Okresní soud v Jihlavě · Rozsudek

8 C 169/2024

č. j. 8 C 169/2024-27

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-12-10 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSJI:2024:8.C.169.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Jihlavě vyhověl žalobě o částku 9 715 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 051,45 Kč a dalším úrokem 7,05 % ročně z této částky. Ujednání o souhrnném poplatku bylo považováno za neurčité a neplatné podle § 37 odst. 1 a § 41 občanského zákoníku. Soud dospěl k závěru, že smlouva obsahuje značnou nerovnováhu v právech a povinnostech. Žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů řízení.

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 38 975 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 715 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 051,45 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 9 715 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 260 Kč s úrokem z prodlení ve výši 20 463,83 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 29 260 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 38 975 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení částečně kapitalizovaných na částku 29 515,28 Kč. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela dne 29. 7. 2010 se žalovaným smlouvu o půjčce č. číslo smlouvy na částku 35 000 Kč, která byla žalovanému vyplacena při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčené peníze vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 29 260 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 1 085 Kč nejpozději do 22. 9. 2011. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když uhradil celkem 25 285 Kč. Neuhrazena zůstala jistina půjčky v rozsahu 21 228,21 Kč a souhrnný poplatek v rozsahu 17 746,79 Kč, v součtu tedy částka odpovídající žalobou uplatněnému nároku. Smlouvou ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl upomínán předžalobní výzvou.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Právní osobnost žalobkyně byla doložena výpisem z obchodního rejstříku.

4. Ze smlouvy o půjčce č. číslo smlouvy bylo zjištěno, že společnost právnická osoba jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí půjčky ve výši 35 000 Kč. Dále si strany sjednaly v souvislosti s půjčkou tzv. souhrnný poplatek ve výši 29 260 Kč, celkem tedy byl žalovaný povinen věřiteli vrátit částku 64 260 Kč v 59 pravidelných týdenních splátkách po 1 085 Kč a šedesátá splátka činila 245 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku bylo formulováno takto: „Zákazník se zavazuje zaplatit právnická osoba v souvislosti s touto půjčkou souhrnný poplatek v částce 29 260 Kč.“ Smlouva ani smluvní podmínky, které strany učinily součástí smlouvy a které byly vytištěny na zadní straně formulářové smlouvy, avšak tyto nebyly žalovaným podepsány, dále souhrnný poplatek a jeho specifikaci neupravuje. První splátka byla splatná sedmého dne po uzavření smlouvy, každá další pak ve lhůtě 7 dnů. Žalovaný potvrdil podpisem smlouvy, že převzal v hotovosti částku 35 000 Kč. Smlouva byla podepsána žalovaným a zástupkyní věřitele dne 29. 7. 2010. Ze smluvních podmínek soud mj. zjistil, že v článku 1 smluvních podmínek byl žalovaný upozorněn, že roční procentní sazba nákladů činila v daném případě 224,28 %. Podle článku 5 podmínek byl věřitel oprávněn započíst plnění od žalovaného nejdříve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku na jistinu půjčky. Oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně k zesplatnění celého dluhu v případě neuhrazení byť jen jedné splátky je stanoveno v článku 8 smluvních podmínek.

5. Podle zákaznické karty žil žalovaný ke dni 29. 7. 2010 v nájmu, měl jednu vyživovací povinnost a příjem z hlavního pracovního úvazku ve výši částka měsíčně. Dále bylo vyplněno, že další příjem domácnosti činí částka, přičemž mezi výdaji jsou nájem/inkaso ve výši částka, telefon ve výši částka, splátky půjček/výživné ve výši částka + částka a výdaje na domácnost ve výši částka.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ve spojení s potvrzením o zaplacení úplaty a ze strany 130 přílohy k této smlouvě bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení své pohledávky na žalobkyni. Odeslání tohoto oznámení na adresu žalovaného bylo doloženo podacím lístkem právnická osoba z 27. 10. 2023.

7. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 70 398,43 Kč nejpozději do 18. 6. 2024 zástupcem žalobkyně výzvou ze dne 3. 6. 2024. Tato výzva byla zaslána žalovanému dle podacího lístku dne 4. 6. 2024.

8. Po zhodnocení provedených důkazů a z tvrzení žalobkyně žalovaným nijak nerozporovaných (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) má soud za prokázaný dále uvedený závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba a žalovaný podepsali smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí půjčky ve výši 35 000 Kč. Tato částka byla žalovanému při podpisu smlouvy dne 29. 7. 2010 vyplacena. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit půjčku včetně souhrnného poplatku ve výši 29 260 Kč v 60 týdenních splátkách nejpozději do 22. 9. 2011. Žalovaný uhradil celkem částku 25 285 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě před podáním žaloby.

9. Vzhledem k tomu, že k uzavření smlouvy došlo ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „obč. zák.“) který byl zrušen zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, (dále jen „o. z.“) až k 1. 1. 2014, zabýval se soud nejprve otázkou, podle jakých právních předpisů pro posouzení právních poměrů účastníků postupovat. Podle § 3028 odst. 1 a odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na citované ustanovení postupoval soud v této věci podle předpisů účinných do 31. 12. 2013, tj. podle zákona č. 40/1964 Sb.

10. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce v písemné formě podle § 657 a násl. obč. zák. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svůj závazek ze smlouvy poskytnutím částky 35 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy žalovanému, který však svůj závazek půjčku vrátit splnil pouze částečně a uhradil pouze částku 25 285 Kč. Žalovaný se tedy dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu (dle § 517 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2013), a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti celého dluhu, k němuž došlo ke dni splatnosti poslední splátky, tj. k 22. 9. 2011, neboť žádný dřívější úkon způsobující předčasnou splatnost dluhu žalobkyně netvrdila. Ohledně částky 9 715 Kč a úroku z prodlení z této částky v zákonné výši (dle výše uvedeného nařízení vlády 7,75 % ročně) od 23. 9. 2011 do zaplacení byla žaloba podána důvodně. Soud tedy žalobě vyhověl ohledně jistiny ve výši 9 715 Kč, části kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9 051,45 Kč (tj. 7,75 % ročně z částky 9 715 Kč pro období od 23. 9. 2011 do 27. 9. 2023) a ohledně v žalobě požadovaného úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně (což je méně než nařízením vlády stanovená výše) z částku 9 715 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení. Lhůtu k plnění určil soud dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., když pro jinou lhůtu soud neshledal důvody.

11. Soud se dále zabýval ujednáním o souhrnném poplatku. Podle § 52 odst. 1 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. V daném případě vystupoval při sjednání smlouvy a poskytnutí půjčky věřitel právnická osoba jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný v této pozici nevystupoval. Soud tedy posoudil smluvní vztah jako spotřebitelskou smlouvu.

12. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Právní úkon je neurčitý, a tedy neplatný, je-li vyjádřený projev vůle sice po jazykové stránce srozumitelný, ale jednoznačný (a tím určitý) není jeho věcný obsah, přičemž neurčitost obsahu nelze překlenout ani za použití výkladových pravidel obsažených v § 35 odst. 2 a odst. 3 obč. zák., která soudu ukládají, aby případné pochybnosti odstranil výkladem, včetně návodu, jak to má učinit (jaká hlediska jsou pro tento výklad rozhodná). Nahlížeje takto na ujednání obsažené ve smlouvě, je sjednaný souhrnný poplatek zcela neurčitý a nejednoznačnost nelze nijak odstranit, když ani ze smlouvy o půjčce a ani ze všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně nelze (byť jen) odhadnout, z jakých jednotlivých položek se souhrnný poplatek skládá. Přičemž z použitého slova souhrnný je zjevné, že jde o více položek. Tím je ovšem dán prostor pro to, aby do poplatku byly zahrnuty položky, které by v případě, že by byly formulovány výslovně, byly shledány v rozporu s dobrými mravy. Podle názoru soudu takovou formulační neurčitost nelze připustit, a to zejména v případě spotřebitelských smluv, což znamená, že v této části podle § 41 obč. zák. je smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným neplatná. Ani žalobkyni proto nárok na úhradu souhrnného poplatku ve výši 29 260 Kč a úroků z prodlení v zákonné výši z této částky nevznikl (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě Anonymizováno ze dne 28. 7. 2017, č.j. 72 Co 189/2017-68, dále rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 8. 6. 2017, č.j. 72 Co 38/2017-55, dále rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 11. 2013, č.j incidenční spisová značka, insolvenční řízení vedeno pod sp. zn. KSUL spisová značka, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 18. 8. 2015, č.j. incidenční spisová značka, insolvenční řízení vedeno pod sp.zn. KSBR spisová značka).

13. Soud tedy s ohledem na výše uvedené rozhodl o zamítnutí žaloby ohledně částky souhrnného poplatku ve výši 29 260 Kč, části v žalobě kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 20 463,83 Kč a úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 29 260 Kč od 28. 9. 2023 do budoucna.

14. O nákladech řízení soud rozhodnul podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala úhrady částky 68 490,28 Kč (pro zjednodušení součet jistiny 38 975 Kč a v žalobě kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 29 515,28 Kč), což je 100 %. Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze částečně, tj. v rozsahu vyhovění žaloby pro částku 9 715 Kč a části kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9 051,45 Kč, tedy pro částku 18 766,45 Kč (27,4 %). Rovněž žalovaný byl v řízení úspěšný částečně, a to rozsahu zamítavého výroku ohledně částky 29 260 Kč a částečně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 20 463,83 Kč, tedy v částce 49 723,83 (72,6 %). S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu by poměrná náhrada nákladů řízení náležela žalovanému. Jelikož žalovanému žádné náklady nevznikly, přičemž tento byl i jinak v řízení nečinný, pročež nelze uvažovat ani o paušální náhradě nákladů řízení, nebyla žalovanému náhrada nákladů řízení přiznána. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.