěr poskytnut, je dle smlouvy [bankovní účet]. Dle přiložených informací ke smlouvě, smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek [webová adresa]. Výše úvěru činila 15 000 Kč, poplatek za poskytnutí 495 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr v celkové výši 20 640 Kč splatit ve 24 splátkách; dle splátkového kalendáře měla být první splátka ve výši 1 467 Kč, 2. – 8. splátka ve výši 1 508 Kč a 9. – 24. splátka ve výši 773 Kč. Žalovaný současně využil možnosti expresní výplaty úvěru za poplatek 199 Kč, byla sjednána možnost prodloužení splatnosti úvěru prostřednictvím bezpečné splátky za poplatek 99 Kč a prostřednictvím korunového odkladu za poplatek 1 485 Kč, dále poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč; tyto poplatky odpovídají sazebníku žalobkyně. Odložení splatnosti prostřednictvím bezpečné splátky i korunového odkladu mohl žalovaný dle podmínek úvěru využít nejvýše dvakrát. Pro případ prodlení s placením úvěru si strany ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu ve výši 500 Kč, po zesplatnění 10 % z nezaplacené jistiny a úroků, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky. Dle podmínek úvěru je vlastnictví účtu, na nějž je poskytovaná částka zasílána, ověřováno pomocí ověřovacího poplatku, výpisem z účtu nebo snímkem obrazovky internetového bankovnictví. Ke smlouvě byl také vytvořen Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Smlouva ani standardní informace neobsahují žádný podpis žalovaného, pouze u jeho jména v závěru dokumentu je uveden kód [číslo], datum a čas 28. 1. 2022 18:54.

4. Dle potvrzení o provedení ověření bonity klienta byla úvěruschopnost žalovaného prověřena v databázích [anonymizována dvě slova], [příjmení] a [anonymizováno]. Z tabulky pro výpočet [příjmení] vyplývá, že žalovaný uvedl příjem ve výši 24 500 Kč, k příjmu ostatní členů domácnosti uvedl, že příjem je 55 000 Kč. Životní minimum členů domácnosti bylo určeno částkou 6 750 Kč, žalovaný dále splácel 9 616 Kč na jiné úvěry a výdaje na bydlení byly určeny částkou 6 304 Kč. Po započítání splátky úvěru ve výši 1 508 Kč tak činilo zbývající [příjmení] domácnosti žalovaného 55 322 Kč. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že celkem v 16 případech byl žalovaný odmítnut při žádosti u poskytnutí úvěru.

5. Z potvrzení o provedené platbě vyplývá, že žalobkyně poskytla částku 15 000 Kč na účet č. [bankovní účet] dne 28. 1. 2022.

6. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaný uhradil částku 1 Kč dne 28. 2. 2022 a 1 Kč dne 28. 3. 2022, dále již neuhradil ničeho a byla mu předepsána smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 1 030 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatek za expresní výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za minimální splátku ve výši 2 970 Kč a poplatek za SMS ve výši 196 Kč.

7. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván upomínkou ze dne 6. 6. 2022, následně byl výzvou ze dne 22. 7. 2022 vyzván k úhradě celé zesplatnění půjčky ve výši 23 859 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 2. 9. 2022, která byla dle poštovního podacího archu podána k přepravě dne 2. 9. 2022, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky do 30 dnů od sepsání výzvy.

8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 28. 1. 2022 zaslala žalobkyně na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 15 000 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani po výzvách neuhradil, dne 2. 9. 2022 tak byl vyzván předžalobní výzvou k zaplacení částky 23 859 Kč do 30 dnů od sepsání výzvy.

9. Soud postupoval v souladu s recentní judikaturou Krajského soudu v Brně (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně z 5. 8. 2021, č.j. 28 Co 221/2020-205) jakožto soudu nadřízeného, dle kterého je úkolem soudů v obdobných věcech na prvním místě posoudit, zda úvěrová instituce náležitě ověřila úvěruschopnost. Dojde-li totiž soud k závěru, že úvěrová instituce nedostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka, potom není třeba se zabývat zachováním formy této smlouvy v elektronické podobě podle § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 104 a § 110 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, upravujícími negativní důsledky pro poskytovatele spotřebitelského úvěru, které se již ovšem neprojeví. Zdejší soud proto v prvé řadě přistoupil k posouzení, zda žalobkyně dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného.

10. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně vycházela pouze z toho, co žalovaný uvedl, dále žalovaným uvedené informace neověřovala, a to i přes to, že z úvěrové zprávy mohla zjistit, že žalovanému bylo odmítnuto 16 žádostí o poskytnutí úvěru. Soud tak dospěl k názoru, že se žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho příjmů i výdajů a z toho důvodu má za prokázané, že úvěruschopnost žalovaného nebyla dostatečně prověřena.

14. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalované jako absolutně neplatnou. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy. K otázce absolutní neplatnosti smluv odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci sp. zn. C [číslo], Žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný na tento svůj dluh uhradil pouze 2 Kč (jako platbu v rámci korunového odkladu). Celkový dluh žalovaného vůči žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení tak činí 14 998 Kč. Žalovaný v řízení nijak netvrdil, a tedy ani neprokázal, že by tyto peněžní prostředky žalobkyni zcela vrátil. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je absolutně neplatná a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť mu žalobkyně plnila z neplatné smlouvy. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůta soud neshledal důvod.

15. V tomto řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla k vrácení bezdůvodného obohacení vyzvána výzvou odeslanou zástupcem žalobkyně dne 2. 9. 2022. Po uplynutí doby nutné k dojití zásilky podle § 573 o. z. se ocitla žalovaná v prodlení, a proto byl žalobkyni od 3. 10. 2022 přiznán nárok na úroky z prodlení v zákonné výši.

16. Zbývající část žaloby ohledně požadovaného poplatku s ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smlouvy rovněž zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení z neuhrazených poplatků, protože z důvodu absolutní neplatnosti uvedené smlouvy nemá žalobkyně na tyto poplatky nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úrok z prodlení z dlužných částí tohoto poplatku.

17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku částky 23 989 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 14 998 Kč, tj. ze 62,5 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 8 991 Kč, tj. z 37,5 %. Míra úspěchu žalobkyně tudíž dosáhla 25 % a v tomto rozsahu jí byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 960 Kč, odměnou právního zástupce za tři úkony právní služby ve výši 300 Kč za jeden úkon podle § 14 odst. 1 bodu 2 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) (převzetí a příprava zastoupení, sepsání předžalobní výzvy, žaloby) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“), režijním paušálem ve výši 300 Kč (za každý úkon právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 2 a. t.) a náhradou za daň z přidané hodnoty. Celkem tedy žalobkyně vynaložila náklady ve výši 2 412 Kč, z nichž jí náleží náhrada v rozsahu 25 %, tj. částka 603 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně a ve lhůtě tří dnů ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.