8 C 108/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 16 720,96 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 720,96 Kč s úrokem ve výši 15,49 % ročně z částky 14 350,06 Kč od 19. 10. 2022 do 16. 1. 2023, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 14 350,06 Kč od 17. 1. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 720,96 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 646,94 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 720,96 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 25. 10. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 15,49 % ročně, s poplatkem ve výši 400 Kč za zprostředkování úvěru a s pojistným ve výši 46 Kč měsíčně v pravidelných 54 měsíčních splátkách po 571 Kč. Před uzavřením úvěrové smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného úvěr splatit. Žalovaný porušil povinnost úvěr splácet, a proto žalobkyně, na kterou v rámci fúze přešlo jmění její právní předchůdkyně, zesplatnila úvěr k 9. 10. 2022. Dle smlouvy má žalobkyně nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 500 Kč za každou splátku, s níž se žalovaný dostane do prodlení. Žalobou uplatněný nárok se skládá z jistiny úvěru ve výši 14 350,06 Kč, z úroku ve výši 732,90 Kč, pojistného ve výši 138 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. Podle přehledu plateb, který žalobkyně učinila součástí svých tvrzení, uhradil žalovaný na úvěr celkem částku 11 420 Kč. Žalovaný dluh neuhradil, přestože byl před podáním žaloby k úhradě vyzván. V rámci doplnění žaloby žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy prověřila žalovaného v registrech SOLUS a NRKI, jakož i v insolvenčním rejstříku. Příjmy i výdaje žalovaného byly prověřeny výpisy z bankovního účtu žalovaného, ze kterého vyplývá, že žalovaný vynakládal nemalé částky i za zcela zbytné nákupy.

2. Žalovaný se při jednání soudu k žalobě vyjádřil tak, že potvrdil uzavření úvěrové smlouvy přes internet a převzetí částky úvěru ve výši 20 000 Kč. Úvěr byl pořizován za trvání manželství. Na splátkách uhradil částku, kterou tvrdí žalobkyně. Nebyl si jist, zda dokládal nějaké příjmy či výdaje. Současně však žalovaný prohlásil, že v době uzavírání smlouvy měl pravidelný příjem, na základě něhož disponoval měsíčně dostatečnými volnými prostředky, aby splátky úvěru mohl platit, když měsíčně zbývalo rodinně částka 5 000 Kč. Dostal se ale následně do těžké životní situace, přišel o zaměstnání, rozvedl se s manželkou a přišel o dům, a proto nemohl úvěr splácet. Aktuálně má zaměstnání, ale zbývá mu pouze životní minimum. Mohl by měsíčně splácet 500 Kč.

3. Právní osobnost žalobkyně byla doložena výpisem z obchodního rejstříku, z nějž soud současně zjišťuje, že na základě projektu fúze ze dne 4. 5. 2021 je žalobkyně nástupnickou společností společnosti [právnická osoba]

4. Z listiny označené jako Smlouva o hotovostním úvěru soud zjistil, že účastníky smlouvy jsou společnost [právnická osoba], označena jako poskytovatel služby, a žalovaný. Smlouva není ze strany žalovaného podepsána. Na smlouvě je uvedeno datum 25. 10. 2020. Bankovní spojení na žalovaného je představováno bankovním účtem č. [bankovní účet]. Podle smlouvy žalovaný žádá o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč s tím, že se zavazuje uhradit poplatek za uzavření ve výši 400 Kč a pojistné ve výši 46 Kč měsíčně. Mezi stranami je sjednán úrok ve výši 15,49 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr s úrokem splatit do 16. 4. 2025 splátkami ve výši 571 Kč měsíčně. Ve smlouvě je sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. Podle čl. 6 smlouvy byla společnost [právnická osoba] oprávněná zesplatnit úvěr, pokud žalovaný bude v prodlení s úhradou splátky pod dobu delší 3 měsíců či neuhradí splátku za dva po sobě jdoucí měsíce. Podle potvrzení právní předchůdkyně žalobkyně byl na mobilní telefon žalovaného zaslán [příjmení] kód pro podpis smlouvy.

