4 C 53/2021
č. j. 4 C 53/2021-28
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 151
- o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), 458/2000 Sb. — § 25
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 509 § 1257 § 1267 § 1785 § 1786 § 1787
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 1 § 2
Plný text
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem titul Janem Cejpkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene I. Nahrazuje se souhlas žalovaného s uzavřením smlouvy o zřízení věcného břemene se žalobkyní v tomto znění: [celé jméno žalovaného] bytem [adresa] RČ [číslo] vlastnický podíl: 1/1 (dále jen„ Povinný“) na straně jedné a [právnická osoba] se sídlem: [adresa], [PSČ] [obec] [IČO] DIČ: CZ [číslo] Zapsána: v OR vedeném Krajským soudem v [obec], spisová značka B [číslo] Zastoupená: [titul]. [jméno] [příjmení], Manažer věcných břemen, na základě Pověření ze dne [datum] Bankovní spojení: [právnická osoba], pobočka [obec] Číslo účtu: [bankovní účet] (dále jen„ Oprávněná“) na straně druhé uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto: <b>Smlouvu o zřízení věcného břemene</b> č.: JI [číslo] (dále jen„ Smlouva“) k provedení (v souladu s ) ustanovení § 25 odst. 4 zákona Č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění, a § 1257 a násl. zákona Č. 89/2012 Sb., občanský zákoník <b>Článek I.</b> <b>Úvodní ustanovení</b> 1.. Oprávněná je provozovatelem distribuční soustavy (dále jen„ PDS“) na území vymezeném licencí. Distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu. PDS má povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, přičemž zřízení tohoto věcného břemene je ze strany Oprávněné jedním ze zákonem daných předpokladů pro plnění této povinnosti. 1.
2. Povinný prohlašuje, že je jediným a výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] st. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres] (dále jen„ Pozemek“). 1.
3. Katastrální úřad pro [anonymizováno], [stát. instituce] eviduje předmětný Pozemek zapsán v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí]. 1.
4. Pozemek se nachází na území vymezeném licencí, v němž Oprávněná provozuje distribuční soustavu. Oprávněná má povinnost zřídit věcné břemeno umožňující zřídit a provozovat ve smyslu § 25 odst. 3 písmo e) energetického zákona na Pozemku zařízení distribuční soustavy. 1.
5. Distribuční soustava je liniovou stavbou ve smyslu § 509 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a nejedná se tak o součást pozemku. <b>Článek II.</b> <b>Předmět smlouvy</b> 2.
1. Předmětem smlouvy je zřízení a vymezení věcného břemene podle § 25 odst. 4 energetického zákona a to jako osobní služebnost ve prospěch PDS dle tohoto zákona (dále též jen„ věcné břemeno“). Obsah věcného břemene je specifikován v článku III. této Smlouvy na Pozemku ve prospěch Oprávněné v rozsahu uvedeném v této Smlouvě a vyplývajícím z příslušných ustanovení energetického zákona. <b>Článek III.</b> <b>Specifikace věcného břemene</b> 3.
1. Smluvní strany se dohodly, že Povinný, jako vlastník Pozemku, zřizuje k Pozemku ve prospěch Oprávněné právo věcného břemene podle § 25 odst. 4 energetického zákona, když jeho obsah a rozsah jeho výkonu je blíže uveden v příslušných ustanovení energetického zákona. 3.
2. Smluvní strany berou na vědomí, že se změnou vlastníka Pozemku přechází i práva a povinnosti vyplývající z věcného břemene na nabyvatele Pozemku. 3.. Oprávněná je vlastníkem a provozovatelem stavby„ [obec], kabel NN, [obec]“. Smluvní strany se za účelem umístění distribuční soustavy - kabel NN, skříň SS, zemnící páska (dále jen„ distribuční soustava“) na Pozemku a za účelem jejího provozování dohodly na zřízení věcného břemene, jehož obsahem je právo Oprávněné zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu na Pozemku. Věcné břemeno zahrnuje též právo Oprávněné provádět na distribuční soustavě úpravy za účelem její obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení její výkonnosti, včetně jejího odstranění. 3.
4. Rozsah věcného břemene vymezuje: • Geometrický plán č.: [číslo] zhotovený [právnická osoba], spol. s r.o., který ověřil (a) [titul]. [jméno] [příjmení] dne [datum] pod č.: [číslo] a za Katastrální úřad pro [anonymizováno], [stát. instituce] potvrdila (a) [titul]. [jméno] [příjmení] dne [datum] pod č.: PGP [číslo]. Citovaný geometrický plán je přílohou a nedílnou součástí této Smlouvy. 3.
5. Povinný z věcného břemene bere na vědomí, že distribuční soustava je chráněna ochrannými pásmy dle energetického zákona. Ochranné pásmo slouží k zajištění spolehlivého provozu distribuční soustavy a k ochraně života, zdraví a majetku osob. 3.
6. Povinný z věcného břemene je povinen strpět výkon práva Oprávněné vyplývající z této smlouvy a energetického zákona a zdržet se veškeré činnosti, co vede k ohrožení součásti distribuční soustavy a omezení výkonu tohoto práva Oprávněné. 3.
7. Věcné břemeno zřízené touto smlouvou se sjednává jako časově neomezené a zaniká v případech stanovených zákonem. <b>Článek IV.</b> <b>Další práva</b> 4.1 Oprávněná z věcného břemene má ve vztahu k Pozemku dále oprávnění ve smyslu ustanovení § 25 odst. 3 písmo f) a g) energetického zákona, především pak právo vstupovat a vjíždět na Pozemek v souvislosti s realizací práv vyplývajících jí z věcného břemene podle odst. 3.3 této Smlouvy. 4.2 Oprávněná je povinna při výkonu oprávnění popsaných shora postupovat coby PDS striktně ve smyslu § 25 odst. 8 energetického zákona, tj. co nejvíce šetřit práva Povinného a vstup na Pozemek mu bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinna uvést Pozemek do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání Pozemku a bezprostředně oznámit tuto skutečnost Povinnému. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinna na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. <b>Článek V.</b> <b>Cena a platební podmínky</b> 5.1 Věcné břemeno podle této smlouvy se zřizuje úplatně. 5.2 Jednorázová náhrada za zřízení věcného břemene se sjednává ve výši 1 800 Kč (slovy: jedentisícosmset korun českých). 5.3 Oprávněná se zavazuje ve lhůtě 60 dnů od doručení oznámení o povolení vkladu do katastru nemovitostí dle Smlouvy, uhradit Povinnému výše uvedenou jednorázovou úplatu, která odpovídá hodnotě zřizovaného práva. <b>Článek VI.</b> <b>Vklad věcného břemene do veřejného seznamu</b> 6.1 Smluvní strany se dohodly, že návrh na zahájení řízení o zápisu práva věcného břemene zřizovanému touto Smlouvou k Pozemku do katastru nemovitostí bude podán příslušnému katastrálnímu úřadu Oprávněnou. Správní poplatek za návrh na zahájení řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí uhradí Oprávněná. 6.2 Věcné břemeno podle této Smlouvy vzniká v souladu s ustanovením občanského zákoníku zápisem do veřejného seznamu (katastr nemovitostí). Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu. <b>Článek VII.</b> <b>Ostatní ujednání</b> 7.1 Smluvní strany se zavazují, že pokud příslušný katastrální úřad vyzve účastníky k odstranění případných nedostatků návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu, případně listiny, na základě které má být právo zapsáno, vyvinou potřebnou součinnost k jejich odstranění ve stanovené lhůtě. 7.4 V případě, že příslušný katastrální úřad v řízení o povolení vkladu řízení zastaví či zamítne, Smluvní strany se zavazují poté uzavřít ve lhůtě do 30-ti kalendářních dní ode dne doručení rozhodnutí katastrálního úřadu o zastavení či zamítnutí vkladu oběma Smluvním stranám novou Smlouvu s totožným obsahem za stejných cenových podmínek, ve které budou odstraněny všechny nedostatky, které bránily povolení vkladu práva dle této smlouvy, bude-li to možné. <b>Článek VIII.</b> <b>Ochrana osobních údajů</b> 8.1 V tomto článku jsou uvedeny základní informace o zpracování osobních údajů Povinného [příjmení]. Podrobné informace jsou dostupné na [webová adresa] v sekci Ochrana osobních údajů. 8.2 Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinného pro účely přípravy, uzavření a plnění této Smlouvy. 8.3 Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinného ke splnění zákonné povinnosti Oprávněné vyplývající zejména ze zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí. 8.4 Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinného na základě oprávněného zájmu Oprávněné pro účely vnitřní evidence a kontroly, ochrany právních nároků a provozních potřeb. Proti takovému zpracování má Povinný právo podat námitku. 8.5 Podpisem této Smlouvy Povinný potvrzuje, že se seznámil s informacemi uvedenými v tomto článku a dalšími informacemi o zpracování osobních údajů dostupnými na [webová adresa] v sekci Ochrana osobních údajů, a to včetně práv, které Povinnému náleží. <b>Článek IX.</b> <b>Závěrečná ujednání</b> 9.1 Smlouva nabývá účinnosti okamžikem jejího uzavření. Pro případ, že Smlouva není uzavírána za přítomnosti obou Smluvních stran, platí, že Smlouva nebude uzavřena, pokud ji Povinný či Oprávněná podepíší s jakoukoliv změnou či odchylkou, byť nepodstatnou, nebo dodatkem, ledaže druhá Smluvní strana takovou změnu či odchylku nebo dodatek následně schválí. 9.2 Smlouva může být měněna nebo doplňována pouze formou vzestupně číslovaných písemných dodatků podepsaných oběma Smluvními stranami. 9.3 Smlouva a právní vztahy z ní vyplývající se řídí právním řádem České republiky. 9.4 Na právní vztahy vyplývající nebo související s touto Smlouvou a v ní nebo v energetickém zákoně výslovně neupravené se přiměřeně uplatní ustanovení občanského zákoníku. 9.5 Smlouva je sepsána v 3 stejnopisech, z nichž po jednom obdrží Povinný a Oprávněná a jeden stejnopis bude Oprávněnou použit pro účely příslušného řízení o zápisu věcného břemene do katastru nemovitostí. 9.6 Smluvní strany prohlašují, že si Smlouvu před jejím podpisem přečetly, že byla uzavřena po vzájemné dohodě, podle jejich pravé a svobodné vůle, dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni, pod nátlakem ani za nápadně nevýhodných podmínek, což stvrzují svými podpisy. Smluvní strany prohlašují, že Smlouva představuje úplnou dohodu o veškerých jejích náležitostech a neexistují náležitosti, které by smluvní strany neujednaly. Součástí tohoto rozsudku je i geometrický plán [číslo] zhotovený [právnická osoba], spol. s r.o. ze dne [datum]. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou ze dne 1. 3. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, jímž by došlo k nahrazení projevu vůle žalovaného – podpisu smlouvy o zřízení věcného břemene. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že žalovaný je jediným a výlučným vlastníkem nemovitostí – pozemku parc. [číslo] (orná půda) a pozemku parc. č. st. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba s [adresa] (rodinný dům), společně zapsaných na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno], [stát. instituce], nacházejících se v [katastrální uzemí], obec Rančířov, okres [okres] (uvedené nemovitosti dále též jen„ Pozemek“). Žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni. V této smlouvě se dohodli, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do 12 měsíců od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby – zařízení distribuční soustavy s názvem„ [obec], kabel NN, [obec]“. Předmětná stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby dne [datum]. Následně žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala ke splnění jeho závazku, tedy uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaný však nedoručil podepsané smlouvy s ověřeným podpisem.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaný je zapsán jako vlastník pozemku parc. [číslo] (orná půda) a pozemku parc. č. st. 59 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba s [adresa] (rodinný dům), oba pozemky společně zapsané na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro kraj [obec], [stát. instituce], nacházející se v katastrálním území a obci [obec]. Ze smlouvy [číslo] o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene bylo zjištěno, že dne 8. 10. 