4 C 76/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jana Cejpka a přísedících Mgr. Jitky Pohankové a RNDr. Marie Kružíkové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 640 531 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce proti žalované domáhal zaplacení částky 640 531 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 513 497 Kč od 9. 5. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 127 034 Kč od 6. 6. 2024 do zaplacení.

II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

III. České republice – Okresnímu soudu v , adresa, se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou ze dne 18. 6. 2024 proti žalované domáhal zaplacení částky 640 531 Kč se zákonnými úroky z prodlení. Uvedl, že byl u žalované zaměstnán jako dřevorubec. Jeho pracovní poměr byl ukončen po pracovním úrazu z důvodu nemožnosti dalšího výkonu práce vzhledem k jeho zdravotnímu stavu. Žalobce v důsledku pracovního úrazu utrpěl drtivé poranění palce, přednoží a planty. Následně v souvislosti s uvedeným podstoupil amputaci levé dolní končetiny v bérci, utrpěl masivní plicní embolii kvůli trombóze při zánětu pahýlu nohy. Následoval výhřez krční ploténky kvůli používaní francouzských holí. V důsledku těchto fyzických komplikací se u žalobce rozvinula duševní porucha těžkého stupně-deprese. Žalobce uvedl, že je zcela odkázán na péči své manželky , jméno FO, , a proto u pojišťovny žalované uplatnil opakovaně náhradu za tuto péči. Žalobce potřebuje asistenci v oblasti všech základních potřeb, jako je mobilita, oblékání a obouvání, hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. V této souvislosti žalobce poukázal na to, že mu byl přiznán invalidní důchod třetího stupně a nutnost asistence u základních úkonů žalobci potvrdila ošetřující lékařka , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobce tak požaduje proplatit péči v rozsahu: 14 hodin denně za období od 18. 12. 2020 do 18. 6. 2021, v rozsahu 10 hodin denně v období od 19. 6. 2021 do 24. 11. 2022, v rozsahu 11 hodin v období od 25. 11. 2022 do 6. 5. 2024. Žalobce za jednu hodinu ošetřování požadoval náhradu ve výši 130 Kč, a to s odkazem na vyhlášku č. 505/2006 Sb., kterou se prování ustanovení zákona o sociálních službách, uvedená částka pak především odpovídá cenám pečovatelských služeb v místě bydliště žalobce. Manželka žalobce kvůli péči musela zkrátit svůj pracovní úvazek na polovinu. Pojišťovna žalované žalobci nesdělila důvod krácení příspěvku na péči, vždy se omezila jen na to, že mu přiznává a vyplácí příspěvek ve výši 14 500 Kč měsíčně. Žalobce proto zaslal dne 18. 4. 2024 žalované výzvu k zaplacení částky 513 497 Kč a následně dne 29. 5. 2024 k zaplacení částky 127 034 Kč.

2. Žalovaná potvrdila tvrzení žalobce o tom, že byl jejím zaměstnancem, utrpěl pracovní úraz a má právo na odškodnění nároků s tím souvisejících. Žalovaná se ovšem vymezila k rozsahu náhrady za péči, kterou žalobce požaduje nad rámec pojišťovnou poskytované úhrady. Množství hodin, které žalobce uvádí, by bylo podle žalované adekvátní péči o osobu odkázanou na invalidní vozík či zdravotnímu stavu paraplegika, což ovšem není případ žalobce. Dále žalovaná namítala, že některé úkony, za které žalobce požaduje ošetřovné, provádí jeho manželka z důvodu běžné péče o domácnost a v rámci rodinné solidarity, nikoliv výlučně v rámci asistence poškozenému. Žalobci je tedy pojišťovnou proplácena náhrada za péči v rozsahu 7 hodin denně, a to ve výši 130 Kč za hodinu. Žalobci tak náleží na náhradě částka 27 300 Kč měsíčně a po odečtení částky 12 800 Kč poskytované žalobci úřadem práce z důvodu příspěvku na péči, tak pojišťovna žalobci proplácí náhradu ve výši 14 500 Kč měsíčně. Dále žalovaná namítla promlčení práva žalobce na proplacení ošetřovného za období od 18. 12. 2020 do 18. 6. 2021 v rozsahu částky 151 187 Kč, neboť žaloba byla podána dne 18. 6. 2024, tj. po uplynutí promlčecí lhůty tří let.

