6 C 228/2019

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Dolíhalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení dědického práva

I. Soud určuje, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [datum narození], je dědičkou ze zákona po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], zemřelém 19. 9. 2018.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů 24 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobkyně se žalobou, která byla soudu doručena 30. 7. 2019, domáhá, aby soud určil, že je dědičkou ze zákona po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného]. V žalobě poukázala na řízení o pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalovaného], v jehož průběhu rodiče zemřelého neuznali, že je dědičkou ze zákona. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] přitom žalobkyně od podzimu 2016 žila. Oba pracovali pro stejného zaměstnavatele, téhož dne ukončili pracovní poměry, protože se rozhodli, že budou společně podnikat. Žalobkyně dále popsala, kde se zemřelým bydlela a jakým způsobem se připravovali na společné podnikání. Společně se žalobkyní a [jméno] [celé jméno žalovaného] žila i nezletilá dcera žalobkyně. V říjnu 2017 se žalobkyně se zemřelým zasnoubila. Nezletilá dcera žalobkyně se k žalovanému chovala jako k vlastnímu dědovi a také ho tak oslovovala.

2. Ve vztahu k původně žalované matce zemřelého [jméno] [celé jméno žalovaného] vzala žalobkyně návrh zpět, neboť [celé jméno žalované] se v průběhu řízení o pozůstalosti vzdala dědictví ve prospěch žalovaného otce [jméno] [celé jméno žalovaného]. Soud řízení ve vztahu k žalované [celé jméno žalované] zastavil usnesením ze dne 12. 11. 2020, č. j. 6 C 228/2019-34.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasí. Ve svém vyjádření uvedl, že žalobkyně se k jeho zemřelému synovi stěhovala koncem září či začátkem října 2017, a to do rodinného domu ve [obec]. Jeho syn poté dům prodal a společně se žalobkyní zakoupili mobilní dům, který umístili na pozemek jeho syna. Do tohoto obydlí se poté nastěhovali v listopadu 2017. Bydliště měli po dohodě evidováno na adrese žalovaného. Žalovaný dále vyjádřil přesvědčení, že žalobkyně jeho syna pouze využívala a že se tedy nejednalo o partnerský vztah, resp. o soužití druh – družka. Žalovaný poukázal na pomoc, kterou žalobkyni a synovi poskytoval (praní prádla). Žalobkyně přesvědčila syna žalovaného, aby zrušil svoje životní pojištění a uzavřel nové, a to ve prospěch žalobkyně. Poté, co žalobkyně přijela od nehody, při které [jméno] [celé jméno žalovaného] zahynul, uvedla, že ho zabila a že se hádali. Žalobkyně se také nezajímala o zajišťování pohřbu, několik dní jí trvalo, než donesla oblečení zemřelého do pohřební služby. Dále žalovaný vyjádřil své připomínky k tomu, jak žalobkyně zřejmě naložila s finančními prostředky a majetkem po smrti jeho syna, a popsal s tím související spory. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

4. Rozsudkem ze dne 2. 12. 2020, č. j. 6 C 228/2019-96, podepsaný soud žalobě vyhověl. Usnesením ze dne 31. 3. 2022, č. j. 18 Co 130/2021-116, Krajský soud v Brně tento rozsudek zrušil a věci vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Důvodem byla vada řízení spočívající v neprovedení důkazů výpověďmi svědků navržených žalovaným k vyvrácení tvrzení žalobkyně o počátku vedení společné domácnosti se zemřelým [jméno] [celé jméno žalovaného].