5. Z potvrzení o vyplacení úvěru soud zjišťuje, že na bankovní účet č. [bankovní účet] byla dne 26. 10. 2020 odeslána částka 20 000 Kč. Z listiny označené jako splátkový kalendář vyplývá, že žalovaný čerpal úvěr dne 26. 10. 2020 a uhradil na poplatek částku 400 Kč, na jistinu částku 5 649,94 Kč, na úroky částku 4 450,06 Kč a na pojistné částku 920 Kč, tj. celkem 11 420 Kč. Podle přehledu plateb uhradil žalovaný v termínu či před termínem splatnosti celkem 20 splátek po 571 Kč v období od 11. 11. 2020 do 15. 6. 2022. Žalovaný neuhradil splátky splatné dne 16. 7. 2022, 16. 8. 2022 a 16. 9. 2022.

6. Ze snímku obrazovky soud zjistil, že žalovaný v žádosti o úvěru uvedl, že má příjem ze zaměstnání u [právnická osoba] [právnická osoba] ve výši 28 500 Kč měsíčně, přičemž celkové příjmy domácnosti činí 39 000 Kč. Výdaje uvedl žalovaný v nulové výši. Dle potvrzení od [právnická osoba] byl žalovaný ke dni žádosti ženatý, bydlel ve vlastním bytě nebo domě bez hypotéky, měl dvě děti a příjem od [právnická osoba] [právnická osoba], který dle předložených výpisů činil 26 099 Kč měsíčně. Další příjem domácnosti byl uveden ve výši 10 500 Kč. Žalovaný měl revolvingový úvěr ve výši 5 000 Kč, na který dlužil aktuálně 6 897 Kč při měsíční splátce 150 Kč, a spotřebitelský úvěr ve výši 891 842 Kč, na který dlužil 885 664 Kč při měsíční splátce 10 439 Kč. Výše příjmů i výdajů žalovaného vyplývá z připojeného výpisu z bankovního účtu za dobu od 29. 6. 2020 do 23. 10. 2020. Dle provedené lustrace neměl žalovaný úvěr u právní předchůdkyně žalobkyně, na spotřebitelský úvěr u jiného subjektu ve výši 885 664 Kč měsíčně splácel 10 439 Kč a při splácení neměl delikvenci. Na jméno žalovaného byl dále evidován revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 5 000 Kč, který byl vyčerpán do výši 3 883 Kč Ani u revolvingového úvěru neměl žalovaný evidovány problémy se splácením.

7. Dopisem ze dne 19. 10. 2022 pak byl žalovaný informován o ztrátě výhody splátek a zesplatnění úvěru; dlužnou částku 16 720,96 Kč měl dle výzvy uhradit do 10 dnů. Tento dopis byl dle poštovního podacího archu odeslán dne 20. 10. 2022 na adresu žalovaného. Z přípisu zástupce žalobkyně z 23. 11. 2022 se zjišťuje, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 22 208,21 Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, přičemž byl žalovaný upozorněn na možnost podání žaloby k soudu. Předžalobní výzva byla žalovanému dle elektronické doručenky odeslána dne 23. 11. 2022 a doručena dne 30. 11. 2022.

8. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. Soud vzal zjištění učiněná z důkazů za prokázaná, když důkazy se vzájemně doplňují a ze strany žalovaného je jejich pravdivost a správnost potvrzována. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci. [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu, kterou se zavázala poskytnout mu k dočasnému užití částku 20 000 Kč. Právní předchůdkyně převedla na bankovní účet vedený ve prospěch žalovaného částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit poplatky ve výši 400 Kč jednorázově a ve výši 46 Kč měsíčně. Mezi stranami byl sjednán úrok ve výši 15,49 % ročně. Žalovaný se zavázal k měsíčním splátkám ve výši 571 Kč. Současně byla ujednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za prodlení se splátkou. Před uzavřením smlouvy byla prověřována schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný neuhradil splátky splatné dne 16. 7. 2022, 16. 8. 2022 a 16. 9. 2022, a proto byl dopisem informován o ztrátě výhody splátek, přičemž byl vyzván k úhradě celého dluhu. Žalovaný celkem uhradil 11 420 Kč a dluží 16 720,96 Kč. Následně byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku uhradil, přičemž byl poučen o možnosti soudního vymáhání. Žalobkyně je na základě fúze právní nástupkyní společnosti [právnická osoba]

