8 C 117/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 10 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 320 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 320 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 8 880 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 400,16 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 805,53 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 485,53 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 4 147,87 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 4 805,53 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 939,03 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 049,68 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 2 781,01 Kč a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 3 049,68 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 200 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o půjčce číslo na částku 6 000 Kč, kterou žalované vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Zápůjčku spolu s úrokem ve výši 840 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (tj. 23,72 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala splatit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Žalovaná svou povinnost splnila pouze zčásti, když uhradila celkem 6 480 Kč a neuhrazena tak zůstala jistina zápůjčky ve výši 3 049,68 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 910,32 Kč. Dále pak právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o půjčce číslo která byla zcela totožného znění jako smlouva předchozí. Svou povinnost z této smlouvy žalovaná splnila také pouze zčásti, když uhradila 4 200 Kč a neuhrazena zůstala jistina ve výši 4 805,53 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 434,47 Kč. Dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet zápůjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovanou v zákaznické kartě a jejich ověřením předloženými doklady.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Právní osobnost žalobkyně byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku.

4. Ze„ smlouvy o půjčce“ číslo bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Dle této smlouvy měla být žalované poskytnuta částka ve výši 6 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na poplatcích částku ve výši 4 440 Kč, která měla být součtem částky 840 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou zápůjčku, dále z částky 2 400 Kč představující poplatek za hotovostní inkaso splátek a částky 1 200 Kč jako poplatku za administrativní činnost. Celková finanční částka ve výši 10 440 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky, v jejichž čl. 1 je uvedeno, že v případě sjednání 58 splátek je úroková sazba 23,72 % ročně.

5. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě údajů vyplněných v zákaznické kartě, tj. z žalovanou tvrzených příjmů z hlavního pracovního poměru ve výši 8 000 Kč, dalších příjmů (označených jako„ alimenty“) ve výši 1 000 Kč, příjmů ze státní podpory ve výši 11 200 Kč a z přídavků ve výši 2 000 Kč. V zákaznické kartě je dále vyplněno, že žalovaná žije s rodiči a nemá žádné půjčky či úvěry, má dvě nezaopatřené děti. Mezi měsíčními výdaji domácnosti jsou zaznamenány nájem/inkaso ve výši 2 000 Kč, výdaje domácnosti ve výši 6 000 Kč a výdaje na telefon ve výši 200 Kč. Zatrženo v zákaznické kartě bylo, že úvěruschopnost žalované byla ověřena výplatními páskami, pracovní smlouvou a dokladem totožnosti.

6. Ze„ smlouvy o půjčce“ číslo bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Dle této smlouvy měla být žalované opět poskytnuta částka ve výši 6 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na poplatcích částku ve výši 4 440 Kč, která měla být součtem částky 840 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou zápůjčku, dále z částky 2 400 Kč představující poplatek za hotovostní inkaso splátek a částky 1 200 Kč jako poplatku za administrativní činnost. Celková finanční částka ve výši 10 440 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky, v jejichž čl. 1 je uvedeno, že v případě sjednání 58 splátek je úroková sazba 23,72 % ročně.

7. Právní předchůdkyně žalobkyně i v tomto případě posoudila úvěruschopnost žalované na základě údajů vyplněných v zákaznické kartě, tj. z žalovanou tvrzených příjmů z hlavního pracovního poměru ve výši 6 500 Kč, z dalších příjmů ve výši 6 100 Kč, z příjmů ze státní podpory ve výši 12 000 Kč a z přídavků ve výši 3 800 Kč. V zákaznické kartě je dále vyplněno, že žalovaná žije v podnájmu a nemá žádné půjčky či úvěry jinde, má však aktivní půjčku u předchůdkyně žalobkyně. Nadále má dvě nezaopatřené děti. Mezi měsíčními výdaji domácnosti jsou zaznamenány nájem/inkaso ve výši 4 000 Kč, výdaje domácnosti ve výši 8 000 Kč, splátky/půjčky/alimenty ve výši 800 Kč a výdaje na telefon ve výši 200 Kč. Zatrženo v zákaznické kartě bylo, že úvěruschopnost žalované byla ověřena výplatními páskami, pracovní smlouvou, nájemní smlouvou a dokladem totožnosti.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh soud zjistil, že na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy číslo v celkové výši 3 960 Kč a z titulu uzavřené smlouvy číslo v celkové výši 6 240 Kč, přičemž z čl. I odst. 1 ve spojení s čl. II odst. 2 dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávky ze smlouvy o půjčce se všemi právy s tím spojenými. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum, odeslaným dle podacího lístku dne datum.

