8 C 129/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 15 300 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 615 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 4 552,92 Kč a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Podanou žalobou z [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 300 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na částku 10 000 Kč, kterou žalovanému vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Zápůjčku spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (tj. 23,72 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč se žalovaný ve smlouvě zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Zápůjčka tedy měla být vrácena nejpozději do [datum]. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když uhradil celkem 2 100 Kč a neuhrazena tak zůstala jistina zápůjčky ve výši 10 000 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 782,79 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 517,21 Kč. Dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet zápůjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovaným v zákaznické kartě a jejich ověřením předloženými doklady.

2. Žalovaný při jednání soudu potvrdil uzavření smlouvy. Podle žalovaného mu bylo v hotovosti vyplaceno pouze 4 000 Kč a zbývající částku si ponechala zprostředkovatelka smlouvy. V době uzavření smlouvy byl ve finanční tísni. Nepamatuje si, zda při uzavírání smlouvy předkládal nějaké doklady prokazující jeho příjmy. Žil v nájmu s přítelkyní a dvěma dětmi. Podle žalovaného vyplňovala zákaznickou kartu zástupkyně poskytovatele zápůjčky při osobní návštěvě v jeho domácnosti. Žalovaný učinil nesporným vrácení částky 2 100 Kč. Při posledním jednání žalovaný namítl, že půjčku neobdržel a v minulosti měl pouze půjčku zprostředkovanou paní [příjmení] u společnosti„ Provident“. Žalovaný současně namítl promlčení.

3. K tvrzení žalovaného, že k uzavření smlouvy o zápůjčce a předání jakýchkoliv peněz nedošlo, soud nepřihlédl, neboť bylo učiněno až po zákonné koncentraci řízení.

4. Právní osobnost žalobkyně byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku.

5. Z listiny označené jako„ smlouva o půjčce“ bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, kterou zastupovala [jméno] [příjmení], a žalovaným. Smlouva byla za podpisy účastníků označena [číslo]. Dle textu smlouvy měla být žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Předmětnou smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na poplatcích částku ve výši 7 400 Kč, která měla být součtem částky 1 400 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou zápůjčku, dále z částky 4 000 Kč představující poplatek za hotovostní inkaso splátek a částky 2 000 Kč jako poplatku za administrativní činnost. Celková finanční částka ve výši 17 400 Kč měla být žalovaným uhrazena v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky, v jejichž čl. 1 je uvedeno, že v případě sjednání 58 splátek je úroková sazba 23,72 % ročně.

6. V zákaznické kartě týkající se žalovaného je uvedeno, že má příjem z hlavního pracovního poměru ve výši 18 000 Kč měsíčně. Dále je zde vyplněno, že žalovaný je svobodný, žije v nájmu a vede samostatnou domácnost. Nezaopatřené děti nejsou uvedeny. Mezi měsíčními výdaji domácnosti jsou zaznamenány nájem/inkaso ve výši 4 500 Kč a výdaje domácnosti ve výši 5 000 Kč. Zatrženo v zákaznické kartě bylo, že úvěruschopnost žalovaného byla ověřena výplatními páskami, pracovní smlouvou a nájemní smlouvou.

7. Svědkyně [jméno] [příjmení], družka žalovaného, vypověděla, že si na nic nepamatuje a že doma hledala nějaké dokumenty, které však nenašla. Zná paní [příjmení], která jednou, v době, kdy žili na ulici [anonymizováno], byla v jejich bytě a bylo jednáno o půjčce. [příjmení] [příjmení] však říkala, že půjčku nedostanou, že na to nemají příjmy.

8. Svědkyně [jméno] [příjmení] potvrdila, že zprostředkovávala zápůjčky a úvěry pro právní předchůdkyni žalobkyně. S žalovaným sjednávala zápůjčku pro právní předchůdkyni žalobkyně, a to asi před pěti roky. Smlouva se uzavírala v bytě žalovaného v [anonymizováno] ulici, kde byla přítomna i jeho paní a dvě malé děti. Po podepsání smlouvy předala žalovanému peníze. Následně vymáhala platby, ale neplatili a byli nekontaktní. K domu poté chodila a mluvila i s paní, která tam bydlela. Svědkyně potvrdila, že sepisovala smlouvu a vyplňovala zákaznickou kartu, podle diktátu žalovaného. Neví, jestli„ ofocovala“ předložené dokumenty, ale žalovaný je předložil a musel předložit, jinak by půjčku nedostal. Následně svědkyně uvedla, že při sepisování smlouvy nevěděla, jestli přítomné děti jsou dětmi žalovaného či jestli přítomná paní žije s žalovaným.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně strany 93 přílohy soud zjistil, že na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy [číslo] v celkové výši 15 300 Kč, přičemž z čl. I odst. 1 ve spojení s čl. II odst. 2 dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávky ze smlouvy o půjčce se všemi právy s tím spojenými. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], odeslaným dle podacího lístku dne [datum].

10. Předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou dle podacího lístku žalovanému dne [datum], vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 25 504,37 Kč ve lhůtě do [datum].