3. Žalobce podle záznamu o úrazu ze dne 6. 8. 2009 utrpěl při těžbě dřeva v důsledku pádu stromu na jeho levou nohu pracovní úraz. Pracovní úraz žalobce byl oznámen pojišťovně , Anonymizováno, zaměstnavatelem-žalovanou hlášením pojistné události ze dne 21. 10. 2010.Z vyrozumění pojišťovny , Anonymizováno, ze dne 16. 10. 2023 bylo zjištěno, že pojišťovna přiznala žalobci náhradu nákladů spojených s léčbou ve výši 134 977 Kč. Obdobně se pojišťovna vyjádřila dne 31. 1. 2023 a žalobci přiznala na ošetřovném částku 145 329 Kč, dále dne 17. 5. 2024, kdy přiznala žalobci na ošetřovném částku 120 391 Kč. K uvedenému pojišťovna žalované zaslala zástupci žalobce vysvětlující dopis ze dne 27. 5. 2024, a tedy že žalobci byla na ošetřovném vyplacena za období od 1. 9. 2023 do 6. 5. 2024 částka 14 500 Kč měsíčně, tj částka 118 806 Kč a na cestovném byla žalobci přiznána částka 1 585 Kč, v součtu tedy byla žalobci vyplacena částka 120 3691 Kč. Obdobně se pojišťovna vyjádřila v e-mailu ze dne 8. 2. 2023, kdy žalobci přiznala na ošetřovném za období od 27. 1. 2022 do 24. 11. 2022 částku 145 329 Kč (14 500 Kč měsíčně). Taktéž se pojišťovna vyjádřila dne 16. 10. 2023 a žalobci byla přiznána částka 134 977 Kč. Taktéž se pojišťovna vyjádřila v e-mailu ze dne 23. 2. 2024 a žalobci přiznala ošetřovné ve výši 133 400 Kč (opět v sazbě 14 500 Kč měsíčně). Obdobně se pojišťovna žalované vyjádřila v dopise ze dne 12. 8. 2021, za období od roku 2020 přiznala žalobci částku 14 500 Kč při hodinové sazbě 130 Kč. Jednalo se vždy o reakce na výzvy zástupce žalobce k vyplacení ošetřovného za jednotlivá období s tím, že zástupce žalobce vždy dokládal formulář – osobní asistence vyplněný , tituly před jménem, , jméno FO, se závěrem, že žalobce vyžaduje péči v rozsahu 10-12 hodin denně v roce 2024, v rozsahu 9-10 hodin za období let 2022, v rozsahu 13-14 hodin v roce 2021.Z výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že pojišťovna žalobci vyplatila dne 17. 10. 2023 částku 134 977 Kč s poznámkou péče 133 400 Kč, dne 13. 4. 2023 částku 1 240 Kč, dne 31. 1. 2023 částku 145 329 Kč s uvedením výplata pojistné události, dne 21. 2. 2022 částku 105 862 Kč s poznámkou péče 104 960 Kč. Plnění ze strany pojišťovny vyplývá rovněž z tabulky na č.l. 33 spisu, žalobci tak za žalované období byly vyplaceny následující částky: 86 813 Kč, 104 960 Kč, 143 970 Kč, 133 400 Kč.Zástupce žalobce dle dopisu ze dne 17. 2. 2022 vedl s pojišťovnou žalované korespondenci, ve které vyzýval k úhradě ošetřovného žalobci za období od 21. 4. 2020 do 26. 1. 2022 v rozsahu 9-10 hodin denně a v období od 19. 6. 2021 do 26. 1. 2022 v rozsahu 10 hodin denně, a to ve výši 287 300 Kč. Podle výzvy zástupce žalobce ze dne 13. 5. 2024 vyzval zástupce žalobce pojišťovnu k proplacení částky 354 640 Kč jakožto náhrady ošetřovného v období od 1. 9. 2023 do 6. 5. 