Okresní soud v Jihlavě · Rozsudek

8 C 159/2023

č. j. 8 C 159/2023-51

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-12-19 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSJI:2023:8.C.159.2023.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Jihlavě zamítl žalobu žalobkyně proti žalovanému, který se domáhal zaplacení částky 11 980,07 Kč s příslušenstvím. Soud uznal smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou, protože věřitel nesplnil povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr. Žalobkyně nesplnila podmínku § 9 odst. 1 ZoSÚ2010, protože neověřila skutečné finanční výdaje žalovaného a spoléhala pouze na jeho tvrzení o příjmech. Na základě § 2991 odst. 1 o. z. byl žalovaný považován za bezdůvodně obohaceného, a proto musel vrátit celou částku 160 000 Kč. Náhrada nákladů řízení žalovanému nebyla přiznána, protože mu žádné náklady nevznikly.

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 11 980,07 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 980,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 393,13 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 980,07 Kč od 29. 3. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 453,95 Kč a s úrokem ve výši 7,9 % ročně z částky 9 704,07 Kč od 29. 3. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 980,07 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 15. 8. 2016 smlouvu o úvěru číslo, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 160 000 Kč. Úvěr byl čerpán převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se na základě uvedené smlouvy zavázal splácet poskytnuté finanční prostředky včetně poplatků a úroku ve výši 7,9 % ročně v pravidelných 72 měsíčních splátkách ve výši 2 797 Kč. Žalovaný svou povinnost zcela nesplnil a žalobkyně v souladu se smlouvou zesplatnila celý dluh výzvou z 5. 12. 2022 k 25. 12. 2022. Žalovaná částka je tvořena co do částky 9 704,07 Kč dlužnou jistinou, 453,95 Kč kapitalizovanými úroky, 393,13 Kč kapitalizovanými úroky z prodlení a 2 276 Kč poplatky. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr vyhodnocením údajů sdělených žalovaným a zohledněním informací získaných z transakcí na běžném účtu žalovaného, podle nichž žalovaný disponoval příjmem 19 066 Kč a realizoval průměrné výdaje ve výši 10 278,60 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se stejně jako její zástupce z nařízeného jednání omluvila, proto soud v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jednal v nepřítomnosti účastníků.

3. Z listiny označené jako„ Smlouvu o úvěru – ČSOB flexi půjčka“ číslo smlouvy 008871630R soud zjistil, že tato byla podepsána zaměstnanci žalobkyně a žalovaným dne 15. 8. 2016. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnutou žalovanému úvěr do celkové výše 160 000 Kč. Úvěr měl být čerpán převodem na účet žalovaného č. bankovní účet. Úrokové sazby byla ujednána ve výši 7,9 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně úroků a poplatků 72 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 797 Kč s tím, že první splátka byla splatná k 12. 8. 2022. V případě prodlení žalovaného se splacením jakékoliv částky vůči žalobkyni byla tato oprávněna jistinu úvěru po předchozím upomenutí zesplatnit ke dni uvedenému v oznámení. Součástí smlouvy učinily strany i obchodní podmínky a sazebník poplatků. V listině označené jako Dodatek ke smlouvě o úvěru a podepsané zaměstnancem žalobkyně a žalovaným dne 16.4. 2021 je obsažena dohoda účastníků řízení o odkladu splátek pro období od 25. 4. 2021 do 25. 7. 2021. Z předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru soud zjistil, že žalobkyně žalovaného informovala o rozhodných skutečnostech souvisejících s žádostí o úvěr. Žalovaný 28. 12. 2018 požádal o změnu data splatnosti splátek. Přípisem z 3. 1. 2019 byl žalovaný informován o změně data splatnosti jednotlivých splátek.

4. Podle výpisu z příjmů běžného účtu číslo který žalobkyně vedla pro žalovaného, byla ve prospěch daného účtu připsána dne 10. 5. 2016 částka 14 481 Kč od právnická osoba (zůstatek pak činil 14 447,95 Kč), dne 10. 6. 2016 částka 19 066 Kč od právnická osoba (zůstatek pak činil 18 756,30 Kč), dne 14. 6. 2016 částka 3 000 Kč od právnická osoba anonymizována dvě slova (zůstatek pak činil 5 972,42 Kč), dne 11. 7. 2016 částka 18 710 Kč od právnická osoba (zůstatek pak činil 18 485,30 Kč) a dne 11. 8. 2016 částka 19 233 Kč od právnická osoba (zůstatek pak činil 18 956,52 Kč).

5. V dokumentu označeném jako výpis název je zaznamenáno, že pracovní poměr žalovaného u společnosti právnická osoba je uzavřen na dobu neurčitou a jeho čistý příjem činí 19 066 Kč. Žalovaný byl svobodný, žil u rodičů a neměl vyživovací povinnost. Výdaje jsou zohledňovány ve výši 650 Kč měsíčně na stavební spoření. Dále je zde evidován úvěr u žalobkyně ve výši 201 384 Kč s měsíční splátkou ve výši 2 028 Kč a povolené přečerpání zůstatku na běžném účtu ve výši 5 000 Kč (a aktuálním zůstatkem 4 155,41 Kč). Podle listiny označené jako název Informace měl žalovaný uzavřenu smlouvu o splátkové kreditní kartě s úvěrovým limitem 43 000 Kč, u níž v měsících květen až červenec 2016 evidovali 1 dlužnou či nesplacenou splátku, smlouvu o úvěru při stavebním spoření ve výši 46 528 Kč, u níž nebyly evidovány dluhy, a kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem 5 000 Kč, u něhož byla vyčerpána v červenci 2016 částka 5 074 Kč, v červnu 2016 částka 5 080 Kč, v květnu 2016 částka 5 081 Kč 6. Podle výpisu z úvěrového účtu a přehledu nárůstu úroků z prodlení byla z úvěru vyčerpána částka 160 000 Kč a následně žalovaný hradil jak na jistinu, tak na úroky, úroky z prodlení a poplatky, a to naposledy 26. 8. 2022. Po zohlednění všech plateb od žalovaného, které byly započítávány nejdříve na poplatky, úroky a úroky z prodlení a teprve poté na jistinu, zůstala neuhrazena jistina ve výši 9704,70 Kč.