9. Předžalobní výzvou ze dne datum, odeslanou dle podacího lístku žalované dne datum, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 21 353,63 Kč ve lhůtě do datum.

10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatelka s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřely smlouvy ze dnů datum a datum, v nichž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované v obou případech finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 58 týdenními splátkami ve výši 180 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,72 % ročně. příjmení žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána toliko na základě tvrzení žalované. Žalovaná závazky splnila pouze částečně. Pohledávky z uzavřených smluv byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalované oznámeno. Předžalobní výzvou byla žalovaná vyzvána k vydání dlužných finančních prostředků ve lhůtě do datum. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná netvrdila a ani neprokázala, že by uhradila více, než tvrdila žalobkyně v žalobě, učinil soud závěr, že žalovaná žalobkyni uhradila na obě půjčky dohromady celkem částku 10 680 Kč.

11. Dle ustanovení § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Dle § 3 písm. a) tohoto zákona se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, dle písm. b) se věřitelem rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Dle § 9 odst. 1 pak věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle § 22 odst. 5 není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti nesplnil.

12. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu závěru. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném do 30. 11. 2016, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatelka (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičkách smluv). Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů i výdajů. Příjmy nebyly žádným způsobem ověřovány. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou byly její právní předchůdkyní využity i další zdroje, a to výplatní pásky či pracovní a nájemní smlouva soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka. Žádný dokument pak nebyl v kartě označen ohledně tvrzených přídavků a státní podpory. Obdobně nebyly ověřeny ani výdaje žalované. Tím, že se žalobkyně k jednání soudu nedostavila, připravila se o možnost být poučena, že neunáší důkazní břemeno ohledně shora uvedených tvrzení.

15. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku, a proto soud posoudil smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako absolutně neplatné dle ustanovení § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smluv.

16. Žalobkyně soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila své pohledávky za žalovanou a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 12 000 Kč. Žalovaná dle nesporovaných tvrzení žalobkyně uhradila na dlužnou částku celkem 10 680 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. Jednotlivé úhrady byly původně rozděleny mezi jistinu a poplatky; s ohledem na shora uvedený závěr soud celkovou částku úhrad započetl v celém rozsahu na jistinu smluv. To znamená, že dosud nevrácené bezdůvodné obohacení vzniklé v souvislosti se smlouvou činí 1 320 Kč (vyplacena byla žalované celkem částka 12 000 Kč, ze strany žalované došlo k úhradě částky 10 680 Kč). Podle předžalobní výzvy měla žalovaná plnit do datum, jelikož ze strany žalobkyně nebyla tvrzena a prokázána jakákoliv jiná výzva k vydání poskytnutého plnění, dospěl soud k závěru, že žalovaná se dne následujícího dostala do prodlení. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši 8,05 % ročně (což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dosud nevrácené částky bezdůvodného obohacení za dobu od datum do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení) částky 19 468,07 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 1 320 Kč, tj. z 6,8 %. Žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 18 148,07 Kč, tj. z 93,2 %, a náleží jí proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 86,4 % Protože však žalované žádné náklady v řízení nevznikly a žalovaná byla v řízení nečinná, rozhodl soud tak, že jí právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec, pobočka v Jihlavě prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.