2024, a to v rozsahu 11 hodin denně. K výzvám byla předložena potvrzení – formuláře osobní asistence vyplněné ošetřující lékařkou , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že u jednotlivých aktivit (příprava jídla, nákup, úklid, praní, obsluha spotřebičů, vypínačů, zámků atd.) je v naprosté většině vypsána péče manželky se závěrem, že péče o žalobce je nutná v rozsahu 10-12 hodin denně. Obdobně zástupce žalobce dopisem ze dne 12. 10. 2023 vyzýval pojišťovnu k proplacení částky 297 540 Kč na ošetřovném za období od 25. 11. 2022 do 30. 8. 2023. Obdobně zástupce žalobce dopisem ze dne 26. 1. 2023 vyzýval pojišťovnu k úhradě částky 392 600 Kč na ošetřovném za období od 26. 1. 2022 do 24. 11. 2022. Taktéž dopisem ze dne 21. 6. 2021 byla pojišťovna vyzvána k úhradě částky 327 600 Kč na ošetřovném za období od 18. 12. 2020 do 18. 6. 2021.Podle ceníku , Anonymizováno, sociálních služeb , Anonymizováno, k 1. 6. 2024 byla asistence klientovi zpoplatněna částkou 125 Kč za hodinu. Podle ceníku pečovatelské služby , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, se od 1. 9. 2023 pohybovala cena asistence ve výši v průměru 155 Kč za hodinu.Zástupce žalobce vyzval žalovanou předžalobní upomínkou ze dne 28. 5. 2024 k zaplacení částky 638 946 Kč jakožto rozdílu mezi náhradou ošetřovného, na které by měl mít žalobce nárok a tím, co pojišťovna žalované žalobci vyplatila. Dle doručenky byla zpráva doručena do datové schránky žalované dne 29. 5. 2024. Obdobnou výzvu k plnění zástupce žalobce zaslal žalované podle doručenky také dne 24. 4. 2024, v tomto případě zástupce žalobce uplatnil právo na zaplacení částky 513 497 Kč. Žalovaná na výzvu k zaplacení reagovala dopisem ze dne 6. 5. 2024 s tím, že žalobci je poskytováno ošetřovné ve výši akceptované pojišťovnou. K uvedenému byl připojen e-mail pojišťovny ze dne 6. 5. 2024 s tím, že žalobci je proplácena péče částkou 14 500 Kč měsíčně, a to dle rozpětí úkonů odpovídajících stupni závislosti žalobce. Obdobné zjištění vyplývá z tabulky shrnující uplatněné nároky žalobcem a poskytnutá plnění pojišťovnou v období od 5. 11. 2016 do 30. 8. 2023.Ošetřující lékařka , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdila ve svém vyjádření ze dne 6. 5. 2024, že žalobce v období od 1. 9. 2023 do uvedeného data neabsolvoval pobyt v lázních, nemocnici či rehabilitačním zařízení.Rozhodnutím Úřadu práce-krajská pobočka , adresa, ze dne 29. 6. 2020 byl žalobci přiznán příspěvek na péči ve výši 12 800 Kč (z původního příspěvku ve výši 4 400 Kč), a to od dubna 2020. V odůvodnění je uvedeno, že žalobce je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve III. stupni-těžká závislosti, přičemž žalobce vyžaduje pomoc v oblasti základních potřeb jako je mobilita, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost.Posudkem o invaliditě , tituly před jménem, , jméno FO, byl žalobce v důsledku pracovního úrazu uznán invalidním ve II. stupni. Posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 25. 8. 2010 bylo určeno, že žalobce pozbyl v důsledku pracovního úrazu dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce. K témuž závěru dospěl , tituly před jménem, , jméno FO, v lékařské zprávě ze dne 28. 6. 2010. Na základě uvedeného žalovaná rozvázala se žalobcem dopisem ze dne 14. 