6 C 259/2019

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem titul Františkem Dolíhalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 150 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 150 000 Kč s úrokem kapitalizovaným za období od 21. 5. 2016 do 18. 9. 2018 částkou 19 535,56 Kč, s úrokem ve výši 5,59 % ročně ze 150 000 Kč od 26. 9. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně ze 150 000 Kč od 26. 9. 2018 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 52 916,21 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím, jež představuje část neuhrazeného dluhu ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) dne 11. 6. 2008.

2. Žalovaný potvrdil existenci platně uzavřené smlouvy o hypotečním úvěru s právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaný netvrdí, že by dluh splácel, ani že by neexistoval. Žalovaný pouze nemá dluh z čeho uhradit.

3. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný uzavřel společně se svou manželkou [jméno] [příjmení] (dále též„ dlužníci“) dne 11. 6. 2008 s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru. Na základě smlouvy mohli každý zvlášť i dohromady čerpat hypoteční úvěr až do výše 850 000 Kč, a to prostřednictvím zřízeného účtu. Dlužníci byli povinni vyčerpaný úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 076,80 Kč vždy do 20. dne v měsíci společně s úrokovou sazbou 5,79 % ročně. Ke smlouvě byl uzavřen Dodatek [číslo] ze dne 24. 5. 2010 a Dodatek [číslo] ze dne 1. 9. 2010, jimiž byl prodlužován termín čerpání úvěru, nejdéle však do 31. 12. 2010. Jelikož dlužníci porušovali smluvní podmínky, když nezajistili dostatečné množství finančních prostředků na účtu pro účely řádného splácení úvěru, předchůdkyně žalobkyně ke dni 30. 11. 2010 ukončila čerpání úvěru. Do této doby dlužníci vyčerpali celkem 749 608 Kč. Předchůdkyně žalobkyně poté v souladu s obchodními podmínkami, jež byly nedílnou součástí smlouvy, písemně oznámila dlužníkům změnu výše měsíčních splátek. S účinností od 20. 12. 2010 byli dlužníci povinni hradit měsíční splátky ve výši 6 241 Kč a s účinností ode dne 20. 7. 2013 ve výši 6 172,30 Kč společně s novou úrokovou sazbou 5,59 % ročně.

4. Dlužníci však nehradili splátky řádně, poslední uhradili dne 23. 5. 2012, přičemž tato byla po splatnosti více než 30 dnů a pohledávka nebyla do okamžiku úhrady poslední splátky hrazena déle než 3 měsíce. Předchůdkyně žalobkyně proto podala dne 4. 11. 2013 insolvenční návrh na manželku žalovaného. V rámci insolvenčního řízení byla pohledávka předchůdkyně žalobkyně uspokojena částkou 395 608,30 Kč. Dlužníci byli povinni s účinností od 20. 5. 2016 pokračovat v hrazení měsíčních splátek, o čemž byli písemně informováni. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2016 byla pohledávka za dlužníky (resp. žalovaným) předchůdkyní žalobkyně postoupena na společnost [právnická osoba], dále na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 11. 2017 na společnost [právnická osoba] a poté na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 1. 2018 na žalobkyni. O změně v osobě věřitele byl žalovaný písemně informován. Nicméně ani po postoupení pohledávky nedošlo k jejímu řádnému splácení. Žalobkyně proto ke dni 18. 9. 2018 v souladu s obchodními podmínkami zesplatnila pohledávku v celé dosud neuhrazené výši 343 427 Kč a k její úhradě vyzývala žalovaného. Žalovaný však ničeho neuhradil ani k předžalobní upomínce. Žalobou se žalobkyně domáhá úhrady pouze části dluhu ve výši 150 000 Kč.

5. Na základě stručného právního posouzení věci soud v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), posoudil závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru dle § 497 s přihlédnutím k § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. V souladu s § 511 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), bylo ve smlouvě dohodnuto, že žalovaný společně se svou manželkou budou ze smlouvy oprávněni i povinni společně a nerozdílně. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně splnila svoji povinnost poskytnout žalovanému a jeho manželce možnost čerpání úvěru až do určité výše. Dlužníci však nesplnili svůj závazek a vyčerpaný úvěr i přes upomínky řádně nespláceli. Vzhledem k ust. § 511 odst. 1 obč. zák. předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění požadovat plnění na kterémkoli z dlužníků. V souladu s § 244 a násl. zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2013, toto oprávnění realizovala cestou insolvenčního řízení vedeného vůči manželce žalovaného, v rámci kterého částečně uspokojila svoji pohledávku za dlužníky. V tomto rozsahu tak ke dni 20. 10. 2016 (ukončení insolvenčního řízení) došlo v souladu s § 1908 odst. 1 o. z. ke splnění dluhu. Soud má za prokázané, že zbývající část pohledávky byla předchůdkyní žalobkyně v souladu s § 1879 o. z. řádně postoupena na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že pohledávka i po postoupení zůstala neuhrazena, požadovala žalobkyně její úhradu v režimu plnění dluhu společně a nerozdílně dle ust. § 1872 odst. 1 o. z. po žalovaném. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaný neuhrazenou dlužnou částku žalobkyni neuhradil (resp. netvrdil ani neprokázal opak). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku 150 000 Kč představující část dluhu, na jehož úhradu jí vzniklo právo, společně s úrokem kapitalizovaným za období od 21. 5. 2016 do 18. 9. 2018 (tj. ode dne prodlení žalovaného do okamžiku zesplatnění úvěru) na částku 19 535,56 Kč a dále s úrokem v procentní sjednané výši 5,59 % ročně z dlužné částky od 26. 9. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 9 % ročně z dlužné částky od 26. 9. 2018 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto postupem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, sepsání předžalobní výzvy, vyjádření k odporu a účast při jednání soudu) ve výši 5x 7 100 Kč podle § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), když tarifní hodnota činí v souladu s § 8 odst. 1 AT částku 150 000 Kč. Dále žalobkyni náleží pětkrát režijní paušál po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) AT, náhrada za promeškaný čas v souladu s § 14 odst. 3 AT za 6 půlhodin strávených na cestě k jednání po 100 Kč v celkové výši 600 Kč a v souladu s § 13 odst. 4 AT také cestovné za cestu dne 19. 5. 2021 z [obec] do [obec] a zpět v celkové délce 182 km, k čemuž byl užit [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka]. Při průměrné spotřebě automobilu 7,533 l [číslo] km, ceně motorové nafty dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ve výši 27,20 Kč/litr a sazbě základní náhrady u osobního silničního motorového vozidla ve výši 4,40 Kč/km pak žalobkyni náleží cestovné ve výši 1 173,73 Kč. Z uvedených částek pak žalobkyni náleží v souladu s § 137 odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 8 142,48 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 6 000 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 52 916,21 Kč.