8 C 174/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 19 940,70 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 940,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 559,14 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 940,70 Kč od 25. 2. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 18 140,70 Kč od 30. 6. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 940,70 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, (resp. dříve , právnická osoba, či , právnická osoba, dále též jen „Banka“), uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě níž vedla Banka pro žalovaného běžný účet a následně žalovanému poskytovala kontokorentní úvěr , název úvěru, v částce 15 000 Kč. Z důvodu překročení limitu kontokorentu byl nepovolený zůstatek ve výši 18 140,70 Kč v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami převeden dne , datum, na úvěrový účet a žalovanému vznikla povinnost hradit úrok ve výši 29 % ročně. Jelikož žalovaný nadále dluh nesplácel zesplatnila Banka úvěr k 29. 6. 2023. Dne 13. 2. 2024 postoupila Banka pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena 15. 3. 2024. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Žalovaná částka je tvořena jistinou úvěru, a dále poplatky a smluvní pokutou ve výši 1 800 Kč. Při jednání soudu žalobkyně doplnila, že Banka posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr standardním postupem, jehož průběh je zachycen v zákaznické kartě.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Žalovaný se nedostavil ani k odročenému jednání. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Zástupce žalobkyně při prvním jednání soudu navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Pro vydání kontumačního rozsudku však nebyly splněny zákonné podmínky, když žalovaný nebyl o takovém postupu poučen.

3. U prvního jednání byla žalobkyně poučena soudem, že dosud netvrdila, jakým způsobem zkoumala Banka schopnost žalovaného úvěr splácet. Současně byla žalobkyně poučena, že nenavrhla důkazy k prokázání výše poskytnutého úvěru. Žalobkyni byla poskytnuta lhůta k doplnění tvrzení a navržení důkazů v délce 7 dní. Ve stanovené lhůtě (tj. do , datum, ) však žalobkyně žalobní tvrzení nedoplnila a důkazy nenavrhla. Její žádosti o prodloužení lhůty nebylo vyhověno, o čemž byla žalobkyně vyrozuměna dne , datum, . K podání ze , datum, doručenému po uplynutí lhůty (dne , datum, ) soud přihlížet s ohledem na zákonnou koncentraci řízení nemohl. Stejně tak nebylo možné z důvodů uvedených v § 118b odst. 1 o. s. ř. vycházet z listin připojených k danému podání, když tyto listiny, které vznikly před prvním jednáním ve věci (tj. vysvětlení pojmů a formulář z , datum, , žádost o , název, z , datum, , výpis z běžného účtu č. , č. účtu, ze dne , datum, ), resp. vyjádření Banky, tedy jakési doplnění tvrzení.

4. Právní osobnost žalobkyně zjistil soud z výpisu z obchodního rejstříku.

5. Z listiny označené jako „Smlouva o bankovních produktech a službách“ soud zjistil, že byla podepsána dne , datum, zástupcem společnosti , právnická osoba, a žalovaným. Smlouvou se , právnická osoba, zavázala vést pro žalovaného běžný účet a poskytnout další produkty podle specifikace uvedené v Dispozicích. Součástí smlouvy učinily strany Sazebník poplatků, Všeobecné obchodní podmínky a Produktové podmínky.

6. V listině označené jako Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách z , datum, se uvádí, že byla podepsána dne , datum, zástupcem společnosti , právnická osoba, a žalovaným. Mezi stranami bylo mimo jiné sjednáno povolení přečerpání prostředků z běžného účtu č. , č. účtu, až do výše 15 000 Kč (, název, ). Ujednán byl úrok z úvěru ve výši 21,99 % ročně a úrok z nepovoleného debetního zůstatku ve výši 29 % ročně.

7. Přípisem z 1. 7. 2023 vyčíslila Banka dluh z úvěrového účtu č. , č. účtu, ke dni 29. 6. 2023 na částku 19 940,70 Kč.

8. Podle výpisů z úvěrového účtu č. , č. účtu, byl úvěr založen dne , datum, v částce 18 140,70 Kč a ke dni , datum, byla vyčíslena jistina na 18 140,70 Kč, úrok z prodlení na 1 559,14 Kč a poplatky, pojištění a pokuty na 1 800 Kč.