5. Soud nejprve (stejně jako ve shora citovaném a posléze zrušeném rozsudku z prosince 2020) shrnuje skutková zjištění z důkazů provedených při jednání dne 2. 12. 2020. K těmto důkazům soud podotýká, že doplnění dokazování provedené poté, co původní rozhodnutí ve věci bylo zrušeno odvolacím soudem, nemělo vliv na skutková zjištění z těchto dříve provedených důkazů. -) Z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. 26 D 888/2018 (řízení o pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalovaného]) soud zjistil následující. [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřel dne 19. 9. 2018 jako svobodný (úmrtní list). K předběžnému šetření k notáři dne 30. 10. 2018 se dostavil žalovaný, který mimo jiné uvedl, že neví, zda jeho zemřelý syn žil s někým ve společné domácnosti (protokol o předběžném šetření ze dne 30. 10. 2018). Dopisem ze dne 19. 11. 2018 žalovaný informoval notáře, že si nepřeje, aby žalobkyně či její zástupkyně byly informovány o průběhu řízení o pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalovaného] (dopis ze dne 19. 11. 2018). Při projednání pozůstalosti dne 3. 12. 2018 se žalobkyně domáhala postavení dědice ze zákona, neboť od podzimu 2016 žila se zemřelým [jméno] [celé jméno žalovaného] ve společné domácnosti, společně s ním hospodařila a starala se o domácnost. Žalovaný s tímto nesouhlasil, argumentoval tím, že se o syna nejméně šest měsíců staral, syn k němu chodil na jídlo, žalovaný mu pral. Rodiče zemřelého [jméno] [celé jméno žalovaného] byli při tomto jednání vyrozuměni o dědickém právu a o právu dědictví odmítnout. Ani jeden z nich tak neučinil (protokol o projednání pozůstalosti ze dne 3. 12. 2018). Dne 27. 3. 2019 se žalovaný dostavil k notáři, aby jednak doplnil seznam věcí, které náleží do pozůstalosti, jednak aby vyjádřil svůj nesouhlas s tím, že po [jméno] [celé jméno žalovaného] má dědit i jeho matka (záznam ze dne 27. 3. 2019). Policejní orgán požádal notáře projednávajícího pozůstalost po [jméno] [celé jméno žalovaného] o informace, zda je vozidlo [značka automobilu] a pásový bagr zn. [anonymizováno] součástí řízení o pozůstalosti (žádost z 21. 5. 2019). Žalobkyně v rámci podání vysvětlení policejnímu orgánu dne 9. 5. 2019 uvedla, že se zemřelým [jméno] [celé jméno žalovaného] žila ve společné domácnosti od podzimu 2016 a popsala společné záměry týkající se bydlení a podnikání. Po smrti [jméno] [celé jméno žalovaného] žalobkyně opustila mobilheim ve [část obce] (úřední záznam Policie České republiky, obvodního oddělení [obec] ze dne 17. 5. 2019, [číslo jednací]). Dne 17. 5. 2019 podal žalovaný policejnímu orgánu vysvětlení, ve kterém poukázal na to, že shora označený vůz a pásový bagr byly ve vlastnictví [jméno] [celé jméno žalovaného] (úřední záznam Policie České republiky, obvodního oddělení [obec] ze dne 17. 5. 2019, [číslo jednací]). Usnesením ze dne 21. 5. 2019, č. j. 26 D 888/2018-145, pověřený notář jako soudní komisař v průběhu řízení o pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalovaného] uložil žalobkyni, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala žalobu na určení, že je dědičkou ze zákona po zůstaviteli. Toto usnesení nabylo právní moci 14. 6. 2019. Původně rovněž žalovaná matka zemřelého [jméno] [celé jméno žalovaného] se dědictví vzdala ve prospěch žalovaného (protokol ze dne 7. 11. 2019, č. j. 26 D 888/2018-167). Žalobkyně byla uvedena jako obmyšlená osoba pro případ smrti v pojistné smlouvě, kterou [jméno] [celé jméno žalovaného] sjednal s účinností od 1. 2. 2018 (sdělení [právnická osoba], ze dne 12. 12. 2018). [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení] v dopise ze dne 3. 12. 2018 popisuje návštěvu u vnuka dne 15. 9. 2018 a mimo jiné uvádí, že„ [jméno] a [jméno] byli v přívěsu“ (dopis ze dne 3. 12. 2018). -) Žalobkyně a [jméno] [celé jméno žalovaného] dne 12. 5. 2017 rozvázali své pracovní poměry u [právnická osoba], a to dohodou k 1. 6. 2017 na žádost zaměstnance. Obě dohody shodně obsahují chybu v datu skončení pracovního poměru, která je opravena dopsáním správného data rukou (dohody o rozvázání pracovního poměru z 12. 5. 2017). -) [územní celek] potvrdila, že žalobkyně dne 22. 8. 2017 uhradila poplatek 50 Kč za přihlášení k trvalému pobytu (stvrzenka [číslo] vystavená jmenovanou obcí). -) Žalobkyně dne 10. 7. 2017 vybrala ze svého účtu vedeného u [právnická osoba] částku 1 300 000 Kč a téhož dne tuto částku vložila na účet [jméno] [celé jméno žalovaného] vedený u [právnická osoba] (pokladní doklady vystavené shora jmenovanými bankami 10. 7. 2017 a historie transakcí za červenec 2017 na účtu číslo [bankovní účet]). -) Žalobkyně je svobodná, má zletilou dceru [jméno] a nezletilou dceru [jméno]. Žalobkyně měla od 22. 8. 2017 do 23. 11. 2018 evidován trvalý pobyt na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně]). [jméno] [celé jméno žalovaného] měl cestovní pas vydaný stejného dne (21. 7. 2017) jako nezletilá dcera žalobkyně [jméno] (kopie části cestovních dokladů). Žalobkyně byla s [jméno] [celé jméno žalovaného] a nezletilou dcerou [jméno] v srpnu 2017 na [anonymizováno] na dovolené, zájezd byl uhrazen dne 25. 7. 2017 z účtu žalobkyně (potvrzení o zájezdu vystavené Cestovní kanceláří [právnická osoba], potvrzení o platbě provedené z účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba]). Při jednání soudu žalobkyně předložila razítko s nápisem„ [anonymizováno]“, pod tímto nápisem je uvedeno jméno zemřelého [jméno] [celé jméno žalovaného], adresa [obec a číslo], číslo mobilního telefonu a IČO. Razítko bylo uhrazeno dne 8. 6. 2017 (otisk razítka pořízený při jednání soudu, fotografie horní strany razítka, paragon číslo F [číslo]). Nápisem„ [anonymizováno]“ a dalšími shora označenými údaji byl označen i pásový bagr zn. [anonymizováno], nákladní vůz [značka automobilu] byl označen nápisem„ [anonymizováno]“ (fotografie obou vozidel; shora citovaný nápis žalobkyně vysvětlila jako složeninu části jejího příjmení a části příjmení [jméno] [celé jméno žalovaného]). Žalobkyně v červnu 2017 řešila s [jméno] [příjmení] podobu webových stránek, které mají nabízet poskytované služby, mimo jiné je dotazována, zda název je„ [anonymizováno]“ (emailové zprávy datované 4. 6. 2017 a 14. 6. 2017). Dne 18. 8. 2017 byla z účtu žalobkyně odeslána platba 2 061 Kč s označením pro příjemce„ [celé jméno žalovaného] [anonymizováno]“ a s označením pro žalobkyni„ [jméno] sociální“ (potvrzení o platbě vytisknuté 12. 11. 2020). Žalobkyně má kočku, která měla v květnu 2017 veterinářku ve [obec] (fotografie kočky, mimo jiné s nezletilou dcerou žalobkyně; mezinárodní očkovací průkaz pro kočky). Na rámcové kupní smlouvě uzavřené mezi [jméno] [celé jméno žalovaného] jako kupujícím a [právnická osoba] a. s. jako prodávající je jako bankovní spojení na [jméno] [celé jméno žalovaného] uveden účet číslo [bankovní účet] (tj. účet, žalobkyně; první strana rámcové kupní smlouvy [číslo] 2018). Na žádosti [jméno] [celé jméno žalovaného] o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelovnání pozemků ze dne 11. 12. 