6 C 169/2019

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Dolíhalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2) nezletilý celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 1 400 000 Kč

I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaných, aby jí společně a nerozdílně uhradili 1 400 000 Kč nebo aby jí žalovaná 1) uhradila 700 000 Kč a žalovaný 2) uhradil 700 000 Kč.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalovaným na náhradu nákladů řízení společně a nerozdílně 136 367 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se domáhá, aby byla žalovaným uložena povinnost uhradit jí společně a nerozdílně 1 400 000 Kč nebo aby byla každému ze žalovaných uložena povinnost uhradit jí 700 000 Kč. Žalobkyně půjčila svému synovi [jméno] [příjmení] 1 400 000 Kč, smlouva o zápůjčce byla uzavřena v ústní formě dne 6. 6. 2017, přičemž uzavření smlouvy byla přítomna [jméno] [příjmení]. Zápůjčka byla poskytnuta bezúročně a měla být vrácena do 4 měsíců od výzvy k úhradě. Půčka byla poskytnuta co do částky 900 000 Kč formou úhrady kupní ceny bytové jednotky [číslo] v [obec] na účet prodávajících číslo [bankovní účet] a co do částky 500 000 Kč v hotovosti pro účely rekonstrukce bytu. Syn žalobkyně zemřel 14. 11. 2018, žalobkyně předmětnou pohledávku uplatnila v řízení o pozůstalosti jako půjčku, popřípadě jako bezdůvodné obohacení. Žalovaní pohledávku popřeli, každý z nich obdržel z pozůstalosti jednu polovinu.

2. Žalovaní ve vyjádření ze dne 25. 10. 2019 vyjádřili svůj nesouhlas s žalobou a navrhli její zamítnutí. Tvrzení žalobkyně o půjčce označili za účelové, poukázali přitom na to, že při prvním šetření u notáře se žalobkyně, která byla tomuto úkonu přítomna, o žádné půjčce nezmiňovala. Žalobkyně se zpočátku chovala jako by měla po zemřelém synovi dědit, teprve po prvotním šetření u notáře dne 3. 1. 2019, kdy pochopila, že dědit nebude, zaslala žalované sms zprávu, kde se zmiňuje o půjčce zemřelému na koupi bytu, nábytku a pračky ve výši 450 000 Kč a zároveň stupňuje své požadavky ohledně bytu. Zemřelý otec žalovaných prodal svůj původní byt dne 23. 2. 2017 za 1 930 000 Kč, následně kupoval byt menší za 900 000 Kč, a to kupní smlouvou ze dne 17. 5. 2017. Finanční prostředky si [jméno] [příjmení] na účtu žalobkyně pouze uložil, aby nedisponoval větší hotovostí na účtu kvůli vyživovací povinnosti. To, že finanční prostředky na účtu žalobkyně byly ve skutečnosti jejího zemřelého syna, lze dovodit i z výběru částky v celkové výši 50 000 Kč, přičemž žalobkyně k výpisu z účtu, který založila do notářského spisu, připsala třikrát poznámku„ svatba [jméno]“, přičemž zemřelý otec vždy žalované sděloval, že její svatbu zaplatil on. Částku 50 000 Kč předal zemřelý [jméno] [příjmení] v hotovosti žalované. Je také nepravděpodobné, že by [jméno] [příjmení] vyřizoval finanční otázky před [jméno] [příjmení], neboť k této osobě měl kritický postoj, vyhýbal se jí a žalobkyni tuto kamarádku rozmlouval. [jméno] [příjmení] také v průběhu řízení o zvýšení výživného pro nezletilého žalovaného tvrdil, že prodal byt a koupil menší, aby mohl zaplatit dluhy z podnikání. V této souvislosti mimo jiné uvedl, že své matce (žalobkyni) vrátil dluh ve výši 300 000 Kč. Je tedy nepravděpodobné, že by žalobkyni vracel 300 000 Kč a zároveň si od ní půjčoval 900 000 Kč na koupi jiného bytu.

3. Žalobkyně v replice na vyjádření žalovaných uvedla, že se skutečně původně domnívala, že bude po synovi dědit, a proto nejprve svou pohledávku neuplatnila v řízení o pozůstalosti. Pohledávku uplatnila až poté, kdy jí zástupce vysvětlil, že dědičkou není. Kupní cena za byt, který [jméno] [příjmení] prodal v únoru 2017, byla uhrazena na účet zemřelého syna žalobkyně. Není pravdou, že [jméno] [příjmení] tyto finanční prostředky„ odklonil“ kvůli výživnému pro nezletilého syna. Respektoval totiž, že byt [číslo] v [obec] měl správně náležet žalobkyni, a proto jí část kupní ceny daroval. Tomuto darování byla přítomna [jméno] [příjmení]. Pravdivé není ani tvrzení žalovaných, že syn žalobkyně měl k [jméno] [příjmení] negativní vztah.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující: -) Žalobkyně dne 9. 5. 2019 sepsala výzvu žalovaným k vrácení částky 1 400 000 Kč (výzva z uvedeného dne; podací lístky k této výzvě žalobkyně soudu nepředložila). -) V prosinci 2018 a lednu 2019 si žalobkyně s žalovanou vyměnily několik sms zpráv. Žalobkyně (autenticitu přepisu sms zpráv potvrdila žalobkyně při jednání soudu). Žalobkyně dne 8. 1. 2019 zaslala žalované zprávu následujícího znění:„ Jelikož jsi mi nevrátila dluhopisy a vkladní knížku, která je nějak zhodnocena, tak tě tímto žádám o vrácení. [jméno] jsem půjčila na koupi bytu 450.000 Kč na nábytek a pračku také. Tímto ti vzkazuji, že si ten bytu budu pronajímat sama. Budu ti každý měsíc poukazovat 3.000 [anonymizováno] po dobu 6 let, na tvůj domělý podíl.“ (přepis sms zpráv předložený žalovanými). -) [jméno] [příjmení] jako prodávající uzavřel dne 23. 2. 2017 kupní smlouvu, jíž prodal za 1 930 000 Kč bytovou jednotku [číslo] další nemovitosti v [obec] (podíl na společných částech budovy a pozemcích, pozemek, jehož součástí je garáž, podíl na zahradě). Kupní cena měla být podle citované smlouvy uhrazena prostřednictvím advokátní úschovy u Mgr. [jméno] [příjmení] na účet číslo [bankovní účet] (kupní smlouva a smlouva schovací ze dne 23. 2. 2017). -) Majitelem účtu číslo [bankovní účet] byl [jméno] [příjmení]. Dne 20. 4. 2017 byla na uvedený účet provedena úhrada částky 1 930 000 Kč z účtu označeného„ MGR. [anonymizováno]“, téhož dne byla z téhož účtu [jméno] [příjmení] provedena platba ve výši 1 800 000 Kč na účet číslo [bankovní účet] (účet žalobkyně). Dne 17. 5. 2017 byla ze shora označeného účtu žalobkyně v hotovosti vybrána částka 290 000 Kč, dne 6. 6. 2017 pak byla z téhož účtu opět v hotovosti vybrána částka 210 000 Kč a stejná částka byla téhož dne v hotovosti vložena na shora označený účet [jméno] [příjmení]. Dne 6. 6. 2017 byla také z účtu žalobkyně na účet číslo [bankovní účet] převedena částka 900 000 Kč. Dne 31. 7. 2017 byla ze shora označeného účtu žalobkyně na účet [jméno] [příjmení] převedena částka 400 000 Kč. K účtu žalobkyně číslo [bankovní účet] měl v první polovině roku 2017 dispoziční oprávnění [jméno] [příjmení], který z něj také ve shora uvedených dnech provedl oba hotovostní výběry v celkové výši 500 000 Kč. V době od počátku února 2017 do konce července 2017 byl majitelem a jediným disponentem účtu číslo [bankovní účet] [jméno] [příjmení] (výpisy z obou shora označených účtů a sdělení [právnická osoba] ze dne 21. 1. 2020). -) Policie České republiky, obvodní oddělení [obec], v prosinci 2019 prověřovala jednání žalobkyně, která se měla v době od 20. 6. 2019 do oznámení dne 15. 11. 2019 dopustit neoprávněného zásahu do práva k bytu [číslo] na adrese [ulice a číslo] v [obec] tím, že oprávněným osobám (žalovaným) bránila v užívání uvedeného bytu, a to zejména výměnou zámku a nepředáním klíčů od něj. Dále se žalobkyně mohla od prosince 2018 dopustit neoprávněného užívání motorového vozidla zn. Nissan, které bylo před žalovanými skryto na nezjištěném místě (sdělení shora jmenované policejní složky ze dne 10. 12. 2019; z dalšího sdělení stejné policejní složky ze dne 17. 1. 2020 soud nic důležitého pro rozhodnutí v této věci nezjistil). -) Usnesením ze dne 2. 12. 2013, č. j. 26 D 666/2013-35, zdejší soud v řízení o dědictví po [jméno] [celé jméno žalobkyně] schválil dohodu o vypořádání dědictví mezi pozůstalými vnoučaty zemřelé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], podle které [jméno] [příjmení] mimo jiné nabyl bytovou jednotku [číslo]. [příjmení] [jméno] [příjmení] z dědictví nic nenabyla a ani nepožadovala výplatu svého zákonného dědického podílu. -) Z připojeného spisu zdejšího spisu vedeného pod sp. zn. [spisová značka] (řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení]), soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zemřel 14. 11. 2018 (úmrtní list na č. l. 2 shora označeného soudního spisu). Při předběžném šetření, které se uskutečnilo 3. 1. 2019, bylo v přítomnosti žalobkyně i žalované konstatováno, že zemřelý neměl dluhy (protokol o předběžném šetření; č. l. 13 – 15). Podáním ze dne 6. 2. 2019 žalobkyně uplatnila v řízení o pozůstalosti pohledávku ve výši 1 400 000 Kč s tím, že uvedenou částku synovi půjčila dne 6. 