8 C 176/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 14 194,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 754,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 3 754,05 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 3 754,05 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 3 754,05 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 3 754,05 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 754,05 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 3 754,05 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 3 754,05 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 3 754,05 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 3 754,05 Kč od 1. 7. 2022 do 7. 6. 2023 a za dobu od 8. 6. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 3 754,05 KČ, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 10 440 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 10 440 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 10 440 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 10 440 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 440 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 10 440 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 10 440 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 10 440 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 10 440 Kč od 1. 7. 2022 do 7. 6. 2023 a za dobu od 8. 6. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 10 440 KČ.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost uhradit jí částku 14 194,05 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba (dále též jen „PF“) uzavřela se žalovanou dne 4. 6. 2008 smlouvu o půjčce č. tel. číslo, na jejímž základě žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč v 53 týdenních splátkách do 10. 6. 2009. Souhrnný poplatek byl dle žalobkyně nepochybně příslušenstvím pohledávky a jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Žalovaná nesplácela řádně. Celkem zaplatila částku 11 245,95 Kč. PF postoupila pohledávku za žalovanou na společnost Anonymizováno. ke dni 1. 7. 2015 smlouvou o postoupení pohledávek z 19. 6. 2015, o čemž byla žalovaná informována. Ke dni postoupení činila pohledávka částku ve výši 14 194,05 Kč na jistině. Následně byla pohledávka postoupena smlouvou z 24. 8. 2018 na žalobkyni, což bylo opět žalované oznámeno. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne 2. 7. 2015 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručována do vlastních rukou postupem dle § 49 o.s.ř. na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků za splnění zákonných podmínek.

3. Právní osobnost žalobkyně, jakož i PF a společnosti Anonymizováno byla zjištěna z výpisů z rejstříků.

4. Z listiny označené jako „Smlouva o půjčce“ bylo zjištěno, že společnost právnická osoba jako věřitelka a žalovaná jako dlužnice uzavřely smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí půjčky ve výši 15 000 Kč. Strany si sjednaly, že žalovaná zaplatí v souvislosti s půjčkou tzv. souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč, celkem tedy byla žalovaná povinna věřitelce vrátit částku 25 440 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách po 480 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku bylo formulováno takto: „Zákazník se zavazuje zaplatit Providentu v souvislosti s touto půjčkou souhrnný poplatek v částce 10 440 Kč.“ Smlouva ani smluvní podmínky, které strany učinily součástí smlouvy a byly vytištěny na zadní straně formulářové smlouvy, avšak tyto nebyly žalovanou podepsány, dále souhrnný poplatek a jeho specifikaci neupravuje. První splátka byla splatná sedmého dne po uzavření smlouvy, každá další pak ve lhůtě 7 dnů. Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy, že převzala v hotovosti částku 15 000 Kč. Smlouva byla označena č. tel. číslo a podepsána byla žalovanou a zástupkyní věřitelky dne 4. 6. 2008. Ze smluvních podmínek soud mj. zjistil, že v článku 1 smluvních podmínek byla žalovaná upozorněna, že roční procentní sazba nákladů činila v daném případě 206,8 %. Podle článku 5 podmínek byla věřitelka oprávněna započíst plnění od žalované nejdříve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku na jistinu půjčky. Oprávnění věřitelky k zesplatnění celého dluhu v případě neuhrazení byť jen jedné splátky je stanoveno v článku 8 smluvních podmínek.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 uzavřené mezi PF a společností Anonymizováno resp. také z přílohy k této smlouvě a potvrzení o úplatě, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky na společnost Anonymizováno bylo žalované oznámeno přípisem z 25. 6. 2015, který byl dle poštovního podacího archu podán k poštovní přepravě dne 29. 7. 2015.

6. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 uzavřené mezi společností Anonymizováno a žalobkyní, resp. také z přílohy k této smlouvě, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno přípisem ze 17. 9. 2018, který byl dle poštovního podacího archu podán k poštovní přepravě dne 19. 9. 2018.

7. Před podáním žaloby zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši 14 194,05 Kč přípisem z 26. 4. 2023, který byl dle poštovního podacího archu odeslán 26. 4. 2023.

8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná s PF uzavřela smlouvu o půjčce, na základě níž byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky včetně souhrnného poplatku ve výši 10 440 Kč vrátit v 53 pravidelných týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaná zaplatila PF částku 11 245,95 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena písemnou smlouvou na společnost Anonymizováno., která pohledávku následně postoupila na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.

9. Dle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se jiné právní poměry (než týkající se práv osobních, rodinných a věcných) vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. do 31. 12. 2013), jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy.

10. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 2008 (dále též jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

11. Podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2010.

12. Podle ustanovení § 52 odst. 1 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle ustanovení § 55 odst. 1, odst. 3 obč. zák. se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.

13. Podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Právní úkon je neurčitý, a tedy neplatný, je-li vyjádřený projev vůle sice po jazykové stránce srozumitelný, ale jednoznačný (a tím určitý) není jeho věcný obsah, přičemž neurčitost obsahu nelze překlenout ani za použití výkladových pravidel obsažených v § 35 odst. 2 a 3 obč. zák., která soudu ukládají, aby případné pochybnosti odstranil výkladem, včetně návodu, jak to má učinit (jaká hlediska jsou pro tento výklad rozhodná). Podle ustanovení § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

14. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako vztah z platně postoupené pohledávky z platně a účinně uzavřené smlouvy o půjčce podle ustanovení § 657 a násl. obč. zák. Soud smlouvu posoudil jako smlouvu spotřebitelskou, neboť právní předchůdkyně žalobkyně (PF) vystupovala při sjednání smlouvy a poskytnutí půjčky jako dodavatel v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná v této pozici nejednala. Žalobkyně prokázala, že PF řádně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, neboť jako věřitelka poskytla žalované peněžní prostředky ve sjednané výši. Soud se dále zabýval platností sjednaného souhrnného poplatku. Smluvní ujednání týkající se této platby je formulováno tak, že „zákazník se zavazuje zaplatit Providentu v souvislosti s touto půjčkou souhrnný poplatek v částce 10 440 Kč“. Právní úkon je neurčitý, a tedy neplatný, je-li vyjádřený projev vůle sice po jazykové stránce srozumitelný, ale jednoznačný (a tím určitý) není jeho věcný obsah, přičemž neurčitost obsahu nelze překlenout ani za použití výkladových pravidel obsažených v ustanovení § 35 odst. 2, odst. 3 obč. zák., která soudu ukládají, aby případné pochybnosti odstranil výkladem, včetně návodu, jak to má učinit (jaká hlediska jsou pro tento výklad rozhodná). Ve světle tohoto požadavku na určitost právního úkonu je smluvní ujednání, jímž byl mezi účastníky sjednán souhrnný poplatek, obsažené v předmětné smlouvě o půjčce, zcela neurčitý a tuto nejednoznačnost nelze nijak odstranit, neboť ze smlouvy o půjčce ani ze smluvních podmínek této smlouvy nelze žádným způsobem dovodit, z jakých jednotlivých položek se tzv. souhrnný poplatek skládá. Tím je ovšem dán prostor pro to, aby do těchto poplatků byly zahrnuty i položky, které by v případě, že by byly formulovány výslovně, byly shledány v rozporu s dobrými mravy nebo v rozporu se zákonem. Dle soudu nelze přisvědčit tvrzení žalobkyně, že se nepochybně jednalo o úrok jako cenu za půjčené peníze, neboť ve smlouvě je výslovně uvedeno, že se jedná o souhrnný poplatek, tedy něco, co po sečtení (ve svém souhrnu) dává částku 10 440 Kč. Ani výkladem tak nelze dospět k závěru, že by se mělo jednat pouze o úroky z půjčky (ostatně výše takových úroků cca 70 % ročně by byla nepochybně nemravná). Pokud by PF opravdu při uzavírání smlouvy v souhrnném poplatku viděla pouze úrok, nebyla žádná smysluplná překážka, která by bránila použití tohoto pojmu, zvláště pak subjektu zaměřenému na půjčování peněz. Nadto v případě spotřebitelských smluv, jako u smlouvy o půjčce v projednávané věci, nelze takovou neurčitost připustit (k tomu blíže např. rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 8. 8. 2017, č. j. 72 Co 38/2017-55, nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 18. 8. 2015, č. j. 30 Icm 3955/2013-32, případně rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 11. 2013, č. j. 79 Icm 2139/2013-27). Ujednání o povinnosti spotřebitele zaplatit podnikateli v souvislosti s hlavním závazkem určitou částku, z nějž není zřejmé, proč ji má spotřebitel hradit, respektive co jí je vlastně hrazeno, dle názoru soudu nepochybně zhoršuje smluvní postavení spotřebitele ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 obč. zák. Tyto úvahy vedou soud k závěru, že v této části je smlouvy o půjčce uzavřená mezi PF a žalovanou neplatná, a tudíž žalobkyni nárok na úhradu souhrnného poplatku nevznikl.

15. Žalobkyně nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč a že žalovaná vrátila částku 11 245,95 Kč. Neuhrazena zůstala jistina ve výši 3 754,05 Kč. Jelikož žalovaná soudu netvrdila ani neprokázala, že by tuto zbývající část jistiny žalobkyni uhradila, soud žalobu zamítl včetně požadovaného příslušenství. Co se týče příslušenství z přisouzené částky, přiznal soud žalobkyni požadované úroky z prodlení, neboť žalovaná se nepochybně dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu. Podle názoru soudu je žalovaná v prodlení od marného uplynutí sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky příslušné půjčky, tj. od 18. 6. 2009 s tím, že žalobkyně požadovala úrok z prodlení až ode dne 2. 7. 2015 do zaplacení. Soud tedy nároku na úrok z prodlení od tohoto data vyhověl, neboť výše požadovaných úroků z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2010. Podle ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvod.

16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná jen částečně, neboť soud ohledně souhrnného poplatku a části úroků, které tvoří podstatnou část žalované částky, žalobu zamítl. Porovnáním jistin přiznané a zamítnuté částky dospěl soud k závěru, že převážně úspěšnou v řízení byla žalovaná, které by tak náležela poměrná část náhrady nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že v řízení zůstala žalovaná nečinná, žádné náklady jí v souvislosti s tímto řízením nevznikly a nelze uvažovat ani o paušální náhradě, nebylo právo na jejich náhradu žalované přiznáno. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně – pobočka v Jihlavě prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.