4 C 61/2020

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Zamítá se žaloba, kterou se domáhal žalobce proti žalované určení, že bytová jednotka [číslo] vymezená v bytovém domě [adresa] v [obec] na pozemku parc. [číslo] dále spoluvlastnický podíl v rozsahu [číslo] na společných částech bytového domu [adresa] v [obec] na pozemku parc. [číslo] spoluvlastnický podíl v rozsahu [číslo] na pozemku parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce] je ve spoluvlastnictví účastníků řízení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 16 940 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice Okresnímu soudu v Jihlavě náhradu nákladů řízení ve výši 2 835 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet [číslo] s uvedením variabilního symbolu [číslo].

1. Žalobce se domáhal určení, že bytová jednotka vymezená ve výroku I. rozsudku je ve spoluvlastnictví žalobce a žalované. Uvedl, že byt byl předmětem vypořádání společného jmění manželů mezi ním a žalovanou. Žalovaná navzdory povědomí o psychických problémech žalobce trvala na podzim roku 2017 na uzavření dohody o vypořádání. Byla na žalobce v té souvislosti hrubá a hysterická. Žalobce měl obavu z reakce žalované, pokud by odmítl dohodu podepsat, konkrétně se bál, že zabrání styku žalobce s jeho syny. Žalobce se dlouhodobě léčí v ambulanci [anonymizováno] [příjmení] s periodickou depresivní poruchou. Žalobce se v důsledku nátlaku žalované a pod vlivem duševního onemocnění dostavil zcela odevzdaně dne [datum] do kanceláře advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a bezmyšlenkovitě podepsal dohodu o vypořádání společného jmění manželů, podle které byl předmětný byt přikázán do vlastnictví žalované. Žalobce dohodu nečetl a vzhledem ke svému špatnému psychickému stavu dohodu lhostejně podepsal. Následně na podzim roku 2019 po zlepšení zdravotního stavu si uvědomil nevýhodnost dohody. Závažnost psychického omezení žalobce v období října 2017 potvrdil ošetřující psychiatr [anonymizováno] [příjmení] ve zprávě ze dne [datum] Dohoda o vypořádání společného jmění účastníků řízení je tedy neplatná a vzhledem k uplynutí lhůty třech let nastala fikce vypořádání, v důsledku které je předmětný byt ve spoluvlastnictví účastníků řízení, nikoliv ve vlastnictví žalované.

2. Žalovaná uvedla, že vypořádání společného jmění řešila se žalobcem již v průběhu rozvodového řízení během ledna 2017 a nikoliv pouze během října 2017, a to za účasti advokátů obou stran. Žalobce prostřednictvím své zástupkyně akceptoval, aby předmětný byt nabyla do vlastnictví žalovaná s tím, že bude zavázána doplatit dluh váznoucí na nemovitosti. Žalobce by nabyl movité věci. Žalovaná popřela, že by došlo v důsledku psychického onemocnění žalobce ke ztrátě jeho schopnosti samostatně jednat. Žalovaná popřela, že by se vůči žalobci chovala hrubě a hystericky nebo by ho měla nutit k podpisu dohody. Naopak uvedla, že si se žalobcem opakovaně telefonovala, vztahy během podzimu 2017 měla se žalobcem dobré. O uvedeném svědčí i společná péče o zraněného syna. Žalovaná na základě příslibu žalobce po rozvodu zajistila přepsání hypotéky u [obec] [anonymizováno] v březnu 2017, k tomuto kroku by bez budoucího převodu bytu do svého vlastnictví neměla důvod. Před podpisem dohody o vypořádání zaslala její návrh dne [datum] žalobci advokátka [anonymizováno] [příjmení]. Žalobce při jednání působil naprosto normálně a byl schopen za sebe jednat v den podpisu dohody.

3. Z článku II. odst. 2 písm a) dohody o vypořádání společného jmění manželů bylo zjištěno, že vlastnicí předmětného bytu se stane žalovaná. Dohoda je podepsána účastníky řízení dne [datum]. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] pro list vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek] bylo zjištěno, že vlastnické právo k předmětnému bytu je zapsáno ve prospěch žalované, a to na základě výše uvedené smlouvy o vypořádání společného jmění manželů. Z e-mailu [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že advokátka za žalovanou navrhovala zástupkyni žalobce, že žalovaná převezme byt a zaváže se doplatit hypoteční úvěr související s touto nemovitostí. Z e-mailu [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím své advokátky s návrhem souhlasil, pokud jde o převod bytu do vlastnictví žalované a převzetí závazku doplatit hypoteční úvěr. Z e-mailu [anonymizováno] [příjmení] žalobci dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci byl zaslán uvedeného dne návrh dohody o vypořádání společného jmění. Z e-mailu žalované žalobci dne [datum] nebylo nic týkající se nátlaku na žalobce zjištěno. Z e-mailů ze dne [datum] a [datum] nebylo nic podstatného pro toto řízení zjištěno. Z potvrzení psychiatra [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce je od roku 2004 jeho pacientem. V říjnu 2017 trpěl žalobce masivní atakou periodické depresivní poruchou projevující se hlubokými depresivními stavy se sebevražednými tendencemi v důsledku vnitřních patologických procesů v mozku. Psychické funkce žalobce v uvedené době vykazovaly všeobecný pokles v oblasti myšlení, emotivity, vůle a pozornosti. Z popisu pracovní pozice u [právnická osoba] nebylo nic podstatného zjištěno. Z výpisu pracovních neschopností žalobce u uvedené společnosti bylo zjištěno, že žalobce byl v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že na podzim roku 2017 řešil s manželkou některé věci. Manželka na něho byla sprostá a agresivní, následně po dotazu soudce žalobce upřesnil, že se žalovanou v daném období řešil vrácení částky 10 000 Kč za elektřinu. Oproti tomu uvedl, že na podzim 2017 se žalovanou o vypořádání společného jmění či bydlení nevyjednával. Žalobce v uvedené době bral léky proti depresím. Dne [datum] si vzal léky a dostavil se dle dohody do kanceláře k advokátce [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována dvě slova]. Návrh dohody obdržel žalobce s předstihem dvou týdnů a návrh si zběžně přečetl. Na jednání měl odevzdaný pocit a řešil hlavně nabytí automobilu do svého vlastnictví z důvodu potřeby dojíždět do zaměstnání. Žalovaná tomuto požadavku při setkání ustoupila. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že vyjednávání o dohodě o vypořádání společného jmění začalo za spolupráce advokátek žalované i jejího bývalého manžela. Žalovaná zajistila změnu smlouvy o hypotečním úvěru a vyvázání žalobce. Žalovaná popřela, že by na podzim 2017 se žalobcem jednala agresivně. O vypořádání probíhala diskuse od ledna 2017, a to i za účasti advokátky žalobce. Jednání v advokátní kanceláři zástupkyně žalované proběhlo klidně, paní advokátka přečetla obsah dohody o vypořádání, popřela, že by se při jednání řešila změna přikázání automobilu do vlastnictví žalobce. Žalobce byl při jednání podle žalované schopen jednat, vnímal a věděl, o čem se jedná. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že s otcem se na podzim 2017 vídal téměř každý víkend. V tomto období mu [anonymizováno] připadal normální. Svědek si nevzpomněl s odstupem času na to, zda probíral se žalobcem majetkové vypořádání. Ze znaleckého posudku psychiatra [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že si znalec vyžádal veškerou lékařskou dokumentaci žalobce a provedl jeho vyšetření. Znalec dospěl k závěru, že žalobce trpí již 16 let rekurentní depresivní poruchou. Dne [datum] měl žalobce středně těžkou až těžkou epizodu rekurentní depresivní poruchy, která se u něho projevila smutnou náladou, ztrátou energie, sníženým sebevědomím a oslabením vůle poruchou pozornosti. Intenzita byla střední. Žalobce byl uvedeného dne schopen pochopit a posoudit obsah dohody o vypořádání společného jmění manželů, případně byl s to pro absenci soustředění schopen podpis odložit. Kvůli rezignované náladě byla jeho schopnost ovládnout jednání lehce snížená. Depresivní epizoda nebyla natolik závažná, aby bylo zmenšení ovládacích schopností u žalobce podstatné. Podstatně zmenšená byla jen jeho schopnost odolat nátlaku. Žalobce tedy byl schopen dne [datum] uzavření smlouvy o vypořádání společného jmění. Znalec při výslechu vysvětlil, proč považuje hodnocení [anonymizováno] [příjmení] za nadhodnocené, poukázal na srovnání se závěry psychiatr z Psychiatrických nemocnic v [obec] a [obec]. Navíc propad stavu v období od 13. do [datum] mohl být u žalobce způsoben v důsledku kontaktu žalobce s bývalou manželkou. U žalobce se během jednání projevovala středně těžká deprese.