2017 jsou jako kontaktní údaje uvedena dvě telefonní čísla a emailová adresa [email] (žádost z uvedeného dne opatřená razítkem [stát. instituce]). Žalobkyně měla žalovaného v mobilním telefonu uloženého jako„ [anonymizována dvě slova]“, v červenci a srpnu 2018 se žalovaný prostřednictvím žalobkyně syna snažil sehnat (fotografie displeje mobilního telefonu zachycující sms zprávy mezi žalobkyní a žalovaným; autenticitu této komunikace žalovaný při jednání soudu potvrdil). Mezi věcmi zajištěnými po nehodě, při které [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřel, jsou mimo jiné uvedeny položky označené„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] – [příjmení]“ a„ [příjmení] – platební karta [obec] spořitelna“ ([příjmení] zajištěných věcí k č. j. KRPJ – [číslo] 2018). Nezletilá dcera žalobkyně [jméno] byla dne 2. 7. 2017 poraněna psem žalovaného (hlášení o poranění člověka zvířetem, ambulantní karta ze dne 2. 7. 2017, zpráva pro ošetřujícího lékaře ze dne 6. 7. 2017). Pracovnice realitní kanceláře [jméno] [příjmení] kontaktovala dne 6. 3. 2018 žalobkyni ohledně výmazu zástavního práva ve vztahu k rodinnému domu ve [obec] s tím, že její emailovou adresu pan [celé jméno žalovaného] uvedl jako kontaktní (emailová zpráva ze dne 6. 3. 2018). Žalobkyně také v červenci 2018 komunikovala ohledně zaplacení správního poplatku s pracovnicí [anonymizováno] [stát. instituce], původní zpráva od pracovnice [anonymizováno] přitom byla adresována panu [celé jméno žalovaného] na email [email] (emailové zprávy ze dne 29. 6. 2018). Správní poplatek na magistrátem označený účet ve výši 500 Kč byl poté uhrazen z účtu žalobkyně, platba byla přitom označena jménem [jméno] [celé jméno žalovaného] (potvrzení o platbě zúčtované dne 4. 7. 2018). Nezletilá dcera žalobkyně [jméno] navštěvovala ve školním roce 2016 2017 [anonymizováno] školu [obec], [ulice a číslo], v prvním pololetí školního roku 2017 2018 již byla žákyní [anonymizováno] školy [obec] (vysvědčení vystavené oběma jmenovanými školami). Z emailové adresy [email] byla dne 25. 7. 2017 odeslána zpráva, ve které [jméno] [celé jméno žalovaného] a žalobkyně projevují zájem o zpracování projektu na rodinný dům, zajímají se o případnou cenu projektu a sdělují informace o připojení elektřiny a územním plánu (emailová zpráva adresovaná panu [příjmení] ze dne 25. 7. 2017). Dne 3. 5. 2017 [právnická osoba] s. r. o. zaslala na emailovou adresu [email] fakturu za sítě proti hmyzu, odběratelem je [jméno] [celé jméno žalovaného] (emailová zpráva z 3. 5. 2017 a faktura číslo 2017). Dne 4. 7. 2017 byla na účet žalobkyně převedena částka 1 600 000 Kč, a to na základě příkazu k úhradě z účtu [jméno] [příjmení], a to za účelem výplaty kupní ceny (při jednání k tomu žalobkyně uvedla, že se jednalo o úhradu kupní ceny za prodej jejího bytu; oznámení [právnická osoba] o provedení příkazu k úhradě, potvrzení vystavené [právnická osoba]). -) Ve dnech 4. a 5. září 2018 si žalobkyně se zemřelým [jméno] [celé jméno žalovaného] posílali zamilované sms zprávy a řešili každodenní starosti (co bude k jídlu, kdy se [jméno] [celé jméno žalovaného] vrátí domů; fotografie displeje mobilního telefonu předložené žalobkyní při jednání soudu). -) Žalobkyně vypověděla, že se s [jméno] [celé jméno žalovaného] seznámila v roce 2016 po svém nástupu do zaměstnání u [právnická osoba], spřátelili se a na podzim téhož roku se sblížili více a dali se, slovy žalobkyně, dohromady. Od září 2016 [jméno] [celé jméno žalovaného] přespával u žalobkyně v [obec], dělili se o náklady na bydlení, jezdili společně do práce, žili spolu i intimně. V květnu 2017 se společně s nezletilou dcerou žalobkyně přestěhovali do domu [jméno] [celé jméno žalovaného] ve [obec], žalobkyně prodala svůj byt v [obec] v červenci 2017. Po přestěhování do [obec], vše hradili společně, měli však oddělené účty. [jméno] [celé jméno žalovaného] prodal dům 4 měsíce po prodeji bytu žalobkyně, při prodeji splatil hypotéku. Po prodeji domu se v říjnu či listopadu 2017 přestěhovali do mobilheimu. Žalovaný syna s žalobkyní často navštěvoval, daroval synovi pozemek, na který byl umístěn mobilheim. V mobilheimu pak žili až do smrti [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně i její nezletilá dcera žalovaného oslovovali jako dědu, nezletilá [jméno] mu tykala. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] nezletilá oslovovala křestním jménem. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] se žalobkyně dohodla, že budou společně podnikat, žalobkyně zajišťovala administrativu, v domácnosti vařila. Necelý rok před smrtí [jméno] [celé jméno žalovaného] žalobkyni požádal o ruku, termín svatby dohodnutý neměli. Žalobkyně po prodeji svého bytu zařizovala a platila společnou dovolenou s [jméno] [celé jméno žalovaného]. Do března 2018 žalobkyně jezdila uklízet do [obec], sama si hradila sociální a zdravotní pojištění. Pro účely podnikání si nechali vyrobit razítka s označením„ [anonymizováno]“, což je složenina částí jejich příjmení. Na žalobkyní předložené fotografii bagru je i její telefonní číslo. Po přestěhování do mobilheimu žalobkyně s [jméno] [celé jméno žalovaného] prali prádlo u žalovaného. Většina finančních prostředků za prodej domu zemřelého [jméno] [celé jméno žalovaného] byla použita na uhrazení hypotéky, za zbylé peníze žalobkyně s [jméno] [celé jméno žalovaného] hospodařili. Po prodeji bytu žalobkyní byla částka 1 300 000 Kč převedena na účet [jméno] [celé jméno žalovaného]. Dále žalobkyně popsala, jakým způsobem byl zakoupen bagr a nákladní vůz. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] obstarával žalovaný, žalobkyně pouze zařizovala hudbu, na pohřbu byla i dcera žalobkyně. Žalobkyně byla obmyšlenou osobou pro případ smrti [jméno] [celé jméno žalovaného]. -) Žalovaný vypověděl, že mezi žalobkyní a jeho synem docházelo často k hádkám, podle něj v tomto vztahu šlo o uspokojování fyzických potřeb. Do [obec] jezdila žalobkyně podle žalovaného častěji od června či července 2017. Se synem byl žalovaný v častém kontaktu. Žalovaný byl několikrát svědkem toho, jak jeho syn žalobkyni řekl, že se má sebrat a vypadnout. Podle žalovaného žalobkyně jeho syna využívala. Nezletilá dcera žalobkyně bydlela v mobilheimu, žalovaného oslovovala jako dědu, víkendy však trávila se svým otcem. V mobilheimu bydlel syn žalovaného od poloviny listopadu 2017. Žalovaný potvrdil, že mobilheim stál na pozemku, který svému synovi daroval. Žalovaný souhlasil s tím, že žalobkyně bude mít u něj evidován trvalý pobyt, na pozemku darovaném jeho synovi to totiž nebylo možné. Žalovaný byl u toho, když si žalobkyně a jeho syn v červenci 2017 vybírali mobilheim. Označení„ [anonymizováno]“ si vymysleli syn žalovaného s žalobkyní. Podle žalovaného žalobkyně do jara 2018 nefungovala jako družka jeho syna, žalovaný v této souvislosti poukázal na to, jakým způsobem se stravovali a že jim pral prádlo. -) Z paragonu číslo [anonymizováno] soud nic relevantního pro rozhodnutí ve věci nezjistil, tento doklad totiž neobsahuje žádný údaj o tom, kdo prsten, jehož se doklad týká, zakoupil. Neprokazuje tak tvrzení žalobkyně, že byla se zemřelým [jméno] [celé jméno žalovaného] zasnoubena. -) Soud neprovedl žalovaným navržený důkaz vyhotovením smlouvy týkající se mobilheimu, neboť skutkový stav byl provedeným dokazováním zjištěn v rozsahu umožňujícím rozhodnutí o návrhu žalobkyně.