11. Soud v rámci hodnocení věrohodnosti slyšené svědkyně [příjmení] zjistil nesrovnalosti v její výpovědi. Svědkyně [příjmení] nejdříve hovořila a partnerce žalovaného a dětech s jistotou, následně po konfrontaci s údaji v zákaznické kartě zcela nevěrohodně vytvářela legendu o nevědomosti vzájemných vztahů. Podle názoru soudu je svědkyně nevěrohodná, když svou výpovědí ospravedlňovala plnění svých úkolů jako zprostředkovatelky zápůjčky. To, zda v konkrétním případě byly či nebyly při podpisu smlouvy předloženy a kontrolovány jakékoliv dokumenty, nelze podle názoru soudu svědeckou výpovědí mít za prokázané. Svědkyně [příjmení] je podle soudu také nevěrohodná, když v rozporu se skutkovými tvrzeními žalovaného, který potvrdil uzavření smlouvy i převzetí peněz, vypověděla opak.

12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatelka s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu dne [datum], v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 58 týdenními splátkami ve výši 300 Kč. Povinnost k vrácení a úhradě úroku a poplatků tak měla být splněna nejpozději do [datum]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,72 % ročně. Soud má za prokázané, že částka 10 000 Kč byla žalovanému při podpisu smlouvy předána, jak to vyplývá z písemného znění smlouvy, když opak nebyl prokázán. [příjmení] žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána toliko na základě tvrzení žalovaného. Žalovaný závazek splnil pouze částečně, a to v částce 2 100 Kč, což vyplývá ze shodných skutkových tvrzení. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k vydání dlužných finančních prostředků ve lhůtě do [datum].

13. Dle ustanovení § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Dle § 3 písm. a) tohoto zákona se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, dle písm. b) se věřitelem rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Dle § 9 odst. 1 pak věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle § 22 odst. 5 není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti nesplnil.

14. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 609 věta první o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Dle § 610 odst. 1 věta první o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. A dle § 638 odst. 1 o. z. se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

17. Ustanovení § 638 doplňuje § 621 a § 629 odst. 1 s tím, že právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčuje nejen ve tříleté subjektivní, ale i v desetileté, objektivní promlčecí lhůtě od doby, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Promlčení lze úspěšně namítnout, pokud uplyne byť i jediná z těchto lhůt. Pro vznik bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu je rozhodující okamžik přijetí plnění nebo jiný způsob nabytí bezdůvodného obohacení. Od tohoto dne počíná běh objektivní promlčecí lhůty. Subjektivní promlčení lhůta pak počíná od získání vědomosti, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a kdo je osobou povinnou k jeho vydání. 18. [příjmení] se soud mohl zabývat vznesenou námitkou promlčení, bylo na místě nejprve posouzení samotného závazkového vztahu ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení upravujících uzavírání spotřebitelských úvěrů. Na základě provedeného dokazování soud při podřazování přijatých skutkových závěrů dospěl k názoru, že na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném do 30. 11. 2016, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatelka (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičkách smluv). Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na stránkách [webová adresa]). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho osobních poměrů, příjmů i výdajů. Příjmy nebyly podle soudu žádným způsobem ověřovány. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným byly její právní předchůdkyní využity i další zdroje, soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka. Nevyplývá to ani z podle soudu nevěrohodné výpovědi svědkyně. Žádný dokument také nebyl v kartě zákazníka označen ohledně tvrzených výdajů. Nebylo také prověřeno, zda žalovaný má nějakou vyživovací povinnost, přičemž při sepisování smlouvy byly přítomny malé nezletilé děti. Tím, že se žalobkyně k jednání soudu nedostavila, připravila se o možnost být poučena, že neunáší důkazní břemeno ohledně shora uvedených tvrzení.

19. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku, a proto soud posoudil smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatnou dle ustanovení § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smluv.

20. Žalobkyně soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 10 000 Kč. Žalovaný dle shodných tvrzení účastníků uhradil na dlužnou částku celkem 2 100 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně.

21. Žaloba byla podána dne [datum]. Pokud by šlo o nárok ze smlouvy, došlo by k uplynutí promlčecí lhůty dne [datum] (když prvním dnem pro uplatnění práva je vždy den následující po splatnosti každé jednotlivé splátky, nejpozději pak po splatnosti poslední splátky, tj. [datum]) a takový nárok by byl promlčen. Posoudil-li soud žalobou uplatněný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, je potřeba určit začátek a konec subjektivní i objektivní promlčecí lhůty. Z výše učiněného výkladu vyplývá, že objektivní promlčecí lhůta započala okamžikem předání peněz, čímž vzniklo bezdůvodné obohacení (tj. [datum]), a skončí [datum]. V případě subjektivní promlčecí lhůty vychází soud z názoru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně měla zjistit, že došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení také již v okamžiku předání peněz, neboť závěry výše citovaného rozsudku již byly judikaturou v té době obecně přijímány. I nová právní úprava, která nabyla účinnosti jen několik dnů po rozhodném okamžiku, byla postavena na shodných tezích. Právní předchůdkyně žalobkyně jako odborník měla tedy postupovat pečlivěji. Podle soudu tedy subjektivní promlčecí lhůta na vydání bezdůvodného obohacení uplynula dne [datum] (při ústním odůvodnění rozsudku byl konec této lhůty zjevně nesprávně stanoven na [datum]) a nárok uplatněný žalobou je proto promlčen. Z výše uvedených důvodů musela být žaloba zamítnuta.

22. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. [příjmení] náhrada nákladů řízení by tedy náležela ve věci zcela úspěšnému žalovanému. Protože se žalovaný práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, nebylo mu právo na náhradu nákladů řízení přiznáno.