9. Podle ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle ustanovení § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, a to v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Uzavření smlouvy žalovaný svým prohlášením potvrdil. Soud zkoumal, zda při sjednávání uvedené smlouvy došlo k prověření schopnosti úvěr splácet, jak vyžaduje zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podle názoru soudu, s ohledem na prohlášení žalovaného, že v době uzavírání smlouvy mohl realizovat nákupy zbytných věcí na internetových obchodech, neboť disponoval dostatečnými volnými prostředky, právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí vyhodnotila schopnost žalovaného splácet úvěr (v rozsahu vyžadovaném rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na stránkách www.nsoud.cz, oba aplikovatelné i na úpravu podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

12. V řízení pak bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, jejíž jmění přešlo v důsledku fúze na žalobkyni, splnila svůj závazek ze smlouvy a poskytla žalovanému částku 20 000 Kč. Žalovaný svůj závazek nesplnil, když se ocitl v prodlení s úhradou tří splátek, a proto byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl povinen uhradit celou dlužnou částku. To, jaké skutečnosti bránily či znemožnily žalovanému úvěr splácet, není z hlediska posouzení této věci podstatné. Žalovaný je proto povinen zaplatit dlužnou částku i se sjednanými úroky, přičemž s ohledem na smluvní ujednání je také povinen zaplatit smluvní pokuty za prodlení se třemi splátkami po 500 Kč. Žalobkyně má také právo na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaný byl povinen úvěr zaplatit ve lhůtě 10 dnů od zesplatnění, tj. do 19. 10. 2022 a následujícím dnem po uplynutí této lhůty se tak žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu. Soud proto žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně. Žalobě bylo tedy v celém rozsahu vyhověno.

13. Soud uložil žalovanému zaplatit přisouzenou částku s příslušenstvím ve lhůtě tří dnů podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění neshledal důvod. Soud nemohl vyhovět žádosti žalovaného o splátky, neboť sám žalovaný prohlásil, že aktuálně mu měsíčně zbývá pouze částka životního minima, přičemž jeho příjem je exekučně postižen pro neplacení výživného a současně má další vysoké dluhy. I navrhovaná maximální splátka žalovaného ve výši 500 Kč by byla ve vztahu k žalobkyně nepřiměřeně zatěžující, když v obdobné výši měl žalovaný splácet dle smlouvy a nebyl toho schopen.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 646,94 Kč Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta stanovená dle ustanovení § 14b odst. 1 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen„ AT“) ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 900 Kč (za 3 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepsání předžalobní výzvy, sepsání žaloby). K aplikaci ustanovení § 14b AT soud přistoupil vzhledem k tomu, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své nároky formulářovými žalobami (opakovaně používaný ustálený vzor), v nichž dochází v podstatě pouze ke změně čísla smlouvy, jednotlivých dat a částek. Ve smyslu § 14b odst. 3 a § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 AT náleží zástupci žalobkyně odměna za účast u jednání soudu ve výši 1 780 Kč. Za účelně vynaložený úkon právní služby nepovažoval soud sepsání podání z 29. 5. 2023, kterým žalobkyně doplňovala bez vyzvání soudu žalobu, když povinností žalobkyně bylo žalobu podat kompletní již na začátku řízení. Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 AT ve výši 300 Kč (za 3 úkony právní služby po 100 Kč) a § 14b odst. 5 písm. b) ve spojení s § 11 AT ve výši 300 Kč (za 1 úkony právní služby spočívající v účasti u jednání soudu). K nákladům řízení dále patří náhrada za promeškaný čas dle ustanovení § 14 AT ve výši 600 Kč (na cestu k jednání soudu a zpět za 6 půlhodin po 100 Kč), náhrada cestovních výdajů dle ustanovení § 13 odst. 5 AT ve spojení s § 157 an. zákoníku práce ve výši 988 Kč (základní náhrada za cestu [obec] – [obec] a zpět – 2 x 95 km po 5,20 Kč za km) a ve výši 790,63 Kč (za spotřebované pohonné hmoty při cestě [obec] – [obec] a zpět – 2 x 95 km při průměrné normované spotřebě 10,1 litru benzínu na sto kilometrů a ceně dle vyhlášky č. 191/2023 Sb. ve výši 41,20 Kč za jeden litr benzínu 95), náhrada za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 občanského soudního řádu ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 1 188,31 Kč (21 % ze součtu částky odměny a náhrad) a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] jako zástupce žalobkyně.