6. Při jednáních dne 7. 9. 2022 a dne 12. 10. 2022 soud doplnil dokazování o výslechy účastníky navržených svědků a o jeden důkaz listinný. Doplněním dokazování soud zjistil následující: -) Žalobkyně jako prodávající dne 4. 7. 2017 předala byt [číslo] v [obec] kupujícímu [jméno] [příjmení], a to na základě kupní smlouvy ze dne 21. 6. 2017 (předávací protokol ze dne 4. 7. 2017). -) Z výpovědi nezletilé svědkyně [jméno] [příjmení] (dcery žalobkyně) soud zjistil, že svědkyně považovala žalovaného za„ dědu“, se zemřelým [jméno] [celé jméno žalovaného] měla svědkyně pěkný vztah, označila jej za„ nevlastního otce“. Ráda měla i žalovaného. Svědkyně navštěvovala [anonymizováno] školu [ulice] v [obec], v září (rok svědkyně neuvedla) šla do čtvrté třídy ve [obec]. Tehdy svědkyně žila se svou matkou (žalobkyní) a [jméno] [celé jméno žalovaného]. Léto strávili ve [obec]„ u [jméno]“, kam se stěhovali na jaře téhož roku, od září žili v mobilheimu. Již před stěhováním na jaře žil [jméno] [celé jméno žalovaného] se svědkyní a žalobkyní v [obec], a to v bytě žalobkyně. Svědkyně také popsala, jak [jméno] [celé jméno žalovaného], žalobkyně a ona samotná zajišťovali chod domácnosti. -) Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] (další dcery žalobkyně) soud zjistil, že svědkyně strávila několik letních týdnů v roce 2017 ve [obec] s žalobkyní a [jméno] [celé jméno žalovaného]. Svědkyně vypověděla, že po jejím odstěhování od matky koncem roku 2016, se k matce nastěhoval [jméno] [celé jméno žalovaného], odhadla, že to bylo na jaře 2017, tímto si však nebyla jistá. Dále svědkyně vypověděla, že žalobkyně se s [jméno] [celé jméno žalovaného] a její nezletilou sestrou přestěhovala do mobilheimu. Soužití žalobkyně s [jméno] [celé jméno žalovaného] popsala jako normální. -) Svědkyně [jméno] [příjmení] (dlouholetá kamarádka žalobkyně) označila [jméno] [celé jméno žalovaného] za přítele žalobkyně. Uvedla, že žalobkyně s [jméno] [celé jméno žalovaného] žila až do jeho smrti, podle odhadu svědkyně toto soužití trvalo asi dva roky. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] a žalobkyně označila za velmi hezký, nikdy se nerozešli, vážnější problémy neměli. Svědkyně byla na oslavě narozenin nezletilé dcery žalobkyně ve [obec], tehdy tam žila žalobkyně, [jméno] [celé jméno žalovaného] a nezletilá dcera žalobkyně [jméno]. Žalobkyně si do [obec] přestěhovala nábytek z [obec], svědkyně tento nábytek znala z dřívějších návštěv u žalobkyně. Svědkyně nevěděla, kdy žalobkyně prodala svůj byt v [obec]. -) Svědkyně [jméno] [celé jméno žalované] (dcera žalovaného a sestra zemřelého [jméno] [celé jméno žalovaného]) vypověděla, že s bratrem se před jeho smrtí vídala asi jedenkrát za čtvrt roku. Při posledním setkání s bratrem asi měsíc před jeho smrtí, žalobkyně s [jméno] [celé jméno žalovaného] žila. Podle svědkyně její bratr na počátku roku 2017 žil ve [obec] a později se přestěhoval na pozemek, kde byl mobilheim. Další podrobnosti ke vztahu [jméno] [celé jméno žalovaného] a žalobkyně nebyla svědkyně schopna uvést. -) Svědkyně [jméno] [příjmení] (bývalá manželka žalovaného a matka [jméno] [celé jméno žalovaného]) vypověděla, že se se synem v době, kdy„ byl“ s žalobkyní, příliš často nevídala. Podle svědkyně její syn žalobkyni v jejím bytě v [obec] pouze navštěvoval, bydlel ve [obec], kde měl dům. Svědkyni se opakovaně stalo, že volala svému synovi a telefon zvedla žalobkyně. [jméno] [celé jméno žalovaného] nebyl podle svědkyně příliš sdílný, jeho plány do budoucna s ním svědkyně neřešila. Na podzim 2017 [jméno] [celé jméno žalovaného] prodal dům a stěhoval se na pozemek ve [část obce]. Svědkyně dále uvedla, že koncem září 2017 jí syn odmítl pomoc s tím, že stěhuje žalobkyni do [obec]. -) Svědek [jméno] [příjmení] (kamarád [jméno] [celé jméno žalovaného]) vypověděl, že žalobkyně byla přítelkyní zemřelého. Svědek se s [jméno] [celé jméno žalovaného] v době posledních dvou let před jeho smrtí stýkal velmi často. Na otázku, s kým [jméno] [celé jméno žalovaného] žil poslední dva roky před smrtí, svědek uvedl, že žil s žalobkyní, nedokázal však uvést, od kdy přesně žalobkyně s [jméno] [celé jméno žalovaného] žila. [jméno] [celé jméno žalovaného] podle svědka žalobkyni miloval. Svědek dále vypověděl, že [jméno] [celé jméno žalovaného] s žalobkyní žil ve [část obce] a předtím ve [obec], jeho„ kluci“ pomáhali stěhovat žalobkyni do [obec], později se svědek osobně podílel na stěhování [jméno] [celé jméno žalovaného] a žalobkyně do mobilheimu ve [část obce]. Přesnější časové souvislosti svědek [jméno] [příjmení] uvést nedokázal. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] a žalobkyní žila ještě dcera žalobkyně. Žalobkyně [jméno] [celé jméno žalovaného] v rámci jeho podnikatelské činnosti pomáhala s fakturací.