9. 2010 pracovní poměr.Z lékařské dokumentace žalobce bylo zjištěno následující: Žalobce absolvoval operaci pravého kolene (Zpráva traumatologie , právnická osoba, ze dne 19. 8. 2020). Následně žalobce absolvoval rehabilitační péči v , adresa, s tím, že byl schopen krátké chůze s berlemi, včetně chůze do schodů se zábradlím. Závěrem rehabilitace byl jeho stav bez akutních obtíží (Zpráva , Anonymizováno, ústavu v , adresa, ze dne 16. 11. 2020). Žalobce pociťoval bolesti v páteři prostupující do pravé nohy. (Zpráva z neurologie , právnická osoba, ze dne 2. 12. 2020) Ortoped doporučil žalobci postupně odložit berle s tím, že stav pravého kolene je stabilizovaný (Lékařská zpráva , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 17. 12. 2020) Žalobce trpěl bolestí zad a byla mu opakovaně aplikována PRT (Zpráva neurologie , právnická osoba, ze dne 6. 1. 2021).Žalobce ve své výpovědi vylíčil četné vážné zdravotní komplikace, kterými trpí. Jednalo se problémy s pohybem dolních i horních končetin, neurologické potíže s páteří, kardiovaskulární komplikace a psychické onemocnění depresemi. V souvislosti s amputovanou končetinou uvedl, že kost mu opakovaně prodřela kůži pahýlu, rána krvácí a žalobce zažívá nesnesitelnou bolest, kvůli které nedokáže ani usnout. Žalobce uvedl, že bez pomoci manželky si nedovede svůj život vůbec představit. Uvedl, že není schopen vůbec ničeho, a to ani lehčích prací v domácnosti. Naopak manželka musí žalobci ve všem asistovat, a to včetně kontroly užívání léků. Žalobce vylíčil, že pouze jednou za měsíc jezdí k lékaři, jinak většinu času tráví se svým psem a o nic dalšího nemá zájem. Jeho manželka kromě permanentní péče pracuje jako ostraha pět hodin denně v nočním režimu s proměnlivou četností směn za týden.Svědkyně , jméno FO, vypovídala téměř totožně jako žalobce a do podrobnosti vylíčila, s jakými jednotlivými úkony manželovi pomáhá a kolik času s tím stráví. Svědkyně uvedla, že pomáhá manželovi osm až devět hodin denně, nicméně po různých jím absolvovaných operacích vyžaduje jeho stav celodenní péči. Kromě uvedeného pracuje jako ostraha v nočních směnách od 22:00 do rána, jde o směnu v délce 8 hodin jednou až třikrát za týden. Svědkyně takto odpracuje měsíčně 50 hodin. Svědkyně žalobci prakticky každý den pomáhá od rána s hygienou včetně čištění zubů a vstáním z postele, doprovází ho na záchod. Připravuje mu snídani včetně rozkrájení stravy na jednotlivá sousta, chystá mu tekutiny, připravuje mu další stravu. Podává mu berle a připravuje vozík. Pomáhá mu s mytím, čistí mu protézu, vylévá bažanta. Svědkyně žalobce holí, stříhá mu vlasy a nehty. Připravuje mu léky a kontroluje jejich užití. Obléká a obouvá ho. Ošetřuje mu nohu třikrát denně, a to cca půl hodiny pokaždé. Žalobce je schopen přenést si ovladač nebo knihu, nicméně věci mu padají z ruky. Žalobce nemá žádné aktivity, chodí se svědkyní ven na zahradu a občas na výlet. Žalobce je podle svědkyně na tom psychicky špatně a o nic nejeví zájem, většinu času tráví se svým psem.Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, uvedla, že je ošetřující lékařkou žalobce. Svědkyně popsala četné a vážné zdravotní problémy totožně jako žalobce. Lékařka uvedla, že cévní mozková příhoda, kterou žalobce utrpěl, měla nejistou příčinu, nicméně ostatní zdravotní komplikace jsou důsledky pracovního úrazu. Následně svědkyně totožně jako svědkyně , jméno FO, vylíčila péči o žalobce s dovětkem, že tyto informace má od manželky žalobce.Znalec , právnická osoba, , jméno FO, , jehož oborem je zdravotnictví – posudkové lékařství, dospěl po zhodnocení následujících zdrojů: Zhlédnutí žalobce v domácím prostředí, vyjádření ošetřující osoby-manželky žalobce, prověření žalobcovy kompletní zdravotní dokumentace včetně dokumentace úřadu práce a okresní správy sociálního zabezpečení, jeho psychologického vyšetření a posouzení fotografií žalobce a jeho manželky veřejně dostupných na sociálních sítích k závěru, že v rozhodném období od 18. 6. 2021 do 6. 5. 2024 žalobce trvalou pomoc další osoby-své manželky nepotřeboval, neboť jeho zdravotní stav mu s předepsanými zdravotnickými pomůckami-protéza a berle samostatný pohyb umožňoval a funkce horních končetin žalobce omezena nebyla. Znalec v tomto ohledu odkázal na neurologické zprávy, kde není doloženo, že by žalobce měl postiženu motoriku horních končetin či hybnost kloubů. Problém žalobce s levým ramenem po provedení opichu odezněl dle lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, , totéž vyplývá ze zprávy neurologie po aplikaci PRT. Znalec k pohybu žalobce poukázal na propouštěcí zprávu z , Anonymizováno, ústavu v , adresa, , podle které je žalobce schopen si nasadit protézu a s berlemi se pohybovat. Bezproblémový pohyb je konstatován v ortopedické zprávě z března 2021. Znalec se pak jednotlivě, a to negativně, vyjádřil k nutnosti pomoci další osoby žalobci při jednotlivých každodenních činnostech. Znalec také hned úvodem kriticky hodnotil přiznání příspěvku na péči ve III. stupni žalobci posudkovým lékařem, a to pouze na základě telefonického rozhovoru, aniž by byla žalobci stanovena následná kontrola. V rozhodné době navíc u žalobce neproběhlo ani sociální šetření, a tak se hodnocení odvíjelo od subjektivního líčení potřeb žalobcem a jeho manželkou, přičemž totéž přebírali do svých zpráv také lékaři včetně ošetřující lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalec závěrem konfrontoval tvrzení žalobce a jeho manželky o nutnosti celodenní péče jednak zveřejněnými fotografiemi, které zachycují žalobce na procházce na , Anonymizováno, či na koupališti v , Anonymizováno, . Dále tvrzení žalobcovy manželky kriticky hodnotil v souvislosti s tím, že dotyčná je uvedena jako osoba pečující o svou nemohoucí devadesátiletou matku. Manželka žalobce je kromě toho ještě zaměstnána a přesto má podle svého vyjádření celodenně pečovat o žalobce. Nad rámec uvedeného se znalec pozastavil nad tím, že žalobcova manželka z uvedeného období opakovaně na sociálních sítích zveřejnila fotografie ze zahraničních dovolených, byť tvrdila, že o žalobce pečuje pouze ona sama.