9. Banka uzavřela s žalobkyní dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek doplněnou o dohodu o úplatě z , datum, a potvrzením o úplatě z , datum, . V příloze č. , číslo, , kterou tvoří seznam postoupených pohledávek, je pod položkou , číslo, (strana , číslo, seznamu) označena pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. , číslo smlouvy, . Přípisem z 27. 2. 2024, který byl dle podacího lístku odeslán dne 15. 3. 2024, bylo postoupení pohledávky žalovanému oznámeno.

10. Přípisem z 21. 5. 2024, který byl dle podacího lístku odeslán dne 22. 5. 2024, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu z úvěrové smlouvy ve výši 27 001,24 Kč do 5. 6. 2024.

11. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Banka, jakožto právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele s předmětem podnikání spočívajícím mimo jiné v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli nejdříve dne , datum, smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které byl žalovanému veden běžný účet č. , č. účtu, , a posléze dne , datum, dohodu o povoleném přečerpání prostředků na účtu až do výše 15 000 Kč. Žalovaný úvěrový rámec přečerpal v měsíci únoru 2023. Pohledávka z úvěru byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalovanému oznámeno. Žalovanému byla zaslána i předžalobní výzva. Žalobkyně neprokázala, že by Banka při uzavření smlouvy o povoleném přečerpání zůstatku z účtu zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Současně nebylo prokázáno, že by částka 18 140,70 Kč, která byla z běžného účtu žalovaného převedena na úvěrový účet, byla žalovaným vyčerpána.

12. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o.z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle § 3077 odst. 1 o.z. se účet řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když k uzavření smlouvy o účtu došlo před tímto dnem; vznik této smlouvy, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

14. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

15. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Podle § 1968 věty první o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 3. 1. 2019 (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. S ohledem na přijatý závěr o skutkovém stavu věci a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením posoudil soud uplatněný nárok následovně. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným představovaný možnosti přečerpání prostředků na běžném účtu je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičkách smluv). Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i možnost přečerpání prostředků na platebním účtu, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz). Soud poučil žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení ohledně zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr. Podle žalobních tvrzení Banka při sjednání úvěru postupovala standardně. Blíže nebylo k tomuto tvrzení ničeho doplněno. Žádný důkaz o zkoumání schopnosti splácet úvěr nebyl navržen. Žalobkyně tedy neunesla břemeno tvrzení ohledně zkoumání bonity žalovaného, ani břemeno důkazní.

19. Pokud by Banka skutečně vycházela z žádosti o úvěr, která se měla vztahovat k , datum, , kdy byl žalovaný svobodný, bydlel u rodičů a jako student střední školy neměl žádný příjem, je zjevné, že v danou dobu žalovaný, který byl bez příjmů nemohl mít schopnost úvěr splatit. Ani tehdy nebyly schopnosti žalovaného zkoumány, když Banka se při uzavírání smlouvy spokojila s pouhým tvrzením žalovaného.

20. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně (Banka) nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o kontokorentním úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. , spisová značka, . Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích či smluvních pokutách, jak vyplývají ze smlouvy.

21. Žalobkyně soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovaným. Povinností žalovaného dle ZoSÚ bylo vrátit poskytnutou jistinu úvěru. Žalobkyně ovšem neprokázala, jaká část z vytvořeného úvěru byla skutečně žalovanému poskytnuta Bankou a jaká část je tvořena poplatky, úroky či úroky z prodlení. Ani ohledně jistiny tedy žalobkyně neunesla důkazní břemeno.

22. S ohledem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož by plná náhrada nákladů řízení náležela žalovanému, který byl ve sporu zcela úspěšný, když žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Protože žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly a žalovaný byl v řízení nečinný, rozhodl soud tak, že mu právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.