7. V případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce (§ 170 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních). Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele (§ 1636 odst. 1 občanského zákoníku).

8. Usnesení, kterým byla žalobkyně vyzvána k podání žaloby, nabylo právní moci 14. 6. 2019. Žaloba byla podána 30. 7. 2019, tedy ve stanovené dvouměsíční lhůtě. Žalovanou byla původně i matka zemřelého [jméno] [celé jméno žalovaného], ta se však dědictví dne 7. 11. 2019, tj. již v průběhu řízení o této žalobě, podle ust. § 1490 odst. 1 občanského zákoníku vzdala ve prospěch žalovaného, přičemž žalovaný s tímto souhlasil. Ve smyslu ust. § 1714 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku tedy žalovaný vstoupil do práv a povinností původně rovněž žalované matky [jméno] [celé jméno žalovaného]. V době vydání tohoto rozsudku tedy žalobkyně žaluje jediného účastníka dosud neskončeného řízení o pozůstalosti (srovnej například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2007, sp. zn. 21 Cdo 2088/2006, dostupné na [webová adresa]).

9. K posouzení, zda žalobkyni náleží postavení dědičky ze zákona po [jméno] [celé jméno žalovaného], je třeba zhodnotit naplnění dispozice shora citovaného ust. § 1636 odst. 1 občanského zákoníku, tj. je nutno nalézt odpověď na otázku, zda žalobkyně se zemřelým [jméno] [celé jméno žalovaného] žila po dobu jednoho roku před jeho smrtí ([jméno] [celé jméno žalovaného] zemřel 19. 9. 2018) ve společné domácnosti a že žalobkyně z tohoto důvodu o společnou domácnost pečovala (žalobkyně netvrdí, že byla na zůstavitele odkázána výživou).

