8 C 135/2020
č. j. 8 C 135/2020-39
V PLATNOSTIOkresní soud v Jihlavě zamítl žalobu žalobkyně proti žalovanému, která se domáhala zaplacení částky 5 308,62 Kč s úroky, protože smlouva o zápůjčce byla považována za absolutně neplatnou. Soud se opřel o § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož věřitel nesplnil povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet půjčku. Věřitel se spokojil pouze s tvrzením žadatele bez ověření údajů, což porušilo zákon. Žalovaný uhradil částku přesahující původní dluh, a proto nemá povinnost platit žalobkyni. Náhrada nákladů řízení žalovanému nebyla přiznána, protože mu žádné náklady nevznikly.
Plný text
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem titul Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 5 308,62 Kč s příslušenstvím
I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 308,62 Kč s úrokem z prodlení ve výši 522,75 Kč, s úrokem ve výši 1 753,37 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 308,62 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 27 % ročně z částky 5 308,62 Kč od datum do zaplacení.
II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 042 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na částku 15 000 Kč, kterou žalovanému vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Zápůjčku se souhrnným poplatkem ve výši 12 842 Kč se žalovaný ve smlouvě zavázal splatit v 60 týdenních splátkách po 465 Kč. Souhrnný poplatek je tvořen úrokem kapitalizovaným za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 655 Kč, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 737 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 450 Kč. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když neuhrazena zůstala jistina zápůjčky ve výši 8 425,11 Kč a souhrnný poplatek ve výši 4 616,89 Kč. Dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet zápůjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovaným v zákaznické kartě a jejich ověřením předloženými doklady. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu z části zpět, neboť žalovaný dne datum uhradil částku 12 042 Kč a 2 252 Kč. Žalobkyně platby započetla co do částky 2 536,39 Kč na jistinu, 4 196,99 Kč na souhrnný poplatek, 1 724,36 Kč na úrok z prodlení kapitalizovaný k datum a 5 836,26 Kč na úrok kapitalizovaný k datum. V rozsahu částečného zpětvzetí bylo řízení zastaveno usnesením soudu z 9. 12. 2020, č.j. 8 C 135/2020-33.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, proto bylo v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně svou neúčast na jednání omluvila.
3. Právní osobnost žalobkyně byla doložena výpisem z obchodního rejstříku. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatek za administrativní činnost ve výši 3 737 Kč, úrok ve výši 2 655 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 450 Kč; celkem tak byl žalovaný povinen uhradit částku 27 842 Kč v 60 týdenních splátkách, z nichž prvních 59 bylo po 465 Kč a poslední 60. splátka činila 407 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že předmět zápůjčky mu byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých údajů. Následně žalovaný dle nesporovaných tvrzení žalobkyně uhradil na dlužnou částku do okamžiku podání žaloby celkem 15 800 Kč. Dne datum uhradil dále žalovaný částku 12 042 Kč a 2 252 Kč Smlouvou uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, který byl odeslán provozovatelem poštovních služeb dne datum. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 20 320,59 Kč ve lhůtě do datum. Předžalobní výzva byla odeslána dne datum.
4. Na základě provedených důkazů a s ohledem na ustanovení § 1, § 3, § 9 odst. 1, § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, ve spojení s ustanovením § číslo odst. 1, odst. 2, § číslo, § číslo odst. 1, § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném do 30. 11. 2016, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalovaného. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným byly právní předchůdkyní žalobkyně využity i další zdroje, soudu nijak neprokázala. Tím, že se žalobkyně k jednání soudu nedostavila, připravila se o možnost být poučena ve smyslu § 118a o. s. ř., když takové poučení soud zásadně poskytuje při jednání. Nebylo s ohledem na zákonnou koncentraci řízení ani na místě jednání odročovat, když žalobkyně nebyla konfrontována s žádnými novými skutečnostmi odůvodňujícími poskytnutí dodatečné lhůty. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku, a proto soud posoudil smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatnou dle ustanovení § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy. Žalovaný dle nesporovaných tvrzení žalobkyně, dle tabulky umoření a dle výpisů z účtu uhradil na dlužnou částku celkem 30 094 Kč, které byly původně rozděleny mezi jistinu, souhrnný poplatek, úrok a úrok z prodlení k datum. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný byl povinen vydat žalobkyni to, oč se obohatil. Jestliže bylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně vyplaceno žalovanému 15 000 Kč a žalovaný dosud uhradil 30 094 Kč, je na místě uzavřít, že svou povinnost bezezbytku splnil. Žalobkyně nemohla započítávat platby poskytnuté žalovaným v průběhu řízení na neexistující závazek, neboť povinnosti plnit z bezdůvodného obohacení žalovaný dostál již platbami poskytnutými přímo právní předchůdkyni žalobkyně. S ohledem na tyto závěry musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
5. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož by náhrada nákladů řízení náležela žalovanému, který byl zcela úspěšný. Protože však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly a ve věci byl nečinný, rozhodl soud tak, že mu právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.