6. 2017 (další tvrzení uvedená v tomto podání odpovídají obsahu žaloby; podání žalobkyně na č. l. 38 shora označeného soudního spisu). Při jednání dne 2. 4. 2019 žalování rozporovali pohledávku uplatněnou v řízení o pozůstalosti žalobkyní a poté se dohodli na rozdělení pozůstalosti (protokol o jednání na č. l. 78 až 81). Další dohodu o rozdělení pozůstalosti uzavřeli žalovaní dne 25. 6. 2019 (poté, co k předchozí dohodě zdejší soud neudělil souhlas v řízení o schválení právního jednání učiněného jménem nezletilého; č. l. 101 až 102). Na základě této dohody nabyl každý ze žalovaných mimo jiné 1/2 bytové jednotky [číslo] v [obec] (v hodnotě vyčíslené na 650 000 Kč) a 1/2 práv a povinností ke sporožirovému účtu vedeného u [právnická osoba], včetně majetkové pohledávky na účtu, ve výši 59 432,95 Kč. Tuto, v pořadí druhou, dohodu dědiců již zdejší soud schválil (rozsudek ze dne 10. 9. 2019, č. j. 11 P 81/2004-122). -) Z připojeného spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. [spisová značka] (ve věci péče o nezletilého žalovaného) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] se v průběhu řízení o návrhu matky žalovaného na zvýšení výživného pro nezletilého vyjádřil podáním ze dne 19. 1. 2018. Uvedl mimo jiné, že si kvůli svým neúspěšným podnikatelským aktivitám musel půjčovat peníze od žalobkyně. Dále uvedl, že bydlí v bytě, který zakoupil v červnu 2017 za 1 100 000 Kč, předchozí byt prodal za 2 000 000 Kč. Z takto získaných finančních prostředků splatil dluh ve výši 300 000 Kč žalobkyni. Nově zakoupený byt musel rekonstruovat s náklady ve výši 500 000 Kč (vyjádření na č. l. 92 až 93 shora označeného soudního spisu). Při jednání dne 19. 2. 2018 jako účastník řízení vypověděl, že žije ve vlastním bytě, z prodeje bytu předchozího mu již finanční prostředky nezbyly, protože vrátil půjčky související s podnikáním a nově zakoupený byt zrekonstruoval (protokol o jednání na č. l. 101 až 102). V tomto řízení [jméno] [příjmení] zastupovala současná zástupkyně žalovaných (plná moc na č. l. 94). -) Svědkyně [jméno] [příjmení] absolvovala s žalobkyní jen několik dní před jednáním soudu, při němž byla vyslechnuta, schůzku u zástupce žalobkyně, na schůzce probírali„ majetkovou situaci“. Svědkyně v průběhu výslechu vyjádřila svůj právní názor na projednávanou věc („ Ty peníze nejsou žádné dědictví, to jsou celoživotní úspory [jméno] a jejího manžela.“). Dále uvedla, že jí žalobkyně říkala, že synovi dala v blíže neurčené době částku 100 000 Kč až 150 000 Kč. Svědkyně byla u toho, když žalobkyně zemřelému synovi řekla, že pokud bude prodávat byt, bude jí muset vrátit peníze, nebyla však schopna popsat reakci [jméno] [příjmení]. Toho svědkyně viděla, kromě shora popsané události, již pouze jedenkrát, a to při náhodném setkání, kdy ji pozdravil na ulici v [obec]. Žalobkyni zná svědkyně řadu let, jsou dobré kamarádky. Po smrti [jméno] [příjmení] se svědkyně od žalobkyně dozvěděla, že žalobkyně dala zemřelému synovi 900 000 Kč na byt a že společně se synem vybírala další peníze. -) Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] (matky žalovaného nezletilého [celé jméno žalovaného]) soud zjistil, že svědkyně se zemřelým synem žalobkyně vycházela v roce 2018 již dobře. [jméno] [příjmení] měl podle svědkyně vyjadřovat obavy o zdraví žalobkyně, a to v souvislosti s údajným ovlivňováním žalobkyně svědkyní [příjmení]. -) Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že manželství s žalovanou uzavřel počátkem července 2017, na svatbu přispěl i [jméno] [příjmení], a to částkou 50 000 Kč. Tuto částku předal [jméno] [příjmení] žalované v hotovosti v červnu 2017. -) Žalobkyně v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že se po smrti tchýně s manželem rozhodli, že byt po tchýni přenechají synovi [jméno] [příjmení]. S manželem také financovali rekonstrukci tohoto bytu. Manžel žalobkyně zemřel v září 2014. Žalobkyně se měla se synem dohodnout, že pokud bude tento byt prodávat, vrátí jí finanční prostředky prodejem bytu získané. [příjmení] [jméno] [příjmení] na účet žalobkyně převedl 1 800 000 Kč. Poté, co si našel další byt, požádal žalobkyni o půjčku, částku 900 000 Kč žalobkyně poslala přímo na účet prodávající, [jméno] [příjmení] dále z účtu žalobkyně vybral celkem částku 500 000 Kč. Dispoziční právo k účtu žalobkyně měl její syn pro případ, že by žalobkyně nemohla z účtu vybrat. Peníze měla žalobkyně synovi půjčit 6. 6. 2017, ve stejném měsíci společně vybírali z účtu další finanční prostředky, písemnou smlouvu nesepisovali. Svědkyně [příjmení] tomuto přítomna nebyla. Žalobkyně nevěděla o žádných finančních problémech zemřelého syna. Žalobkyně darovala byt, ve kterém bydlí, své dceři [jméno], a to po smrti manžela. Na tomto bytě vázne věcné břemeno v její prospěch. -) Žalovaná v rámci své účastnické výpovědi potvrdila svědeckou výpověď svého manžela. Podle žalované neměl zemřelý [jméno] [příjmení] rád svědkyni [příjmení]. S žalovanou zemřelý [jméno] [příjmení] finanční záležitosti neřešil.