4. Nebyl proveden výslech likvidátorky pojišťovny , jméno FO, , neboť tento důkaz byl nadbytečný s ohledem na závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Kromě toho navržená svědkyně měla vypovídat k tomu, jak pojišťovna nárok na ošetřovné posuzuje a odškodňuje a k tomuto již byl k důkazu provedena korespondence pojišťovny, ze které jasně vyplývá, že pojišťovna setrvale vyplácela žalobci částku 14 500 Kč měsíčně. Nebyly provedeny ani žalobcem navržené další opakované výslechy žalobce a jeho manželky k vysvětlení, zda byl žalobce schopen pohybu dle znalcem odkazovaných fotek, stejně tak nebyl proveden výslech , tituly před jménem, , jméno FO, a opakovaný výslech , tituly před jménem, , jméno FO, k problémům žalobce s protézou, či výslech , jméno FO, k výrobě klobásek, nebyl proveden ani výslech svědka , jméno FO, k péči o tchýni žalobce, či lékařské zprávy dotyčné. Důvod spočívá v nadbytečnosti uvedených důkazních návrhů, znalec primárně čerpal zjištění pro svůj závěr z lékařských zpráv žalobce za předmětné období a z prohlídky žalobce v jeho prostředí. Tyto lékařské zprávy jakožto znalec z oboru zdravotnictví posuzoval, a to ve vztahu objektivnímu omezení mobility žalobce, a tedy nutnosti zajištění péče o něho ze strany další osoby. Zjištění znalce z fotografií, jak sám znalec uvedl, bylo teprve sekundární a podpůrné pro jeho závěr. Navržené výslechy (opakované) žalobce a jeho ženy, , jméno FO, či , jméno FO, tak nemohou jednak zpětně zvrátit odborné posouzení stavu žalobce, ale především z hlediska dokazování uvedená skutečnost již byla prokázána znaleckým posudkem. K výslechu ošetřujících lékařek , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, lze uvést totéž, znalec čerpal z jejich lékařských zpráv a ke svému závěru dospěl i na základě tohoto pramene, přičemž právě za tím účelem byl žalobce před zadáním znaleckého posudku soudem vyzván, aby označil veškeré lékaře, kteří o něho pečovali, a aby případně udělil souhlas s vyžádáním své lékařské dokumentace znalcem. S odkazem na komentář k ustanovení § 118b odst. 1 občanského soudního řádu a výjimce z koncentrace řízení lze citovat: „Zpochybněním věrohodnosti důkazních prostředků se rozumí tvrzení a pomocí důkazů prokázání takových skutečností, které mohou mít samy o sobě nebo ve spojení s již známými skutečnostmi vliv na hodnocení soudem provedeného důkazního prostředku z hlediska jeho věrohodnosti. Provedený důkazní prostředek je např. zpochybněn prokázáním toho, že svědek vypovídal o věci pod vlivem návodu nebo výhrůžky, že listina je ve skutečnosti falzifikátem, že znalec byl při podání posudku „ovlivněn“ úplatkem, apod. Ke zpochybnění věrohodnosti provedených důkazů naproti tomu nemůže vést to, že účastník řízení (jeho zástupce nebo zmocněnec) navrhne důkazy, pomocí kterých lze skutkový stav věci zjistit jinak, než jak vyplývá z provedených důkazů, které byly navrženy do skončení prvního jednání, které se ve věci konalo; navržením takových důkazů účastník (jeho zástupce nebo zmocněnec) totiž nezpochybňuje věrohodnost provedených důkazních prostředků, ale v rozporu s koncentrací řízení se domáhá, aby jejich pomocí byl skutkový stav věci zjištěn jinak, než jak se podává z řádně a včas navržených důkazů.“ (K tomu srov. Občanský soudní řád I, II, 1. vydání, 2009, s. 836 – 848, odst. 12: J. Bureš, dostupný v systému Beck-online) Uvedené tedy znamená, že důkazní návrhy zástupkyně žalobce v závěru druhého jednání byly podle názoru soudu nejen nadbytečné, ale také uplatněny v rozporu se zásadou koncentrace řízení, neboť se vztahovaly k prokázání jiného skutkového stavu, nikoliv ke znevěrohodnění znalce jako jedné z výjimek z koncentrace řízení.