10. Žalobkyně k prokázání splnění podmínek shora citovaného zákonného ustanovení soudu předložila celou řadu důkazů, ze kterých bylo zjištěno, že žalobkyně i [jméno] [celé jméno žalovaného] pracovali pro stejného zaměstnavatele, ke stejnému dni (1. 6. 2017) byly oba tyto pracovní poměry ukončeny, a to v podstatě shodnými dohodami se zaměstnavatelem. Již v červenci 2017 žalobkyně převedla částku 1 300 000 Kč po prodeji svého bytu na účet [jméno] [celé jméno žalovaného], což by sotva učinila, pokud by jmenovanému nevěřila a pokud by takto nebyli dohodnuti. Žalobkyně měla po celou dobu, která je relevantní pro hodnocení důvodnosti žaloby (tj. po dobu jednoho roku před smrtí [jméno] [celé jméno žalovaného]), evidován trvalý pobyt na adrese žalovaného (otce [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]). Ten to při jednání soudu vysvětlil tak, že jiná možnost nebyla, že na pozemku, který synovi daroval, nebylo možné mít evidován pobyt. Nepřímo tak potvrdil, že jeho syn měl k žalobkyni velmi blízký vztah, že plánovali společnou budoucnost, a ostatně i to, že spolu žili. Žalovaný rovněž vypověděl, že byl v červenci či srpnu 2017 u toho, když žalobkyně s jeho synem vybírali mobilheim, tedy potvrdil, že jeho syn [jméno] společně s žalobkyní nejpozději v létě 2017 zařizovali budoucí společné bydlení.

11. Další důkazy, které podporují závěr o pravdivosti tvrzení žalobkyně, se týkají její nezletilé dcery [jméno]. Ta měla cestovní pas vystavený stejného dne jako zemřelý [jméno] [celé jméno žalovaného] (v červenci 2017), žalobkyně byla s nezletilou dcerou a s [jméno] [celé jméno žalovaného] v srpnu 2017, tj. déle než rok před smrtí [jméno] [celé jméno žalovaného], na zahraniční dovolené, tento zájezd byl přitom uhrazen z účtu žalobkyně. Úzkým vazbám mezi žalobkyní a [jméno] [celé jméno žalovaného] svědčí i zjištění, že nezletilá dcera žalobkyně žalovaného oslovovala jako dědu (to potvrdil i žalovaný). Pes žalovaného v červenci 2017 zranil nezletilou dceru žalobkyně, za věrohodné přitom soud považuje tvrzení, že se tak stalo v rámci rodinné návštěvy. Nezletilá dcera žalobkyně změnila základní školu, od září 2017 navštěvovala základní školu ve [obec], tj. školu blízkou obci [obec], kde žalobkyně s [jméno] [celé jméno žalovaného] a nezletilou [jméno] v té době bydlela.

12. Bylo také prokázáno, že žalobkyně společně s [jméno] [celé jméno žalovaného] v červenci 2017 projevili zájem o zpracování projektu na výstavbu rodinného domu, a to již v poměrně konkrétní podobě (předmětná emailová zpráva obsahuje informace o připojení elektřiny a územním plánu). Nejpozději v létě 2017 tedy žalobkyně se zemřelým synem žalovaného plánovali stavbu rodinného domu. Rovněž je třeba zmínit, že zemřelý [jméno] [celé jméno žalovaného] počátkem února 2018 uzavřel pojistnou smlouvu, přičemž pro případ jeho smrti byla obmyšlenou osobou právě žalobkyně. Obdobná opatření se přitom obvykle činí ve vztahu k osobám velmi blízkým, zpravidla vůči osobám nejbližším. V případě vztahu druha s družkou se lze důvodně domnívat, že je obvyklé učinit z životního partnera obmyšlenou osobu až poté, co takový vztah překoná počáteční fázi, tedy po uplynutí několika měsíců, spíše však několika let. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] tedy na žalobkyni pamatoval pro případ své smrti, což svědčí závěru o jejich velmi blízkém a nikoliv jen přechodném vztahu.

13. Žalobkyně také tvrdila, že s [jméno] [celé jméno žalovaného] plánovali společné podnikání. I toto tvrzení bylo prokázáno. Z emailové adresy žalobkyně byly vyřizovány emaily s těmito podnikatelskými aktivitami související (tvorba webových stránek), označení„ [anonymizováno]“, které bylo podle předložených fotografií na bagru i nákladním voze, je kombinací částí příjmení žalobkyně a [jméno] [celé jméno žalovaného] (ostatně sám žalovaný potvrdil, že uvedené označení vymyslel jeho syn s žalobkyní), stejné označení je i na razítku, které mělo být při tomto podnikání používáno, účet žalobkyně je uveden jako bankovní spojení na rámcové kupní smlouvě, kterou [jméno] [celé jméno žalovaného] uzavřel s jedním z dodavatelů. Žalobkyně tedy svůj podíl na podnikatelských aktivitách [jméno] [příjmení] od počátku druhé poloviny roku 2017 prokázala, a to, že předmětné podnikatelské aktivity byly formálně evidovány toliko na syna žalovaného, je proto bezpředmětné. Ust. § 1636 odst. 1 občanského zákoníku sice společné podnikání v souvislosti s dědickým právem osoby žijící ve společné domácnosti nezmiňuje, nicméně právě podíl na podnikatelské činnosti zůstavitele, bez ohledu na to, zda je či není formalizován (např. postavením spolupracující osoby) může svědčit pro závěr, že osoba takto se na podnikání podílející o společnou domácnost pečovala. V případě žalobkyně soud její shora popsaný podíl na podnikatelských aktivitách [jméno] [celé jméno žalovaného] považuje za jeden z jejích příspěvků na úhradu potřeb společné domácnosti. To, že žalobkyně o společnou domácnost s [jméno] [celé jméno žalovaného] pečovala, pak potvrzuje i shora již uvedené zjištění, že byla se synem žalovaného a svou nezletilou dcerou [jméno] v srpnu 2017 na zahraniční dovolené, tato dovolená přitom byla hrazena z jejího účtu.