5. Podle ust. § 1701 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přecházejí dluhy zůstavitele na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. Podle ust. § 1707 o. z. každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici vyhradivšímu si soupis požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu.

6. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2991 o. z. je ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, povinen ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Syn žalobkyně [jméno] [příjmení] v únoru 2017 prodal byt v [obec], a to ze svého výlučného vlastnictví za kupní cenu 1 930 000 Kč. Kupní cena v uvedené výši byla dne 20. 4. 2017 uhrazena na účet [jméno] [příjmení] vedený u [právnická osoba], téhož dne byla z účtu [jméno] [příjmení] převedena částka 1 800 000 Kč na účet žalobkyně. K účtu žalobkyně měl její syn v první polovině roku 2017 dispoziční oprávnění, ve dnech 17. 5. 2017 a 6. 6. 2017 z něj v hotovosti vybral celkem 500 000 Kč. Dne 6. 6. 2017 byla z účtu žalobkyně uhrazena částka 900 000 Kč, a to za účelem koupě bytu [jméno] [příjmení]. Ten zemřel 14. 11. 2018. V průběhu řízení o pozůstalosti bylo v přítomnosti žalobkyně při jednání dne 3. 1. 2019 konstatováno, že [jméno] [příjmení] neměl dluhy, dne 6. 2. 2019 však žalobkyně uplatnila v řízení o pozůstalosti pohledávku za zemřelým ve výši 1 400 000 Kč. Žalovaní posléze v tomto řízení uzavřeli jako dědicové ze zákona dne 25. 6. 2019 dohodu o rozdělení pozůstalosti, na jejímž základě každý z nich nabyl mimo jiné 1/2 bytové jednotky [číslo] v [obec] (v hodnotě vyčíslené na 650 000 Kč) a 1/2 práv a povinností ke sporožirovému účtu vedeného u [právnická osoba], včetně majetkové pohledávky na účtu, ve výši 59 432,95 Kč. Za nezletilého žalovaného byla tato dohoda následně schválena zdejším soudem.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