5. Soud tedy pro rozhodnutí považoval za zásadní závěr znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalec jakožto lékař jednak neměl žádný osobní, majetkový ani jiný zájem na výsledku řízení a jednak s ohledem na svou odbornost hodnotil objektivně žalobcovy obtíže, a to především s vyhodnocením do jeho omezení v běžném životě. Oproti znalci jak žalobce, tak svědkyně , jméno FO, měli zřejmý finanční zájem na kladném výsledku řízení a z toho plynula jejich motivace svou výpověď přizpůsobit tak, aby výpovědi vyzněly pro závěr o nutné celodenní péči o žalobce. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, podle názoru soudu na výsledku řízení sice žádný zájem neměla, byla však schopna objektivně vnímat pouze zdravotní potíže žalobce, nikoliv už to, jak tyto komplikace žalobce omezují v běžném životě. Svědkyně pak věrohodně přiznala, že o rozsahu péče se dozvěděla od manželky žalobce a tento údaj se následně promítnul také do formulářů – osobní asistence. K věrohodnosti znalce , tituly před jménem, , jméno FO, je nutné zdůraznit, že znalec čerpal svá zjištění především z lékařské dokumentace a na dotazy zástupkyně žalobce byl schopen adresně odkázat na jednotlivé zdroje. Znalci pak nelze vyčítat, že ve chvíli, kdy žalobce navštívil v domácím prostředí, pojal s ohledem na dosavadní písemné podklady podezření, že nutnost péče je menší než, jak ji žalobce a jeho žena líčí. Znalec proto vcelku logicky ověřoval stav věcí jednak psychologickým vyšetřením žalobce, ale také vyžádáním si vyjádření z úřadu práce včetně listin ze sociálních šetření a nahlédnutím na sociální sítě. Tyto zdroje pak znalcovo podezření potvrdily a znalec opět při výslechu obhájil s poukazem na konkrétní fotografie či souhrn aktivit pečující manželky žalobce, že není možné, aby za uvedené období dotyčná o žalobce celodenně pečovala. Znalec pak obhájil i kritické posouzení přiznání příspěvku na péči ve třetím stupni s tím, že posudkový lékař jednal nestandardně vzhledem k období pandemie Covid a restrikcím s tím souvisejícím. Právě toto byl jeden z důležitých dokumentů kromě dotazníku vypsaného , tituly před jménem, , jméno FO, , na které se žalobce odkazoval. V této souvislosti lze ve shodě s námitkou zástupce žalované konstatovat, že předmětem řízení nebylo poskytnutí, či neposkytnutí náhrady za péči o žalobce, ale posouzení, zda nad rámec již zaplaceného plnění má žalobce nárok na náhradu ve větším-celodenním rozsahu. Závěrem lze shrnout, že těžištěm dokazování nebyly mezi stranami nesporné skutečnosti: 1) žalobce utrpěl v roce 2009 pracovní úraz, v důsledku kterého přišel posléze o levou dolní končetinu a v návaznosti na to utrpěl ortopedické, kardiovaskulární, neurologické a psychické zdravotní komplikace, 2) odpovědnost za pracovní úraz nese žalovaná, 3) žalobce od pojišťovny žalované za uvedené období obdržel na náhradě ze péči částku 587 949 Kč (viz předposlední sloupec tabulky v žalobě na straně 3). Proto tím spíš, měl soud vzhledem k závěrům znaleckého posudku jistotu, že nad rámec poskytnutého již žalobce nárok na ošetřovné v širším rozsahu deseti, resp. jedenácti hodin denně nemá.