14. To, že žalobkyně žila s [jméno] [celé jméno žalovaného] v době jeho smrti potvrzuje seznam věcí, které měl zemřelý u sebe v době tragické nehody. [příjmení] jiné totiž v tomto seznamu figuruje průkazka žalobkyně na [anonymizována dvě slova] a její platební karta. Tyto věci by totiž měl sotva u sebe někdo jiný, než velmi blízká osoba. Také dopis babičky zemřelého založený v dědickém spise shora uvedený závěr potvrzuje. Babička vnuka navštívila jen několik dní před jeho smrtí a žalobkyni v dopise výslovně zmiňuje, a to křestním jménem. Žalobkyni tedy znala i babička [jméno] [celé jméno žalovaného], z kontextu jejího dopisu soud dovozuje, že ji považovala za partnerku zemřelého vnuka. V září 2018 si žalobkyně s [jméno] [celé jméno žalovaného] psala zamilované sms zprávy, obsah těchto zpráv mimo jiné prokazuje, že žalobkyně [jméno] [celé jméno žalovaného] připravovala jídlo (ve zprávách jsou i fotografie připravovaných pokrmů), na které se [jméno] [celé jméno žalovaného] těšil, tedy pečovala o společnou domácnost. Soud nemá důvod k pochybnostem o tom, že obdobnou péči žalobkyně poskytovala svému životnímu partnerovi [jméno] [celé jméno žalovaného], resp. jejich společné domácnosti, i v době jednoho roku před smrtí jmenovaného. Zpochybňuje – li žalovaný kvalitu této péče, jde o tvrzení subjektivní, bez vlivu na hodnocení důvodnosti žaloby. Pouze na okraj soud k tvrzením žalovaného podotýká, že v každém partnerském vztahu jsou spory, každý partnerský vztah prochází různými fázemi, v každém partnerském vztahu jsou období příznivá i dny, kdy se nedaří. Subjektivní hodnocení vztahu [jméno] [celé jméno žalovaného] a žalobkyně, které soudu žalovaný předestřel, je do určité míry pochopitelné, neboť je zřejmě ovlivněno zármutkem nad ztrátou syna i špatnými vztahy s žalobkyní, nicméně pro posouzení důvodnosti návrhu žalobkyně jsou tyto názory žalovaného bezpředmětné. Nutno podotknout, že tragická smrt [jméno] [příjmení] zasáhnout i žalobkyni, jíž zemřel životní partner, se kterým plánovala společnou budoucnost.

15. V kontextu shora shrnutých zjištění pak zcela logicky a přesvědčivě vyznívá výpověď, v jejímž rámci žalobkyně své soužití s [jméno] [celé jméno žalovaného] poměrně podrobně popsala, včetně způsobu společného nakládání s finančními prostředky, snah o zajištění bydlení a o zahájení společného podnikání. O nic jiného než o společné bydlení, společné hospodaření, společné zajišťování veškerých potřeb, společné plány do budoucna ohledně podnikání, ale i ohledně soukromého života, zjednodušeně řečeno o společný život se vším, co k tomu náleží, se tak ve vztahu žalobkyně a [jméno] [celé jméno žalovaného] nejednalo.

16. Odvolací soud ve svém zrušujícím usnesení poukázal na to, že soud I. stupně nepostavil najisto počátek vedení společné domácnosti žalobkyně a [jméno] [celé jméno žalovaného], a uložil nalézacímu soudu doplnit dokazování o výslechy navržených svědků. Obsah výpovědí svědků soud hodnotí následovně. Soud si je samozřejmě vědom blízkého vztahu mezi žalobkyní a svědkyněmi [příjmení], [příjmení] a [příjmení] (dcerami žalobkyně a její blízkou kamarádkou), nicméně s přihlédnutím ke zjištěním učiněním na základě dalších provedených důkazů, nemá důvod k pochybnostem o pravdivosti jejich výpovědí. S ohledem na časový odstup od ve svědectví popisovaných událostí (cca 4 – 6 let) byly výpovědi obou dcer žalobkyně logické a konzistentní. [jméno] [příjmení] popsala svůj vztah k žalovanému i k zemřelému [jméno] [celé jméno žalovaného], oba jí byli v rozhodné době blízcí. Zejména však věrohodně popsala, že v létě žila s matkou a [jméno] [celé jméno žalovaného] ve [obec], posléze (podle svědkyně v září) došlo ke stěhování do mobilheimu. Neuvedla sice konkrétní rok, ale z kontextu dalších provedených důkazů (například sám žalovaný vypověděl, že jeho syn bydlel v mobilheimu od listopadu 2017, a to s nezletilou dcerou žalobkyně) jednoznačně vyplývá, že se jednalo o rok 2017. Z výpovědi nezletilé svědkyně má také soud za prokázané, že všichni členové domácnosti, tj. žalobkyně, [jméno] [celé jméno žalovaného] a nezletilá [jméno] [příjmení], se podíleli na zajištění chodu domácnosti podle svých schopností a možností. Výpověď další dcery žalobkyně [jméno] [příjmení] pak potvrzuje, že žalobkyně s [jméno] [celé jméno žalovaného] nejpozději v létě 2017 žila ve [obec], svědkyně část toho léta s matkou, mladší sestrou a [jméno] [celé jméno žalovaného] strávila. Potvrdila také, že žalobkyně žila s [jméno] [celé jméno žalovaného] až do jeho smrti. Jako věrohodné soud hodnotí i svědectví [jméno] [příjmení], která rovněž potvrdila společné soužití žalobkyně a [jméno] [celé jméno žalovaného] v době jeho smrti. Délku tohoto soužití pak odhadla na dva roky, účastnila se oslavy narozenin dcery žalobkyně, která proběhla ve [obec] v létě, přičemž v té době tam žila žalobkyně, její nezletilá dcera a [jméno] [celé jméno žalovaného].

17. I svědci navržení žalovaným přímo či nepřímo potvrdili soužití žalobkyně s [jméno] [celé jméno žalovaného] v době před jeho smrtí. Matka zemřelého [jméno] [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení] vypověděla, že telefon jejího syna opakovaně zvedla žalobkyně, sestra zemřelého [jméno] [celé jméno žalované] vypověděla, že při posledním setkání s bratrem asi měsíc před jeho smrtí žalobkyně s jejím bratrem žila. Svědek [jméno] [příjmení] pak hovořil o soužití žalobkyně s [jméno] [celé jméno žalovaného] trvajícím asi dva roky před smrtí jeho kamaráda. Svědek [příjmení] nadto potvrdil velmi blízký vztah [jméno] [celé jméno žalovaného] a žalobkyně, uvedl totiž, že [jméno] [celé jméno žalovaného] žalobkyni miloval, že z ní byl„ úplně hotovej“ a že by pro ni udělal vše. Vypověděl také, že žalobkyně [jméno] [celé jméno žalovaného] pomáhala s jeho podnikáním. Soud v této souvislosti opakuje, že výslech tohoto svědka navrhl žalovaný. Nesrovnalost týkající se okamžiku stěhování žalobkyně z [obec] do [obec] (svědkyně [anonymizováno] si byla jistá tím, že se tak stalo až koncem září), soud vysvětluje jednak delším časovým odstupem od svědkyní popisovaných události, jednak tím, že svědkyně [příjmení] v této souvislosti vypovídala o okolnostech, které znala pouze z doslechu (syn jí sdělil, že jí nemůže pomoci, protože zařizuje stěhování žalobkyně), a konečně tím, že svědkyně [příjmení] měla v rozhodné době (tj. po dobu cca rok a půl před smrtí [jméno] [celé jméno žalovaného]) se synem jen velmi sporadické kontakty, a proto také měla toliko kusé informace o jeho životě.

18. Na základě provedeného dokazování, doplněného o výslech navržených svědků, má soud za prokázané, že nejpozději na jaře 2017 žalobkyně se zůstavitelem [jméno] [celé jméno žalovaného] žila ve společné domácnosti (viz obsah výpovědi svědkyň [příjmení] a [příjmení] a svědka [příjmení] ve spojení s obsahem účastnické výpovědi žalobkyně), toto soužití pak bez přerušení trvalo až do smrti [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně přitom po dobu trvání tohoto soužití pečovala o společnou domácnost. Přesný okamžik počátku vedení společné domácnosti sice není možné určit (viz bod 8. usnesení odvolacího soudu), pro závěr o naplnění dispozice ust. § 1636 odst. 1 občanského zákoníku je však plně postačující zjištění, že žalobkyně se zůstavitelem žila, vedla společnou domácnost a o tuto domácnost pečovala nejpozději na jaře 2017 a že toto soužití trvalo až do smrti [jméno] [celé jméno žalovaného]. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a určil, že žalobkyně je dědičkou ze zákona po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného].

19. Další tvrzení žalovaného se týkají sporů mezi ním a žalobkyní, které se však již vztahují spíše k tomu, co vše bude či nebude součástí pozůstalosti. V tomto řízení soud hledá odpověď pouze na otázku, zda žalobkyně je či není dědičkou ze zákona po [jméno] [celé jméno žalovaného]. V tomto řízení tedy soudu nepřísluší hodnotit, zda žalobkyně hradila po smrti syna žalovaného zálohy za dodávky elektřiny, zda se podílí na udržovacích pracích na pozemcích, které jsou součástí pozůstalosti, jak žalobkyně naložila s částkou, která údajně měla být v hotovosti v obydlí zemřelého, zda žalobkyně nabízela k prodeji stroje ve vlastnictví zemřelého či zda se v případě platby žalovaného na účet žalobkyně ve výši 210 000 Kč jednalo o nesprávně provedenou platbu.

20. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s ust. § 224 odst. 3 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, který byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, z odměny zástupce za 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast při jednání soudu delšího čtyř hodin dne 2. 12. 2020, vyjádření k odvolání, účast při dvou jednáních soudu dne 7. 9. 2022 a dne 12. 10. 2022) ve výši 20 000 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění, dále též jen„ AT“), paušální náhrady hotových výdajů ve výši 2 400 Kč v souvislosti s výše uvedenými úkony právní služby (§ 13 odst. 1, 3 AT) Celkem je tedy žalovaný povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobkyni 24 400 Kč, a to v obecné lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 před středníkem o. s. ř.) k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).