7. Prvními upomínkami byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu vyčísleného ke dni 3. 7. 2022 na částku 2 940,67 Kč a ke dni 4. 10. 2022 na částku 3 443,38 Kč. Následnou výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky určené ke dni 11. 10. 2022 ve výši 3 948,63 Kč. Z 2. výzvy k zaplacení dluhu soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 7 406,62 Kč. Z poslední výzvy k zaplacení dluhu a kopie obálky ze dne 5. 12. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 10 762,03 Kč ve lhůtě do 4. 1. 2023, přičemž ho upozornila, že poté bude úvěr zesplatněn. Přípisem z 19. 2. 2023, který byl dle dodejky doručen do vlastních rukou žalovaného dne 23. 2. 2023, byl žalovaný vyzván k úhradě částky 12 636,40 Kč.

8. Z předžalobní výzvy a z poštovního podacího archu ze dne 17. 4. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 12 827,15 Kč nejpozději do 7 dnů od odeslání výzvy.

9. Ze statistiky rodinných účtů soud nezjistil žádné pro rozhodnutí relevantní informace, neboť tam uvedené údaje by mohly být pouze použity pro kontrolu skutečností ověřených ohledně konkrétní situace žadatele o úvěr.

10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně jakožto podnikatelka s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli dne 15. 8. 2016 smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše 160 000 Kč a žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky spolu s úrokem a dalšími poplatky splácet. Úroková sazba byla sjednána ve výši 7,9 % ročně. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla při sepisu smlouvy žalobkyní prověřována toliko na základě tvrzení žalovaného při zohlednění příjmů žalovaného. Žalovaný závazky splnil pouze částečně a v průběhu trvání vztahu uhradil na jistinu částku 150 295,93 Kč a také uhradil veškeré úroky, úroky z prodlení a poplatky vyčíslené do 26. 8. 2022. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou.

11. Dle ustanovení § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále též jen„ ZoSÚ2010“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Dle § 3 písm. a) tohoto zákona se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, dle písm. b) se věřitelem rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Dle § 9 odst. 1 pak věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle § 22 odst. 5 není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti nesplnil.

12. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Na základě závěru o skutkovém stavu a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k dále uvedenému. Na závazkový vztah sjednaný mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ2010, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný přitom nevystupoval jako podnikatel. Podmínkou platnosti smlouvy je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na www. webová adresa, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se právní předchůdkyně snažila ověřit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, ale ke svým tvrzením nenavrhla žádný důkaz s výjimkou výpisu příjmů z běžného účtu žalovaného. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření schopnosti žalované využila i další zdroje (finanční toky na běžném účtu včetně výdajů) soudu nijak neprokázala. Jaké byly skutečné finanční toky na účtu žalovaného nelze tedy prověřit. Nicméně z přehledu příjmů žalovaného vyplývá, že v měsíci červnu 2016 získal částku 3 000 Kč od právnická osoba anonymizována tři slova, která je poskytovatelem úvěru, což je soudu známo z úřední činnosti. Současně porovnáním konečných zůstatků na běžném účtu žalovaného v rozmezí 10. 6. 2016 a 14. 6. 2016 lze zjistit, že žalovaný za 4 dny vydal částku 15 783,88 Kč, tedy 82 % mzdy připsané na účet dne 10. 6. 2016. Z výpisu název lze také dovodit, že ke dni žádosti byl žalovaný již tři měsíce v prodlení s úhradou splátky u jiného úvěru a současně v přechozích třech měsících přečerpal povolený kontokorentní rámec. Současně nebyly od žalovaného ani zjištěny jeho výdaje, přičemž minimálně z informace o místě zaměstnání (obec) a místě bydliště (obec) vyplývají nutné cestovní náklady. Tato zjištění by při zodpovědném vyhodnocení musela vést k dalšímu bližšímu prověřování bonity žalovaného, k čemž zjevně (s ohledem na datum žádosti a datum podpisu smlouvy) nedošlo. Tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, připravila se o možnost být poučena ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., když toto poučení se poskytuje zásadně při jednání. Žádosti o případné dodatečné poučení a s tím související odročení jednání nemohlo být vyhověno, když by tím byl popřen smysl zákonné koncentrace řízení. Soud proto uzavírá, že se žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho příjmů a vůbec se nezajímala o jeho výdaje.

14. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou dle ustanovení § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 ZoSÚ2010. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy, a žalobkyní nemohla započítávat jakékoliv platby žalovaného na tyto položky. Žalobkyně tedy soudu prokázala, že žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 160 000 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť mu žalobkyně plnila bez právního důvodu. Žalovaný byl proto povinen vydat to, oč se obohatil. Jestliže žalobkyně eviduje neuhrazenou jistinu ve výši 9 704,07 Kč, přičemž vykázala jako uhrazené veškeré poplatky, úroky a úroky z prodlení naběhlé do 26. 8. 2022, dospěl soud k závěru, že žalovaný bezdůvodné obohacení v celém rozsahu vydal, a proto musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byl zcela úspěšný žalovaný, kterému by náležela plná náhrada nákladů řízení. Jelikož žalovanému žádné náklady nevznikly, a tento byl v řízení nečinný, nebyla žalovanému náhrada nákladů řízení přiznána. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.