6. Podle § 265 odst. 1 a § 366 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění změn provedených zákony č. 585/2006 Sb., 181/2007 Sb., 261/2007 Sb., 296/2007 Sb., 357/2007 Sb., 362/2007 Sb., 116/2008 Sb., 121/2008 Sb., 126/2008 Sb., 294/2008 Sb., 305/2008, Sb., 382/2008 Sb., 451/2008 Sb., tj. ve znění účinném v době pracovního úrazu, tj. ke dni 24. 7. 2009 (dále jen „zákoník práce“), žalovaná odpovídá za pracovní úraz žalobce. Žalobci tak podle § 369 odst. 1 písm. c) a podle § 373 zákoníku práce náleží mj. náhrada nákladů, které účelně vynaložil v souvislosti s léčením. Do této kategorie náhrady spadá také náhrada nákladů spojených s přibráním ošetřovatele. Klíčový pro rozhodnutí tohoto sporu byl výklad účelnosti nákladů na ošetřování žalobce. Účelný rozsah lze posoudit tak, že jde o penzum úkonů nutných pro zajištění běžného fungování poškozeného v jeho životě jinou osobou tak, aby byly kompenzovány ty oblasti činností, které v důsledku handicapu způsobeného pracovním úrazem poškozený sám již nezvládne. S odkazem na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, o rozsahu nutné péče soud dospěl k závěru, že ošetřovné poskytnuté žalobci pojišťovnou jeho omezení plně saturovalo, a proto mu již právo na doplacení rozdílu za celodenní péči přiznáno nebylo. Soud se zabýval také vznesenou námitku promlčení, kterou považoval za důvodnou. Ačkoliv v úvodu je uvedeno, že odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úraz soud posuzoval podle tehdy účinné úpravy, tak právo na poskytnutí náhrady na účelně vynaložené náklady spojené s léčením žalobci vzniklo teprve ve chvíli, kdy žalobce tuto péči obdržel, tedy v žalovaném období od 18. 12. 2020 do 6. 5. 2024, proto právo na náhradu za ošetřování podléhá režimu zákoníku práce ve znění účinném v tomto období a soud tedy žalovaný nárok posuzoval podle ustanovení § 271d zákoníku práce ve znění poslední novely provedené zákonem č. 285/2020 Sb. Uvedené ustanovení následně až do konce žalovaného období nedoznalo změny. Toto je podstatné také pro režim promlčení. Podle § 271t zákoníku práce se sice nepromlčují práva zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nebo jiné škody nebo nemajetkové újmy na zdraví než z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a práva na náhradu nákladů na výživu pozůstalých. Avšak práva na jednotlivá plnění z nich vyplývající se promlčují. (K tomu obdobně srov. režim promlčení práva na náhradu za ztrátu na výdělku v rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 21 Cdo 2341/2019). Podle § 4 zákoníku práce se tak promlčení práva na náhradu za péči řídí úpravou obsaženou v § 609 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle § 629 je promlčecí lhůta tříletá, přičemž žalobce v tomto případě od počátku věděl, že mu právo vzniklo a u koho má toto právo uplatnit, a to s ohledem na jím předloženou tabulku plnění ošetřovného už od roku 2015 a následujících let na č. l. 33 spisu, což je podstatné pro počátek běhu promlčecí lhůty podle § 620 odst. 1 o. z. Právo na náhradu za období přesahují období tří let před podáním žaloby je tak promlčeno a nemůže být soudem s ohledem na vznesenou námitku přiznáno. Jde o část žalovaného období od 18. 12. 2020 do 18. 6. 2021 a částku 151 187 Kč.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalované by s ohledem na úplný úspěch ve věci náleželo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů. Soud však žalované toto právo podle § 150 o. s. ř. nepřiznal, a to z důvodů hodných zvláštního zřetele, které spočívají v tom, že žalobce je osobou se zdravotním postižením vyvolaným navíc pracovním úrazem v souvislosti s původním pracovním poměrem u žalované. Žalobce je tak finančně mnohem slabší stranou tohoto řízení, než je žalovaná společnost-obchodní společnost statutárního města , adresa, (výpis z obchodního rejstříku na č.l. 85 spisu). Bylo by nespravedlivé, aby postižený bývalý zaměstnanec doplácel za prohru v tomto sporu svému tehdejšímu zaměstnavateli.

8. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. nebyla přiznána náhrada nákladů řízení státu vůči žalobci, neboť s ohledem na invaliditu žalobce jde o účastníka řízení, u něhož jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků