8 C 12/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem územní celek sídlem adresa o 1 510 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 510 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 510 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 510 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne [datum] žalovaný uzavřel se [právnická osoba] podnik [územní celek], a.s. (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o přepravě osob, neboť cestoval linkou provozovanou tímto dopravním podnikem. Při kontrole revizorem bylo zjištěno, že žalovaný nastoupil přepravu bez platného jízdního dokladu, a proto mu bylo předepsáno neuhrazené jízdné ve výši 10 Kč dle Tarifu jízdného a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč dle Smluvních přepravních podmínek dopravního podniku a zákona. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Usnesením Okresního soudu v Jihlavě ze dne 11. 2. 2022, č. j. 6 Nc 6901/2022-5, byl žalovanému jmenován kolizní opatrovník, neboť žalovaný je nezletilý a jeho rodiče jako zákonní zástupci neplnili své povinnosti.

3. Žalovaný ani jeho zákonná zástupkyně se k žalobě nevyjádřili, opatrovník žalovaného ve vyjádření uvedl, že žalovaný v době jízdy navštěvoval 7. třídu základní školy a nedisponoval tak žádnými finančními prostředky a majetkem, nemohl tedy uhrazení pohledávky ovlivnit. Tento dluh měli uhradit zákonní zástupci žalovaného, kteří tak neučinili, a žaloba by tak měla být podána proti nim, nikoli proti žalovanému.

4. Po provedeném dokazování učinil soud dále uvedený závěr o skutkovém stavu. Žalovaný dne [datum] cestoval trolejbusem linky [anonymizováno], která je provozována právní předchůdkyní žalobkyně, a neprokázal se jízdním dokladem, o čemž byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] kdy totožnost žalovaného byla ověřena ve spolupráci se strážníkem městské policie. Podle smluvních podmínek a jízdního tarifu činí cena nepřestupní jízdenky 10 Kč a základní přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu se stanovuje na částku ve výši 1 500 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek z přepravní kontroly ze dne [datum], o čemž byl žalovaný informován dopisem postupitele adresovaným přímo žalovanému. Přímo žalovanému byla také zaslána předžalobní upomínka ze dne [datum], kterou byl vyzván k úhradě dlužné částky.

5. Soud posoudil závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podle ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), jako platně uzavřenou smlouvu o přepravě osob. Pohledávka za žalovaným z této smlouvy byla platně postoupena na žalobkyni podle ustanovení § 1879 a násl. o. z. V souladu s ustanovením § 18a odst. 1, odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v účinném znění, vyhláškou č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a v souladu se smlouvou o přepravě vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na úhradu dlužného jízdného za jízdu žalovaného bez platného jízdního dokladu ve výši 10 Kč a na úhradu přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovanému bylo v době přepravy 15 let, má soud za to, že žalovaný musel mít z okolností, podmínek, jednoduchosti a opakujícího se rázu přepravy osob prostředkem městské hromadné dopravy povědomí o povinnosti uhradit za přepravu příslušné jízdné a v případě porušení povinnosti jízdné uhradit také přirážku, a proto byl podle ustanovení § 31 o. z. způsobilý k uzavření smlouvy o přepravě osob, neboť toto právní jednání bylo svou povahou přiměřené jeho rozumové a volní vyspělosti odpovídající tehdejšímu věku žalovaného (srov. např. nález Ústavního soudu II. ÚS 1864/16). Pohledávka za žalovaným z této smlouvy byla platně postoupena na žalobkyni podle ustanovení § 1879 a násl. o. z. Jelikož žalovaný soudu neprokázal, že dlužnou částku žalobkyni či její právní předchůdkyni uhradil, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni i úrok z prodlení z přisouzené částky, na nějž jí vzniklo právo podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po uplynutí lhůty 15 kalendářních dnů k zaplacení od data sepsání zápisu o provedené přepravní kontrole, tj. ode dne [datum], do zaplacení. Podle ustanovení § 160 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

6. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, náležela by tato ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná. Soud však dospěl k závěru, že nebyla splněna podmínka pro přiznání náhrady vymezená v ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. Podle soudu nebyla řádně zaslána předžalobní výzva, neboť tato nebyla adresována zákonnému zástupci žalovaného. Žalovaný v době spáchání přestupku v dopravě velmi pravděpodobně neměl dostatek prostředků pro úhradu přirážky a nebyl podle názoru soudu ani schopen další následky neuhrazení vzniklého dluhu, zejména vznik nákladů soudního vymáhání, posoudit. Proto měla být předžalobní výzva adresována zákonnému zástupci. Jestliže takto nebylo ze strany žalobkyně ani její právní předchůdkyně postupováno, nelze mít výše uvedenou podmínku za naplněnou. Z uvedeného důvodu nebyla žalobkyni náhrada nákladů řízení přiznána.