8 C 17/2022
č. j. 8 C 17/2022-26
V PLATNOSTICitované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 49 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 551 § 554 § 561 § 562 § 573 § 1879 § 1970 § 2991 § 2993
- o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, 297/2016 Sb. — § 5 § 7
Plný text
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 7 680 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 680 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 680 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 680 Kč od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 268,02 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7 680 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit do [datum] spolu s poplatkem ve výši 1 680 Kč Smlouva byla uzavřena elektronicky po registraci žalované na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa]), e-mailovém ověření kontaktu uvedeného žalovanou, odsouhlasení návrhu smlouvy o všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru žalovanou, podání elektronické žádosti o poskytnutí úvěru žalovanou a odsouhlasení textu smlouvy v prostředí uživatelského účtu žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr převodem na bankovní účet uvedený v žádosti. Žalovaná úvěr s poplatkem neuhradila. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem podle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svoji neúčast u jednání soudu omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s o. s. ř.
3. Z dokumentu označeného„ Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]“ soud zjistil, že za účastníky smlouvy je označena právní předchůdkyně ([právnická osoba]) a žalovaná vystupující jako„ klient“. Žalovaná je identifikována jménem a příjmením, adresou trvalého pobytu, která je shodná s doručovací adresou, datem narození, rodným číslem, číslem průkazu totožnosti, telefonním číslem, emailovou adresou, číslem bankovního účtu [bankovní účet] a číslem zákazníka. V uvedeném dokumentu se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalované úvěr ve výši 6 000 Kč. Úvěr měl být vyplacen na účet žalované, která se měla zavázat splatit tento úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 680 Kč do [datum] Smlouva nebyla žalovanou podepsána.
4. Po zhodnocení provedeného dokazování učinil soud závěr, že na bankovní účet žalované zaslala právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] částku ve výši 6 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou převedena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalované bylo toto postoupení oznámeno dopisem. Před podáním žaloby byla žalované zaslána výzva z [datum], podle níž měl být dluh vrácen do tří dnů.
5. Podle ustanovení § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle ustanovení § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle ustanovení § 554 o. z. ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.
6. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
7. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon [číslo] Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje elektronický podpis a zaručený elektronický podpis. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle ustanovení § 5 a § 7 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese [webová adresa]). V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní klientského účtu žalované na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž žalovaná smlouvu o úvěru nepodepsala. Žalobkyně soudu předložila znění předmětné smlouvy ve formátu elektronického souboru.pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění této smlouvy v okamžiku její akceptace žalovanou bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jeho následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tyto dokumenty vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou její právní předchůdkyně zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalované uzavřít předmětnou smlouvu o úvěru v podobě předložené soudu, neboť tato smlouva nebyla žalovanou podepsána, a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Žalobkyni se tedy nepodařilo prokázat, že výsledkem jednání s žalovanou bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání uvedené smlouvy nebyla prokázána vůle žalované uzavřít předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivé jednání, k němuž se nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou v podobě předložené soudu.
9. Žalobkyně však soudu prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná nic na tuto částku neuhradila, resp. nic takového v řízení netvrdila a neprokázala. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť ta jí plnila bez právního důvodu, a ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má žalobkyně, na kterou byla pohledávka platně postoupena, právo na vrácení toho, co žalované bylo plněno. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku ve výši 6 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši požadované žalobou, která je nižší než jak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo předžalobní výzvou podanou k poštovní přepravě dne [datum] s lhůtou splatnosti do 3 dnů. Tato výzva mohla být žalované doručena nejdříve [datum] (za použití domněnky dojití podle § 573 občanského zákoníku) a lhůta k plnění jí tak uplynula dne [datum] a teprve následujícím dnem po uplynutí této lhůty se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 6 000 Kč až od [datum] do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
10. Naproti tomu soud zamítl žalobu ohledně částky 1 680 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 680 Kč za období od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 680 Kč od [datum] do zaplacení.
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně zákonného úroku z prodlení) částky 11 062,53 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 680 Kč za dobu od [datum] do [datum] byl kapitalizován na 3 382,53 Kč), úspěšná však byla pouze co do částky 6 529,31 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] byl kapitalizován na 529,31 Kč), tj. z 59 %, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky tj. ze 41 %. Úspěch žalobkyně převýšil úspěch žalované, a proto má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 18 % Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta stanovená dle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 2. ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen„ AT“) ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč (za 3 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby, předžalobní výzva). Soud aplikoval § 14b AT, neboť je mu z úřední činnosti známo (např. sp. zn. 21 C 379/2021, 24 C 338/2021, 24 C 334/2021 atd.), že žalobkyně uplatňuje své nároky formulářovými žalobami (opakovaně používaný ustálený vzor), v nichž dochází v podstatě pouze ke změně čísla smlouvy, jednotlivých dat a částek. Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 AT ve výši 300 Kč (za 3 úkony právní služby po 100 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 o. s. ř. ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 189 Kč (21 % ze součtu částky odměny a náhrady) a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem tedy 1 489 Kč. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dle úspěchu v řízení částečnou náhradu nákladů ve výši 268,02 Kč (18 % z celku). Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud opět neshledal důvod.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.