9. Žalobkyně v prvé řadě tvrdí, že se svým zemřelým synem dne 6. 6. 2017 uzavřela smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě synovi poskytla částku 1 400 000 Kč. Pro případ, že by uzavření smlouvy o zápůjčce nebylo prokázáno, žalobkyně argumentovala tím, že se její zemřelý syn na ní bezdůvodně obohatil, neboť mu finanční prostředky ve shora uvedené výši poskytla bez právního důvodu (závazek z bezdůvodného obohacení měl po smrti [jméno] [příjmení] přejít na jeho děti – žalované; totéž platí pro tvrzený dluh vyplývající ze smlouvy o zápůjčce). S argumentací žalobkyně bezdůvodným obohacením pak souvisí její tvrzení, že jí její zemřelý syn po prodeji bytu daroval částku 1 800 000 Kč. Svá tvrzení žalobkyně neprokázala.

10. Uzavření smlouvy o zápůjčce měla podle žalobního návrhu potvrdit svědkyně [příjmení]. Ta však v této souvislosti nic relevantního neuvedla. Výpověď jmenované svědkyně soud hodnotí jako naprosto nevěrohodnou. Svědkyně se krátce před jednáním soudu zúčastnila schůzky se žalobkyní a jejím zástupcem, hned na počátku své výpovědi vyjádřila svůj názor na věc, a to ještě předtím, než byla na pro rozhodnutí ve věci relevantní okolnosti dotázána. Zemřelého syna žalobkyně viděla dvakrát v životě (přestože je již po řadu let dobrou kamarádkou žalobkyně), z toho jedenkrát se jednalo o náhodné setkání. Svědkyně nepotvrdila ani tvrzení žalobkyně, totiž že [jméno] [příjmení] žalobkyni po prodeji bytu daroval částku 1 800 000 Kč (přítomna měla být pouze tomu, když žalobkyně v době, kdy [jméno] [příjmení] později prodaný byt nabyl do svého vlastnictví, synovi sdělila, že pokud byt v budoucnu prodá, bude jí muset finanční prostředky vrátit; reakci syna žalobkyně na toto sdělení svědkyně nebyla schopná popsat).

11. Uzavření smlouvy o zápůjčce či smlouvy darovací pak nebylo prokázáno ani účastnickou výpovědí žalobkyně. K tomu soud nejprve v obecné rovině uvádí, že v civilním sporném řízení má účastnická výpověď nižší důkazní hodnotu, než důkazy ostatní (srovnej § 131 odst. 1 o. s. ř.). Vyslýchaný účastník má totiž přímý zájem na výsledku sporu. Nejinak tomu je v případě účastnické výpovědi žalobkyně. Věrohodnost účastnické výpovědi žalobkyně nadto výrazně snižuje její přístup k plnění povinností uložených soudem v průběhu řízení. Žalobkyně na výzvu soudu v souvislosti s její žádostí o osvobození od soudních poplatků nepravdivě popsala své majetkové poměry, zamlčela totiž úspory na vkladní knížce ve výši bezmála 350 000 Kč. Soud k tomu podotýká, že žalobkyně byla od počátku řízení zastoupena advokátem, měla tedy možnost konzultovat s profesionálem, jakým způsobem má povinnostem soudem uloženým dostát. Dále vzal soud v potaz roli žalobkyně v průběhu řízení o pozůstalosti po zemřelém synovi. Žalobkyně se totiž zúčastnila předběžného šetření dne 3. 1. 2019 a v její přítomnosti bylo konstatováno, že její zemřelý syn neměl žádné dluhy, měla tedy možnost okamžitě svou údajnou pohledávku uplatnit. Krátce po tomto šetření (8. 1. 2019) pak v sms zprávě sdělila žalované, že synovi půjčila na koupi bytu 450 000 Kč, tedy částku výrazně nižší, než je částka nyní žalovaná, a vzkázala jí, že si bude byt pronajímat sama. Vysvětlení, že se takto chovala proto, že se domnívala, že bude po zemřelém synovi dědit, soud nevěří. Žalobkyně měla alespoň základní přehled o zákonné dědické posloupnosti, v relativně nedávné době totiž byla účastnicí řízení o dědictví po zemřelém manželovi. Nadto se v průběhu řízení poměrně fundovaně vyjadřovala k tomu, jakým způsobem v minulosti s manželem řešila majetkové záležitosti (zde má soud na mysli způsob, jakým [jméno] [příjmení] v dědickém řízení po zemřelé tchýni žalobkyně nabyl původní byt). Účastnické výpovědi žalobkyně soud ze shora uvedených důvodů neuvěřil.

12. Další důkazy k prokázání svých tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce, resp. smlouvy darovací, žalobkyně soudu nenavrhla přesto, že byla k tomuto soudem podle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzvána a byla rovněž poučena o případném následku nevyhovění této výzvě. Na tuto výzvu výslovně uvedla, že žádné takové důkazy ani neexistují.

13. Soud dále poukazuje na zjevnou nelogičnost jednání, které svému zemřelému synovi přisuzuje žalobkyně. Nedává totiž ekonomický smysl, aby [jméno] [příjmení] nejprve finanční prostředky získané prodejem bytu daroval své matce a poté ji, s časovým odstupem pouhých několika měsíců, požádal o půjčku na zakoupení bytu nového. [jméno] [příjmení] přitom v předmětné době (první polovině roku 2017) zjevně potřeboval vyřešit svou bytovou situaci. V řízení přitom nebylo tvrzeno, že by měl [jméno] [příjmení] například k dispozici jiný byt, či dostatek finančních prostředků na jeho pořízení, získaných jinak než prodejem bytu původního. Podle názoru soudu tedy platba částky 1 800 000 Kč z účtu [jméno] [příjmení] na účet žalobkyně nebyla plněním z darovací smlouvy, ale jednalo se o finanční prostředky ve vlastnictví [jméno] [příjmení], který s nimi také jako s vlastními nakládal (koupil si za ně jiný byt za 900 000 Kč a vybral si částku 500 000 Kč v hotovosti; k účtu žalobkyně přitom měl její syn v předmětné době dispoziční oprávnění). Na účtu žalobkyně měl [jméno] [příjmení] předmětné finanční prostředky toliko po určitou dobu uloženy. Z jakých důvodů k tomuto opatření přistoupil, je podle názoru soudu pro rozhodnutí ve věci irelevantní. Verze předložená žalovanými (totiž že [jméno] [příjmení] takto jednal v souvislosti s tehdy probíhajícím řízením o návrhu na zvýšení výživného pro nezletilého syna), je pouze jednou z možných hypotéz. V této souvislosti soud považuje za postačující poukázat na to, že vyjádření [jméno] [příjmení] v průběhu řízení o výši výživného pro nezletilého syna (žalovaného) ani v náznaku nepotvrzují tvrzení žalobkyně ([jméno] [anonymizováno] o předmětných finančních prostředcích zjevně hovoří jako o vlastních, zmiňuje nákup nového bytu, úhradu dluhu žalobkyni a rekonstrukci bytu).

14. Žalobkyně poukázala na nezákonnost důkazu získaného v rozporu s ust. § 17 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. K tomu soud uvádí, že informace z připojeného opatrovnického spisu nezletilého žalovaného nebyly pro hodnocení důvodnosti návrhu žalobkyně podstatné (s výjimkou shora pod bodem 13. uvedeného závěru, že žádná z těchto informací nepotvrzuje tvrzení žalobkyně). Nadto soud nemá u žádného z provedených důkazů pochybnost o jejich zákonnosti.

15. Žalobkyně tedy svá tvrzení, klíčová pro posouzení důvodnosti jejího nároku, neprokázala, proto soud její žalobu jako neopodstatněnou zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 136 367 Kč Tyto náklady sestávají z odměny zástupce za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast při jednání soudu dne 11. 1. 2021 v délce nad 2 hodiny, sepis závěrečného návrhu) ve výši 111 200 Kč (5 úkonů za každého zastoupeného (tj. celkem 10 úkonů) po 11 120 Kč za úkon; § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 12 odst. 4 a § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění, dále též jen„ AT“), paušální náhrady hotových výdajů ve výši 1 500 Kč v souvislosti s výše uvedenými úkony právní služby (§ 13 odst. 1, 3 AT; za společné úkony při zastupování více osob přísluší advokátu ke každému úkonu pouze jedna paušální náhrada výdajů – viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014, dostupné na [webová adresa]) a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 23 667 Kč (21 % z odměny a náhrady hotových výdajů podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem je tedy žalobkyně povinna na náhradě nákladů řízení zaplatit žalovaným společně a nerozdílně 136 367 Kč, a to v obecné lhůtě k plnění k rukám jejich zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

17. K návrhu, aby v případě jejího neúspěchu, nebyla žalovaným přiznána náhrada nákladů řízení, soud uvádí, že žalobkyně v této části svého závěrečného vyjádření pouze opakuje neprokázaná tvrzení, se kterými se soud vypořádal při hodnocení důvodnosti návrhu ve věci samé. Nadto je soudu z obsahu spisu známo, že žalobkyně disponuje finančními prostředky k úhradě nákladů řízení (má úspory na vkladní knížce v dostatečné výši). Pro aplikaci ust. § 150 o. s. ř. tedy soud neshledal důvod (žalobkyní v této souvislosti citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2015, sp. zn. 32 Cdo 4953/2014 v obecné rovině shrnuje podmínky pro aplikaci citovaného ustanovení o. s. ř. a vytýká soudu nižšího stupně nedostatečné vysvětlení použití tohoto ustanovení; pro posuzovaný případ tak má citované usnesení toliko obecný význam, konkrétní okolnosti věci jsou zcela odlišné – Nejvyšší soud v citované věci řešil spor, v němž žalobkyní byla společnost zabývající se vymáháním pohledávek).