2018 byla mezi žalobkyní jako provozovatelem distribuční soustavy na území vymezeném licencí a žalovaným jako výlučným vlastníkem Pozemku uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl závazek obou smluvních stran do 12 měsíců od dokončení stavby s názvem„ [obec], kabel NN, [obec]“ na zatížených nemovitostech žalovaného uzavřít podle § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „energetický zákon“), a § 1257 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvu o zřízení věcného břemene, která bude uzavírána za účelem umístění distribuční soustavy – kabel NN, skříň SS, zemnící páska. Obsahem smlouvy bude právo budoucího oprávněného zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu na zatížených nemovitostech, průběh a rozsah věcného břemene bude vymezen v geometrickém plánu, který se stane nedílnou součástí smlouvy. Ze snímku pozemkové mapy se zakresleným vedením kabelu bylo zjištěno umístění kabelového vedení na Pozemku. Ze zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby (nebo její dokončené části) bylo zjištěno, že stavba„ [obec], kabel NN, [obec]“ byla dne 5. 6. 2019 předána. Z kolaudačního souhlasu bylo zjištěno, že Magistrát města Jihlavy – odbor stavební úřad vydal dne 14. 6. 2019 kolaudační souhlas s užíváním stavby.
4. Z návrhu na uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene č. JI [číslo] bylo zjištěno, že touto smlouvou se povinný (žalovaný) zavazuje zřídit k Pozemku právo odpovídající věcnému břemeni podle § 25 odst. 4 energetického zákona za účelem umístění distribuční soustavy„ kabel NN, skříň SS, zemnící páska“, jehož obsahem je právo oprávněné (žalobkyně) zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu na Pozemku a dále provádět na distribuční soustavě úpravy za účelem její obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení její výkonnosti, včetně jejího odstranění, a dále dle článku IV. smlouvy právo oprávněné vstupovat a vjíždět na Pozemek v souvislosti s realizací práv vyplývajících z věcného břemene, odstraňovat a oklešťovat na Pozemku stromoví a provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví, přičemž oprávněná je povinna při výkonu oprávnění postupovat dle zákona, tj. co nejvíce šetřit práva povinného. Jednorázová náhrada za zřízení věcného břemene se sjednává ve výši 1 800 Kč Součástí smlouvy je geometrický plán [číslo].
5. Z čestného prohlášení ze dne 16. 7. 2020 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] jako mandatář žalobkyně prohlašuje, že na základě smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené dne 8. 10. 2018 mezi žalobkyní a žalovaným, dle které měla být smlouva o zřízení věcného břemene uzavřena do 12 měsíců od dokončení stavby – [obec], kabel NN, [obec], vyvinula maximální úsilí na uzavření této smlouvy s žalovaným. Žalovanému zaslala dne 15. 11. 2019 smlouvu, následně byly zaslány taktéž upomínky, přičemž všechny listiny se vrátily jako nepřevzaté. Z předžalobní výzvy k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene a příslušného dokladu o odeslání zásilky bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k uzavření předmětné smlouvy.
6. Soud má shora uvedenými důkazy za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 8. 10. 2018 smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni - jejímž předmětem byl závazek obou smluvních stran do 12 měsíců od dokončení stavby uzavřít podle § 25 odst. 4 energetického zákona a § 1257 a násl. o. z. smlouvu o zřízení věcného břemene, která bude uzavírána za účelem umístění distribuční soustavy – kabel NN, skříň SS, zemnící páska, na zatížených nemovitostech žalovaného a za účelem jejího provozování, jejímž obsahem bude právo budoucího oprávněného zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu na zatížených nemovitostech, průběh a rozsah věcného břemene bude vymezen v geometrickém plánu, geometrický plán se stane nedílnou součástí smlouvy. Stavba byla dokončena 5. 6. 2019, žalovanému byl dne 15. 11. 2019 zaslán návrh smlouvy o zřízení věcného břemene. K uzavření smlouvy nedošlo.
7. Podle § 1267 o. z., služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě. Je-li to výslovně ujednáno, zahrnuje služebnost právo zřídit, mít a udržovat na služebném pozemku také potřebné obslužné zařízení, jakož i právo provádět na inženýrské síti úpravy za účelem její modernizace nebo zlepšení její výkonnosti. Oprávněná osoba zpřístupní vlastníku pozemku dokumentaci inženýrské sítě v ujednaném rozsahu, a není-li ujednán, v rozsahu nutném k ochraně jeho oprávněných zájmů.
8. Podle § 1785 o. z., smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Podle § 1786 o. z., zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Podle § 1787 o. z., nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.
9. Podle § 25 odst. 4 věta první energetického zákona, provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti.
10. Žalovaný uzavřel se žalobkyní platně a účinně smlouvu o smlouvě budoucí, v níž byl dostatečně určitě vymezen obsah budoucí smlouvy a byla sjednána lhůta k uzavření smlouvy – 12 měsíců od dokončení stavby. Žalovaný následně na výzvu žalobkyně zaslanou v této lhůtě nereagoval. Žalobkyně má tedy v souladu se shora citovanými ustanoveními zákona právo domáhat se splnění povinnosti žalovaným soudní cestou.
11. Pokud jde o obsah smlouvy, žalobkyně se v dané věci domáhá uzavření smlouvy za situace, kdy jí zákon jako provozovateli„ inženýrské sítě“ ukládá povinnost upravit jeho věcně právní vztah k nemovitostem ve vlastnictví žalovaného formou věcného břemene, přičemž z této skutečnosti jednoznačně vyplývá, že nelze tuto povinnost plnit jinak (jiným právním vztahem) a žalobkyně svými úkony ve vztahu k žalovanému v zásadě pouze naplňuje to, k čemu jej zákon zavazuje. Oprávnění žalobkyně k nemovitostem žalovaného je tak veřejnoprávního charakteru, vyplývá přímo ex lege z jednotlivých ustanovení zákona (energetického zákona). Tím je dán částečně i způsob, jakým je smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným koncipován (obsah tohoto vztahu), přičemž soud má za to, že, byť formulace opisující zákonné ustanovení ohledně oprávnění vyplývajících z věcného břemene je značně široká, jejímu zařazení do smlouvy nic nebrání, resp. že ochrana práv žalovaného jako povinného z věcného břemene je zajištěna tím, že žalobkyně má ze zákona (i ze smlouvy) povinnost šetřit co nejvíce práva povinného. Součástí smlouvy je pak geometrický plán, takže průběh věcného břemene je zřejmý.
12. V souladu se zákonem byla rovněž sjednána úplata za zřízení věcného břemene, a to jako úplata jednorázová, což bylo shledáno jako legitimní způsob sjednání náhrady nálezem Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS 25/04. Výše úplaty nebyla nijak rozporována a soud má za to, že takto sjednaná cena odpovídá oprávněním vyplývajícím ze sjednaného věcného břemene (jejich rozsahu).
13. Na základě shora uvedených úvah soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl a nahradil projev vůle žalovaného uzavřít se žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene ve znění vyplývajícím z výroku I. tohoto rozsudku. Nedílnou součást smlouvy i rozsudku pak tvoří geometrický plán [číslo] kterým je vymezen rozsah břemene zřízeného podle smlouvy uvedené ve výroku I. rozsudku.
14. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a v řízení úspěšné žalobkyni přiznal jejich plnou náhradu. Žalobkyni náleží náhrada za soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Dle § 151 odst. 3 o. s. ř. soud přizná účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Soud proto žalobkyni přiznal paušální náhradu za dva úkony (podání žaloby, výzva k plnění) dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle §89a exekučního řádu, přičemž výše paušální náhrady za jeden úkon činí částku 300 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) Celkem tedy žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleží částka ve výši 2 600 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.