4. Výslech advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nebyl proveden, neboť žalobce nezprostil svědkyni-advokátku mlčenlivosti o skutečnostech, které se dozvěděla při výkonu advokacie. Faktem sice je, že žalobce neměl se svědkyní uzavřenu smlouvu o poskytování právních služeb, svědkyně však vedla dne [datum] jednání o uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů s oběma účastníky tohoto řízení a reálně tedy právní služby poskytovala i žalobci. Její výpověď k okolnostem uzavření dohody nebylo bez zproštění mlčenlivosti žalobcem jako jedním z klientů možné, neboť soud je podle § 124 občanského soudního řádu chránit zachování mlčenlivosti advokáta o všech skutečnostech, o nichž se advokát dozvěděl při poskytování právních služeb podle § 21 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Opakovaný výslech žalobce nebyl proveden, neboť žalobce již byl v řízení vyslechnut k tvrzením uvedeným v návrhu, a to včetně tvrzení o údajném agresivním, hysterickém a nátlakovém vystupování žalované. Žalobce během své výpovědi na výslovný dotaz soudce uvedl, že během podzimu 2017 se přel se žalovanou o vrácení přeplatku za elektřinu, nikoli o vypořádání společného jmění či o umožnění styku se svým synem. Ostatně svědek [jméno] [celé jméno žalobce] uvedl, že se se žalobcem setkával během podzimu 2017 téměř každý víkend. Výslech žalobce byl proveden jako první důkaz, ačkoliv jde podle § 131 odst. 1 občanského soudního řádu o subsidiární důkazní prostředek. A to právě z toho důvodu, aby žalobce vypověděl podle sebe, k jakým událostem v říjnu 2017 došlo, a aby v pozdější fázi řízení obsah své výpovědi nepřizpůsobil tomu, co vyjde najevo během dokazování. Žalovaná rezolutně odmítla, že by se k žalobci chovala hystericky a agresivně, přičemž k její účastnické výpovědi došlo rovněž při prvním jednání. Její výpověď má tedy zásadně stejnou důkazní hodnotu jako výpověď žalobce. Tvrzení žalobce o způsobu vystupování žalované vůči žalobci mohlo prokázat svědectví [jméno] [celé jméno žalobce]. Z jeho výpovědi nic v tomto ohledu zjištěno nebylo, přičemž tento svědek podle svého vystupování před soudem nebyl nikým ovlivněn a zcela jistě vypověděl vše, co si s odstupem několika let ještě pamatoval. Bylo tedy na žalobci, aby své tvrzení o nátlaku žalované na uzavření smlouvy o vypořádání podpořil dalším jiným důkazním návrhem po poučení podle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu a poučení o nepříznivých následcích při absenci reakce. Žalobce však jiný důkazní návrh neučinil. V návaznosti na uvedené je nutné zdůraznit, že ani z předložené e-mailové komunikace nic o agresivním nátlakovém stylu jednání ze strany žalované nesvědčí. Konkrétně e-mail žalované žalobci z [datum] je pouze shrnutím událostí v manželství účastníků a prosba o dohodu. E-mailová komunikace [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] se zástupkyní žalobce a žalobcem svědčí o tom, že žalobce měl možnost zvážit podpis dohody a především ujednání o přikázání předmětného bytu do vlastnictví žalované od ledna 2017 a takové ujednání akceptoval. Obsah dohody o vypořádání společného jmění manželů není rozhodně formulován jednostranně ve prospěch žalované, o uvedeném svědčí článek II odst. 1 dohody. Zásadním důkazem v tomto řízení byl znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce]. Znalec se seznámil s dostupnou lékařskou dokumentací, a to včetně dokumentace [anonymizováno] [příjmení] a provedl vyšetření žalobce. Znalec zpracoval komplexní posudek, jehož závěry jsou logické a znalec je během svého výslechu obhájil. Znalec se současně vymezil oproti stručné zprávě [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] a tyto závěry porovnal se zjištěním psychiatr z Psychiatrických nemocnic v [obec] a [obec]. Navíc [anonymizováno] [příjmení] popisuje stav žalobce v celém říjnu 2017. Ze zprávy o pracovní neschopnosti žalobce vyplynulo, že nebyl práce schopen až od [datum]. Opět lze akceptovat vyjádření znalce, že k masivní atace deprese u žalobce, jak popisuje [anonymizováno] [příjmení], mohlo dojít a patrně došlo teprve po podpisu smlouvy a po setkání se žalovanou. Rozumová i volní schopnost žalobce během jednání o dohodě o vypořádání společného jmění manželů dne [datum] nebyla narušena. Údajný nátlak žalované nebyl v tomto řízení nijak prokázán.

5. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci. Účastníci řízení jednali o vypořádání společného jmění manželů od ledna 2017 za účasti svých advokátů. Žalobce prostřednictvím své zástupkyně akceptoval ujednání o přikázání předmětného bytu do vlastnictví žalované pod podmínkou, že převezme závazek doplatit dluh z hypotečního úvěru. K podpisu dohody o vypořádání společného jmění došlo ze strany obou účastníků řízení dne [datum] v advokátní kanceláři [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována dvě slova]. Žalobce byl při tomto jednání schopen porozumět a pochopit obsah i důsledky návrhu smlouvy a své jednání, tj. uzavření smlouvy byl schopen ovládnout, byť žalobce dlouhodobě trpí rekurentní depresivní poruchou. Žalobce podepsal dne [datum] dohodu o vypořádání a na jejím základě došlo k zápisu vlastnického práva žalované k předmětnému bytu do katastru nemovitostí.

6. V tomto řízení byl dán naléhavý právní zájem žalobce na určení vlastnictví, neboť bez rozhodnutí soudu by žalobce nedocílil zápisu spoluvlastnictví k bytu do katastru nemovitostí. Podle konstantní judikatury platí, že domáhá-li se žalobce určení vlastnického práva k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí a činí-li žalobce aktuální zápis v katastru sporným, má vždy naléhavý zájem na určení. Existence duševní poruchy u žalobce ke dni uzavření dohody byla prokázána sdělením ambulantního lékaře a vyplynula i ze znaleckého posudku. Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanského soudního řádu je však nutné, aby bylo kromě existence konkrétní duševní poruchy pro neplatnost jednání prokázáno ještě to, že duševní porucha jednajícího člověka měla za následek vymizení nebo podstatné zhoršení alespoň jedné ze složek vůle – tj. rozumové nebo volní schopnosti. Žalobce měl dne [datum] při uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů zachovány obě uvedené schopnosti a byl tedy schopen smlouvu platně uzavřít. Zápis v katastru nemovitostí tedy odpovídá ujednání v článku II. odst. 2 písm. a) dohody ze dne [datum], a proto soud žalobu zamítnul.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 16 940 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Zástupce žalované 1) převzal a připravil zastoupení žalované, 2) sepsal obranu, 3) zúčastnil se jednání před soudem dne [datum], 4) zúčastnil se jednání před soudem dne [datum], 5) zúčastnil se jednání před soudem dne [datum]. Žalovaná má podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. právo na náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 000 Kč ve výši 2 940 Kč Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. O náhradě nákladů státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a žalobci, který nebyl v řízení úspěšný, byla uložena povinnost nahradit Okresnímu soudu v Jihlavě částku 2 835 Kč. Jednalo se o část znalečného, kterou Okresní soud v Jihlavě vyplatil znalci [příjmení] [celé jméno znalce] (Zbývající část znalečného ve výši 10 000 Kč byla pokryta ze zálohy na náklady znaleckého posudku zaplacené žalobcem).